Security Guide

Autor: Radek Zapletal

  • Změna zákona umožňuje přísnější tresty za používání pyrotechniky, divácké násilí na stadionech, ale i prodej drog v ulicích

    Změna zákona umožňuje přísnější tresty za používání pyrotechniky, divácké násilí na stadionech, ale i prodej drog v ulicích

    Pro větší bezpečí v ulicích i na stadionech začíná platit v rámci změny zákona přísnější postih za používání pyrotechniky, divácké násilí i drogové přestupky. Úpravu prosadilo Ministerstvo vnitra kvůli četným incidentům na fotbalových stadionech, které vážně ohrožují zdraví a majetek občanů, ale i zvýšení bezpečnosti lokalit, kde se často pohybují drogoví dealeři. Opakované porušování zákazu se nově může stát i trestným činem se sazbou až dva roky.

    Pokuta 50 tisíc, při opakování přestupku až 100 tisíc korun nebo zákaz vstupu na stadion. Změna zákona o odpovědnosti za přestupky umožňuje důsledněji trestat používání pyrotechniky na sportovních akcích, divácké násilí na stadionech, ale i dealery drog v ulicích.

    Pokud výtržník použije od 1. února 2022 pyrotechniku během sportovního utkání, ale i při cestě na zápas či při návratu z něj, dopustí se nově přestupku používání pyrotechniky na sportovních akcích. Úpravu prosadilo Ministerstvo vnitra kvůli četným incidentům na fotbalových stadionech, které vážně ohrožují zdraví a majetek občanů.

    „Bezpečí lidí je pro nás zásadní. Chceme, aby rodiče mohli jít se svými dětmi bez obav jak na stadion, tak na procházku ve své čtvrti, když se tam hraje zápas. Věřím, že vyšší tresty a snadnější postih výtržností udělají sport bezpečnějším,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

    V přestupkovém řízení půjde mimo pokuty od 10 do 50 tisíc korun (při opakovaném přestupku až 100 tisíc) uložit i zákaz navštěvovat sportovní akce. Opakované porušování zákazu se navíc nově může stát i trestným činem se sazbou až dva roky.

    Postih dealerů drog

    Podobné postihy se budou vztahovat také na dealery drog. Pachatelům drogových přestupků, např. i za držení malého množství drogy, bude možné zakázat navštěvovat konkrétní veřejně přístupná místa. Tím dojde ke zvýšení bezpečnosti těchto lokalit. Navíc i zde bude při opakovaném páchání přestupků či porušení zákazu možné chování kvalifikovat jako trestný čin s trestem vězení až dva roky.

    Zdroj: TZ; JM

  • Stav trhu soukromých bezpečnostních sužeb. Opravdu dbá stát na férovou hospodářskou soutěž?

    Stav trhu soukromých bezpečnostních sužeb. Opravdu dbá stát na férovou hospodářskou soutěž?

    Základní zaručená mzda ve 2 tarifním stupni, podle kterého musí být odměňováni zaměstnanci ostrahy majetku a osob činí 17 900 Kč měsíčně, hodinová mzda pak 106,50 Kč. Tato čátka se však přepočítává na 37,5 hodinový týdenní úvazek, ve kterém je vykonáváno  90% ostrah objektů. (3 směnný nebo nepřetržitý provoz). Pak hodinová základní mzda II. zaručeného stupně činí 113,60 Kč za hodinu. K tomu přísluší zaměstnanci příplatky za práci v noci, sobotu, neděli ve svátek. A kalkulovat je nutno samozřejmě i s tím, že v době dovolené musí práci vykonávat další zaměstnanec stejně jako v době jeho nemocenské, kdy prvních 14 dnů hradí zaměstnavatel. V této době tak hradí zaměstnavatel dvojí mzdu za dané hodiny. S tím vším musí kalkulovat. Není proto divu, že minimální mzdový náklad pro rok 2022 činí  185, 80 Kč/ hod. dle výpočtu, který každoročně vydává i s metodikou výpočtu Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR. (USBS ČR)

    Tato částka samozřejmě neobsahuje další nutné výdaje, jako jsou vybavení a vystrojení zaměstnance, pracovnělékařská služba, jeho školení jak v oblasti činnosti, tak v oblasti BOZP a PO….

