Rubrika: Ze světa

  • Bezpečnostní analytici odhalili skupinu FamousSparrow, která se po celém světě zaměřuje na vládní instituce, technologické společnosti, právnické firmy a hotely. České republice se prozatím vyhýbá.

    Bezpečnostní analytici odhalili skupinu FamousSparrow, která se po celém světě zaměřuje na vládní instituce, technologické společnosti, právnické firmy a hotely. České republice se prozatím vyhýbá.

    Bezpečnostní analytici společnosti ESET odhalili novou skupinu útočníků, která se po celém světě zaměřuje na vládní a mezinárodní instituce, technologické společnosti, právnické firmy a ve velké míře také na hotelové řetězce. Skupinu označují jako FamousSparrow a domnívají se, že je aktivní již od roku 2019. Podle cílů jejích útoků se jedná s velkou pravděpodobností o kyberšpionáž. Česku se prozatím vyhýbá.

    Na základě telemetrických dat a z vyšetřování bezpečnostních incidentů zjistili bezpečnostní analytici, že útočníci ze skupiny FamousSparrow využívají zranitelnost systému Microsoft Exchange, která je známá pod označením ProxyLogon. Tato zranitelnost se týkala i množství serverů v České republice.

    Zranitelné Exchange servery se staly cílem více než 10 APT skupin (Advanced Persistent Threat) po celém světě

    Zranitelné Exchange servery se staly cílem více než 10 APT skupin po celém světě, konkrétně v Evropě (Francie, Lotyšsko a Velká Británie), na Blízkém východě (Izrael a Saudská Arábie), na americkém kontinentu (Brazílie, Kanada a Guatemala), v Asii (Taiwan) a v Africe (Burkina Faso). APT neboli „Advanced Persistent Threat” je označení pro skupinu útočníků, která se pokročilými technikami snaží získat data konkrétních cílů za účelem kyberšpionáže. V České republice se tyto aktivity podle zjištění společnosti prozatím nepotvrdily.

    FamousSparrow je další APT skupina, která měla v březnu 2021 přístup ke zranitelnosti ProxyLogon pro vzdálené spuštění kódu

    Podle telemetrie společnosti začala skupina FamousSparrow zneužívat zranitelnost 3. března 2021, tedy den po vydání oficiální záplaty. Jde tedy o další APT skupinu, která měla v březnu 2021 přístup ke zranitelnosti ProxyLogon pro vzdálené spuštění kódu.

    Objev zranitelností v Exchange serveru byl další případ, který nám ukazuje, jak je kriticky důležité být na podobnou situaci připraven. A připraven zde znamená mít zavedené postupy a nástroje, které vám umožní rychle a adekvátně zareagovat. Řešením může být okamžité nasazení bezpečnostní opravy nebo i jiného alternativního řešení, které zamezí zneužití zranitelnosti. V kritických situacích může být řešením i dočasné odpojení vystavené služby. Vždy ale záleží na konkrétních podmínkách a posouzení možných dopadů versus přínosů,“ vysvětluje Miroslav Dvořák, technický ředitel české pobočky společnosti ESET.

    Skupina FamousSparrow je v tuto chvíli jediná, která využívá svůj vlastní škodlivý kód, který byl objeven během vyšetřování incidentů a pojmenován jako SparrowDoor. Skupina využívá také dvě vlastní verze nástroje Mimikatz,“ dodává Dvořák.

    Ačkoli bezpečnostní analytici považují FamousSparrow za samostatnou skupinu útočníků, existují i určité důkazy o jejím možném propojení s jinými známými skupinami. V jednom případě útočníci nasadili na napadené zařízení Motnug loader, který je spojován se skupinou SparklingGoblin.

    Více informací o aktivitách skupiny FamousSparrow najdete welivesecurity.com.

    Zdroj: eset.com

  • Evropský parlament odmítá hromadné sledování prostřednictvím umělé inteligence v rukou policie

    Evropský parlament odmítá hromadné sledování prostřednictvím umělé inteligence v rukou policie

    Europoslanci jsou proti hromadnému sledování prostřednictvím využívání umělé inteligence policií. Rozhodli tak na plenárním zasedání 5. října ve Štrasburku. Evropský parlament (EP) žádá moratorium na zavádění systémů rozpoznávání obličeje.

