Implementace evropského práva a úpravy reagující na nejpalčivější problémy současné aplikační praxe. To jsou hlavní účely novely zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou 10. srpna 2022 schválil Senát. Návrh nyní zamíří k podpisu prezidentu republiky.
Účelem novely, která kromě tzv. stošestky mění i zákon o právu na informace o životním prostředí a zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, je především provedení transpozice evropské směrnice.
„Evropská směrnice měla být do českého právního řádu implementována již v červenci minulého roku. Byl proto skutečně nejvyšší čas, abychom novelu zákona schválili a vyhnuli se sankcím ze strany Evropské unie,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan. Nově bude například rozšířen okruh povinných subjektů o veřejné podniky, což jsou státem nebo samosprávou ovládané podniky podnikající v odvětvích, jako je energetika či doprava. Dále se zavádí povinnost zveřejňovat ve formě otevřených dat tzv. dynamická data, jakými jsou například data ze senzorů sledujících dopravu či počasí.
Zákon obsahuje také změny, které reagují na nejpalčivější problémy současné aplikační praxe. Jedná se zejména o větší ochranu informací týkajících se kritické infrastruktury a ochranu informací obchodních společností se 100% státní majetkovou účastí pohybujících se v konkurenčním prostředí.
Novela reaguje i na to, že někteří žadatelé zneužívají právo na informace za účelem nedůvodného zatěžování až šikany povinných subjektů. „Pro tyto případy je zaváděna ochrana v podobě možnosti takové žádosti o informace odmítnout,“ upřesnil ministr vnitra Vít Rakušan.
Zefektivní se také poskytování informací a urychlí proces vyřízení žádostí a rovněž se doplňuje právní úprava poskytování informací o platech a odměnách v reakci na judikaturu Ústavního soudu. Zřídí se také informační systém, ve kterém budou na jednom místě zpřístupněny údaje z výročních zpráv.
Návrh zákona nyní bude předložen k podpisu prezidentu republiky. Ty části zákona, které slouží k transpozici evropské směrnice, nabydou účinnosti dnem následujícím po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů, další změny pak dnem 1. ledna 2023.
Ministr vnitra Vít Rakušan se 1. června 2022 účastnil v Bruselu globálního summitu k sexuálnímu zneužívání dětí. Toto téma patří mezi priority nadcházejícího českého předsednictví, ministr proto představil plány České republiky, jak sexuálnímu zneužívaní dětí předcházet. Řadí se mezi ně například práce na novém nařízení, které zajistí jednotná pravidla v online prostředí nebo vytvoření nového centra EU proti pohlavnímu zneužívání dětí.
Sexuální zneužívání dětí se děje po celém světě bez ohledu na hranice, a to fyzicky i v online světě. Odhadem na internetu působí přes 750 000 pachatelů, kteří obchodují s materiály zobrazujícími sexuální zneužívání dětí, resp. je sdílejí, vydírají děti či s nimi navazují pochybné kontakty.
„Chceme proti této nechutné trestné činnosti bojovat, k tomu je ale potřeba komplexní a jednotný přístup všech států EU a dalších zainteresovaných stran. Pro nás to bude jedno z klíčových témat během našeho předsednictví,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
V Evropské unii se proto nyní bude pracovat na znění nového nařízení, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu. Nařízení také nastaví jednotná pravidla pro poskytovatele online služeb. Ti budou mít například povinnosti týkající se odhalování, oznamování, odstraňování nebo blokování obsahu. Dále vznikne nové centrum EU proti pohlavnímu zneužívání dětí jako místo pro sdílení informací a koordinaci činností orgánů členských států EU a poskytovatelů online služeb.
Cílem povinností vyplývajících z návrhu nařízení však rozhodně není represe vůči poskytovatelům, ale zejména prevence této závažné trestné činnosti a spolupráce všech zúčastněných aktérů při jejím postihování. Proto je během českého předsednictví naplánována celá řada expertních jednání. Tématu boje proti sexuálnímu zneužívání dětí bude věnován prostor i v politické debatě na neformálním jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci 11. července v Praze.
