Security Guide

Rubrika: Legislativa

  • INKVIZICE DOBUDOVÁNA

    INKVIZICE DOBUDOVÁNA

    Tak nám drahá vláda středopravá, z iniciativy páně Jurečkově, buduje stát jak z Čínského snu.

    Pokud jsem se několikrát vyjádřil, že z OIP (Oblastní inspektorát práce… SUIP – Státní inspektorát práce) MPSV buduje inkviziční orgán, musím konstatovat, že za chvíli bude dobudováno….

    Vláda na svém jednání 3.7.2024 schválila návrh změny zákona č. 251/2005 Sb. a to tak, že navyšuje oprávnění OIP (oblastní inspektorát práce) , aby mohli při vyhledávání případů nelegálního zaměstnávání….

    Malá odbočka : Byly doby, kdy logicky za nelegální zaměstnávání bylo považováno zaměstnávání osoby bez pracovního smlouvy či platného povolení…. Bohužel, Moloch, který byl v rámci OIP stvořen pro boj s nelegálním zaměstnáváním kolem roku 2012, neměl moc záchytů… No, zaměstnávat tyto inspektory s celým aparátem po dobu 12 let, kdy na trhu kontinuálně chybí 250-300 000 zaměstnanců je dost nelogické. Proto bylo potřeba – dle starých dobrých pouček, (podobnost s  hledáním „vnitřního nepřítel“ a tezí o „zostřujícím se třídním boji“ , které by odůvodnilo existenci tohoto aparátu, zřejmě čistě náhodná) stvořit další definice nelegálního zaměstnávání …. Leč i to nestačilo a tak jsme došli k tomu, že od 1.1.2024 může na základě svého správního uvážení a řízení zakázat soustava OIP v čele se SUIP zaměstnavateli činnost tedy samotný kontrolní orgán  a došlo k dalšímu upřesnění „co je to nelegální zaměstnávání…

    …. Používat skrytých audio a video nahrávek již před zahájením kontroly. Úžasné je odůvodnění:

    „V zákoně o inspekci práce je dále obsažena obecná úprava kontrolních pravomocí inspektorů orgánů inspekce práce. Z tohoto důvodu je tak navržena úprava tohoto zákona, která umožní skryté pořizování audiovizuálních záznamů. Nelegální práce je ze své podstaty skrytý element a umožnění takovéhoto nahrávání obecně zefektivní kontrolu v určitých sektorech trhu práce, kdy se orgány inspekce práce mohou dostávat do důkazní nouze. Orgány inspekce práce mají obecně oprávnění pořizovat audiovizuální záznamy, nikoli však bez vědomí kontrolovaného subjektu. S ohledem na skrytou povahu nelegální práce by upozornění kontrolovaného subjektu na pořizování těchto záznamů vedlo ke zmaření účely kontroly. Skryté nahrávání rovněž bude mít pozitivní dopad na případné vynucování součinnosti kontrolované osoby, neboť bude dokumentováno její jednání, kterým se pokouší kontrolu mařit.“

    „Toto ustanovení umožní orgánům inspekce práce nežádat kontrolovaný subjekt o souhlas při pořizování audiovizuálních záznamů, a to rovněž i v rámci úkonů před zahájením kontroly. Inspektoři budou ke skrytému pořizování audiovizuálních materiálů přistupovat pouze, nebude-li možno učinit jinak. Pořizování audiovizuálních materiálů je již nyní běžnou součástí kontrolní činnosti, pro kterou nepředstavuje komplikace. V případě zejména nelegální práce by však upozornění kontrolované osoby na skutečnost, že jsou pořizovány tyto záznamy, vedlo ke zmaření kontroly, a to zejména v případě úkonů, které jsou činěny před zahájením kontroly. Toto oprávnění umožní v určitých případech efektivnější potírání nelegální práce, neboť obecně v rámci této činnosti bývá často značný problém náležitě prokázat, že k nelegální práci došlo.“

    Takže zpět na zem. Pokud Vás chce sledovat a nahrávat audio, video – PČR, musí mít souhlas státního zástupce nebo soudce (dle druhu a stavu vyšetřování atd…)  a osoba, či společnost jsou proti zneužití chráněni trestním řádem a doktrínou trestního práva. Až po obvinění a na základě řádného soudního procesu, může dojít k rozhodnutí o zákazu činnosti, pokutě atd. Do té doby se na osobu či právnickou osobu hledí tak, jako by byla nevina a to až do případného rozhodnutí odvolacího soudu, kdy teprve může rozsudek být pravomocný a vykonatelný.