    SBS_minimální mzdový náklad

    Využili jsem tak dat ČSÚ a srovnali jsme data o minimálním mzdovém nákladů dle USBS ČR od roku 2015 do roku 2021 a dali je do korelace s cenami ostrahy objektů beze zbraně za 4 čtvrtletí každého roku. Jak je vidět z přiloženého grafu, situace je tristní. Průměrné ceny za služby ostrahy objektů byli vždy nižší než minimální mzdové náklady v dané roce. Paradoxně, nejvíce se přiblížili k sobě v roce 2017 kdy průměrná cena byla nižší o 2,60 Kč/hod. než minimální mzdový náklad. V roce 2021 byl pak již rozdíl 20,87 Kč. Mzdové náklady byly vyšší o tuto částku než průměrná hodinová cena. Pokud platí axiom, že 2/3 cen  nedosahují průměrné ceny, je situace katastrofální. Paradoxně nůžky se začali prudce rozvírat po té, co MPSV vedené paní Ministryní Maláčovou , spolu s odbory vedli kampaň a boj proti levné práci.

    Pro úplnost přikládáme graf vývoje zaměstnanosti v oblasti SBS:

    Počet zaměstnanců Soukromých bezpečnostních služeb v ČR

    Můžeme si položit otázku, proč tomu tak je. Jak je možné, bojovat proti levné práci, demonstrovat a chlubit se velkým nárůstem zaručené mzdy ve všech stupních a dosáhnout toho, že ceny v dané službě nikdy nedosáhnou ani těchto nákladů?

    Máme tu typický příklad, který ukazuje proč tomu tak je.  Úřad práce Ostrava, tedy organizace, která přímo podléhá MPSV a podléhala tak paní ministryni, vypsal na roku 2020 veřejnou soutěž na fyzickou ostrahu. Již v zadávací dokumentaci zadal jako očekávanou cenu 64 Kč bez DPH za hodinu poskytované služby. Výsledek soutěže? Subjekt, který nabídl cenu ve výši 58,40 Kč bez DPH. Navíc subjekt, který vznikl na podzim roku 2019.

    Jak je to možné? V dalším díle se zkusíme podívat na různé dotace spravované i Úřadem práce a jejich vlivem na hospodářskou soutěž. Možná tam najdeme odpověď.

    Podívejte se zatím na výpočet minimální mzdy pro rok 2022, ZDE A co na to Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky? Stanovisko si můžete přečíst ZDE.

    Zdroj ČSU, Radek Zapletal

  • Zákon o bezpečnostních službách – konečně se dočkáme

    Zákon o bezpečnostních službách – konečně se dočkáme

    Ministerstvo vnitra ČR se připravuje na dlouho absentující normu, která upraví činnost soukromých bezpečnostních služeb.

    Pokud vše půjde podle plánu, na vládu by měla doputovat v září tohoto roku a vstoupit v platnost v lednu 2024. Česká republika se konečně zařadí mezi vyspělé země Evropy, neboť v tomto ohledu dalece zaostávala. Činnost soukromých bezpečnostních služeb neměla jako jediná země ošetřenu zákonem, a nikdo tak přesně nevěděl, kolik bezpečnostních agentur je a co vše poskytují. A to je v oblasti bezpečnosti skutečně delikátní problém…

    Zmatek v číslech

    Podle ministerstva průmyslu a obchodu existuje cca 14 000 ekonomických subjektů, které mají jednu nebo více koncesí v oboru komerční bezpečnosti, zatímco podle Českého statistického úřadu podniká v oboru komerční bezpečnosti pouze 6 500 subjektů. Tyto údaje je třeba zpřesnit, roztřídit a zpřehlednit.

    Jeden problém za druhým

    Ministerstvo vnitra zmapovalo kvůli tvorbě nového zákona prostředí soukromé bezpečnosti a na základě analýz vymezilo několik problémů v oblasti soukromých bezpečnostních agentur.

    V první řadě jde o samotný nesoulad právního řádu s ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky. V české legislativě totiž chybí úprava bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, ale zároveň absentuje zajištění ochrany soukromí a osobnosti sledovaných osob nebo zneužití získaných informací u jednoho klienta ve prospěch jiného klienta.

    V současnosti je soukromá bezpečnostní činnost upravena jen a pouze množstvím rozličných předpisů. Ale vždy jen dílčím způsobem a nedostatečně. Se specifickou právní úpravou pro soukromou bezpečnostní činnost počítá Ústavní pořádek České republiky (čl. 1, čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.).

    Dalšími problémy jsou složitý výběr soukromých bezpečnostních služeb objednateli (odběrateli služeb), problematické mzdové ohodnocení zaměstnanců vykonávajících bezpečnostní činnosti a často i jejich nízká profesní kvalita. Dále jde i o protiprávní jednání zaměstnanců, obcházení zákona o zbraních, nedostatek údajů o provozování bezpečnostní činnost a o nedostatečnou kontrolní činnost.

