Rubrika: Legislativa

  • Vít Rakušan a britská ministryně vnitra podepsali společnou deklaraci o prohloubení policejní spolupráce

    Vít Rakušan a britská ministryně vnitra podepsali společnou deklaraci o prohloubení policejní spolupráce

    Ministr vnitra Vít Rakušan ve Velké Británii podepsal s tamní ministryní vnitra Suellou Braverman prohlášení o prohloubení policejní spolupráce v oblastech boje proti terorismu, trestné činnosti a nedovolenému přistěhovalectví. Podpisem se tak mezi oběma zeměmi zintenzivní výměna informací při potírání trestné činnosti nebo spolupráce v boji proti hybridním hrozbám.

    Ministr vnitra Vít Rakušan uskutečnil 13. března 2023 pracovní návštěvu Velké Británie. Jedním z hlavních důvodů cesty do Londýna bylo setkání s ministryní vnitra Spojeného království Suellou Braverman. Vedle diskuse o situaci na Ukrajině totiž došlo k podpisu společného prohlášení o spolupráci v boji proti terorismu, trestné činnosti a nedovolenému přistěhovalectví a při předcházení jim.

    Při předcházení trestné činnosti hraje sdílení informací klíčovou roli. Tento dokument je důkazem, že i po brexitu chceme udržet a prohlubovat spolupráci obou zemí,“ uvedl po podpisu ministr vnitra Vít Rakušan s tím, že deklarace je postavená na několika klíčových bodech včetně boje proti hybridním hrozbám a terorismu.

    Společným podpisem tak oba ministři přislíbili intenzivnější spolupráci například v oblasti pátrání po podezřelých a pohřešovaných osobách nebo potírání obchodu s lidmi, které jsou pro Českou republiku i s ohledem na proběhlé předsednictví v radě EU prioritní. Britská strana zase klade důraz například na oblast boje s finanční kriminalitou nebo nelegální migrací a s ní spojenou organizovanou trestnou činností.

    Kromě toho se Vít Rakušan dnes setkal i s ministrem pro bezpečnost Tomem Tugendhatem, se kterým hovořil například o hybridních hrozbách, dezinformacích či spolupráci v boji proti terorismu. V neposlední řadě navštívil ministr vnitra i National Crime Agency, kde se setkal s generálním ředitelem Graemem Biggarem.

    Úplné znění společného prohlášení najdete zde.

    Zdroj: mvcr.cz; JM

  • Novinky v branné legislativě – administrativa i aktivní zálohy

    Novinky v branné legislativě – administrativa i aktivní zálohy

    Výbor pro obranu v Poslanecké sněmovně projednal návrh nové branné legislativy, kterou v lednu schválila vláda. Balík změn mimo jiné počítá s vydáváním dvou procent HDP na obranu státu, umožní efektivnější přípravu občanů k zapojení do obrany nebo zatraktivní službu v aktivní záloze.

    Jednání se zúčastnil náčelník Generálního štábu ČR generálmajor Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová. „Chtěla bych poděkovat všem kolegům, kteří to podpořili. Oba předklady jsou klíčové normy pro náš resort a jsme rádi, že podpora byla takto silná. Jsem velmi ráda, že se celým výborem neslo to sdělení, že jsme si vědomi toho, že je zapotřebí modernizovat naši armádu a že ta doba je taková, že už opravdu nemusíme hodnotit, jestli to byla vláda minulá nebo předminulá – před deseti, patnácti, dvaceti lety – která nedávala dvě procenta HDP. My je dávat chceme a tato norma k tomu směřuje,” řekla po skončení jednání ministryně Černochová.

    Návrhy těchto zákonů přichází mimo jiné v reakci na válku na Ukrajině, jejich hlavním cílem je především zvýšení připravenosti státu k obraně a umožnění stabilního financování armády. Právě jeden z balíčků, který předložila ministryně obrany Černochová, má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta HDP na obranu, k čemuž se ČR v rámci NATO opakovaně zavázala. Vláda chce tento slib naplnit do roku 2025. Tímto by měly vzniknout i lepší podmínky pro modernizaci armády.

    E-government

    Balíček zákonů mění hned několik norem. Současné předpisy totiž neumožňují, aby se stát mohl připravit na svou obranu rychle a efektivně, a to už v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo stav válečný.

    Návrh zákona stanoví, že rezort obrany bude využívat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, a které jsou obsaženy v registrech a informačních systémech jiných úřadů. Kromě základních údajů, jako je jméno, bydliště, datum narození apod. jde o údaje, které mohou být pro ozbrojené síly České republiky užitečné, tj. například vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě.

    Další změnou je proto i mnohem rozsáhlejší aplikace základních principů tzv. e-governmentu, tj. že úřady mají obíhat data, nikoliv občané. Ministerstvo obrany proto bude moci využít data a údaje v informačních systémech veřejné správy k obrannému plánování a přípravě na krizové situaci i mimo stav ohrožení státu a válečný stav.

    Dobrovolné předurčení

    Novela zavádí některé klíčové novinky. Například institut tzv. dobrovolného předurčení, který přinese další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu – dobrovolné převzít výkon branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole.

    Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení tak bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit.

    Pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, znamená to pro něj bezprostředně pouze absolvování zdravotní prohlídky. Zároveň se tím však zavazuje k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti, pokud by došlo k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace. O uspořádání takového cvičení by musela rozhodnout vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny.

    Odměňování vojáků aktivní zálohy

    Kromě zavedení nového institutu dobrovolného předurčení se mění i některé věci v oblasti již existujících možností zapojení, zejména u aktivní zálohy. „Vojáci v aktivní záloze mají svou práci, své rodiny, a přesto se rozhodli obětovat svůj čas k tomu, aby se zapojili do posilování obranyschopnosti své vlasti. Chceme proto nabídnout stávajícím vojákům v aktivní záloze stabilizační příspěvek 24 tisíc ročně a nově příchozím vojákům stejnou částku jako náborový příspěvek. Bude možné zvýšit i odměnu, a to v závislosti na služebním hodnocení,” popisuje Černochová.

    Zdroj: Ministerstvo obrany, AN

  • Málo viditelný zákon, který výrazným způsobem doplnil do té doby existující práva

    Málo viditelný zákon, který výrazným způsobem doplnil do té doby existující práva

    Před deseti lety byl přijat Zákon o obětech trestných činů.

    Výrazným způsobem doplnil do té doby existující práva obětí. V době přijetí zákona byla snaha a elán zákon dostat do praxe, například v rámci proškolení policistů. Po deseti letech je zákon pro oběti málo viditelný, zejména proto, že přístup k jeho využívání je formální.