Dne 6. dubna 2022 vláda ČR schválila svým usnesením č. 276 novou Strategii prevence kriminality v České republice na léta 2022-2027 (dále jen “Strategie”). Strategie byla zpracována z podkladů resortů zastoupených v Republikovém výboru pro prevenci kriminality ve spolupráci se samosprávami. Strategie navazuje na poznatky plynoucí z hodnocení předchozí strategie, určuje priority a cíle v oblasti prevence kriminality a definuje systém prevence kriminality v ČR na úrovni státu i samospráv na další období.
Každá z priorit má svůj Strategický cíl, které jsou následně rozvedeny do 50 specifických cílů a takřka 200 konkrétních opatření. Strategické cíle jsou definovány následovně:
Česká republika:
Rozvíjí systém prevence kriminality a finančně podporuje aktivity prevence kriminality, staví na přístupu založeném na důkazech a empirických poznatcích, posiluje spolupráci (včetně mezinárodní), kapacity a kompetence relevantních subjektů.
Poskytuje pomoc a podporu obětem trestné (i přestupkové) činnosti, s důrazem na pomoc zvlášť zranitelným obětem a boj proti násilí, realizuje výzkumy zaměřené na chování a potřeby obětí a činí opatření ke snižování latence a sekundární viktimizace obětí.
Se zaměřuje na boj proti recidivě, na včasnou a koordinovanou resocializaci pachatelů a podporuje práci s násilnou osobou.
Uplatňuje komplexní a koordinovaný přístup k řešení kriminality v rizikových lokalitách založený na partnerské spolupráci odpovědných subjektů a zástupců/obyvatel lokalit, přičemž se zaměřuje nejen na projevy, ale i příčiny problémů. Zohledňuje přitom specifické potřeby a problémy menšinových skupin žijících v těchto lokalitách.
Rozvíjí a podporuje situační prevenci kriminality, posiluje odolnost míst proti trestné činnosti, zvyšuje povědomí veřejnosti o možnostech ochrany a přitom podporuje a implementuje nové přístupy a technologie.
Sleduje vývoj kriminality páchané dětmi a na dětech a včasně reaguje vhodnými opatřeními, zvyšuje ochranu dětí před násilím a dalšími kriminálně rizikovými jevy, včas identifikuje ohrožené děti a realizuje potřebné intervence a rozvíjí funkční systém pátrání po pohřešovaných dětech.
Aktivně, systémově a koordinovaně posiluje prevenci kybernetické kriminality a rizikového chování v kyberprostoru a poskytuje pomoc a podporu obětem v kyberprostoru.
Pro plnění navržených cílů byl sestaven Implementační plán, který bude vyhodnocován a v případě potřeby aktualizován ve 2letých cyklech.
V souvislosti s touto Strategií je Ministerstvu vnitra uloženo vyčleňovat finanční prostředky na prevenci kriminality, průřezový ukazatel rozpočtu Program sociální prevence a prevence kriminality, a to v souhrnu min. ve výši 360,96 mil. Kč za období let 2022-2027. Zároveň ale usnesení vlády ČR ministru vnitra ukládá usilovat dle možností státního rozpočtu o navýšení finančních prostředků na prevenci kriminality k pokrytí potřeb dotačních programů prevence kriminality v gesci Ministerstva vnitra, které jsou ve Strategii popsány a odůvodněny. Další finanční prostředky na prevenci kriminality uvolňují i ostatní ministerstva či samosprávy.
Současně se Strategií schválila vláda ČR změnu Statutu Republikového výboru pro prevenci kriminality spočívající v rozšíření členské základy o zástupce Generální inspekce bezpečnostních sborů (dále jen “GIBS”) a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zapojení GIBS bylo navrženo na základě jejich žádosti s ohledem na plnění jejích cílů působit více preventivně a spolupracovat s dalšími subjekty v oblasti prevence. V případně NÚKIB je propojení dáno nárůstem kybernetické kriminality a jejím stále častějším prolínáním do běžného života. Dále změna reflektuje proběhlý přesun Agentury pro sociální začleňování z Úřadu vlády ČR na Ministerstvo pro místní rozvoj.
Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2022 až 2027 je ke stažení zde.
V červenci minulého roku schválila Vláda ČR Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2021 až 2025. Z toho plynou úkoly, které budou mít svůj přesah do legislativního rámce kybernetické bezpečnosti v České republice. Zmíněný proces přinese celou řadu podstatných změn, které se také promítnou do obsahu zákona o kybernetické bezpečnosti, a proto NÚKIB opět vyzývá odbornou veřejnost k zasílání návrhů, které mohou být podnětem k návrhu změny obsahu tohoto zákona.
