Rubrika: Soukromé bezpečnostní služby

  • Security Guide přináší seriál Ženy v bezpečnosti, kde bude čtenářům představovat zajímavé ženy z oboru. Jako první jsme se ptali obchodní ředitelky bezpečnostní agentury SECURITAS ČR, Martiny Němcové

    Security Guide přináší seriál Ženy v bezpečnosti, kde bude čtenářům představovat zajímavé ženy z oboru. Jako první jsme se ptali obchodní ředitelky bezpečnostní agentury SECURITAS ČR, Martiny Němcové

    Security Guide přináší seriál Ženy v bezpečnosti, kde bude čtenářům představovat zajímavé ženy z oboru. Jako první jsme se ptali obchodní ředitelky bezpečnostní agentury SECURITAS ČR, Martiny Němcové.

    „Motivují mě vlastní nároky.“

    Martina Němcová působí v SECURITAS ČR i v oboru komerční bezpečnosti od roku 2014. Pracovala na různých obchodních pozicích – sales support, business development manager a dalších. Od 1.1.2019 je odpovědná za obchod, business development, marketing a globální program Securitas AB – Client Excellence.

    Jako bylo Vaše dětství? Měla jste nějaké, pro dívku netypické zájmy?

    Vlastně ani ne. Zajímaly mě sporty, volejbal, atletika, závodění. Spíše mě ovlivnilo to, že pocházím z malé vesnice v Severovýchodních Čechách a na místě, kde jsme bydleli, bylo málo dívek, proto jsem byla zvyklá trávit čas v klukovské partě. Možná i proto mi dnes vyhovuje pracovat v převážně mužském prostředí.

    Co Vás lákalo na studiu Policejní akademie?

    Odmala jsem chtěla pracovat u policie, vyšetřovat zločiny, pracovat u kriminálky. Proto jsem chtěla jít už na střední policejní školu. Nakonec jsem se ale k oboru dostala až na Policejní akademii, kde mě zajímaly předměty, jako jsou kriminalistika, kriminologie či psychologie. Detektivní příběhy a kriminálky mě baví dodnes i ve volném čase.

    V SECURITAS jste začínala v roce 2014 jako obchodní referentka. Měla jste předtím nějaké zkušenosti z oboru? Proč jste si vybrala právě tuto firmu?

    Předchozí zkušenosti jsem neměla žádné, nastoupila jsem do SECURITAS hned po škole, protože v té době u policie prakticky nepřijímali nové uchazeče o práci. Po pár týdnech v HR oddělení mi nabídli místo v obchodu a už po tři čtvrtě roku jsem mohla pracovat jako samostatný obchodník. Takový postup byl pro mě motivující. Když mě pak zařadili do mezinárodního programu SECURITAS Managment Training, a mohla jsem celý rok 2015 strávit intenzivním školením v různých zemích světa, rozhodla jsem se zde zůstat a využít investic a důvěry, kterou do mě SECURITAS vložil. Důležité pro mě bylo, že SECURITAS je mezi bezpečnostními agenturami skutečně špička.

    Na pozici obchodní ředitelky SECURITAS působíte už skoro dva roky. Jaké byly Vaše první měsíce v této zodpovědné roli?

    Měla jsem silný pocit zodpovědnosti a chtěla sobě i okolí dokázat, že to byla správná volba. Jedna z věcí, na kterou jsem se od začátku zaměřila, bylo zvyšování povědomí o značce, online marketing a PR. Vyhráli jsme ocenění SuperBrands a přitáhli více pozornosti médií, což se projevilo i na obchodě. Možná i díky tomu máme nyní více globálních zákazníků.

    Co vše spadá do Vaší kompetence?

    Obchod v ČR se zaměřením na nové významné klienty, mezinárodní projekty, koordinace vzdělávání obchodního týmu, marketing/PR, online, správa CRM systému.

    Setkala jste se někdy s pochybnostmi ohledně svých schopností proto, že jste žena, a navíc tak mladá?

    Spíše se setkávám se svými vlastními pochybnostmi, které mě neustále motivují a posouvají dál. Občas je někdo při obchodních jednáních překvapený, že přijdu já jako žena. Nedají to zprvu najevo, ale často se hned poté přiznají a omluví se, že jejich první dojem byl jiný. Vážím si upřímnosti.

    Musela jste někdy pracovat více nebo lépe, abyste dokázala, že se vyrovnáte mužům?