    Zásadní je první kontakt oběti s policií, lékaři nebo jinými úřady. Zákon deset let ukládá povinnost prvního místa kontaktu především informovat o místech odborné pomoci, tj. kde se obětí setkají s trpělivostí, pomocí a zájmem o dobrá řešení (§ 8 zákona č. 45/2013 Sb.). A právě první kontakt je slabinou současné praxe. Dokonce některé oběti jsou nerozpoznány a ignorovány. Např. policista už v prvním kontaktu oběti oznámí, že nejde o trestný čin, čímž vlastně tvrdí, že oběť není obětí.

    Bílý kruh bezpečí nahlédl do svých statistik z roku 2022 a zjistil, že jeho klienti, kteří trestný čin oznámili, získali informaci o jeho poradnách od policistů pouze v 16 %.  Dalším 7 % obětí zprostředkovali pomoci Bílého kruhu bezpečí policejní psychologové, kteří zasahovali v těch nejzávažnějších případech přímo na místě trestného činu. Celkem tedy necelá čtvrtina obětí (23 %) se o tomto místě odborné a bezplatné pomoci dozvěděla od policistů.

    Stejnou povinnost informovat mají zdravotnická zařízení. Tam získala v loňském roce doporučení na Bílý kruh bezpečí ani ne 2 % klientů.  V těchto případech se jednalo o nahodilou znalost lékařů nebo zdravotní sestry o konkrétním místě pomoci.

    Podle Bílého kruhu bezpečí je třeba to změnit, takové případy mají být výjimkou, selháním jednotlivce, nikoli systému. Je potřeba se vrátit k filozofii zákona: oběť je oběť, trestný čin oběť nespáchala, potřebuje co nejrychleji nabídku odborné pomoci.

    Minimálním standardem by mělo být předání čísla nonstop Linky pomoci obětem a alespoň jedné organizace dostupné pro oběť v blízkosti místa jejího bydliště.

    Zdroj: TZ; JM

  • Český NÚKIB a slovenské NBÚ stvrdily svou spolupráci memorandem

    Český NÚKIB a slovenské NBÚ stvrdily svou spolupráci memorandem

    Ve středu 8. února 2023 jednali v Brně zástupci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost v čele s ředitelem úřadu Lukášem Kintrem s delegací slovenského Národného bezpečnostného úradu vedenou ředitelem Romanem Konečným.

    Setkání navázalo na dlouhodobou intenzivní spolupráci obou stran. Mezi probíranými tématy byla implementace nedávno přijaté unijní směrnice NIS2, diskuse o českých zkušenostech z nedávno skončeného předsednictví v Radě EU i slovenských zkušenostech s certifikací auditorů v oblasti kybernetické bezpečnosti.

    Jednání bylo zakončeno podpisem Memoranda o spolupráci, jehož účelem je rozvíjet a prohlubovat dlouhodobou a prospěšnou spolupráci v 17 identifikovaných oblastech, a to ve formě sdílení informací, know-how a zkušeností, podpory při vedení školení a vzdělávání zaměstnanců, udržování a komunikace v případě aktivních kybernetických hrozeb. Memorandum obsahuje také části o vzájemném notifikování se při zjištění vlivu na aktiva druhé země, pomoci při vyšetřování incidentů či společného výzkumu s cílem vytvořit bezpečné síťové prostředí.

    Slovensko je jedním z našich nejbližších partnerů a naše spolupráce patří mezi ty vůbec nejintenzivnější. Dnešní podpis memoranda to jen stvrzuje, dává všem našim interakcím formální rámec. Lze jej vnímat také jako impulz k dalšímu prohlubování naší spolupráce,“ sdělil k podpisu ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. „Český a slovenský kybernetický aj bezpečnostný priestor čelia podobným výzvam. Je preto úplne prirodzené, že spájanie našich síl vo viacerých oblastiach kybernetickej bezpečnosti prinesie obom stranám cenné skúsenosti, know-how aj nápady, ako ďalej rozvíjať naše spôsobilosti,“ dodal ředitel slovenského NBÚ Roman Konečný po podpisu memoranda.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Legislativa: Upozornění na účinnost ochranného opatření k zabezpečení e-mailové komunikace

    Legislativa: Upozornění na účinnost ochranného opatření k zabezpečení e-mailové komunikace

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal 11. října 2021 ochranné opatření, které zavazuje správce a provozovatele informačních systémů regulovaných dle zákona o kybernetické bezpečnosti, jejichž součástí je elektronická pošta, ke zvýšení zabezpečení a zavedení požadovaných technologií.

    Toto opatření má dělenou účinnost, kdy v prvních dvou vlnách se týkalo organizací, které se účastnily předsednictví České republiky v Radě EU. Třetí vlna se týká všech orgánů a osob uvedených v § 3 písm. c) až f) zákona o kybernetické bezpečnosti, jejichž elektronická pošta je součástí informačního nebo komunikačního systému, na který se vztahují požadavky zákona o kybernetické bezpečnosti. Relevantní body z opatření měly být takovými subjekty splněny nejpozději do 1. ledna 2023.

    Česká republika se i díky tomuto ochrannému opatření a úsilí správců informačních systémů dle Evropské komise stává lídrem v zavádění vyžadovaných technologií, tedy i ve zvyšování bezpečnosti elektronické komunikace.

    Ochranné opatření bylo vydáno s ohledem na důležitost e-mailových systémů a zvyšující se intenzitu kybernetických bezpečnostních incidentů týkajících se právě elektronické komunikace. Česká republika se tak stala průkopníkem komplexní regulace v této oblasti minimálně z pohledu států Evropské unie a je inspirací i pro další státy. Zároveň jako druhý stát na světě vyžaduje pro veřejné instituce implementaci technologie DANE, která účinně brání možnosti čtení nebo modifikaci e-mailových zpráv při přenosu.

    NÚKIB pravidelně kontroluje dodržování tohoto opatření a může konstatovat, že postupně dochází ke zvyšování bezpečnosti těchto systémů díky zavádění požadovaných technologií. Největší výzvou pro organizace je zavádění technologie DNSSEC a DANE, která stále není podporována některými dodavateli technologií nebo cloudovými poskytovateli e-mailových služeb. Také proto NÚKIB v minulém roce v dané věci komunikoval s některými poskytovateli, aby nastínil situaci regulovaných subjektů a napomohl tak k jejímu zlepšení.

    Jednotlivé body opatření doporučuje NÚKIB zavést i v případě, že vaše organizace nebo váš e-mailový systém nespadá pod regulaci zákona o kybernetické bezpečnosti. Pro ověření funkčnosti některých bezpečnostních technologií je možné využít například službu Internet.nl provozovanou nizozemskou vládou.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Obrana bude „více sexy.“ Vláda schválila zákon, který rozšiřuje způsob zapojení občanů, kteří chtějí chránit vlast.