V červenci minulého roku schválila Vláda ČR Akční plán k Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2021 až 2025 (bližší informace zde). Z tohoto Akčního plánu plyne pro NÚKIB celá řada úkolů na následující období. Mezi ně patří i ty, které mohou a budou mít svůj přesah do legislativního rámce kybernetické bezpečnosti v České republice, resp. do zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Zároveň s tím probíhá také na úrovni Evropské unie revize směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (tzv. směrnice NIS). Přestože není proces změn této směrnice ještě ukončen, již nyní je zřejmé, že přinese celou řadu podstatných změn, které se také promítnou do obsahu zákona o kybernetické bezpečnosti a povedou k jeho podstatným změnám.
Při této příležitosti NÚKIB opět vyzývá odbornou veřejnost k zasílání návrhů, které mohou být podnětem k návrhu změny obsahu zákona o kybernetické bezpečnosti a jeho prováděcích právních předpisů. NÚKIB dlouhodobě zpracovává tzv. Bílá místa, tedy dokument, v rámci kterého identifikuje nedostatky a podněty ke zlepšení právní úpravy. Návrhy odborné veřejnosti považuje NÚKIB za neocenitelný zdroj informací. NÚKIB bude tyto návrhy pravidelně vyhodnocovat a v případě jejich relevantnosti zapracovávat do připravovaných změn. Tuto výzvu zveřejnil NÚKIB již v září minulého roku, avšak s ohledem na blížící se termín přijetí finálního znění revize směrnice NIS2 a následnou nutnost její transpozice do českého právního řádu NÚKIB upozorňuje odbornou veřejnost na skutečnost, že vhodný termín pro zaslání stěžejních podnětů je do konce června 2022. NÚKIB bude jakékoliv podněty zaslané odbornou veřejností vyhodnocovat průběžně i poté, nicméně možnost jejich uplatnění již může být menší.
Odbornou veřejností navrhovaná změna musí splňovat základní náležitosti, aby se jí NÚKIB zabýval. Podmínkou je, aby navrhovaná změna byla relevantní k dané problematice, byla alespoň stručně zdůvodněna a obsahovala návrh řešení. Navrhovaná změna musí ctít podmínky právního státu a principy, na kterých je postaven zákon o kybernetické bezpečnosti. NÚKIB si vyhrazuje právo navrhovanou změnu odmítnout (především pokud bude rozporná s budoucím zněním směrnice NIS2), případně změnit její navrhovanou podobu při zachování původní myšlenky. Cílem NÚKIB je především blíže identifikovat praktické problémy s požadavky, které pro odbornou veřejnost a povinné osoby ze zákona plynou, a napomoci k jejich odstranění.
Za účelem jednotného zpracování navrhovaných změn využijte formulář zveřejněný v části legislativa – zákon o kybernetické bezpečnost (zde). Vyplněný formulář prosím zasílejte e-mailem na adresu regulace@nukib.cz s předmětem „ZKB – návrhy změn“.
Tento proces není součástí žádného ze stanovených legislativních procesů. Návrhy změn je, s ohledem na výše uvedené, možné zasílat bez časového omezení (vždy však platí, že čím dříve budou návrhy úřadu známy, tím dříve bude možné je zohlednit). Nicméně návrhy zaslané do června 2022 budou moci být zohledněny v rámci připravované novelizace zákona o kybernetické bezpečnosti realizované v souvislosti s revizí směrnice NIS.
V souladu s vládou schválenou „Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020“, prodlouženou usnesením vlády č. 652 ze dne 15. června 2020, byl vyhlášen rezortní Program Ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality na rok 2022. Účelově poskytnuté finanční prostředky jsou určené na projekty předložené útvary Ministerstva vnitra, Policie České republiky, organizační složkou státu Policie České republiky, Policejní akademie České republiky v Praze a vyššími a středními policejními školami. Jednotlivé projekty, na které budou uvolňovány finanční prostředky, musí být zaměřeny k podpoře a rozvíjení aktivit v daných oblastech preventivního působení.