    Takto to necítím, motivují mě spíše moje vlastní nároky než nároky ostatních.

    Proč si myslíte, že je v ČR málo žen v politice nebo ve vedení firem?

    Nejsem odborník na gender, navíc mám zkušenost, že i v našem oboru žen přibývá, takže to vidím optimisticky.

    Jaký je Váš názor na kvóty?

    Obecně mi není blízká myšlenka kvót. SECURITAS jako švédská firma samozřejmě firemní kvóty stanovuje a sleduje poměry žen a mužů ve vedení společnosti, ale dělá to spíše formou doporučení, žádné kvóty nevymáhá. Myslím, že to je dobrý přístup.

    Brzy po Vašem nástupu do ředitelského křesla přišel covid. Jak pandemie ovlivnila činnost vaší firmy?

    Na jedné straně se redukovaly služby v objektech s omezeným provozem, například v kancelářských budovách či továrnách a některých prodejnách. Na druhou stranu rostla poptávka po nových službách, například asistence při měření teploty či udržování rozestupů. Rostl také zájem o automatická bezobslužná řešení, přišel (a poté splasknul) boom termálních kamer a zařízení pro kontrolu kapacitních limitů v prodejnách. Celkově nám pandemie pomohla s dotažením digitalizace u našich klientů, takže máme prakticky všechny činnosti ostrahy nyní evidované v digitálním systému. Co se týče obchodních výsledků, skončili jsme nakonec podobně jako v roce před pandemií.

    Jaká je firemní vize a strategie do dalších let?

    Naším cílem je vytvářet inovativní bezpečností řešení, a to kombinací schopných lidí, moderních technologií a práci s daty. Z pracovníků základní ostrahy se stávají spíše kvalifikovaní operátoři technologií. Mluvíme také o prediktivní bezpečnosti, kdy nám sběr a analýza dat umožňuje ušít klientům řešení doslova na míru, a dokonce předvídat incidenty.

    Co byste poradila ženám, které chtějí uspět v bezpečnostní sféře?

    Nebojte se, že bezpečnostní obor je ryze mužský, už to tak dávno tak není. Své schopnosti zde můžete zhodnotit stejně jako v jinde.

  • David Andreas Holub, detektiv a jednatel bezpečnostní agentury I.D.C.

    David Andreas Holub, detektiv a jednatel bezpečnostní agentury I.D.C.

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    David Andreas Holub, detektiv a jednatel bezpečnostní agentury I.D.C.

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

     Bohužel, situace ochrany domovní svobody je velice závažné a složité téma. Institut nutné obrany je popsán velice zřetelně, což spousta lidí neví a nedokáže si tu situaci představit, dokud se s tím v životě nesetkají v praxi, nebo při absolvování zbrojního průkazu. Běžný občan nemá šanci výklad nutné obrany kde vstřebat a pochopit. Zjednodušení či větší možnost ochrany domovní svobody bych určitě přivítal, ale zároveň zákonodárce chápu, že to není tak jednoduché. Je to lehce zneužitelné. Ale na druhou stranu, od toho tady máme orgány činné v trestním řízení, které by měly celou situaci vyhodnotit, aby byla v rámci zákona.

     Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Ano, určitě. Ale jak říkám, musí se k tomu upravit spousta faktorů, včetně prohloubení znalosti občanů v této oblasti.

     Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů?

    V prvé řadě je třeba podotknout, že za současného stavu nemají žádnou. Každý soukromý bezpečnostní pracovník nebo detektiv má pravomoci dle zákona jako běžný občan. Rozhodně by SBS měly mít daleko vyšší pravomoci, jako třeba v USA, ale zase o to přísnější kontrolu a nutnost splnění daleko tvrdších pravidel pro získání koncese než nyní.

     Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády? ¨

    Ano. Ale vzhledem k tomu, že jsem již 16 let členem České komory detektivních služeb, a vím, jak takové prosazovací pokusy končí, a jak málo se nám za ty roky podařilo prosadit, jsem spíše skeptický. Jak sami vidíme za poslední roky, vláda řeší jiná témata. Ale zároveň jsem životní optimista, a tak budu věřit a doufat, že to jednou nastane.