    Obrana bude „více sexy.“ Vláda schválila zákon, který rozšiřuje způsob zapojení občanů, kteří chtějí chránit vlast.

    Vláda schválila balík změn legislativy v oblasti obrany, který umožní efektivnější přípravu občanů k zapojení do obrany státu, zatraktivní službu v Ozbrojených silách ČR, zvýší flexibilitu v přípravách na obranu státu a celkově zpřesní a doplní stávající legislativu.

    Ministerstvo obrany navrhlo novelizaci několika zákonů týkajících se obrany a bezpečnosti. „Konflikt na Ukrajině, a obecně vývoj v bezpečnostní oblasti ukazují, že musíme být schopní jednat rychle a posilovat svou obranyschopnost nepoměrně intenzivněji než dosud. Současná branná legislativa to bohužel v řadě oblastí komplikuje, a proto jsme připravili tuto komplexní novelu,” řekla po jednání kabinetu ministryně obrany Jana Černochová.

    Dobrovolné předurčení

    Novela zavádí některé klíčové novinky. Například institut tzv. dobrovolného předurčení, který přinese další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu. „Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit,” vysvětluje ministryně.

    Pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, znamená to pro něj bezprostředně pouze absolvování zdravotní prohlídky. Zároveň se tím však zavazuje k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti, pokud by došlo k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace. O uspořádání takového cvičení by musela rozhodnout vláda se souhlasem Poslanecké sněmovny.

    „Ze čtyř možností, jak se zapojit do obranyschopnosti státu, bude dobrovolné předurčení tou nejméně zatěžující. Chceme vyjít vstříc těm, kteří chtějí pro svou zemi něco udělat, ale třeba z pracovních nebo osobních důvodů nemohou vstoupit do aktivní zálohy či se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení,” konstatuje ministryně.

    Odměňování vojáků aktivní zálohy

    Kromě zavedení nového institutu dobrovolného předurčení se mění i některé věci v oblasti již existujících možností zapojení, zejména u aktivní zálohy. „Vojáci v aktivní záloze mají svou práci, své rodiny, a přesto se rozhodli obětovat svůj čas k tomu, aby se zapojili do posilování obranyschopnosti své vlasti. Chceme proto nabídnout stávajícím vojákům v aktivní záloze stabilizační příspěvek 24 tisíc ročně a nově příchozím vojákům stejnou částku jako náborový příspěvek. Bude možné zvýšit i odměnu, a to v závislosti na služebním hodnocení,” popisuje Černochová.

    E-government

    Další změnou je mnohem rozsáhlejší aplikace základních principů tzv. e-governmentu, tj. že úřady mají obíhat data, nikoliv občané. Ministerstvo obrany proto bude moci využít data a údaje v informačních systémech veřejné správy k obrannému plánování a přípravě na krizové situaci i mimo stav ohrožení státu a válečný stav.

    Návrh zákona proto stanoví, že rezort obrany bude využívat údaje o občanech, kteří mají brannou povinnost, a které jsou obsaženy v registrech a informačních systémech jiných úřadů. Kromě základních údajů, jako je jméno, bydliště, datum narození apod. jde o údaje, které mohou být pro ozbrojené síly České republiky užitečné, tj. například vlastnictví zbrojního, řidičského či pilotního průkazu, případně údaje o předchozí vojenské službě. Ministerstvo obrany bude mít současně možnost tato data pravidelně aktualizovat.

    Dnes je situace taková, že údaje využitelné pro přípravu na krizové stavy mohou být shromažďovány až za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, což je pozdě. Tato data potřebuje Ministerstvo obrany pro plánovací a přípravné práce mnohem dřív, než se něco děje.

    Technické změny

    A v neposlední řadě se mění řada technických věcí, jako jsou například pravidla pro používání bezpilotních prostředků v blízkosti objektů důležitých pro obranu státu, případně zavedení institutu tzv. vojenského vlaku a mimořádného vojenského vlaku. Cílem bude získání priority při přidělování kapacity železnice v případech, kdy to bude nutné, čímž se dále zvýší a zefektivní logistické schopnosti armády.

    Zdroj: Ministerstvo obrany, AN

  • Rada Evropské unie přijala znění nové směrnice NIS2

    Rada Evropské unie přijala znění nové směrnice NIS2

    Evropský parlament na svém jednání 10. listopadu 2022 a Rada Evropské unie na jednání 28. listopadu 2022 přijaly znění nové směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii, tzv. směrnice NIS2.

    Jde o další z kroků, které jsou potřebné k dokončení stanovení nových společných pravidel pro kybernetickou bezpečnost napříč Evropskou unií.

    Těmito kroky není legislativní proces přijetí směrnice dokončen. Směrnice bude v nadcházejících dnech vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dvacátým dnem po tomto vyhlášení. Cílem směrnice NIS2 je posilovat unijní kybernetickou bezpečnost a sblížit pravidla pro její zajišťování napříč Evropskou unií.

    Směrnice proto přináší úpravy dosavadních požadavků, rozšíření regulace na řadu nových společností a organizací a další změny, které bude muset Česká republika, stejně jako další členské státy, do svého zákona o kybernetické bezpečnosti zapracovat. Stanovená transpoziční lhůta pro implementaci směrnice do českého právního řádu je 21 měsíců ode dne, kdy směrnice vstoupila v platnost.

    Přestože se konkrétní povinnosti dotknou subjektů v České republice nejdříve až v druhé polovině roku 2024, je potřeba se kybernetické bezpečnosti věnovat průběžně. K směrnici NIS2 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spustil již v srpnu 2022 stránku nis2.nukib.cz, kde veřejnost nalezne potřebné informace. V minulosti pak byl pro subjekty nespadající pod zákon o kybernetické bezpečnosti zveřejněn podpůrný materiál „Minimální bezpečnostní standard“. Výhodou České republiky v celém procesu je kvalitně zpracovaný zákon o kybernetické bezpečnosti. Pro současné povinné osoby se toho tedy v praxi příliš měnit nebude. Nová směrnice prohloubí a rozšíří pravidla stanovená ve stávající Směrnici Evropského parlamentu a Rady EU o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, tzv. směrnici NIS.