„V souladu s vládou schválenou „Strategií prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020“ (usnesení vlády č. 66/2016), prodlouženou usnesením vlády č. 652 ze dne 15. června 2020, případně dalšími strategiemi a koncepcemi schválenými vládou ČR, které upravují působení resortu MV v oblasti prevence kriminality a po dohodě s Metodickou radou Policie ČR pro prevenci kriminality informuji o vyhlášení rezortního Programu Ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality na rok 2022,“ uvádí prostřednictvím mvcr.cz JUDr. Michal Barbořík.
Jednotlivé projekty, na které budou uvolňovány finanční prostředky, musí být zaměřeny k podpoře a rozvíjení aktivit v následujících oblastech preventivního působení:
Násilí v rodinách (vzhledem k dlouhodobé sociální izolaci dětí, home office, distanční výuce a oslabování sociálních vazeb vlivem protikoronavirových opatření) – priorita pro rok 2022;
Závislostní problematika (nadužívání alkoholu a drog s dopady do oblasti BESIP a majetkové trestné činy, aktivity podporující zákaz prodeje alkoholu dětem, zákaz hazardního hraní u dětí, prevence rizik a zvyšování právního vědomí, systémové vzdělávání v této oblasti);
Bezpečnost v digitálním prostředí (bezpečný pohyb v on-line prostředí, eliminace podvodného chování a kyberkriminality, nové hrozby smishing, spoofing, vishing, phishing a legalizace výnosů TČ);
Senioři (senioři jako zvlášť zranitelné oběti, podvody na seniorech, senioři v on-line prostředí, ochrana majetku a finančních prostředků);
Děti (děti jako zvlášť zranitelné oběti, děti a domácí násilí, trestná činnost páchaná dětmi, prevence závadového chování představujícího šikanu, smlouvání bitek apod.);
Péče o oběti trestných činů, vzájemná tolerance a potlačování agresivity (práce s oběťmi, domácí násilí, práce policie ve vztahu k menšinám, eliminace rasových konfliktů, neakceptování agresivního chování);
Prevence majetkové trestné činnosti (včetně poškozování cizí věci a sprejerství, osvětové a edukační aktivity, informace a rady pro veřejnost, inovativní nástroje).
Vítané jsou inovativní přístupy k řešení uvedených oblastí preventivního působení. Další informace pro žadatele naleznete zde. Uzávěrka žádostí o finanční prostředky je stanovena do 4. dubna 2022.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal „Metodiku k hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu“. Dokument má za cíl stanovit, které případy narušení bezpečnosti informací lze považovat za taková narušení dostupnosti, důvěrnosti a integrity, která není nezbytně nutné hlásit Úřadu a jejichž hlášení nebude Úřad vymáhat, což by mělo mít za cíl přinést větší právní jistotu a zvýšit počet hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů, zejména těch nejvýznamnějších.
V kybernetickém prostoru a fyzickém světě může nastat řada situací, při nichž dojde k narušení dostupnosti, důvěrnosti nebo integrity informací. V praxi se mohou tyto situace velmi lišit ve svém reálném dopadu – od zcela zásadních, až po zcela marginální, nemající žádný dopad na poskytované služby nebo shromážděné údaje. Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti (dále jen „zákon o kybernetické bezpečnosti“), již od svého původního znění ukládá povinnost orgánům a osobám, které pod něj spadají, hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty relevantním CERT týmům – vládnímu CERT nebo národnímu CERT.
Počet hlášených kybernetických bezpečnostních incidentů dlouhodobě neodpovídá reálnému počtu incidentů
Dosavadní zkušenosti NÚKIB však vedou k tomu, že počet hlášených kybernetických bezpečnostních incidentů dlouhodobě neodpovídá reálnému počtu incidentů, které by měly být hlášeny. Vedle celé řady potenciálních problémů v rámci procesu zvládání kybernetických bezpečnostních incidentů u jednotlivých povinných osob se dále jako jeden z důvodů dlouhodobě jeví především problematická šíře definice kybernetického bezpečnostního incidentu podle § 7 odst. 2 zákona o kybernetické bezpečnosti a srozumitelnost platné právní úpravy. Úřad měl a má z tohoto důvodu dlouhodobý cíl – stanovit, které případy narušení bezpečnosti informací lze považovat za taková narušení dostupnosti, důvěrnosti a integrity, která není nezbytně nutné hlásit Úřadu a jejichž hlášení nebude Úřad vymáhat, což by mělo mít za cíl přinést větší právní jistotu a zvýšit počet hlášení kybernetických bezpečnostních incidentů, zejména těch nejvýznamnějších.