  • Zdeněk Hraba (STAN) senátor, předkladatel principu castle doctrine

    Zdeněk Hraba (STAN) senátor, předkladatel principu castle doctrine

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    Zdeněk Hraba (STAN) senátor, předkladatel principu castle doctrine

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

    Možnosti ochrany domovní svobody jsou v našem právním řádu zatím upraveny velmi striktně, a právě proto jsem přišel s návrhem na zavedení principu tzv. castle doctrine. Jde o věc, která se dostává do mnoha právních řádů v Evropě. Nepředstavujme si pod tím povolení střelby do kohokoliv, kdo bez dovolení projde vaší brankou. Důležité ale je, aby byla posílena práva napadeného na úkor útočníka a aby ten, kdo se brání ve strachu, měl oporu v zákoně, nikoliv aby zákon nahrazovala judikatura. Myslím, že minimálně v tomto ohledu jsme se od minulého roku výrazně posunuli. Zaprvé se nám s kolegy podařilo prosadit zakotvení práva na obranu života i se zbraní v ruce do Listiny základních práv a svobod. Druhou změnu podpořil zatím Senát jako senátní návrh zákona a jde o novelu trestního zákoníku, která posílí práva lidí bránících se útočníkovi. Nově by tyto oběti nebyly trestány za použití vyšší intenzity obrany, než je dosud přípustné, pokud například jednají ve strachu o své děti. Negativní důsledky svého jednání by plně nesl útočník.

     Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Schválení principu Můj dům, můj hrad by bylo v současné chvíli dalším důležitým krokem v posílení práv oběti. Představte si například takovou maminku, která v noci ve svém domě přistihne zloděje na schodišti. Ve strachu o své děti a z obavy, co jí může udělat, jej strčí ze schodů. Nyní by musela pracně dokazovat, že nevybočila z mezí nutné obrany. A to by se mělo změnit. Právo musí stát na straně oběti, nikoliv pachatele.

    Inspiroval jsem se v tomto bodu ve slovenském právu – slovenský herec Milan Kňažko ve svém domě překvapil zloděje a postřelil ho svou legálně drženou zbraní. U nás by za to byl soudně stíhán, na Slovensku potrestán nebyl. Zavedení tzv. castle doctrine by mělo rovněž preventivní funkci. Každý zloděj by pak musel počítat s tím, že na něj bude moci ve vykrádaném objektu jeho majitel zaútočit, podobně jako to udělal Milan Kňažko.

    Nutno dodat, že Slovensko nešlo cestou změny definice nutné obrany, ale cestou rozšíření oprávněného použití zbraně. Což je jistě také možná cesta, jak legislativně ukotvit castle doctrine.

    Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů?

    Myslím si, přestože nemám rád kazuistické právní úpravy regulující vše do detailu, že v případě oprávnění a povinností soukromých bezpečnostních agentur a detektivních kanceláří by detailní seznam a vytyčení práv a povinností mělo svůj smysl. Věděli by to bezpečně jak adresáti těchto norem – tedy soukromé agentury, tak jejich zákazníci, tak i jejich potencionální subjekty zájmu.

    Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády?

    Ano, myslím si, že by mělo být obsahem vládního prohlášení a aktivně k přijetí takové právní úpravy přistoupit.

     

  • Plk. Martin Hrinko, bývalý ředitel Pořádkové služby Policie ČR, bezpečnostní konzultant

    Plk. Martin Hrinko, bývalý ředitel Pořádkové služby Policie ČR, bezpečnostní konzultant

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    Plk. Martin Hrinko, bývalý ředitel Pořádkové služby Policie ČR, bezpečnostní konzultant

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

    Není ošetřena, orgány činné v trestním řízení tento trestný čin zpravidla uplatňují v praxi jen jakýsi „přílepek“ k jinému společensky nebezpečnějšímu trestnému činu např. krádeže vloupáním do bytu, sklepa aj. Takto „osamocený“ trestný čin většinou skončí jako přestupek kvůli nízké míře společenské nebezpečnosti. A taky se musí přiznat, že se tento úmyslný čin docela těžce prokazuje.

    Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Zcela jistě! Mělo by to tak být, stejně, jak je to v jiných zemích světa. Tato tvrdší ochrana obydlí je jen přínosná a odrazující případné pachatele takových činů.

    Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů? ¨

    SBSky (asi ne všechny, nebo jen ty, které podle budoucího zákona splní přísné podmínky) by měli mít v IZS svou roli, dle mého názoru jako „ostatní složky IZS“ a stát by s nimi měl počítat jako s partnerem v oblasti bezpečnosti. Stále tvrdím, že SBSky jsou prodlouženou rukou policie za podmínek, že sekuriťáci budou splňovat podmínky, které zatím vyžaduje v minimální míře živnostenský zákon a do budoucna snad zákon „O bezpečnostní činnosti“.

    Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády?

    Vláda předložený návrh zákona O bezpečnostní činnosti předložený z dílny MV ČR již schválila, teď prochází už poněkolikáté, a pokaždé v jiných podobách, procesem schválení zákona našimi zákonodárci. Tak se snad po skoro 21 letech pokusů o schválení zákona tento další pokus podaří. Realita v praxi je smutná, jsme jednou z mála zemí, kde SBSky nemají pro svou činnost zákon.

  • Jiří Mašek (ANO), poslanec, specialista hnutí na bezpečnost

    Jiří Mašek (ANO), poslanec, specialista hnutí na bezpečnost

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    Jiří Mašek (ANO), poslanec, specialista hnutí na bezpečnost

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

    Ne zcela. Tato problematika by měla projít sítem diskusí odborníků a odborných týmů, aby se došlo k plnohodnotnému řešení.

    Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Ano, bude to ale legislativně velmi náročné.

    Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů?

    Doplňkovou, regulovanou zákonem. Chybějící legislativní rámec činí problematiku soukromých bezpečnostních služeb značně nepřehlednou. A rozhodně nelze připustit, aby SBS nahrazovaly stát.

    Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády?

    Ano, už včera bylo pozdě.

  • Jana Černochová (ODS), poslankyně, starostka Prahy 2, kandidátka na ministryni obrany

    Jana Černochová (ODS), poslankyně, starostka Prahy 2, kandidátka na ministryni obrany

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    Zde přinášíme odpovědi prvního respondenta:

    Jana Černochová (ODS), poslankyně, starostka Prahy 2, kandidátka na ministryni obrany

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

    Úvahy nad posílením ochrany domovní svobody se vedou již několik let a nejsou žádnou novinkou. Je zapotřebí zmínit, že nutná obrana a krajní nouze, tak jak je známe z trestního zákoníku, je prověřena mnoha situacemi a je funkční. Přesto existují případy, kdy tato otázka, zda nepřistoupit k podrobnější úpravě právě směrem k posílení ochrany obránce či domovní svobody, znovu vyvstává. Diskusím nad zavedením jakési kvazi castle doctrine se ale rozhodně nebráním. Naopak to vnímám jako potřebné.

    Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Tato filozofie je mi osobně velmi blízká. Zároveň jsem opatrná, protože zbrkle či neuváženě oblast nutné obrany upravovat, by bylo chybou. Současné znění trestního zákoníku zjednodušeně hovoří o tom, že obrana není trestná, pokud někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok. Zároveň nesmí být reakce obránce zjevně nepřiměřená. Silnější z logiky věci obrana musí být, to by se nikdo nikdy neubránil, ale nesmí být nepřiměřená. Přitom není rozhodné, zda jde o odvrácení útoku či nebezpečí, proti vlastnímu životu, zdraví a majetku svému, nebo svých blízkých. Tedy ochrana života, zdraví a majetku je možná již dnes. Nehraje ani roli, zda k obraně dochází doma, nebo někde na veřejně přístupném místě. Proto považuji za důležité si případnou změnu zákona a přiblížení se castle doctrine podrobněji rozebrat a přesvědčit se o její nezbytnosti a prospěšnosti. Můžeme se dostat třeba i do situace, že konkretizováním textu zákona dojdeme nakonec k tomu, že ochrana obránců před útokem může být paradoxně slabší, a tím půjdeme špatným směrem. Zákon by měl být co možná nejvíce jednoduchý a pochopitelný, což dle mého názoru v současnosti je.

    Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů?