    Směrnice je (na rozdíl od nařízení) právní akt stanovující cíl, který musí všechny členské státy Evropské unie, tedy i Česká republika, splnit. Je na jednotlivých zemích, jak formulují příslušné vnitrostátní zákony a jak těchto cílů dosáhnou. NÚKIB již několik měsíců usilovně pracuje na změnách, které bude potřeba ke splnění požadavků směrnice v České republice zavést. Konkrétní povinnosti budou vyplývat ze změn, které NÚKIB představí široké veřejnosti na začátku roku 2023 a z konečných legislativních změn, které přijme Parlament České republiky.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Zástupci státní a soukromé sféry diskutovali na téma bezpečnosti dodavatelského řetězce

    Zástupci státní a soukromé sféry diskutovali na téma bezpečnosti dodavatelského řetězce

    Ve středu 7. prosince 2022 pořádal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v Praze v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu seminář NÚKIB k bezpečnosti dodavatelského řetězce.

    Na akci se ve dvou diskusních panelech představili zástupci státní i soukromé sféry, jejichž hlavním cílem byla debata o bezpečnostních hrozbách pocházejících z dodavatelských řetězců, a systémech, které Česká republika má k jejich omezování.

    Podstatná část diskuse byla věnována také vznikajícímu zákonu k posílení bezpečnosti dodavatelského řetězce v oblasti informačních a komunikačních technologiích. Mechanismus prověřování dodavatelů, který vzniká tímto zákonem, mimo jiné přispívá k naplnění Akčního plánu k Národní strategii kybernetické bezpečnosti České republiky na období let 2021 až 2025 a také programového prohlášení vlády.

    Celou akci zahájil úvodní řečí ředitel NÚKIB Lukáš Kintr. „Uvědomujeme si, že rizika v oblasti kyberbezpečnosti nelze zcela eliminovat, ale pouze omezovat. Stát v současné době zná rizika, která ale nemá jak omezovat. Proto je plánovaná regulace bezpečnosti dodavatelského řetězce tak potřebnou, avšak dosud chybějící součástí komplexního systému zajišťování kybernetické bezpečnosti v České republice. Tak složitá problematika vyžaduje spolupráci napříč státem, stejně jako diskusi napříč akademickým a soukromým sektorem. Těší mě proto, že se na dnešní akci NÚKIB setkávají zástupci státní i soukromé sféry,“ uvedl ředitel Kintr.

    Následně všechny účastníky uvedl do dané problematiky Petr Novotný, ředitel Odboru kybernetických bezpečnostních politik. Ve své prezentaci se věnoval představení chystané regulace v oblasti bezpečnosti dodavatelského řetězce a jejímu zařazení do systému zajišťování bezpečnosti České republiky. Po úvodních vystoupeních přišly na řadu výše zmíněné diskusní panely.

    První z nich s názvem „Problematika strategické závislosti na rizikových dodavatelích“ byl zaměřen na existující nástroje státu sloužící k omezování negativních zahraničních vlivů, diskusi nad pravomocí státu omezovat strategické hrozby prostřednictvím regulace a samozřejmě diskusi o podobě chystaného mechanismu prověřování dodavatelů. Místa řečníků zaujali Ota Šimák, ředitel Odboru obchodní politiky a mezinárodních ekonomických organizací Ministerstva průmyslu a obchodu, Jiří Kozák, náměstek ministra zahraničních věcí, a Tomáš Krejčí, náměstek pro řízení sekce Národního centra kybernetické bezpečnosti NÚKIB.

    Po krátké pauze následoval druhý panel na téma „Řízení dodavatelů ve strategicky významné infrastruktuře státu“. Mezi vystupujícími byli Jakub Rejzek, vedoucí pracovní skupiny Kyberbezpečnost Sekce IT a telekomunikací Hospodářské komory ČR, Kateřina Kalužová, manažerka pro digitální ekonomiku a zástupkyně ředitele Útvaru pro digitální ekonomiku Svazu průmyslu a dopravy ČR, Michal Moroz, člen prezidia a výkonný ředitel Asociace kritické infrastruktury, a za pořádající organizaci ředitel Odboru regulace NÚKIB Adam Kučínský. V tomto diskusním panelu řečníci hovořili o rizicích, jimž správci strategicky významné infrastruktury čelí. Zejména zástupci soukromých subjektů tak měli možnost sdílet se státem svůj pohled na danou problematiku. Debata se dotkla také chystaného mechanismu prověřování dodavatelů. Všichni účastníci se ale shodli, že konkrétní vyjádření na toto téma budou na místě teprve po zveřejnění návrhu mechanismu k veřejným konzultacím na začátku příštího roku.

    Na závěr semináře vedoucí Oddělení vládní agendy a legislativy NÚKIB Pavel Štěpáník shrnul proběhlé dva panely a poděkoval všem zúčastněným za podnětnou debatu, která přiblížila různé úhly pohledu na problematiku bezpečnosti dodavatelského řetězce. Nastínil také další harmonogram v přípravě výše zmíněného zákona, kdy se v prvním čtvrtletí 2023 bude s návrhem zákona moci seznámit široká veřejnost a vyjádřit se k jeho podobě. Následovat bude mezirezortní připomínkové řízení a poté bude návrh předložen vládě.

    Seminář NÚKIB k bezpečnosti dodavatelského řetězce volně navázal na předchozí diskuse o této problematice, které se konaly v červenci a v listopadu 2022 na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a v září 2022 na konferenci CyberCon Brno či panelu v CEVRO Institutu v Praze. NÚKIB hodlá v osvědčené praxi maximální možné transparentnosti a otevřenosti vůči jednotlivým sektorům při přípravě nové regulace pokračovat a o této složité problematice širokou veřejnost informovat i nadále.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Zákon o zbraních a střelivu: Připomínkové řízení odhalilo spoustu chyb

    Zákon o zbraních a střelivu: Připomínkové řízení odhalilo spoustu chyb

    Dlouho očekávaný zákon o zbraních a střelivu z dílny ministerstva vnitra má za sebou připomínkové řízení. Přizvané instituce legislativcům ministerstva vytkli řadu problémů.

    Pojďme se podívat, na co přišli. A že toho opravdu není málo…

     

    Jde mimo jiné i o to, že strážníci by nemohli nosit viditelně zbraň, vystavila by se stopka na 20 let kvůli propadnutí věci nebo by mohl vzniknout problém s archeologickým nálezem.

    Svaz měst a obcí například upozornil na to, že mantinely správního uvážení policejního orgánu při hodnocení spolehlivosti pro účely držení zbraní jsou ovšem velmi široké. „S ohledem na soudní praxi může dojít k nápravě až i po několika letech,“ varuje svaz. Ministerstvo spravedlnosti pak požaduje, aby bylo posuzováno splnění podmínky zbrojní licence spočívající v bezúhonnosti a spolehlivosti pouze u skutečného majitele osoby a ovládající osoby, a nikoliv rovněž u osoby uplatňující svůj vliv v obchodní korporaci.