    Sněmovna zatím nekonala

    Návrh zákona byl zpracován už podle plánu legislativních prací na rok 2018 a na základě programového prohlášení vlády Andreje Babiše. Kabinet ho schválil usnesením č. 463 27. dubna 2020. V osmém volebním období Poslanecké sněmovny ale nebyl návrh zařazen ani na projednání v prvém čtení. Návrh zákona musí být aktualizován v souvislosti s nově přijatými zákony upravujícími elektronizaci veřejné správy, znaleckou činnost a další. Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti bude aktualizován a znovu předložen.

    Co na to agentury?

    CEO největší české bezpečnostní agentury SECURITAS ČR, pan Pavel Adamovský zákon vítá a pochvaluje si, že vláda projevila značnou míru pochopení: „Musíme přivítat, že ministerstvo vnitra bere přípravu zákona vážně, ačkoliv nám po letech diskusí – od roku 2008 – asi nikdo nemůže vyčítat určitou míru skepse. Příjemně nás překvapilo, že v programovém prohlášení vlády se ohledně našeho zákona nevyskytují slova jako ´regulovat´, ´dostat pod kontrolu´ a podobně. Vláda tím dává najevo, že soukromý sektor bezpečnostních služeb vnímá jako partnera a slibuje moderní zákon určující pravidla hry.“

    V otázce, jak má toto partnerství státu a privátních agentur vypadat, si Adamovský dovoluje být obezřetný: „Občas se objevily tendence vytvořit ze soukromých bezpečnostních služeb (SBS) jakousi pomocnou stráž státu, ačkoli SBS a detektivní služby mají primárně hájit zákonný zájem občana, tedy soukromé sféry. Na druhé straně je tu velký prostor pro spolupráci, například při ochraně objektů kritické infrastruktury, měkkých cílů, veřejných akcí, a možnost přímé participace agentur při zajištění bezpečnosti v krizových situacích různého rozsahu – obdobný model funguje mezi Hasičským záchranným sborem ČR a jednotkami požární ochrany obcí podniků.“

    Doufejme tedy společně s podnikateli v bezpečnostních službách, že nová vláda zákon po dlouhé době čekání konečně prosadí a bude přitom zohledňovat i požadavky a postoje bezpečnostních agentur. Již mnohokrát se ukázalo, jak důležitá jejich činnost je, že mnohdy doplňují státní aparát pružněji a efektivněji. Je třeba se na ně tedy dívat ne jako na soupeře, ale jako na partnera.

    Zdroj: vlada.cz, Ekonomický týdeník, Česká Justice,  Andrea Novotná

  • Vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti: odborná veřejnost má možnost zhodnotit aktuální stav a přispět tak ke změnám

    Vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti: odborná veřejnost má možnost zhodnotit aktuální stav a přispět tak ke změnám

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vyzývá odbornou veřejnost k zasílání poznatků k aktuálnímu stavu v oblasti vzdělávání v kybernetické bezpečnosti. Výzva souvisí s úkolem připravit Národní plán vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci Akčního plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky. Zaslané poznatky a návrhy se musí týkat oblasti vzdělávání v kybernetické bezpečnosti v České republice.

    Vláda České republiky v roce 2021 schválila Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2021 až 2025, který ukládá Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost úkol připravit Národní plán vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti.

    Při této příležitosti vyzývá NÚKIB odbornou veřejnost k zasílání poznatků k aktuálnímu stavu v oblasti vzdělávání v kybernetické bezpečnosti a návrhů změn v oblasti vzdělávání v kybernetické bezpečnosti, které mohou být využity jako podklady pro změny v oblasti vzdělávání v kybernetické bezpečnosti v nadcházejících letech.

    Zaslané poznatky a návrhy musí splňovat zásadu, že se musí týkat oblasti vzdělávání v kybernetické bezpečnosti v České republice (primárně zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti a vzdělávání odborníků kybernetické bezpečnosti).

    Každý poznatek a návrh musí jasně a stručně označit problém nebo navrhovanou změnu a ty musí být stručně popsány/zdůvodněny. NÚKIB si vyhrazuje právo odmítnout návrhy změn, případně je využít jen částečně nebo v pozměněné podobě.

    Poznatky a návrhy změn mohou být zasílány do 31. 3. 2022 na adresu vzdelavani@nukib.cz.

    Formulář naleznete zde.

     

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • V České republice hrozí zvýšené riziko kyberšpionáží či ransomwarových útoků v důsledku stávající geopolitické situace ve východní Evropě

    V České republice hrozí zvýšené riziko kyberšpionáží či ransomwarových útoků v důsledku stávající geopolitické situace ve východní Evropě

    Upozornění na zvýšené riziko kyberšpionáží či ransomwarových útoků proti České republice v důsledku stávající geopolitické situace ve východní Evropě, především na Ukrajině, vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vzhledem ke zvýšenému riziku útoků doporučuje věnovat pozornost 19 technikám útoku a dále 14 nejčastěji zneužívaným zranitelnostem.