    Rezoluce, o které europoslanci hlasovali v úterý 5. října, prošla. Zveřejněné výsledky ukazují, že ji podpořilo 377 poslanců, proti bylo 248 a 62 členů se zdrželo hlasování.

    Europoslanci požadují zajištění práva na soukromí a jsou znepokojeni např. důsledky užívání technologií AI v boji proti diskriminaci či soukromými databázemi a daty ze systémů rozpoznávání obličeje. Poukazují i na to, že automatické rozpoznávání by nemělo být používáno pro kontrolu hranic nebo veřejných prostranství. Požadují proto přísná opatření v situacích, kdy jsou při vymáhání práva použity nástroje umělé inteligence.

    Poslanci poukazují na riziko algoritmické předpojatosti v aplikacích umělé inteligence a zdůrazňují, že k zabránění diskriminace ze strany AI je zapotřebí dohled lidí a silné zákonné pravomoci.

    Nechceme omezovat vývoj umělé inteligence. My chceme stanovit podmínky pro její bezpečné užití,” řekl český poslanec Marcel Kolaja, který se otázce věnoval z pozice zpravodaje výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v rozhovoru s ČTK. Dále podle ČTK uvedl, že dává smysl, aby umělá inteligence v trestním právu pomáhala s administrativou, vytvářela doporučení nebo například analyzovala scény zločinů s cílem odhadnout způsob úmrtí člověka.

    Kontroverzní technologie

    V zájmu respektování soukromí a lidské důstojnosti žádají poslanci EP trvalý zákaz automatizovaného rozpoznávání osob na veřejných prostranstvích s tím, že občané by měli být sledováni pouze v případě podezření ze zločinu. Parlament požaduje, aby bylo zakázáno používání soukromých databází rozpoznávání obličeje (jako je systém Clearview AI, který se již používá) a prediktivního policejního dohledu, neboli snaze předvídat chování jednotlivců a skupin na základě velkého množství dat.

    Zpravodaj výboru pro občanské svobody Petar Vitanov uvedl: „Základní práva jsou bezpodmínečná. Vůbec poprvé voláme po moratoriu na zavádění systémů rozpoznávání obličeje pro účely vymáhání práva, protože tato technologie se ukázala jako neúčinná a často vede k diskriminačním výsledkům. Jsme jednoznačně proti prediktivnímu policejnímu řízení založenému na používání AI a také na zpracování biometrických údajů, které vede k hromadnému sledování. Je to obrovská výhra pro všechny evropské občany.

    Obavy z diskriminace

    Podle předloženého textu na plenárním zasedání identifikační systémy založené na AI mohou nesprávně identifikovat menšinové etnické skupiny, LGBT osoby a další, což je zvláště důležité v kontextu vymáhání práva a soudnictví. Aby se zajistilo dodržování základních práv při používání těchto technologií, měly by být algoritmy transparentní, dohledatelné a dostatečně zdokumentované, říkají poslanci. Pokud je to možné, měly by veřejné orgány používat z důvodu transparentnosti software s otevřeným zdrojovým kódem.

    Úřad Evropské unie pro dohled nad ochranou dat

    Úřad Evropské unie pro dohled nad ochranou dat (EDPS) letos v dubnu vydal prohlášení ohledně zákazu technologií rozpoznávání obličeje. Důvodem k němu je nedemokratické narušování soukromí. Podle ČTK EDPS předložila první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit a regulovat škodlivé dopady sledovacích či manipulativních technologií.

    Obecné využívání těchto technologií EDPS vylučuje. Posloužit by měly pouze ve výjimečných případech, a to např. při odhalování teroristických útoků nebo pátrání po osobách. Očekává se ovšem, že schválení těchto pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá několik let, důvodem je např. nesouhlas technologických firem s omezováním.

    Podle ČTK EP však nereaguje přímo na tento návrh a představuje samostatnou iniciativu.