    Dlouho očekávanou předlohu zákona o zbraních a střelivu připravilo ministerstvo vnitra. Vyjma implementace evropského práva novela zákona o zbraních a střelivu přináší oproti dosavadní právní úpravě některé zásadní koncepční novinky. Například zrušení fyzických dokladů, zavedení mezikategorie zbraní podléhajících ohlášení, zjednodušení struktury zbrojních oprávnění a licencí nebo flexibilnější komunikaci se státními orgány. Přibude ovšem úředníků, roční náklady na jejich mzdy jsou vykalkulovány na částku přesahující 9 milionů korun. Zákon o zbraních a střelivu má nabýt účinnosti k 1. lednu 2026, spolu se zákonem o munici.

    Připomínkové řízení již skončilo. Například Svaz měst a obcí uplatnil tři zásadní připomínky.

    „Shodně jako u návrhu zákona o munici nesouhlasíme s povinností obecních úřadů obcí s rozšířenou působností projednávat přestupky osob podle tohoto zákona. Opět se jedná se o specifický zákon, jehož agenda, včetně projednávání přestupků, by měla spadat do působnosti Policie ČR, ministerstva vnitra či ministerstva obrany,“ uvedl Svaz měst a obcí.

    Svaz dále upozornil, že novela zákona může mít dopad na obecní policie. Proto svaz navrhl vložení odstavce následujícího znění: „Strážník obecní policie při plnění úkolů obecní policie je oprávněn nosit nabitou zbraň viditelně.“

    Ačkoli se důvodová zpráva odkazuje na skutečnost, že toto by mělo být upraveno v novele zákona o obecní policii, tak navrhovaná úprava v rámci zákona o obecní policii významně omezuje strážníky obecní policie a od 1. 1. 2026 dokonce zcela od nošení zbraně viditelně upouští, zjistil svaz. Také navrhl doplnit požadavek úmyslnosti činu při recidivě: „Na rozdíl od trestního práva soudního je správní trestání ve svých skutkových podstatách více sloučené. Obsahují v jednom ustanovení jak přestupky, které lze charakterizovat jako závažnějšího charakteru, tak i jednání nedbalostní, zejména potom skutkovou podstatu spíše marginálního charakteru – např. zanedbání povinnosti úklidu veřejného prostranství, porušení nočního klidu, drobná újmy na zdraví z nedbalosti (např. při dopravní nehodě) apod. Ačkoli je v návrhu uvedena podmínka, že ´…pokud jej lze s ohledem na spáchání takových přestupků nebo jednání považovat za vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost…´, tak mantinely správního uvážení policejního orgánu při hodnocení spolehlivosti pro účely držení zbraní jsou ovšem velmi široké,“ tvrdí Svaz měst a obcí s tím, že by správní uvážení mohlo být využito i nepřiměřeně a zasahovalo by i do základních práv osob extenzivním výkladem. „S ohledem na soudní praxi může dojít k nápravě až i po několika letech,“ varuje svaz.

    Ve vztahu k jednomu z paragrafů je v tomto požadavek na přestupkovou spolehlivost mnohem přísnější než požadavek zákona na bezúhonnost, kdy dle za bezúhonného se považuje člověk, který spáchal nedbalostní čin v souvislosti s nakládání se zbraněmi. Ostatní nedbalostní trestné činy nezavdávají podmínku k nesplnění bezúhonnosti.

    „Navrhujeme doplnit požadavek úmyslnosti činu při recidivě, a to buď u všech přestupků anebo alespoň u úmyslného jednání proti veřejnému pořádku nebo úmyslného jednání proti občanskému soužití,“ uzavírá zásadní připomínky Svaz měst a obcí.

    Tvrdý utrum na 20 let a absentující provázanost s dalšími zákony

    Ministerstvo spravedlnosti upozornilo na terminologický nesoulad v úvodních ustanoveních návrhu zákona. Podle jednoho z paragrafů zákon mimo jiné „upravuje nakládání se zbraněmi, regulovanými součástmi zbraní, střelivem a jeho aktivními komponenty a provozování střelnic“. Podle dalšího paragrafu návrhu se tento „zákon vztahuje na nakládání se zbraněmi a střelivem a provozování střelnic vyňatými držiteli pouze v případě, že je to výslovně stanoveno“.

    „V ustanovení paragrafu 2 nejsou uvedeny regulované součásti zbraní a aktivní komponenty střeliva, což jsou prvky, na které se tento zákon rovněž vztahuje. Bylo by tak možno dospět k výkladu, že pravidla nakládání s regulovanými součástmi zbraní a aktivními komponenty střeliva se na vyňaté držitele uplatní v plném rozsahu, což zřejmě není záměrem předkladatele. Požadujeme proto sjednotit textaci paragrafů,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti. Resort Pavla Blažka (ODS) také upozornil na nepoměr mezi délkami některých dob, po kterou se odsouzený nepovažuje za bezúhonného: „V případě uložení podmíněných trestů (bod 4) je stanovena stejná doba jako v případě uložení trestů, které předpokládá bod 3 (nepodmíněný trest odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, alternativní tresty),“ shrnulo ministerstvo.

    Pokud je vymezení podmínek bezúhonnosti v návrhu vázáno na druh uloženého trestu (a v případě nepodmíněných trestů odnětí svobody i na jeho délku) a tím nepřímo na konkrétní společenskou škodlivost spáchaného trestného činu, nelze přitakat tomu, aby pachatel, kterému byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nepřevyšující dva roky byl považován za bezúhonného za stejnou dobu jako pachatel, kterému byl uložen podmíněně odložený trest, stejně tak aby byla nastejno posuzována situace osoby, které byl uložen trest odnětí svobody do 2 let, a osoby, které byl uložen např. peněžitý trest.

    „Požadujeme uvedený nepoměr odstranit, za vyváženější považujeme vymezení obsažené v předchozím návrhu, kdy byla pro nepodmíněné tresty odnětí svobody do dvou let stanovena doba, po kterou odsouzený nebyl bezúhonný, 5 let, a v případě podmíněného odsouzení a podmíněného odsouzení s dohledem a v případě alternativních trestů pak byla stanovena doba 3 roky,“ napsal předkladateli resort spravedlnosti.

    Ministerstvo spravedlnosti považuje za nepřiměřené, aby právnická osoba nemohla získat nebo ztratila oprávnění držet zbrojní licenci a de facto tak byla vyloučena z podnikatelské činnosti v oblasti zbraní a střeliva po dobu dvaceti let v případě, že jí byl uložen „jen“ trest propadnutí věci.