Tento dokument vznikl jako základ realizace tohoto cíle a odráží
poznatky Úřadu a jeho zkušenosti,
princip zasahování veřejné moci do práv osob pouze v nezbytném rozsahu a zásadu
hospodárnosti a efektivnosti,
skutečnost, že mezinárodní diskurs směřuje k hlášení pouze incidentů s významným
dopadem, a
smysl a účel povinnosti hlásit kybernetické bezpečnostní incidenty.
Celý dokument „Metodika k hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu“ najdete zde.
Zdroj: nukib.cz, publikace Metodika k hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu; JM
Počet úřadů, které zveřejňují informace jako otevřená data, se za poslední měsíc více než ztrojnásobil. Je jich už 175. Přispěla k tomu skutečnost, že úřední desky mají být od února dostupné online v souladu s principy otevřených dat.
Od února 2022 mají obce s rozšířenou působností, kraje a státní orgány zveřejňovat informace z úředních desek online jako otevřená data, tedy tzv. snadno opětovně použitelná data. Vyplývá to z novely zákona o svobodném přístupu k informacím z července loňského roku.
„Ukazuje se, že zveřejňovat otevřená data zvládají i relativně malé obce. Povinnost publikovat informace z úředních desek jako otevřená data může přinést revoluci v jejich používání, protože informace z úředních desek se tím stávají daleko dostupnější,“ říká Národní koordinátor otevřených dat Jakub Malina z Ministerstva vnitra ke skutečnosti, že jen za poslední měsíc narostl počet úřadů zveřejňujících otevřená data více než trojnásobně na 175.
Úřední desky jako otevřená data využijí např. datoví žurnalisté, projekty typu Hlídač státu nebo tvůrci různých aplikací. Informace z úředních desek, např. o jednání zastupitelstva, uzavírkách v obci nebo prodejích pozemků, totiž půjdou jednoduše využít k vytvoření seznamů, databází či aplikací obsahujících užitečné a dosud složitě dostupné informace o tom, co se v místní samosprávě či na úřadech odehrává.
Podpora úřadům
Nová povinnost přinesla pro obce nové nároky i technického rázu, Ministerstvo vnitra proto obcím a úřadům poskytlo metodiku, uspořádalo na toto téma školení i konferenci a v pomoci obcím a úřadům bude dále pokračovat. Úřady také mají k dispozici jednoduchou aplikaci, ve které si mohou ověřit, zda nové povinnosti splňují.
Otevřená data jsou strojově čitelné a snadno dostupné informace bez omezení použití a volně k dispozici. Touto formou bývají často zveřejňovány např. různé databáze nebo třeba jízdní řády. Příklady kvalitních otevřených dat jsou také informace o epidemii covid-19, o adresách a území Českého úřadu zeměměřického a katastrálního nebo statistiky Českého statistického úřadu. Takto zveřejněné informace mimo jiné umožňují jednoduché nahlížení do fungování obcí a úřadů.
Zdroj: Ministerstvo vnitra, foto: stock exchange, AN
V minulém článku jsme přinesli informaci o novele zákona, která zpřísňuje sankce za přestupky, což bude mít dopad i na výtržnosti při sportovních utkáních. S chuligány a ultras fotbalovými fanoušky má bohaté zkušenosti doc. Ing. Martin Hrinko, Ph.D., MBA, LL.M., který působil jako ředitel Pořádkové služby Policie ČR a zúčastnil se v pozici velitele mnoha dramatických zásahů.
Podělil se s námi o názor, poradil, jak se před fanatickými fanoušky chovat a přiložil zajímavé video.
Myslíte si, že novela na výtržníky zapůsobí a na stadionech bude skutečně více bezpečno?
Novela zákona, resp. nové a podstatně vyšší sankce od 1.2.2022 za použití pyrotechniky během sportovního utkání, ale i při cestě na zápas či při návratu z něj, pro pachatele (výtržníky), kteří se tímto jednáním dopustí přestupku používání pyrotechniky na sportovních akcích, je důležitým nástrojem k účinnější represi. Tudíž novela výrazně vedle dalších opatření přispěje k účinnému postihu výtržníků, a tudíž lze předpokládat, že na stadionech bude po účinnosti této novely bezpečněji.