    Soukromé bezpečnostní služby dnes hrají naprosto nepostradatelnou roli v oblasti systému zajišťování vnitřní bezpečnosti. Ať už se jedná o fyzickou či elektronickou ochranu osob, majetku, celých společností nebo i municipalit. Definovat ale hranice jejich činnosti se žádné vládě dodnes nepodařilo, a to je velká chyba. Je totiž klíčové, aby nikdy nedošlo k privatizaci bezpečnosti jako takové, to je totiž hlavní úkol státu, nikoliv soukromých společností. Je to jedna ze základních věcí, proč vůbec stát máme. Pokud bychom na tento princip rezignovali, mohlo by to vést až k ohrožení samotného demokratického zřízení. Nebylo tedy žádoucí, aby jakákoliv zákonná úprava soukromých bezpečnostních služeb v budoucnosti vedla k umožnění zásahu do práv a svobod třetích osob nad rámec toho, co může každý občan udělat už dnes. Cokoliv víc již náleží do kompetence policie, strážníků obecní policie apod.

    Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády?

    Rozhodně by to měla být její ambice. Dluh, aby soukromá bezpečnostní činnost či služba měla vlastní zákon, se bohužel neúspěšně řeší nejméně od roku 2011, kdy byla poprvé zařazena do Plánu legislativních prací vlády. Neexistence úpravy výkonu bezpečnostních činností pro vlastní potřebu fyzických a právnických osob tento segment trhu do jisté míry deformuje. Danou oblast totiž nelze adekvátně upravit živnostenským ani jiným už existujícím zákonem či jiným právním předpisem. Jedinou cestou je nová legislativa, která například upraví požadavky na bezúhonnost, spolehlivost a odbornou kvalifikaci soukromoprávních subjektů, ale i jejich zaměstnanců. Musí se zavést jasný systém standardů a kvality práce a jeho napojení na vývoj potřeb trhu a bezpečnostní situace. Nesmíme ale opomíjet i takovou oblast, jako jsou účinné ochranné mechanismy státu před tím, aby byly soukromé bezpečnostní služby a její činnosti zneužívány cizí mocností nebo organizovaným zločinem. Těch problémů a věcí, proč mít tento zákon je samozřejmě celá řada, ale je jasné, že současný stav je neudržitelný.

  • Anketa k otázkám bezpečnosti občana

    Anketa k otázkám bezpečnosti občana

    5 stran -dvě koalice – uzavřeli koaliční smlouvu, jejíž součástí je i struktura budoucího vládního prohlášení. Příloha č.3 Koaliční program.  Součástí jsou důležité body týkající se komerční bezpečnosti „Legislativně přesně vymezíme působnost soukromých bezpečnostních služeb“.

    Zároveň program slibuje bránit náš systém civilního držení zbraní a podporovat přípravu pro řešení krizových situací i u občanů.

    Současně senát přijal návrh senátora Zdeňka Hraby (STAN) na novelizaci institutu nutné obrany a jejího rozšíření o doktrínu „můj dům, můj hrad“ – ve zkratce řečeno. (senátní tisk č.199 z roku 2020).

    Proto jsme požádali některé výrazné osobnosti nové sněmovny i zástupců „civilní“ oblasti o jejich názor na postavení soukromých bezpečnostních a detektivních služeb v ČR a na to, jaký mají názor na změnu institutu nutné obrany a doktrínu „můj dům, můj hrad“.

  • Bezpečnostní hrozby a výzvy pro námořní průmysl. Co všechno k nim patří? Dozvíte se v profilu kyperské společnosti MS Security

    Bezpečnostní hrozby a výzvy pro námořní průmysl. Co všechno k nim patří? Dozvíte se v profilu kyperské společnosti MS Security

    Bezpečnostní situace v námořním průmyslu představuje extrémně komplikované a citlivé prostředí. Společnost MS Security se v něm pohybuje třicet let a vypořádává se se současnými hrozbami a výzvami pro námořní průmysl, kterými jsou např. terorismus, pirátství, černí pasažéři, násilí, vandalismus nebo obchod s drogami. Poskytuje také komplexní hodnocení rizik a bezpečnostní plány pro zařízení nebo ropovody a plynovody.

    Kyperská společnost MS Security (MS) je členem MS Security Group a má 30 let zkušeností ve všech odvětvích námořního průmyslu. V současné době zaměstnává stovky vysoce kvalifikovaných bezpečnostních strážců specializujících se na různá odvětví námořní bezpečnosti. Setkává se s hrozbami, mezi které patří terorismus, pirátství, černí pasažéři, násilí, vandalismus nebo obchod s drogami. Vyvinula proto mnoho nových bezpečnostních metod, které jsou v souladu s pokyny Kodexu ISPS a pokyny BMP4.