    Dle zákona o odpovědnosti za přestupky však je zaměstnavatel tj. například obchodní společnost „odsouzena“ de facto k likvidaci a její jméno je poškozeno, na základě správního rozhodnutí orgánu, který zároveň dostává do rukou možnosti sám rozhodovat a přezkoumávat použití operativních pátracích prostředků. Neexistuje  žádný orgán, ke kterému můžete podat stížnost na jeho postup … odvolání činní nadřízený orgán daného OIP a jeho rozhodnutím je konstatována vaše vina. Pokud se chcete zachránit a nechat věc přezkoumat nezávislým soudem – beze všeho— za několik let, až na Vás dojde řada, ale to vše až po té, co je rozhodnutí a tedy i trest pravomocný.  Co pak se zákazem činnosti? Fatálním porušením pověsti, když po letech Vám dá soud za pravdu?  Smůla….

    Vážení, pokud se Parlament neprobudí, máme se na co těšit…..

    P.S.  Jen maličké upozornění pro všechny korporace vstřícné ke státním orgánům… Přestupek „umožnění nelegálního zaměstnávání „ se může týkat i vás a trest je stejný …

    RZ

  • SECURITAS: ČR je posledním státem EU, kterému dosud chybí speciální zákon o soukromých bezpečnostních službách

    SECURITAS: ČR je posledním státem EU, kterému dosud chybí speciální zákon o soukromých bezpečnostních službách

    Česká republika je posledním státem Evropské unie, kterému dosud chybí speciální zákon o soukromých bezpečnostních službách (SBS). Experti společnosti SECURITAS ČR a další odborníci přitom upozorňují, že letos v lednu je to už „rekordních“ 30 let od termínu, kdy měl v roce 1994 podle návrhu tehdejší vlády zákon vejít v platnost. Legislativa, která má přinést zvýšení úrovně bezpečnosti a státní úspory, u nás dosud opakovaně figuruje pouze v programech vlád.

    Od „divokých devadesátých“ až dodnes v České republice platí, že se bezpečnostní služby řadí mezi běžnou podnikatelskou činnost posuzovanou podle živnostenského zákona. „Neexistence speciální legislativy pro segment komerční bezpečnosti má trvale negativní vliv na úroveň služeb a podmínky, v jakých pracují desítky tisíc lidí, navíc zde stát přichází o značné peníze. Na tom, že je to potřeba řešit, se shodujeme i s dalšími odborníky z bezpečnostních společností ve sdružení zaměstnavatelů Security Club,“ komentuje Pavel Adamovský, ředitel největší tuzemské bezpečnostní agentury SECURITAS ČR.

    „Je proto až kuriózní číst vládní návrh z roku 1993 podepsaný Václavem Klausem a Janem Rumlem, který se chystal uvést tento zákon v platnost už k 1. lednu 1994. Ačkoli některé verze zákona o SBS navrhované v průběhu let nebyly šťastné, základní dobrá myšlenka – svěřit soukromé bezpečnostní služby do kompetence ministerstva vnitra a zlepšit jejich úroveň i možnosti spolupráce – zůstala po 30 let bohužel jen na úrovni teorie.“

    Strážných je víc než policistů – jakou úroveň mají jejich služby?

    Odborníci se shodují, že speciální zákon o SBS je potřeba hlavně proto, aby se stanovily minimální standardy jak pro bezpečnostní pracovníky (zdravotní stav, kvalifikace, bezúhonnost a spolehlivost), tak pro firmy, které bezpečnostní služby poskytují. Jasná definice kompetencí by pak umožnila lepší spolupráci mezi státními složkami, například integrovaným záchranným systémem, a komerčními bezpečnostními službami. Kolika lidí a firem se to týká?

    „Aktuálně je na trhu 6 698 živnostenských oprávnění, z toho 316 koncesních listin pro soukromé detektivy a 1 974 pro technické služby pro ochranu majetku a osob – což je v evropském srovnání velmi vysoké číslo. S novým zákonem a po určení odůvodnitelných požadavků na udělení licence by se tento počet určitě snížil, odpadli by totiž nespolehliví dodavatelé,“ říká Radek Zapletal, tajemník Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR. „Zákon by měl také bezprostřední vliv na kvalitu práce zaměstnanců SBS, kterých je k 31. 12. 2023 celkem 44 216, z toho 900 soukromých detektivů – tedy víc, než je například příslušníků Policie ČR.“