    „Uložení tohoto trestu přitom nic nenapovídá o společenské škodlivosti trestného činu, za který byl uložen. Propadnutí věci postihuje nejen výnosy, ale i nástroje trestného činu, lze si tedy představit odsouzení např. za úmyslné poškození cizí věci (např. vozidla konkurenční společnosti), kdy dojde k propadnutí nástroje, kterým k poškození vozidla došlo. Požadujeme proto trest propadnutí věci z tohoto bodu vypustit. Dále požadujeme do výčtu doplnit též trest zákazu držení a chovu zvířat, neboť se v zásadě jedná o obdobu trestu zákazu činnosti,“ rozporuje dále resort Pavla Blažka.

    Ministerstvo také požaduje, aby bylo posuzováno splnění podmínky zbrojní licence spočívající v bezúhonnosti a spolehlivosti pouze u skutečného majitele osoby a ovládající osoby, a nikoliv rovněž u osoby uplatňující svůj vliv v obchodní korporaci.

    „Není zřejmé, z jakého důvodu byly upraveny podmínky možnosti zajištění uvedených druhů zbraní a střeliva, souvisejícího dokladu nebo listiny oproti předchozímu návrhu; neshledáváme důvody k tomu, aby se tyto podmínky lišily od možnosti zajištění munice, souvisejícího dokladu nebo listiny podle návrhu zákona o munici. Dále požadujeme zachování pravidla o přednosti zajištění, propadnutí nebo zabrání zbraně nebo střeliva, souvisejícího dokladu nebo listiny v trestním řízení, obdobně jako je tomu v návrhu zákona o munici,“ pokračuje resort. Ministerstvo doporučuje zvážit, zda je potřeba, aby se do evidence přestupků zapisovala veškerá rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona. „Zápis do evidence přestupků by neměl být samoúčelný, zpravidla jsou do evidence přestupků zapisována rozhodnutí o přestupku, s nimiž jsou spojeny určité další právní účinky, např. s nimiž je spojena ztráta spolehlivosti (neposuzuje-li spolehlivost výlučně orgán, který o přestupku rozhodl a jemuž je tak tato skutečnost známa z vlastní činnosti), nebo je-li stanovena vyšší sankce pro případy opakovaného spáchání přestupků. Domníváme se, že ne u všech přestupků podle tohoto zákona je jejich zápis odůvodnitelný. Požadujeme proto vyjasnění důvodů, pro které má k zápisu do evidence přestupků docházet, popř. o úpravu vlastního normativního textu,“ vzkázali ministerstvu vnitra kolegové ze spravedlnosti. Doplnili pak, že elektronickou formu podávání žádosti je třeba stanovit i pro vyžádání si opisu z evidence rejstříku trestů.

    Podle ustanovení zákona o zbraních a střelivu má odborný útvar policie nejméně jednou za 5 let prověřit, zda držitel zbrojního oprávnění, zbrojní licence, nebo osoba zapsaná do centrálního registru zbraní splňuje podmínky zbrojního oprávnění, zbrojní licence, nebo zápisu do centrálního registru zbraní.

    „Upozorňujeme, že z návrhu není zřejmé, zda by měly být pouze s pětiletou periodicitou zjišťovány rovněž ty rozhodné skutečnosti, k jejichž zjištění postačuje náhled do příslušných základních registrů [viz například podmínka místa pobytu na území České republiky nebo podmínka plné svéprávnosti] či do rejstříku trestů. Lze přitom usuzovat, že by měl být periodický pětiletý přezkum aplikován pouze v případech, kdy rozhodné skutečnosti nejsou patrné ze základních registrů nebo dalších informačních systémů veřejné správy. Požadujeme proto v uvedeném smyslu změnit konstrukci předmětných ustanovení,“ pokračuje ministerstvo.

    V závěru připomínek ministerstvo požadujeme, aby byl v souvislosti s předložením nového zákona o munici a zákona o zbraních a střelivu předložen též doprovodný zákon zajišťující provázání těchto návrhů s dalšími právními předpisy. „Za podstatné přitom považujeme, aby byla v rámci tohoto zákona obsažena rovněž novela trestního zákoníku, jež bude v reakci na změny navrhované předloženými návrhy zákonů upravovat skutkovou podstatu trestného činu nedovoleného ozbrojování podle trestního zákoníku,“ uzavírá ministerstvo spravedlnosti

    Co mají dělat sběratelé?

    Řadu připomínek uplatnilo i ministerstvo průmyslu a obchodu. V drtivé míře jde ale doplnění slov či zpřesnění technikálií do textu předlohy.

    Ministerstvo uvedlo, že v pochybnosti o kategorii zbraně může žádat mimo Policejní prezidium i ten, kdo má na věci právní zájem: „Je nutné blíže upřesnit o koho se konkrétně jedná, kdo další může požádat o určení kategorie zbraně nebo toto uvést v důvodové zprávě k příslušnému paragrafu. V současné praxi se stává, že o kategorii zbraně žádá z nějakého osobního důvodu i např. sběratel historických nebo moderních zbraní, bez dalšího zájmu státní instituce (např. policie),“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.

    Doplňte údaje o zbrani a problém s uzamčenou místností

    Hospodářská komora České republiky požaduje u položky „údaje o zbrani“ doplnit, které konkrétní údaje mají být o zbrani uvedeny. „Ustanovení není dostatečně specifické a zakládá potenciál pro odlišnou aplikační praxi na úrovni odborných útvarů Policie ČR. Vzhledem ke zrušení povinného používání dokladů v listinné formě je nutné rozsah požadovaných údajů zvážit s ohledem na zajištění bezpečnosti na střelnicích. Hrozí např. nebezpečná manipulace se zbraní, pokud by se např. výrobní číslo zbraně (nebo jiný atribut), které si držitel zbraně nemusí pamatovat, muselo dohledávat přímo na zbrani,“ tvrdí komora. Podle Hospodářské komory není dále jasně vymezeno, jaké činnosti jsou zahrnuty pod pojem „veřejné vystavování zbraní“.

    „Je nutné vyjasnit, zda se ustanovení vztahuje např. na výlohy provozoven držitelů zbrojní licence, uzavřené prezentace zbraní pozvaným zákazníkům a obchodním partnerům, předvádění zbraní v rámci akcí pořádaných pouze pro odbornou veřejnost apod,“ tvrdí komora.

    Ustanovení je dle komory dále potenciálně v konfliktu s jiným paragrafem, kdy není jasně vymezena hranice mezi vystavováním zbraní a jejich krátkodobým uložením v rámci akce nebo činnosti, při kterých mohou být zbraně nošeny viditelně.