    MS nabízí profesionální bezpečnostní řešení po celém světě pro všechny typy osobních a komerčních lodí a také konzultační služby pro ropné a plynárenské platformy a mezinárodní přístavní terminály.

    Specializuje se na nábor bezpečnostních pracovníků jménem správců nebo vlastníků lodí. Za posledních 30 let takto umístila až 5 000 příslušníků námořní ostrahy a vyvinula efektivní proces výběru osob s ověřením všech platných osvědčení.

    Jménem manažerů nebo provozovatelů společností vyvíjí nebo aplikuje plány a protokoly námořní bezpečnosti, které se zabývají sektory osobních i obchodních lodí, přístavních terminálů a pobřežních platforem.

    Monitoruje zpravodajství v reálném čase a prostřednictvím aktuálních informací o mezinárodních bezpečnostních výstrahách nabízí každému z klientů včasné řešení situace.

    Zvyšující se hrozba pirátství pro komerční plavidla

    Během posledních deseti let jsme byli svědky nárůstu pirátských aktivit s plavidly procházejícími přes oblasti s vysokou možností rizika (tzv. High Risk Area). To pro lodní průmysl znamenalo zvýšení nákladů, např. díky odklonu trasy, větší spotřebu paliva v důsledku kolísání rychlosti, investice do zpevnění plavidla, náklady na pojištění a především možnost ztráty plavidel a životů.

    Zabezpečení přístavu

    Zabezpečení přístavu vyžaduje kombinaci projektového managementu, technologické inovace, školení a implementace nejlepšího možného řešení ke zmírnění všech možných rizik přístavních zařízení a terminálů. Bezpečnostní plány vždy MS navrhuje v rámci směrnic ISPS tak, aby vyhovovaly speciálním potřebám každého projektu přístavu s ohledem na geografickou, národní a ekonomickou perspektivu.

    Operační středisko

    MS provozuje 24/7/365 dní operační středisko (OC) ze svého velitelství na Kypru, které je nepřetržitě obsazeno nejméně dvěma důstojníky. Vyhodnocuje a zpracovává množství informací o námořních hrozbách v různých odvětvích námořního průmyslu. Nepřetržitě shromažďuje a analyzuje data z různých ověřených zdrojů a od národních a mezinárodních agentur, aby zajistilo aktuální a přesné informace, pomocí nichž v reálném čase dodává data pro zákazníky a vedoucí týmů a zároveň poskytuje pokyny pro nejbezpečnější průchod trasy nebezpečnými vodami.

    Společnosti patřící do skupiny jsou United Guards Services Ltd., Blackpearl Maritime Security Management a Mass Maritime Security Academy.

    Zdroj: ms-security-ltd.com; JM

  • Bezpečnostní profesionálové se shodli na potřebě zákona o soukromých bezpečnostních činnostech

    Bezpečnostní profesionálové se shodli na potřebě zákona o soukromých bezpečnostních činnostech

    Přinášíme tiskové prohlášení Mgr. Vladimíra Rambouska, prezidenta ČKBS z.s.:

    Bude zákon o soukromé bezpečnostní činnosti v programovém prohlášení nové vlády?

    Dne 07.10.2021 se uskutečnila v rámci doprovodného programu mezinárodního veletrhu ISET-IDET-PYROS 2021 konference na téma „Zákon o soukromé bezpečnostní činnosti – aktuální stav a výhled do budoucna“. Ačkoliv se jednalo o setkání spíše komorní co do počtu zúčastněných, svým významem předčilo očekávání a jistě bylo významným milníkem na cestě ke stabilitě bezpečnostního trhu.

    Zákon o soukromých bezpečnostních činnostech sněmovna v rámci svého uplynulého funkčního období nestihla projednat, přestože jeho potřeba vždy byla a stále zůstává z pohledu bezpečnosti neoddiskutovatelná a zůstáváme předposlední zemí EU, bez speciální právní úpravy. Zákon vzniká třicet let a poslední dekádu byla dokonce jeho proklamace součástí vládního prohlášení. Bohužel bez výsledku. Enormní potřeba veřejného i privátního sektoru spočívající v přijetí kvalitního zákona o SBČ, tak nadále zůstává.

    Účastníci konference vyjádřili vůli společně pokračovat v jednotném úsilí o přijetí zákona o soukromých bezpečnostních činnostech.