    USA a systémy pro rozpoznávání tváře

    Před negativními důsledky používání technologií rozpoznávajících obličeje varovala americké zákonodárce ve svém výzkumu pod záštitou výzkumné nadace Heritage Foudation Kara Frederick. Podle jejího výzkumu jsou tyto systémy velmi snadno zneužitelné a svádějí k hromadnému sledování občanů i zásahu do základních práv a svobod. Více jsme o tom zmiňovali v následujícím článku.

    Zdroj: TZ europarl.europa.eu, ČTK

  • Women4Cyber: nezisková nadace s cílem propagovat a podporovat přítomnost žen v oblasti kybernetické bezpečnosti

    Women4Cyber: nezisková nadace s cílem propagovat a podporovat přítomnost žen v oblasti kybernetické bezpečnosti

    Women4Cyber ​​je iniciativa, která si klade za cíl pomoci vyplnit genderovou mezeru profesionálů v oblasti kybernetické bezpečnosti v Evropě. Při plnění tohoto cíle je hlavní podporovat a propagovat dovednosti či zvyšovat kvalifikaci a rekvalifikaci dívek a žen.

    Není žádným tajemstvím, že v odvětví kybernetické bezpečnosti v Evropě chybí zastoupení žen na všech úrovních. Proto vznikla tato iniciativa, jejímž cílem je např. vytvářet povědomí, propagovat osvědčené postupy a vzorové modely.

    Posláním nadace je vybudovat v oblasti kybernetické bezpečnosti strukturovanou databázi žen, propojit jejich komunitu, zajistit jejich zviditelnění prostřednictvím tisku a sociálních médií, zlepšit úroveň vzdělání v tomto oboru či zvýšit počet žen ve výzkumu a inovacích.

    Publikace 100+ Women in Cybersecurity in Europe

    V listopadu tohoto roku vyjde kniha 100+ Women in Cybersecurity in Europe. Autoři publikace doufají, že předvedením a vyzdvižením špičkových odbornic v oblasti kybernetické bezpečnosti v Evropě a jejich úspěchů inspirují více žen, aby se připojily k této oblasti.

    Akce a další informace o této nadaci najdete zde.

    Zdroj: women4cyber.eu

  • Systémy pro rozpoznávání tváře mohou vést k hromadnému sledování občanů i zasahovat do základních práv a svobod, varuje výzkumná nadace Heritage Foundation

    Systémy pro rozpoznávání tváře mohou vést k hromadnému sledování občanů i zasahovat do základních práv a svobod, varuje výzkumná nadace Heritage Foundation

    Pod záštitou výzkumné nadace Heritage Foudation varuje Kara Frederick americké zákonodárce před negativním vlivem technologií rozpoznávajících obličeje. Podle jejího výzkumu jsou tyto systémy velmi snadno zneužitelné a svádějí k hromadnému sledování občanů i zásahu do základních práv a svobod.

    V nedávném výzkumu předloženém americkému Podvýboru pro soudnictví Spojených států pro trestnou činnost, terorismus a vnitřní bezpečnost Kara Frederick, výzkumná pracovnice nadace Heritage Foundation, varovala zákonodárce, že technologie rozpoznávání obličeje je náchylná k nesprávnému použití a má blízko k hromadnému sledování občanů. Nabídla proto několik doporučení, jak s těmito systémy pracovat tak, aby bylo riziko zneužití v Americe nízké.

    Jak sama uznává, technologie rozpoznávající obličeje se v minulosti na poli veřejné bezpečnosti osvědčily. Svou roli sehrály například v kauze Capital Gazette v roce 2018, podílely se také na zadržení nejméně tří osob vlastnící falešné pasy na mezinárodním letišti Dulles ve stejném roce. Rizika jsou přesto podle Kary Frederick vysoká. Mezi ně patří např. zranitelnost zabezpečení dat vůči hackerům a únikům, závěry generované nepřesnými algoritmy či autoritářské zneužívání technologií (určení etnicity a následné uvěznění menšin, identifikace desidentů).

    Ve svém výzkumu se zaměřila na tři konkrétní rizika: vymezení občanských svobod a soukromí jednotlivců, outsourcing dohledu nad soukromými společnostmi a potenciální integraci dat ze systémů rozpoznávání tváře prostřednictvím hromadného sledování osob.