    NÚKIB upozorňuje na existenci zvýšeného rizika zejména kyberšpionážních či ransomwarových útoků proti České republice a tuzemským subjektům v důsledku stávající geopolitické situace ve východní Evropě, především na Ukrajině. Od podzimu 2021 se zvyšuje geopolitické napětí ve východní Evropě, především na hranicích Ukrajiny a Ruska, popř. východních hranicích zemí NATO/EU (Litva, Lotyšsko a Polsko).

    Jednou z domén, kde se stupňují škodlivé aktivity je kyberprostor. Zde probíhají nejenom operace státem zaštítěných skupin s kyberšpionážními či destruktivními motivacemi, ale i kyberkriminálních skupin nasazujících primárně ransomware. V případě trvající eskalace je pravděpodobné, že se zvýší riziko kyberútoků proti ČR. Ukrajina se stala v první polovině ledna obětí datového wiperu, jenž se maskoval jako ransomware. Navzdory neznámým obětem je velmi pravděpodobné, že útok mohl usilovat o paralýzu strategických institucí po vzoru předchozích kampaní NotPetya a BadRabbit. Vyjma toho byla Ukrajina zacílena defacementem (nahrazení originálního obsahu webových stránek obsahem vytvořeným útočníkem). Kyjev se navíc společně s Vilniusem, Rigou a Varšavou stává dlouhodobě cílem dezinformační kampaně Ghostwriter, jejíž významnou komponentu představují akce v kyberprostoru (tzv. cyber-enabled operations).

    Zvláště ohrožené jsou strategické státní instituce, média a kritická informační infrastruktura

    Na základě analýzy byly vyhodnoceny jako zvláště ohrožené strategické státní instituce, média a kritická informační infrastruktura, kdy riziko jejich zacílení roste s pokračující eskalací. Ohroženy však mohou být také další typy subjektů. Informace a závěry obsažené v analýze vycházejí z veřejně dostupných informací a z informací získaných v rámci činnosti NÚKIB v době publikace. Jedná se o analýzu kybernetické bezpečnosti z pohledu NÚKIB na základě jemu dostupných informací.

    Zmíněné aktivity mohou mít podobu kyberšpionážních operací ze strany cizí moci, destruktivních útoků směřovaných vůči narušení důvěrnosti a dostupnosti dat (ransomware či datový wiper) provedených kyberkriminálními aktéry a dezinformačních operací, které jsou podpořeny aktivitami v kyberprostoru (tzv. cyber-enabled operations).

    NÚKIB na základě historických dat, vlastních zdrojů a informací bezpečnostní komunity identifikoval 13 technik (TTPs) podle MITRE ATT&CK, které se nejčastěji objevovaly v letech 2020-2021. Vyjma toho bylo dodatečně identifikováno šest technik často využívaných škodlivými aktéry v kyberprostoru. Informace o nich lze posléze využít ke zvýšení odolnosti organizace před kybernetickými útoky. Odkaz u každé techniky obsahuje taktéž doporučení k mitigaci možných útoků využívajících konkrétní techniku. NÚKIB doporučuje technikám a mitigaci proti nim věnovat pozornost. Uvedeny jsou pouze techniky patřící mezi nejvyužívanější, avšak je třeba brát v potaz, že útočníci obvykle používají širokou paletu nástrojů.

    Více informací naleznete zde.

    Zdroj: nukib.cz, dokument Upozornění na zvýšené riziko kyberšpionážních či ransomwarových útoků proti České republice; JM

  • Lipavský v NATO: Dostojíme závazkům. Ukrajina má právo na sebeurčení.

    Lipavský v NATO: Dostojíme závazkům. Ukrajina má právo na sebeurčení.

    Poprvé od uvedení do funkce ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) navštívil ústřednu NATO v Bruselu. Při prvním osobním setkání s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem potvrdil prioritu, kterou Aliance a transatlantické vztahy mají v politice nové české vlády. Během jednání se věnovali také situaci na hranicích Ukrajiny s Ruskem či přípravě příští Strategické koncepce NATO.

    S generálním tajemníkem NATO jednal ministr Lipavský o současné pozici Česka v Alianci a jeho dalším směřování. „Pana Stoltenberga jsem ujistil o připravenosti naší země dostát spojeneckým závazkům, a to včetně alokace 2 % HDP na obranné výdaje do roku 2025,“ sdělil šéf české diplomacie. Zároveň zdůraznil význam jednotného postoje Aliance v kontextu hrozící ruské invaze na Ukrajinu. Informoval o českém rozhodnutí pomoci Ukrajině darem vojenské munice a také o záměru zvýšit český příspěvek k alianční obraně na východním křídle. „Shodli jsme se ohledně nepřijatelnosti ruských návrhů bezpečnostních záruk,“ uvedl ministr Lipavský. „Ukrajina má právo zvolit si své vlastní směřování,“ dodal.