    Výběrová řízení vypsaná na dotace pro zdravotně postižené – běžná praxe

    „Podle našeho výpočtu k lednu 2024 činí minimální mzdový náklad na objekt, který je střežen jedním zaměstnancem po dobu 24 hodin po celý měsíc, zhruba 202 Kč na jednu hodinu střežení,“ říká Radek Zapletal. „Přesto se ve státních výběrových řízeních na bezpečnostní agentury opakovaně objevují zcela směšné částky, například o 30 % nižší, než je aktuální minimální mzdový náklad. To svědčí o šedé ekonomice, kterou výběrovými řízeními podporuje sám stát. Problém je často v dotacích na zaměstnávání zdravotně postižených – zákon o SBS by právě měl řešit, za jakých okolností a na jakých pozicích je práce v bezpečnostním oboru, která často vyžaduje fyzickou zdatnost a další kompetence, k takovému využívání dotací vhodná.“

    Technologie a jejich integrace ve správných rukou

    Podle Pavla Adamovského i Radka Zapletala by dobře formulovaný zákon o SBS měl přinést lepší koordinaci například s policií, hasiči a zdravotní záchrannou službou, což by nejen při živelních pohromách a mimořádných událostech mohlo vést ke značným úsporám státního rozpočtu. To se týká i zabezpečovacích a sledovacích technologií.

    „Dnes neexistují zákonné podmínky pro subjekty, které smějí komerčně zajišťovat kamerový dohled, na druhé straně úřady de facto brání zavádění autonomních systémů, jako jsou například strážní drony a roboty – snadno se tak může stát, že se tyto technologie buď dostanou do nedůvěryhodných rukou, nebo v případě druhého extrému, že nás jejich zavádění do praxe úplně mine. Navíc by koordinace soukromých a státních zabezpečovacích systémů opět uspořila peníze a zvýšila bezpečnost veřejnosti,“ uzavírá Pavel Adamovský.

    O Securitas:

    Securitas je předním světovým poskytovatelem komplexních bezpečnostních služeb. Bezpečnostní řešení v oblasti fyzické ostrahy, elektronického zabezpečení, požární ochrany a řízení rizik umožňují více než 150 000 klientům vidět svět z jiného úhlu.

    Zdroj: TZ; JM

  • NÚKIB: návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti

    NÚKIB: návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti

    Návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti stihl Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) odeslat na Legislativní radu vlády (LRV) ještě před Vánoci. K posunu termínu – počítalo se s koncem listopadu – vedla snaha NÚKIB o co nejmenší počet rozporů s připomínkovými místy.

    Cílem nového zákona je především posílit kybernetickou bezpečnost České republiky. Návrh přináší i nové procesy a nástroje, zároveň zjednodušuje a zpřehledňuje právní úpravu. „Bez kvalitní a moderní právní úpravy v oblasti kybernetické bezpečnosti se Česká republika v budoucnu neobejde. Práce spojená s přípravou nového zákona byla náročná. Vytvořili jsme však normu, která státu a občanům zajistí vyšší ochranu,“ vysvětluje ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.

    NÚKIB při tvorbě nové normy využil několikaleté zkušenosti získané praxí při práci s aktuálně platnou legislativou. Celosvětový vývoj v oblasti kybernetické bezpečnosti však ukázal nezbytnost vzniku nového zákona. Evropská unie proto v prosinci 2022 schválila novou bezpečnostní směrnici, tzv. NIS2. Právě její zavedení do českého právního řádu je jedním z hlavních úkolů připravovaného zákona.

    Návrh počítá s několikanásobným rozšířením počtu regulovaných subjektů. Předpokládá se, že z nynějších přibližně 400 tento počet stoupne na více než 6 000 subjektů (poskytovatelů). Ty se pak budou rozdělovat do dvou kategorií – poskytovatelé v režimu vyšších povinností a poskytovatelé v režimu nižších povinností. Toto rozdělení ovlivní např. i povinnost hlášení kybernetických incidentů. Pro poskytovatele v režimu nižších povinností budou podmínky mírnější, u vyšších zůstanou zachovány v současné podobě.

    Návrh zákona také obsahuje mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. NÚKIB tak naplnil požadavek Bezpečnostní rady státu, který mu přímo ukládá připravit návrh zákona k navýšení bezpečnosti dodavatelských řetězců strategické infrastruktury státu v oblasti informačních a komunikačních technologií.

    Nová právní úprava navržená NÚKIB dává státu nástroj, kterým bude moci omezit závislost na dodavatelích, kteří představují strategickou hrozbu. „Prověřování dodavatelských řetězců se dotkne jen omezené skupiny poskytovatelů v režimu vyšších povinností, tzv. poskytovatelů strategicky významných služeb, tedy reálně zhruba 150 subjektů,“ doplňuje Lukáš Kintr.