    Aby se omezilo zneužívání, je nezbytný bezpečnostní rámec ochrany osobních údajů pro používání digitálních dat získaných technologií rozpoznávání obličeje.

    Kara Frederick doporučuje:

    • vytvořit federální rámec pro ochranu dat s příslušnými standardy a dohledem, který bude určovat, jak mohou americké agentury (federální, státní i oblastní) shromažďovat, ukládat a sdílet data ze systémů rozpoznávání obličeje,
    • zajistit, aby jakýkoli americký systém správy identit používaný vládními aktéry byl bezpečný a spolehlivý na základě daných standardů v souladu s pokyny Národního institutu pro standardy a technologie,
    • prosadit inspekce a dohled nad všemi stranami,
    • aktualizaci harmonogramů a hodnocení dopadů každých šest měsíců.

    Výstup z výzkumu Kary Frederick najdete zde.

    Evropská unie a systémy pro rozpoznávání tváře

    Úřad Evropské unie pro dohled nad ochranou dat (EDPS) letos v dubnu vydal prohlášení ohledně zákazu technologií rozpoznávání obličeje. Důvodem k němu je nedemokratické narušování soukromí. Podle ČTK EDPS předložila první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit a regulovat škodlivé dopady sledovacích či manipulativních technologií.

    Obecné využívání těchto technologií EDPS vylučuje. Posloužit by měly pouze ve výjimečných případech, a to např. při odhalování teroristických útoků nebo pátrání po osobách. Očekává se ovšem, že schválení těchto pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá několik let, důvodem je např. nesouhlas technologických firem s omezováním.

    Zdroj: heritage.org, ČTK

  • Na podzim proběhne online summit Infosecurity Magazine – EMEA 2021

    Na podzim proběhne online summit Infosecurity Magazine – EMEA 2021

    V úterý 21. září proběhne online summit časopisu Infosecurity EMEA, který se zaměřuje na nejnovější trendy a technologie v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti. Summit slibuje praktické rady, panelové debaty, edukativní program i case studies.

    Mezi řečníky vystoupí např. Giovanni Cozzolino (Managing Director v security), Manoj Bhatt (vedoucí oddělení kybernetické bezpečnosti), Jake Moore (specialista na kybernetickou bezpečnost), Stuart Peck (vedoucí strategie kybernetické bezpečnosti) a další.

    Kompletní seznam hostů a program summitu najdete zde.

    Infosecurity Magazine má více než dvanáct let zkušeností s poskytováním znalostí v odvětví informační bezpečnosti. Redakční obsah byl mnohonásobně oceněný za svou aktuálnost, poukazování na trendy v daném oboru, hloubkové analýzy i sloupky vytvářené odborníky. Časopis Infosecurity Magazine poskytuje bezplatný vzdělávací obsah, který zahrnuje zavedené webináře, virtuální konference atp.

    Zdroj: infosecurity-magazine.com

  • Na podzim proběhne online summit Infosecurity Magazine – EMEA 2021

    Na podzim proběhne online summit Infosecurity Magazine – EMEA 2021

    V úterý 21. září proběhne online summit časopisu Infosecurity EMEA, který se zaměřuje na nejnovější trendy a technologie v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti. Summit slibuje praktické rady, panelové debaty, edukativní program i case studies.

    Mezi řečníky vystoupí např. Giovanni Cozzolino (Managing Director v security), Manoj Bhatt (vedoucí oddělení kybernetické bezpečnosti), Jake Moore (specialista na kybernetickou bezpečnost), Stuart Peck (vedoucí strategie kybernetické bezpečnosti) a další.

    Kompletní seznam hostů a program summitu najdete zde.

    Infosecurity Magazine má více než dvanáct let zkušeností s poskytováním znalostí v odvětví informační bezpečnosti. Redakční obsah byl mnohonásobně oceněný za svou aktuálnost, poukazování na trendy v daném oboru, hloubkové analýzy i sloupky vytvářené odborníky. Časopis Infosecurity Magazine poskytuje bezplatný vzdělávací obsah, který zahrnuje zavedené webináře, virtuální konference atp.

    Zdroj: infosecurity-magazine.com