Zdůrazňuji však, že tento prostředek musí společně využít současně zejména tři „represivní aktéři,“ tj. pořadatelsko-bezpečnostní služba (prohlídka, nalezení, označení, předání, svědectví), Policie ČR (zajištění, odnětí, oznámení), správní orgán (sankce, vydání rozhodnutí o uložení trestu). Až bude spuštěna databáze závadových osob, pak bude i možnost lépe odhalit osoby s vysloveným zákazem vstupu na stadion a na stadion je nevpustit.
Úpravu prosadilo Ministerstvo vnitra kvůli četným incidentům na fotbalových stadionech, které vážně ohrožují zdraví a majetek občanů, a věřte, že těchto případů je stále dost a přes veškeré snahy policie i pořadatelsko-bezpečnostní služby, FAČR i LFA se nepodařilo pyrotechniku jako doprovodný negativní jev zcela vymýtit.
Použití pyrotechniky je nebezpečné, zejména v davu lidí na stadionech, kde může svým tepelným i zvukovým působením poškodit zdraví osob, zničit majetek, ale taky vně i uvnitř stadionu je to výtržnost.
O novelu zákona, v tomto případě hlavně o přísnější postih osob používajících pyrotechniku a výtržníky, zejména z řad chuligánů nebo ultras fotbalových fanoušků, se zasadilo MV ČR i Policie ČR ještě v době, kdy jsem působil na Policejním prezidiu ČR. Pyrotechnika i organizace pořadatelsko-bezpečnostní služby při vstupních prohlídkách na stadion, byla nosná témata tehdejších edukačních školení (RoadShow) Policie ČR/MV ČR/FAČR, výjezdovým způsobem v krajích a na vybraných stadionech právě pro členy SBS, pracovníky správních orgánů, státní zástupce nebo soudce proto, aby i výše trestu byla spíše posouzena na horní hranici postihu z důvodu nebezpečnosti jednání. Jsem rád, že se sankce v přestupkovém jednání zvýšily a věřím, že pokud pracovníci správních orgánů budou přísně sankcionovat výtržníky, jak finančně, tak zákazy vstupu na sportoviště, počet přestupků přirozeně klesne.
Jaké prostředky používá pořádková policie na stadionech k zajištění bezpečí?
Policie ČR používá k zajištění bezpečnosti preventivně taktické prostředky. Policie svou přítomností předchází preventivně výtržnictví. Mnohdy fanoušky doprovází po trase na stadion a monitoruje jejich pohyb už z jejich domovského města až na stadión ve městě, kde jejich klub hraje.
Pokud jsou tato opatření neúčinná a dojde k narušení veřejného pořádku, pak může policie proti výtržníkům použít tzv. donucovací prostředky, a to dle zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (§ 52). Policista (nebo policisté – pokud se jedná o zákrok pod jednotným velením) je oprávněn použit donucovací prostředek, který umožní dosažení účelu sledovaného zákrokem a je nezbytný k překonání odporu nebo útoku osoby, proti níž zakročuje.
Vyjmenovat všechny donucovací prostředky a popsat jejich účinky, by zcela jistě přesáhlo rozsah tohoto příspěvku, proto se stručně omezím na výčet těch nejčastěji využitých – tučně vyznačených, a to v přehledové škále všech donucovacích prostředků, které policista/policisté mohou využít v rámci § 52 uvedeného zákona:
a) hmaty, chvaty, údery a kopy,
b)slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek,
c)obušek a jiný úderný prostředek,
d)vrhací prostředek mající povahu střelné zbraně podle jiného právního předpisu s dočasně zneschopňujícími účinky,
e)vrhací prostředek, který nemá povahu zbraně podle § 56 odst. 5,
f) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla nebo zabránění odjezdu vozidla,
g)vytlačování vozidlem,
h)vytlačování štítem,
i)vytlačování koněm,
j)služební pes,
k)vodní stříkač,
l)zásahová výbuška,
m)úder střelnou zbraní,
n)hrozba namířenou střelnou zbraní,
o)varovný výstřel,
p)pouta,
q)prostředek k zamezení prostorové orientace.