    Základním nástrojem pro veškerou komunikaci ze strany poskytovatelů s NÚKIB bude Portál NÚKIB. Ten díky samoobslužnosti a automatizaci ve velké míře přispěje k odstranění administrativní zátěže jak pro regulované subjekty, tak pro NÚKIB samotný.

    Meziresortní připomínkové řízení

    V případě návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti se sešlo 886 připomínek od 51 připomínkových míst. Pro úplnost je dobré dodat, že u podobných norem s celospolečenským dopadem a širokou působností není vyšší množství připomínek ničím úplně výjimečným. Akceptována nebyla přibližně jedna třetina z nich. Okolo dvou třetin, tedy bylo buď akceptováno, akceptováno částečně nebo došlo k vysvětlení nejasností. Neakceptovány pak byly většinou připomínky mířící proti tzv. mechanismu na posuzování bezpečnosti dodavatelského řetězce. A to proto, že navrhovaly úpravy, které by způsobily jeho nefunkčnost.

    „Mimo části rozporů s ministerstvy financí a dopravy a Českým telekomunikačním úřadem, které se týkají dílčích otázek v rámci nastavení mechanismu bezpečnosti dodavatelského řetězce, se nám povedlo vypořádat všechny připomínky ze strany státní správy. Jednání jsme vedli skutečně do poslední chvíle. I když to způsobilo posun v termínu odeslání materiálu na Legislativní radu vlády, povedlo se nám díky tomu vyřešit velkou část počátečních rozporů,“ dodává ředitel NÚKIB Kintr k meziresortnímu připomínkovému řízení.

    Směrnice NIS2 by měla být dle požadavků EU zapracována do české legislativy nejpozději do října 2024. NÚKIB od začátku příprav návrhu nového zákona dělá vše pro to, aby tuto transpoziční lhůtu splnil. Přestože dodržení termínu není od určité fáze legislativního procesu v jeho moci, zejména v otázce délky projednání zákona v Poslanecké sněmovně ČR, stále činí vše pro to, aby stanovený termín byl splněn. Veškeré informace týkající se připravované legislativy naleznete na webových stránkách nis2.nukib.gov.cz, které NÚKIB zřídil k tomuto účelu a jsou průběžně aktualizovány.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Průvodce řízením dodavatelů ve vztahu k hodnocení rizik kyberbezpečnosti

    Průvodce řízením dodavatelů ve vztahu k hodnocení rizik kyberbezpečnosti

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) připravil ve spolupráci se Státní pokladnou Centrem sdílených služeb (SPCSS) podpůrný materiál Průvodce řízením dodavatelů ve vztahu k hodnocení rizik kybernetické bezpečnosti, který navazuje na dříve vydaného Průvodce řízením aktiv a rizik dle vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.

    Provedení hodnocení rizik u výběrového řízení před uzavřením smlouvy je klíčovým krokem v rámci řízení dodavatelů. NÚKIB proto ve spolupráci se SPCSS vytvořil Průvodce řízením dodavatelů ve vztahu k hodnocení rizik kybernetické bezpečnosti. Materiál přibližuje problematiku hodnocení rizik u výběrového řízení s důrazem na veřejné zakázky hlavně těm, kteří s ní mají jen minimální nebo žádné zkušenosti. Ti zkušenější, kteří jsou zodpovědní za hodnocení rizik v procesu řízení dodavatelů, mohou dokument využít jako zdroj inspirace k vylepšení vlastních zavedených postupů.

    Nově zveřejněný podpůrný materiál představuje jeden z možných správných postupů. Jedná se pouze o doporučení, přičemž je nutné uvedené principy přizpůsobit prostředí konkrétní organizace.

    Dokument obsahuje teoretické i praktické části a modelové příklady. V teoretické části je rozebírána opora hodnocení rizik v legislativě a jednotlivá ustanovení vyhlášky o kybernetické bezpečnosti (VKB), která se týkají řízení dodavatelů. Praktická část obecně popisuje, jaké kroky jsou nutné při hodnocení rizik provést. Modelové příklady obsahují konkrétní ukázky s využitím veřejné zakázky, které jsou aplikovány v prostředí fiktivního ministerstva. Podpůrný materiál vychází z VKB, ale je doplněn o řadu zkušeností z praxe.

    Dokument ke stažení naleznete zde.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Poslední ze tří cloudových vyhlášek vstoupila v účinnost

    Poslední ze tří cloudových vyhlášek vstoupila v účinnost

    K 1. červenci 2023 vstoupila v účinnost vyhláška č. 190/2023 Sb., o bezpečnostních pravidlech pro orgány veřejné moci využívající služby poskytovatelů cloud computingu (dále jen „vyhláška o bezpečnostních pravidlech“).