     

    V neposlední řadě podpořil ministr Lipavský přijetí ambiciózní Strategické koncepce na červnovém summitu NATO v Madridu. Českou prioritou je posílit zejména politickou dimenzi Aliance včetně jejího globálního záběru.

    V rámci jeho cesty se šéf české diplomacie také setkal s komisařem EU pro řešení krizí Janezem Lenarčičem. Tomu představil priority pro předsednictví ČR v Radě EU v humanitární oblasti.

    Jan Lipavský se narodil roku 1985 v Praze, kde vystudoval gymnázium. Následně absolvoval Mezinárodní teritoriální studia na Institutu mezinárodních studií FSV UK, rok strávil také na Univerzitě v Kentu ve Velké Británii.

    Před vstupem do politiky rozvíjel kariéru v soukromém sektoru v oblasti informačních technologií v bankovnictví, pracoval například pro McKinsey & Campana, Euro RSCG, ZOOT, Total Solutions a Moro Systems.

    Ministrem zahraničních věcí České republiky byl jmenován 17. prosince 2021.

    Čtyři roky působil ve Sněmovně jako místopředseda Zahraničního výboru a Výboru pro obranu. Stejně tak byl členem Stálé komise pro hybridní hrozby, Podvýboru pro obrannou, kybernetickou a bezpečnostní politiku a strategické koncepce ČR či Podvýboru pro migraci a azylovou politiku. Věnoval se především otázkám energetické a mezinárodní bezpečnosti či hybridním hrozbám.

    Zdroj: Ministerstvo zahraničí České republiky. AN

  • NÚKIB varuje sportovce před oficiální aplikací Olympijských her v Pekingu

    NÚKIB varuje sportovce před oficiální aplikací Olympijských her v Pekingu

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Vojenské zpravodajství dnes společně vydali materiál Cestujte (kyber)bezpečně: doporučení pro cesty do zahraničí. Ten má zejména českým sportovcům, ale i široké veřejnosti, poradit, jak vycestovat na Olympijské hry tak, aby jejich komunikace v zahraničí byla bezpečná. Materiál označuje oficiální aplikaci Olympijských her v Pekingu, MY 2022, za zranitelnou. „Využívejte ji jen v nejnutnějším rozsahu a chovejte se tak, jako by veškerá komunikace a vaše data mohla být odposlouchávána či ukradena,“ upozorňují autoři manuálu.

    Odborníci NÚKIB a Vojenského zpravodajství vypracovali materiál Cestujte (kyber)bezpečně: doporučení pro cesty do zahraničí, který má českým sportovcům mířícím na Olympiádu v Pekingu i veřejnosti přiblížit základy kyberbezpečnosti a poradit, jim, jak používat technologie, aby byla jejich komunikace v zahraničí bezpečnější.

    „Doporučení jsme původně připravovali spolu s Vojenským zpravodajstvím pouze pro české olympioniky, na základě značného zájmu veřejnosti jsme se ale rozhodli materiál zveřejnit i pro ostatní zájemce a cestovatele. Materiál je určený především těm, kteří cestují do zemí, ve kterých je ochrana údajů uživatelů na nízké úrovni,“ říká ředitel NÚKIB Karel Řehka.

    Do zahraničí vyrazte ideálně s „čistými“ zařízeními určenými pro konkrétní cestu, která neobsahují žádná osobní data či důležité uživatelské účty

    Dvoustránkový manuál má deset bodů, čtyři z nich se věnují přípravě před cestou, šest zbývajících pak tomu, jak dodržovat kyberbezpečnost během samotné cesty. Cestovatel by měl například do zahraničí vyrazit ideálně s „čistými“ zařízeními určenými pro konkrétní cestu, která neobsahují žádná osobní data či důležité uživatelské účty, měl by svá zařízení chránit novými a unikátními hesly a během samotné cesty by měl například využívat aplikace se šifrováním a nepřipojovat se na veřejné WIFI sítě. Materiál zmiňuje i nebezpečí, které se skrývá ve stahování neznámých či zranitelných aplikací, mezi které aktuálně patří i oficiální aplikace Olympijských her v Pekingu, MY 2022.