    S ohledem na minulé nešťastné zásahy některých připomínkových míst, kdy původní návrh zákona nakonec nenaplnil očekávání odborné veřejnosti, bylo tedy dojednáno, že vznikne nový návrh rozšířený o prvky získané z průzkumu evropské legislativy, který provedli pracovníci MV ČR a zároveň o další části podporující spolehlivost, využitelnost, stabilitu a jakost. Účastníci se shodli, že snahou bude pokračovat v diskusi se zástupci státu, dodavateli i odběrateli bezpečnostních služeb.

    Společným cílem je, aby se tato problematika opět dostala do programovaného prohlášení vlády ČR, pokračovalo se v úsilí o sblížení a sjednocení názorů odborné veřejnosti vedoucí ke vzniku kvalitního zákona o SBČ. Ten se stane základem pro nápravu českého trhu komerční bezpečnosti a oddělí odborně způsobilé a eticky naladěné firmy od těch ostatních.

  • Stav oboru soukromých bezpečnostních služeb

    Pravidelně sledujeme základní ukazatele a to z různých úhlů. Základním zdrojem nám jsou údaje Českého statistického úřadu. Přiložený graf ukazuje, jak intenzivně pomalu klesá počet pracovníků v oblasti soukromých bezpečnostních služeb. Otázka je, jestli jde o trend, kdy klesá počet z důvodu zavádění nových technologií, nebo kromě této skutečnosti má na pokles pracovníků vliv i deformace trhu SBS a pracovníci se tak přesouvají do oblasti šedé až černé ekonomiky. Proč tomu tak je, je zajímavé téma pro výzkum zaměstnanosti v dané oblasti.

    Dovolujeme si upozornit na údaj, který nám zobrazuje počet licencí soukromých detektivů a počet pracovníků dané oblasti. Jak z údaje vyplývá, lze konstatovat, že snaha sdělovacích prostředků a oficiálních představitelů osočovat soukromé detektivy ze všech problémů spojených s úniky ze spisu nebo s nelegálními odposlechy je celkem vzato s ohledem na množství osob nesmysl.

    Na plastičnosti náš obor dostává, když naše informace z dat ČSÚ doplníme ze zdroje velkého šetření o jednotlivých oblastech mezd, počtu zaměstnanců a oborů, který byl zveřejněn v červenci tohoto roku.  (Data přejímáme z www.kupnisila.cz/prumerna-mzda)

    Data nám ukazují, že v oblasti ostrahy a bezpečnostních agentur pracuje 48 000 osob. To by znamenalo, že vlastní ostrahu zajišťuje 6 734 osob. Co je pak určitě zajímavé, že v tomto oboru pracuje cca. 13 300 žen, tj. 27,7 %.

    Minimální mzdový náklad ve vztahu k ceně fyzické ostrahy

    S účinností od 01. 01. 2020 došlo k navýšení tarifů zaručené mzdy změnou nařízení vlády č.567/2006 Sb. Z tohoto důvodu jsme si dovolili aktualizovat náš výpočet minimálního mzdového nákladu, který provádíme vždy, když dojde ke změně tohoto nařízení nebo jiných zákonných povinností pro zaměstnavatele, které mají přímý vliv na výši mzdových nákladů.

    Způsob výpočtu a stanovení minimálního mzdového nákladu je uveden v příloze k tomuto stanovisku.

    Na základě nově stanovené výše jednotlivých stupňů zaručené mzdy proto konstatujeme, že minimální mzdové náklady na objektu, který je střežen jedním zaměstnancem po dobu 24 hodin po celý měsíc, činí minimální hodinový mzdový náklad jedné hodiny střežení 167,99 Kč.

    Výpočet vychází z předpokladu, že činnost je vykonávána řádně zaměstnanci v základním pracovním poměru (dříve „hlavní pracovní poměr“), činnost je začleněna v souladu se zněním právních předpisů do II. stupně zaručené mzdy a zaručená hodinová mzda je přepočtena v souladu s platnými zákony na týdenní pracovní úvazek 37,5 hodin týdně. Výpočet zahrnuje řádně hrazené příplatky za soboty, neděle, noční příplatky, svátky, náhrady za dovolenou a práci vykonávanou za zaměstnance na dovolené včetně povinných odvodů zaměstnavatele na sociální pojištění, zdravotní pojištění, povinné (úrazové) pojištění.

    V Praze, dne 6. ledna 2020
    Mgr. Radek Zapletal, tajemník