Zřejmě nejmodernějším donucovacím prostředkem proti davu nebo větší skupině osob (protiprávně jednajících fanoušků) je přitom akustické zařízení s dlouhým dosahem (LRAD) viz § 52 písm. b) uvedeného zákona. Tímto donucovacím prostředkem nedisponuje každé krajské ředitelství policie, ale je k vidění při fotbalech a demonstracích zejména v Praze, Brně, Českých Budějovicích. Tento americký výrobek používají policisté v mnoha zemích světa, a proto existuje několik modelů – 1000, 500, RX a X. Výkon mají až 150 decibelů. Takže si umíte představit prostředek, kterému se ne nadarmo v ČR říká slangově „zvukové dělo“.
Při bližším popisu tohoto relativně nového zařízení ve službách Policie ČR (jen několik málo let) pouze uvedu, že tento je prakticky odolný vůči povětrnostním vlivům, je lehký, má nízkou spotřebu energie a je velmi přenosný. LRAD je v podstatě zaměřený paprsek zvuku. Původně byl navržen tak, aby vydával velmi hlasitý zvuk. Každý, kdo byl v tomto paprsku, uslyšel bolestivě hlasitý zvuk. Tato technika byla původně vytvořena z úplně jiného důvodu. Začala se používat na moři, první použití systému bylo na výletních lodích, k odpuzování pirátů. Později některé lodě amerického námořnictva začaly používat LRAD k odražení útočících sebevražedných atentátů, ale také na aktivní dorozumívací vysílání a výzvy. LRAD může vysílat srozumitelně lidskou řeč víc jak na vzdálenost 1 kilometru.
Osobně jsem viděl použití tohoto donucovacího prostředku na jednom z prvoligových zápasech v Opavě před čtyřmi roky (obr. č. 1), kde se fanoušci hostujícího celku rozhodli nekoupit si vstupenky a o poločase utkání vtrhnout do prostoru stadionu. Zde se podařilo tento úmysl přerušit a odrazit zákrokem policie právě použitím tohoto zvukového děla a dále nasazením sil a prostředků, které měla policie na místě zákroku.
Jak bylo řečeno, tento prostředek lze použít i k zřetelnému přenosu informace, v tomto případě např. k výzvám k upuštění protiprávního jednání, jinak bude použito donucovacích prostředků. Jedná se o skvělý prostředek založený na funkci dočasně zneschopňujícího prostředků, který svým způsobem akusticky působí vysílá hlasité zvukové vlny (hluk), při kterém zasažené osoby hovoří o pocitu, který vyvolává silnou dezorientaci, pocit na omdlení, křeče a silné vibrace zastavující Váš pohyb proti zdroji zvuku. Jeden americký novinář ve svém novinovém článku popsal tento pocit v tom smyslu, že „mozek se cítí, jako by vibroval v misce želé na stole.“
Jak se má zachovat člověk, který se neočekávaně, například ve vlaku nebo na ulici, potká s chuligány, výtržníky?
Neprovokovat, chovat se přirozeně, nevěnovat jim pozornost, nepouštět se do diskuze, srovnávat výsledek utkání a výkon družstev apod. Zejména chuligánské skupinky často čekají na impuls k potyčce! Pokud máte na sobě propriety jiných fotbalových klubů, zejména klubu soupeře, pak tento módní doplněk nejlépe ukrýt, aby se nestal prostředkem kriminálního činu (např. ublížení na zdraví, krádež na osobě, loupež).
Nástup 5G sítí v České republice sebou přinesl spoustu otázek. Když pomineme extrémní obavy zastánců konspiračních teorií, je namístě se ptát, jakým způsobem jsou telekomunikační sítě nové generace zabezpečeny. Určitě si nikdo nepřeje pokrok na úkor bezpečnosti občanů, potažmo celé České republiky. Proto vznikla nová směrnice, na které se podíleli největší garanti bezpečnosti v zemi.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí, Bezpečnostní informační službou, Úřadem pro zahraniční styky a informace a Vojenským zpravodajstvím Doporučení pro hodnocení důvěryhodnosti dodavatelů technologií do 5G sítí v České republice(dále jen „Doporučení“).