    „Pokud je nutné neznámou či zranitelnou aplikaci používat, využívejte ji jen v nejnutnějším rozsahu a chovejte se tak, jako by veškerá komunikace a vaše data mohla být odposlouchávána či ukradena. Případně zvažte využívání webové verze aplikace. Rovněž zvažte oprávnění, která aplikacím udělujete. Důrazně doporučujeme instalovat aplikace pouze z oficiálních zdrojů (Google Play, Apple AppStore atd.). Aktuálně zranitelnou aplikací je mj. oficiální aplikace olympijských her v Pekingu, MY2022,“ píše se v pátém bodu manuálu.

    Celé znění doporučení naleznete zde.

    Zdroj: nukib.cz, manuál Cestujte (kyber)bezpečně: doporučení pro cesty do zahraničí; JM

  • Policie ČR: Z dlouhodobého pohledu je kriminalita na historicky nejnižší úrovni, má to ale své důvody. Kybernetická kriminalita má naopak vzestupnou tendenci.

    Policie ČR: Z dlouhodobého pohledu je kriminalita na historicky nejnižší úrovni, má to ale své důvody. Kybernetická kriminalita má naopak vzestupnou tendenci.

    Policie ČR vydala bilanční tiskovou zprávu k vývoji registrované kriminality v roce 2021 na území České republiky. Ta uvádí, že kriminalita je z dlouhodobého pohledu na historicky nejnižší úrovni, svou roli v tomto srovnání ovšem hraje opatření proti pandemii covidu-19, optimalizace statistického vykazování nebo novelizace trestního zákoníku. Naopak v kategorii kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru zaznamenala Policie ČR nárůst, nejvíce trestných činů v této oblasti prověřovali policisté v Praze a v Jihomoravském kraji.

    V roce 2021 bylo na území České republiky registrováno 153 233 trestných činů. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 12 292 skutků, což je v procentuálním vyjádření o 7,4 % méně. Celková objasněnost dosáhla úrovně 57,3 %, tedy vzrostla meziročně o 1 %.

    Přestože registrovaná kriminalita poklesla, policisté zaznamenali nárůst škod způsobených trestnou činností. V souhrnné hodnotě se jedná o částku 21,3 mld. Kč (v roce 2020 to bylo 16,7 mld. Kč a v roce 2019 jen 12,8 mld. Kč).

    Meziroční srovnávání absolutních čísel není bez dodatečného komentáře validní

    Úvodem je třeba upozornit, že samotné meziroční srovnávání absolutních čísel není bez dodatečného komentáře validní. Důvodem je fakt, že došlo k výrazné optimalizaci statistického vykazování za účelem jeho přizpůsobení reálné struktuře registrované kriminality. Zároveň také v průběhu loňského roku platila na našem území různá omezení ve spojitosti s pandemií covid-19, která výrazně omezovala mobilitu osob, konání veřejných akcí, provozování podniků a zařízení, ve kterých pravidelně docházelo k větší kumulaci osob a tím i zvýšenému riziku výskytu trestné činnosti.

    Hlavní důvody, proč je z dlouhodobého pohledu kriminalita na historicky nejnižší úrovni, jsou dle úsudku policistů následující:

    • Opatření proti pandemii covidu-19 a s tím související snížení mobility osob a omezení veřejných či veřejnosti přístupných aktivit.
    • Optimalizace statistického vykazování a s tím související pohyby v jednotlivých subkategoriích.
    • Novelizace trestního zákoníku, kdy došlo ke změně dolní hranice výše škody při kvalifikaci trestného činu na 10 000 Kč (důležitý faktor při sledování víceletých trendů).
    • Zefektivnění práce policistů a kriminalistů při objasňování trestné činnosti, důraz na viditelný výkon služby a zacílení na využívání dostupných nástrojů pro odhalování kriminality.

    Registrovaná kriminalita 2021, trendy a vývoj

    Pokles kriminality byl zaznamenán plošně ve všech krajích České republiky. Nejvyšší trestnou činnost policisté evidovali v Praze (35 136 skutků) a v Moravskoslezském kraji (17 865 skutků), ale i ve vyjmenovaných oblastech dochází k poklesu. Největší rozdíl v procentuálním vyjádření v porovnání s rokem 2020 policisté zaznamenali v Karlovarském kraji, ve kterém bylo zároveň spácháno nejméně trestných činů (v roce 2020 spácháno celkem 4 422 skutků, zatímco v roce 2021 došlo k poklesu na 3 754 skutků, jedná se o 15,1% pokles). Druhý největší rozdíl byl zaznamenán ve Zlínském kraji o -11,6 %. Za zmínku stojí i kraj Liberecký (-9,7 %) a kraj Vysočina (-9,5 %). Největší rozdíl v kvantitativním vyjádření je evidován v kraji hl. m. Praha (-2 923 skutků), Moravskoslezském (-1 770) a Jihomoravském kraji (-1 441).

