Security Guide

Štítek: Doporučujeme

  • Detektivní služby v soukromé bezpečnosti

    Detektivní služby v soukromé bezpečnosti

    Hovořit o detektivní činnosti v soukromí je pro mnohé občany spojeno  jen s vyhledáním nevěrných mužů  nebo  obdobně záletných žen. Dokonce i moderátoři ve sdělovacích prostředcích jsou těmto tématům nakloněni, místo toho, aby rozvíjeli diskusi na jiné běžnější formy a metody soukromé detektivní práce. Vždyť slovo detektivní pochází ze slova detegere – hledat, vyhledávat. Co vyhledávat? Odpověď zní –  informace, které jsou relevantní a soud je může uznat i jako důkaz ve věci.

    Pokud shrneme význam této činnosti, tak zjistíme, že je pro občana tato činnost velmi prospěšná a důležitá, protože posiluje jeho právní postavení „ve sporu“. Média jsou plná informací o porušovatelích zákona v podobě úplatných soudců, státních zástupců a policistů, prostě úředníků. Jak se těmto osobám bránit? Ano, je jich menšina, ale i ta může občanu značně ztrpčit život. Pro občana právě detektivní služby znamenají alternativu, jak právně odporovat této zločinecké činnosti. Jde tedy o posílení právní jistoty občana v konfliktních situacích i třeba se státem.

    Využívání „soukromé detektivní činnosti“ ze strany občanů pak velmi vhodně doplňuje celkovou kontrolu společnosti nad uplatňováním veřejné moci, kde se excesy – úředníků i politiků – velmi často vyskytují. Jsme v demokracii, která právě díky ekonomickým a právním excesům může velmi utrpět. Stala by se tak nevěrohodným a nedůvěryhodným politickým zřízením.

    V neposlední řadě je pak zcela zřejmé, že detektivní ochrana vlastnictví, ochrana obchodního tajemství a celá zpravodajská komerční stránka slouží k zajištění a ochraně právních zájmů a tím i k lepší činnosti podniků a podnikatelů, kteří jsou důležitým ekonomickým činitelem naší společnosti. To nehovoříme o tom, že ochrana oprávněných zájmů podnikatele je nejen jeho právo, ale i povinnost, pokud se jedná o právní zájem právnické osoby.

    Proto je dotaz na věrné či nevěrné manžele z hlediska činnosti skutečných detektivních kanceláří spíše úsměvná.  My si však můžeme doložit, že tuto činnost praktikujeme běžně sami. Měli bychom však postupovat systémově, k čemuž Vás právě následující články mají dovést.

    Autor článku: JUDr. Jiří Kameník

  • Stav oboru soukromých bezpečnostních služeb

    Pravidelně sledujeme základní ukazatele a to z různých úhlů. Základním zdrojem nám jsou údaje Českého statistického úřadu. Přiložený graf ukazuje, jak intenzivně pomalu klesá počet pracovníků v oblasti soukromých bezpečnostních služeb. Otázka je, jestli jde o trend, kdy klesá počet z důvodu zavádění nových technologií, nebo kromě této skutečnosti má na pokles pracovníků vliv i deformace trhu SBS a pracovníci se tak přesouvají do oblasti šedé až černé ekonomiky. Proč tomu tak je, je zajímavé téma pro výzkum zaměstnanosti v dané oblasti.

    Dovolujeme si upozornit na údaj, který nám zobrazuje počet licencí soukromých detektivů a počet pracovníků dané oblasti. Jak z údaje vyplývá, lze konstatovat, že snaha sdělovacích prostředků a oficiálních představitelů osočovat soukromé detektivy ze všech problémů spojených s úniky ze spisu nebo s nelegálními odposlechy je celkem vzato s ohledem na množství osob nesmysl.

    Na plastičnosti náš obor dostává, když naše informace z dat ČSÚ doplníme ze zdroje velkého šetření o jednotlivých oblastech mezd, počtu zaměstnanců a oborů, který byl zveřejněn v červenci tohoto roku.  (Data přejímáme z www.kupnisila.cz/prumerna-mzda)

    Data nám ukazují, že v oblasti ostrahy a bezpečnostních agentur pracuje 48 000 osob. To by znamenalo, že vlastní ostrahu zajišťuje 6 734 osob. Co je pak určitě zajímavé, že v tomto oboru pracuje cca. 13 300 žen, tj. 27,7 %.

    Minimální mzdový náklad ve vztahu k ceně fyzické ostrahy

    S účinností od 01. 01. 2020 došlo k navýšení tarifů zaručené mzdy změnou nařízení vlády č.567/2006 Sb. Z tohoto důvodu jsme si dovolili aktualizovat náš výpočet minimálního mzdového nákladu, který provádíme vždy, když dojde ke změně tohoto nařízení nebo jiných zákonných povinností pro zaměstnavatele, které mají přímý vliv na výši mzdových nákladů.

    Způsob výpočtu a stanovení minimálního mzdového nákladu je uveden v příloze k tomuto stanovisku.

    Na základě nově stanovené výše jednotlivých stupňů zaručené mzdy proto konstatujeme, že minimální mzdové náklady na objektu, který je střežen jedním zaměstnancem po dobu 24 hodin po celý měsíc, činí minimální hodinový mzdový náklad jedné hodiny střežení 167,99 Kč.

    Výpočet vychází z předpokladu, že činnost je vykonávána řádně zaměstnanci v základním pracovním poměru (dříve „hlavní pracovní poměr“), činnost je začleněna v souladu se zněním právních předpisů do II. stupně zaručené mzdy a zaručená hodinová mzda je přepočtena v souladu s platnými zákony na týdenní pracovní úvazek 37,5 hodin týdně. Výpočet zahrnuje řádně hrazené příplatky za soboty, neděle, noční příplatky, svátky, náhrady za dovolenou a práci vykonávanou za zaměstnance na dovolené včetně povinných odvodů zaměstnavatele na sociální pojištění, zdravotní pojištění, povinné (úrazové) pojištění.

    V Praze, dne 6. ledna 2020
    Mgr. Radek Zapletal, tajemník