    „V těchto případech se jedná zpravidla o akce nebo činnosti prováděné formou ukázek pro veřejnost, kdy odložené zbraně jsou veřejnosti viditelné a příp. k nahlížení určené. Proto požadujeme problematiku řešit formou samostatné úpravy v rámci paragrafů, které stanoví podmínky pro povolování jiného způsobu zabezpečení pro místa, kde budou zbraně uloženy pouze pro předem určenou dobu,“ navrhuje komora.

    Komora dále upozornila, že za stávající dikce návrhu zákona o zbraních a střelivu mohou v některých případech existovat relevantní technické překážky bránící v naplnění podmínek pro „uzamčenou místnost“, jak ji pro skladování zbraní definuje prováděcí předpis – nařízení vlády.

    „Je otázkou, jaká bude dikce prováděcí legislativy k návrhu zákona, která zatím není k dispozici, ale je známo, že stávající prováděcí předpis má být navrhovaným zákonem zrušen. Podmínce uzamčené místnosti ve smyslu prováděcího předpisu tak nemusí být možné technicky vždy vyhovět, a to ohledem na stavební dispozice nebo konstrukci objektu, ve vztahu k právu k užívání, popřípadě s ohledem na práva třetích osob, nicméně uzamykatelný skříňový trezor definované bezpečností třídy by měl být postačujícím zabezpečením sám o sobě. Ostatně obdobná výhrada se uplatní i v případě definičního vymezení pojmu ´komorový trezor´. Jako otevřenou zatím komora ponechává otázku definičního vymezení ´uzamčené místnosti´ v prováděcím předpisu, protože nelze vyloučit, že poznámky ke stavebně-technickému řešení některých místností (případně i další výhrady) uvedené shora mohou platit obecně,“ konstatuje komora.

     

    Ozvala se i BIS

    Bezpečnostní informační služba se pak vyjádřila k posuzování rizika pro pořádek a vnitřní bezpečnost: „Navrhujeme doplnit možnost policie vyžádat si a zohlednit informace k žadatelům o zbrojní oprávnění i od v návrhu výslovně neuvedených orgánů a úřadů, zejména pokud k žadateli disponují informacemi o rizikových faktorech,“ namítla civilní kontrarozvědka.

    Podle BIS se jedná o možné informační doplnění založené na místní znalosti, například městskou policií, obecním úřadem, ale také zpravodajskou službou, který by pak orgán policie měl možnost zohlednit a případně na jejich základě nevydat zbrojní oprávnění zejm. v rámci posouzení hrozby pro bezpečnost a vnitřní pořádek. Zároveň by nedošlo ke zvýšení povinných lustračních míst, a tedy by byla minimalizována dodatečná administrativní zátěž.

    „V této souvislosti uvádíme, že ustanovení návrhu (zákona) nemusí být pro řádné posouzení rizika vždy dostatečné. Rozumíme důvodům stávajícího znění navrženého ustanovení a jeho zacílení především na osoby, které se v důsledku svých zahraničních aktivit jeví jako bezpečnostně rizikové z hlediska získání oprávnění k nakládání se zbraněmi v ČR. Shodně však může jít i osoby na území ČR, které se vrátily ze zahraničí dříve než za 18 měsíců, nebo území ČR nikdy neopustili, ale s rizikovými osobami jsou v úzkém kontaktu a jsou jimi zjevně ovlivněny. Dle navržené úpravy takovým osobám nelze odepřít vydání zbrojního oprávnění, dokud se s nimi spojené rizikové aspekty neprojeví relevantním přestupkovým či trestným jednáním, což se ovšem neslučuje s preventivní rolí posuzování žadatele,“ pokračuje BIS.

    Služba si dle svých slov také uvědomuje, že pouhé riziko spojené s žadatelem, spočívající v „ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti“ je bez dalšího příliš vágní.

    Tajná služba navrhuje do zákona výslovně doplnit oprávnění správce střelnice nebo jím pověřené osoby vyžadovat od návštěvníků střelnice předložení dokladu totožnosti.

    „Tento návrh je modifikací našeho původního návrhu stanovit správci střelnice nebo jím pověřené osobě povinnost vyžadovat po návštěvnících střelnice předložení dokladu totožnosti. Rozumíme argumentům ministerstva vnitra ve věci například klubových či podnikových střelnic a kvitujeme doplnění zajištění vedení provozní knihy střelnice mezi povinnosti jejího správce. Ruku v ruce s tím považujeme však za důležité dát správci střelnice také přímo zákonem nástroj pro řádné plnění této povinnosti (tj. možnost ověřit údaje k návštěvníkovi na základě přeloženého dokladu totožnosti). Současná praxe ukazuje opakované případy odmítnutí předložení dokladu totožnosti návštěvníků s odkazem např. na GDPR či neoprávněnost takového požadavku ze strany správce střelnice. Dlouhodobá a v posledních týdnech znovu ověřená praxe zejména u papírově vedených knih provozu jednoznačně ukazuje na uvádění pozměněných či často zcela smyšlených údajů do knihy provozu ze strany návštěvníků s cílem ztížit jejich reálnou zpětnou identifikaci. Navrhovaná změna by měla vést k tomu, že díky své zodpovědnosti za vedení knihy provozu bude mít správce střelnice zájem na tom, aby údaje uvedené v knize provozu byly správné, a zároveň dává správci střelnice nástroj, jak toho docílit, a to ve formě explicitně formulovaného zákonného ustanovení, na které může vždy odkázat,“ míní BIS.

    Zapeklitosti s archeologickým nálezem i vraždou…

    Ministerstvo kultury ve svých připomínkách upozorňuje, že ačkoliv náhodný archeologický nález (nález učiněný podle památkového a stavebního zákona) bude spadat pod připomínkovaný návrh zákona, v případě, že v rámci archeologického výzkumu bude nalezena zbraň nebo neaktivní torzo zbraně.

    „Nemusí být vždy zřejmé, zda jde o zbraň historickou, tj. zda plně podléhá definici podle přílohy (historická zbraň) návrhu zákona. Aplikace této definice v případě takové zbraně či torza zbraně tak může být složitá i s ohledem na stanovení ´konkrétní historické události´, jak požaduje návrhu zákona. Ministerstvo kultury upozorňuje, že historickou událostí může být v podstatě cokoli (včetně dávné vraždy) a zejména v případě záchranných archeologických výzkumů realizovaných ad hoc kvůli stavební činností je nemožné takovou souvislost přesně určit,“ uvedl resort kultury.

    Při důsledné aplikaci tohoto ustanovení by se tak podle ministerstva kultury osoba provádějící archeologický výzkum dostala do situace, kdy nelze určit konkrétní historickou událost, tj. kdy je třeba nález oznámit policii, ačkoliv jde jen o torzo zbraně.