    Majetková kriminalita

    Majetková kriminalita je se 77 562 skutky nejzastoupenější oblastí. Přesto také zaznamenala pokles o 4 554 skutků oproti roku 2020 (-5,5 %). Mezi roky 2021 a 2020 policisté zaznamenávají dle druhového členění trestné činnosti velmi významný nárůst u krádeží vloupáním, a to o 10 087 skutků (nárůst o 48,8 %). Ostatní majetková kriminalita vzrostla o 4 408 skutků (nárůst o 27,9 %). Naopak k výraznému meziročnímu poklesu došlo u krádeží prostých. Počet klesl o více než 19 049 (-41,7 %) registrovaných případů oproti roku 2020. Tuto změnu lze odůvodnit zejména skutečností, že od 1. ledna 2021 byla změněna skladba takticko-statistických klasifikací v oblasti majetkové trestné činnosti. Tyto výrazné výkyvy jsou však zapříčiněny úpravou vnitřního systému statistického vykazování trestné činnosti od 1. ledna 2021 a je proto důležité na majetkovou kriminalitu nahlížet z celkové perspektivy.

    Násilná kriminalita

    Násilná kriminalita poklesla o 2,4 % oproti roku 2020. V loňském roce policisté registrovali 11 958 skutků. Nejčastějšími trestnými činy v této oblasti byly úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování, loupež a vydírání. Nárůst násilné kriminality byl zaznamenán na území Středočeského kraje (o 206 skutků více, tj. o 16,3 %), dále v Karlovarském kraji o 7,9 %, v Jihomoravském kraji o 3 %, v Pardubickém kraji o 3,8 % a ve Zlínském kraji o 3,2 %. V ostatních krajích je zaznamenán meziroční pokles, přičemž na území Ústeckého kraje došlo k poklesu o 11,7 % (o 158 skutků méně), Jihočeského kraje o 10,6 % a Královéhradeckého kraje o 9,7 %.

    Kybernetická kriminalita a ostatní kriminalita páchaná v kyberprostoru

    Celkově bylo za rok 2021 registrováno 9 518 skutků spadajících do kategorie kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru. Meziročně se jedná o 17,9% nárůst (1 445 skutků), z toho bylo objasněno 2356 skutků. Nejvíce trestných činů v této oblasti prověřovali, stejně jako v roce 2020, policisté z hlavního města Prahy a z Jihomoravského kraje.

    Stále platí, že nejrozšířenější oblastí trestných činů v rámci ostatní kriminality páchané v kyberprostoru je majetková trestná činnost, nejčastěji různá jednání kvalifikovaná jako podvod (§ 209 trestního zákoníku). Dále byly ve větším množství páchány trestné činy pomocí internetu v oblasti poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací (§§ 230, 231 a 232), v oblasti mravnostních trestných činů, v oblasti neoprávněného držení platebního prostředku a konečně trestných činů v oblasti porušování autorského práva a porušování práv k autorské známce (§ 155).

    U kybernetické kriminality dlouhodobě sledujeme růst počtu případů. Meziročně stoupl počet skutků  tzv. „hackingu“ o 45 %.  Je nutné podoktnout, že určitá část protiprávního jednání spočívá souběhově i v napadení emailových účtů, resp. jejich přístupových údajů, případně v napadení přístupových údajů sociálních sítí. Potvrzuje se předpokládaný trend, a to postupný přesun trestné činnosti jako takové do kyberprostoru.

    U podvodných jednání (nejčetněji zastoupené trestné činy v oblasti kybernetické kriminality) je charakteristické, že již vyžadují vyšší míru technických znalostí, znalostí internetového provozu a služeb v něm poskytovaných. Jde především o mnohokrát se opakující vlny podvodných falešných mailových zpráv, případně zpráv v rámci jiných komunikačních kanálů, kterými se pachatelé snaží vylákat citlivé, osobní či jiné údaje od adresátů, nebo do cílových zařízení nainstalovat škodlivý software. Zde je nejčastěji problém v koncových uživatelích, kteří nerespektují základní bezpečností opatření v rámci elektronických komunikací a používají stejné přihlašovací údaje do různých služeb, bez ohledu na jejich možné zneužití. Pro tyto tzv. vlny je typické, že trvají velmi krátce, nejčastěji jen několik dnů a mají poměrně široký dosah. V současné době není možné předem blokovat podobné hromadné e-maily, neboť útočníci neustále mění technické prostředky pro odesílání závadových zpráv.

    Záznam z brífinku náměstka policejního prezidenta pro SKPV plk. Mgr.Tomáše Kubíka naleznete zde.