Význam telekomunikačních sítí nastupujících generací je pro celou společnost mimořádný a omezování bezpečnostních rizik těchto sítí je tedy nezbytné pro vytvoření a udržení odolné infrastruktury České republiky. Cílem Doporučení je nabídnout operátorům, potažmo celému odvětví elektronických komunikací, pohled bezpečnostně relevantních institucí státu na základní východiska posuzování důvěryhodnosti dodavatelů technologií do 5G sítí a navrhnout kritéria, která mohou přispět k výběru důvěryhodných dodavatelů.
Vydání Doporučení navazuje na již mezinárodně deklarovanou pozici České republiky v oblasti bezpečnosti 5G sítí. V roce 2019 na 5G bezpečnostní konferenci v Praze byla vyhlášena série doporučení tzv. Pražské návrhy pro budování sítí 5G. Dále v roce 2020 došlo na úrovni Evropské unie k vydání tzv. EU 5G Toolboxu, na jehož vzniku a podobě se Česká republika významně podílela.
„Doporučení poskytuje vodítko zejména pro dodávky do informačních a komunikačních systémů kritické infrastruktury České republiky. Při tvorbě kritérií byl kladen důraz na jejich vyhodnotitelnost a měřitelnost, zároveň se jedná o obecně přijímané bezpečnostní zásady a lze je obdobně aplikovat i v dalších oblastech při zavádění jiných než telekomunikačních technologií,“ říká ředitel NÚKIB Karel Řehka. „Ačkoliv Doporučení nerozšiřuje, neruší ani jinak neupravuje jakákoliv práva a povinnosti, stanovená obecně závaznými právními předpisy, je nezbytné nastavit trend, kdy se důvěra v dodavatele neodvíjí pouze od konečné technické podoby dodávaného řešení, ale reflektuje i strategickou rovinu – tedy podnikatelské, právní a politické prostředí, ve kterém se dodavatel pohybuje,“ dodává.
Mezi kritéria navrhovaná Doporučením patří například vyhodnocení skutečnosti, zda má dodavatel transparentní vlastnickou strukturu nebo zda je schopen prokázat, že ve svých produktech používá tzv. princip security by design a praktikuje účinná bezpečnostní pravidla a procesy.
Doporučení bylo diskutováno také na půdě pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnosti pod 5G aliancí, jejíž součástí jsou i zástupci dalších orgánů státu, zástupci akademické sféry, mobilních operátorů a dalších zástupců podnikatelů v odvětví elektronických komunikací.
Celé znění dokumentu lze stáhnout na stránkách www.nukib.cz
Novela zákona o přestupcích přináší vyšší sankce pro výtržníky. Začíná platit přísnější postih pyrotechniky, diváckého násilí i drogových přestupků. I když to výtržníky určitě neodradí úplně, zákonodárci i policie si od novely slibuje vyšší bezpečnost na ulicích i stadionech.
Pokuta 50 tisíc, při opakování přestupku až 100 tisíc korun nebo zákaz vstupu na stadion. Změna zákona o odpovědnosti za přestupky umožňuje důsledněji trestat používání pyrotechniky na sportovních akcích, divácké násilí na stadionech, ale i dealery drog v ulicích.
Pokud výtržník použije od 1. února 2022 pyrotechniku během sportovního utkání, ale i při cestě na zápas či při návratu z něj, dopustí se nově přestupku používání pyrotechniky na sportovních akcích. Úpravu prosadilo Ministerstvo vnitra kvůli četným incidentům na fotbalových stadionech, které vážně ohrožují zdraví a majetek občanů. „Bezpečí lidí je pro nás zásadní. Chceme, aby rodiče mohli jít se svými dětmi bez obav jak na stadion, tak na procházku ve své čtvrti, když se tam hraje zápas. Věřím, že vyšší tresty a snadnější postih výtržností udělají sport bezpečnějším,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
V přestupkovém řízení půjde mimo pokuty od 10 do 50 tisíc korun (při opakovaném přestupku až 100 tisíc) uložit i zákaz navštěvovat sportovní akce. Opakované porušování zákazu se navíc nově může stát i trestným činem se sazbou až dva roky.
V dalším článku přineseme názor experta, doc. Martina Hrinka, který se z pozice ředitele Pořádkové služby Policie ČR výtržnostem na stadionech profesně věnoval.