    „Omezení na ´souvislost s konkrétní historickou událostí´ je navíc nejasné i z důvodu, že často nelze přesně určit stáří zbraně, resp. lze jej pouze zhruba odhadnout, tj. v takovém případě by měl být nález opět oznámen policii. Ministerstvo kultury proto navrhuje, aby byla v tomto smyslu upřesněna důvodová zpráva k tomuto ustanovení a dále aby ustanovení znělo takto: ´Nález neaktivního torza zbraně nebo nález zbraně, u níž lze důvodně předpokládat, že jde o historickou zbraň, nemusí být oznámen podle odstavce 1, pokud jde o zbraň nalezenou v rámci archeologického výzkumu podle jiného právního předpisu. To neplatí v případě nálezu zbraně zvláště účinné, která byla určena pro střelbu munice.´,“ navrhlo ministerstvo kultury

    Problém s rozpočtem

    V návrhu předkládací zprávy, důvodové zprávy a závěrečné zprávy RIA jsou uvedeny rozpočtové dopady související s návrhem zákona
    o zbraních a střelivu ve výši 9,15 milionu korun. Kapitoly státního rozpočtu 314 – Ministerstvo vnitra (částka 8,18 milionů korun) a 322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu (částka 0,97 milionů korun) si musí zajistit finanční krytí v rámci svého rozpočtu, resp. střednědobého výhledu.

    Podle ministerstva financí je zapotřebí respektovat rozpočtová pravidla, podle nichž nemůže-li organizační složka státu zajistit úhradu nutného výdaje, protože na jeho úhradu částka nebyla v dostatečné výši rozpočtována, je povinna zajistit prostředky státního rozpočtu na úhradu tohoto výdaje přednostně přesunem prostředků uvnitř svého rozpočtu.

    „Zásadně nesouhlasíme s úkolem pro ministra financí v návrhu usnesení vlády navýšit výdajové limity kapitol. Kapitoly si musí zajistit rozpočtové krytí v rámci výdajů svých rozpočtů 314 – MV a 322 – MPO, bez jakýchkoli požadavků na navyšování finančních prostředků ze státního rozpočtu,“ namítl resort Zbyňka Stanjury.

    Jednací řád vlády stanoví náležitosti obsahu předkládací zprávy. Jelikož vyplývají ze závěrů obsažených v předkládací zprávě finanční nároky na státní rozpočet, požaduje ministerstvo financí pro jednání schůze vlády doplnit i do předkládací zprávy konkrétní zdroj, z kterého budou tyto nároky pokryty (přesun v rámci rozpočtu kapitoly nebo snížení výdajů jiné kapitoly státního rozpočtu a podobně).

    „Navrhované zvýšení výdajů v souvislosti s návrhem zákona o zbraních a střelivu musí být pokryto v rámci schváleného rozpočtu a střednědobého výhledu kapitol 314 – Ministerstvo vnitra a 322 – Ministerstvo průmyslu a obchodu v souladu s plánem fiskální konsolidace z programového prohlášení vlády. Co se týče požadavku na navýšení limitů pro Policii ČR, je nutno připomenout, že se Policie ČR zavázala, že ´do roku 2027 nebude požadovat žádné další navýšení systemizace i s ohledem na neočekávané požadavky na zabezpečení nových činností´ – více viz informace o stavu implementace Koncepce rozvoje Policie ČR za rok 2019,“ dodalo v připomínkách k zákonu o zbraních a střelivu ministerstvo financí.

    Zdroj: www.ceska-justice.cz , AN

     

     

  • Novela zákona o Vojenské policii schválena. Co se změní?

    Novela zákona o Vojenské policii schválena. Co se změní?

    Poslanecká sněmovna dnes v prvním čtení schválila novelu zákona o Vojenské policii. Změna zákona č. 300/2013 Sb. umožní samostatné působení této složky při plnění úkolů na území jiných států.

    Součástí novely je rovněž rozšíření působnosti VP na jednotky cizích ozbrojených sil při jejich průjezdu nebo pobytu na území ČR a při cvičeních na našem území.

    Novela zákona o Vojenské policii reaguje na plánovaný zvýšený počet přejezdů spojeneckých sil přes naše území, mj. i v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. „Ochranu konvojů dosud zajišťovala Policie ČR, nyní je bude mít v kompetenci Vojenská policie, která cizí jednotky na našem území vždy doprovází,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.

    Novela také pomůže otevřít cestu k samostatnému nasazování jednotek VP do zahraničních misí, kde dosud působili primárně k policejní ochraně našich kontingentů. „V rámci například výcvikové mise v Iráku se ukázalo, že je potřeba kompetence rozšířit a umožnit působení vojenských policistů samostatně, bez účasti armády,“ upozornil náčelník VP plukovník Otakar Foltýn. K dalším příkladům patří samostatné působení vojenských policistů v orgánech NATO a u jednotlivých velitelství, například v Polsku.

    Novelu zákona o Vojenské policii schválila vláda 7. září. Na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla v prvním čtení schválena dnes. Návrh nyní poputuje do Senátu a následně k podpisu prezidentovi republiky.

    Vojenská policie

    Vojenská policie je zvláštní policejní sbor, který působí v armádě. Do jeho působnosti patří dohlížení na dodržování právních předpisů, zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech a mezi vojáky včetně působnosti v trestním řízení.

    Dále vykonává ostrahu vojenských objektů, zajišťuje osobní bezpečnost vyšších důstojníků a dalších chráněných osob, zabezpečuje nakládání s válečnými zajatci a v případě potřeby řídí dopravu. V mnoha zemích, v nichž existuje oddělený vojenský soudní a vězeňský systém, vojenská policie spravuje zvláštní vojenská vězení. V různých zemích se konkrétní oblasti působnosti vojenské policie liší, někde jsou širší a někde užší. Příslušníci vojenské policie nejsou primárně určeni k vojenskému nasazení v bojích na válečné frontě, zejména při organizování a doprovodu vojenských konvojů se ale do blízkosti bojů mohou snadno dostat. Většinou je však vojenská policie určena pro udržování pořádku v týlu a pro jeho obranu.

    V některých zemích působnost vojenské policie vykonává  četnictvo jako vojensky organizovaný policejní sbor. V těchto zemích četnictvo vykonává policejní pravomoci jak vůči civilnímu obyvatelstvu, tak i vůči vojákům. Pokud je však vojenská policie organizována jako samostatný sbor v rámci armády, zpravidla proti nevojenským osobám může zakročovat jen v případech, kdy se nalézají ve vojenských objektech nebo pokud takové objekty ohrožují.

    Zdroj: Ministerstvo obrany, AN