    Celou tiskovou zprávu, která obsahuje informace např. také o mravnostní nebo hospodářské kriminalitě, najdete zde.

    Zdroj: TZ; JM

  • Ministr vnitra Vít Rakušan představil priority České republiky na konferenci k ochraně vnější hranice v litevském Vilniusu

    Ministr vnitra Vít Rakušan představil priority České republiky na konferenci k ochraně vnější hranice v litevském Vilniusu

    Dobře chráněné vnější hranice EU nebo užší spolupráce se třetími zeměmi jako prevence proti nelegální migraci. To jsou priority České republiky při boji proti ilegální migraci, které 21. ledna 2022 představil ministr vnitra Vít Rakušan na konferenci k ochraně vnější hranice v litevském Vilniusu. Navštívil také litevsko-běloruskou hranici či vedl bilaterální jednání s dalšími ministry vnitra.

    První zahraniční pracovní cesta ministra vnitra Víta Rakušana vedla na konferenci ministrů k ochraně vnější hranice do litevského Vilniusu.  Na úvod svého vystoupení Vít Rakušan podpořil členské státy, jejichž hranice tvoří vnější hranici EU, a zdůraznil, že Česká republika je vždy připravena nabídnout pomoc v boji proti nelegální migraci. Důkazem je například nedávná humanitární pomoc Litvě jako reakce na migrační vlnu z Běloruska v hodnotě více než 16 mil. Kč nebo nabídka Polsku na vyslání českých vojáků.

    „Ochrana vnější hranice je pro nás dlouhodobou prioritou. Nejen nedávné události na východní hranici s Běloruskem nám ukázaly, že je potřeba být stále obezřetný. Nechceme nikomu upírat právo na lepší život, ale vše musí mít svá pravidla. Proti nelegální migraci budeme bojovat všemi prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.

    Česká republika také pravidelně vysílá na vnější hranice své policejní kontingenty. Jen v roce 2021 působili čeští policisté v Srbsku, Makedonii, Slovinsku nebo Maďarsku. Celkem jich bylo loni nasazeno 331 a dalších 133 policistů se zapojilo v rámci agentury Frontex.

    Posílení vazeb s třetími zeměmi napomáhá omezit nelegální migraci a posiluje návratovou politiku

    I nadále považuje Česká republika za klíčovou spolupráci s třetími zeměmi, které jsou pro ilegální migranty zeměmi původu či tranzitu. Posílení vazeb s těmito státy napomáhá omezit nelegální migraci a posiluje návratovou politiku. I proto se Česká republika angažuje v programech Pomoc na místě a MEDEVAC.

    Samotné konferenci předcházela návštěva vnější pozemní hranice EU s Běloruskem. Český ministr vnitra se také osobně seznámil s řadou svých protějšků.

    Zdroj: TZ; JM

  • Další střelba na škole. Co na to český expert?

    Další střelba na škole. Co na to český expert?

    V německém Heidelbergu došlo v pondělí k útoku ve škole. Agresivní střelec, „osamělý vlk,“ zaútočil v posluchárně. Zranil čtyři lidi, jeden zraněním podlehl. Samotný střelec potom obrátil zbraň proti sobě. Zdá se, že proti nečekaným útokům nelze mnoho dělat. Přesto se bezpečnostní experti v jednom shodují: Bezpečnost na školách by měla být víc včleněna do výuky. Žáci, učitelé a zaměstnanci školy, kteří se mohou stát terčem střeleckého útoku, by měli vědět, jak reagovat.

    Oslovili jsme předního českého odborníka na bezpečnost škol a školských zařízení, Bc. Radka Kubíčka, MBA, aby se k tématu vyjádřil:

    „Tento incident se může stát kdykoliv i kdekoliv a je potřeba, aby toto téma a bezpečnost na školách, bylo stále častěji diskutováno v odborných i politických uskupeních.

    Doba je náročnější nejen pro pedagogy, ale i rodiče a žáky. Vždy se klademe otázku, zdali se pro daný útok nedalo něco udělat a popřípadě této události, kde došlo i k obětem na životech nějak zabránit. Společně s kolegy a odborníky jsme začali vyvíjet aplikaci, která by částečně preventivně předcházení možných útoku na školách řešila. Doporučením při takovém samotném útoku však je chování pedagogů, žáků a dalších osob, spočívající v dodržování techniky USB: Uteč-Schovej se-Bojuj.

    Ochrana měkkých cílů určená pro školy a školská zařízení je součástí projektu https://www.bezpecnaorganizace.eu/, kde bezpečnostní audity včetně zpracování bezpečnostních a koordinačních plánů na školách a školských zařízeních již realizují.

     

    Zdroj: aktualne.cz, Radek Kubíček, AN