    Jedná se o poslední ze tří tzv. cloudových vyhlášek, které vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“). Doplní tak vyhlášky o bezpečnostních úrovních a o vstupních kritériích, které vstoupily v účinnost již 1. září 2021. Regulace využívání cloud computingu podle zákona o kybernetické bezpečnosti (dále jen „ZKB“) a podle zákona o informačních systémech veřejné správy (dále jen „ZoISVS“) je tímto okamžikem kompletní.

    Vyhláška o bezpečnostních pravidlech zavádí požadavky, jejichž plnění musí orgán veřejné moci, resp. orgán veřejné správy zajistit, jestliže chce k zajištění provozu svého informačního či komunikačního systému, resp. informačního systému veřejné správy využívat služeb cloud computingu.

    Současně NÚKIB vydává výkladový materiál k § 4 odst. 5 ZKB. S úmyslem sjednotit regulaci cloud computingu NÚKIB plánuje přenést část regulace cloudových služeb obsaženou v ZKB do ZoISVS. Využívání cloudových služeb tak bude v budoucnu regulováno jedním zákonem. S ohledem na tento krok se NÚKIB rozhodl vztahovat současný § 4 odst. 5 ZKB pouze na orgány veřejné správy a jejich informační systémy veřejné správy podle ZoISVS. To znamená, že NÚKIB bude vymáhat povinnosti obsažené v § 4 odst. 5 ZKB pouze u těch orgánů veřejné moci, které jsou zároveň orgány veřejné správy a spravují některý systém regulovaný ZoISVS.

    Více informací najdete zde.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Státní úřad inspekce práce zveřejnil data za rok 2022. Co vás překvapí?

    Státní úřad inspekce práce zveřejnil data za rok 2022. Co vás překvapí?

    V uplynulém roce provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů celkem 18 553 kontrol, což je o 4 tisíce více než v předchozím roce.

    Z tohoto počtu se 7 232 kontrol zaměřilo na dodržování bezpečnosti práce na pracovištích a bezpečný provoz vyhrazených technických zařízení, 3 920 kontrol se věnovalo dodržování pracovních vztahů a podmínek, na odhalování nelegálního zaměstnávání směřovalo 6 572 kontrol a na oblast zaměstnanosti bylo zaměřeno 829 kontrol.

    Kromě inspekční činnosti v oblasti bezpečnosti práce a vyhrazených technických zařízení provedly oblastní inspektoráty práce 536 kontrol příčin a okolností pracovních úrazů.

    „Pro některé firmy je stále lákavé doplňovat svou pracovní sílu mimo rámec zákona. Proto podpoříme kroky vedoucí k mobilizaci domácího pracovního trhu a také ke zvýšení flexibility bezpečného zaměstnávání pracovníků ze třetích zemí. Ruku v ruce s tím však příjdou přísnější sankce za nelegální zaměstnávání. Již nyní existují případy, kdy byla uložena sance ve výši 14 milionů Kč,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

    Státní úřad inspekce práce (SÚIP) na počátku roku 2022 operativně zareagoval na vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině mimo jiné tím, že rozšířil zaměření kontrol o kontroly pracovních podmínek zaměstnanců, držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Cílem takových kontrol bylo napomoci legálnímu a důstojnému začlenění držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny na trh práce a zajistit jim tak rovné pracovní a ostatní podmínky, které jsou zaměstnancům v rámci jejich pracovněprávních vztahů ze strany zaměstnavatelů poskytovány.

    V roce 2022 SÚIP zaměřil svou kontrolní činnost také na kontroly nelegálního zaměstnávání a zastřeného zprostředkování zaměstnání, kontroly agentur práce, na kontroly v oblasti pracovní doby a odměňování zaměstnanců, dále také na kontroly v lesnictví a ve dřevozpracujícím průmyslu, kontroly v zemědělství a v neposlední řadě také na kontroly, které byly realizovány na základě přijatých podnětů ke kontrole. Celkem bylo u zaměstnavatelů při kontrolách zjištěno 30 910 porušení, přičemž 17 612 z nich bylo zjištěno v oblasti bezpečnosti práce, 7 663 při kontrolách v oblasti pracovních vztahů a podmínek, 2 855 porušení spadalo do oblasti nelegálního zaměstnávání a pod zákon o zaměstnanosti 2 780. Nejčastěji se zaměstnavatelé dopouštěli porušení právních předpisů v oblasti vyhledávání a řízení rizik spojených s možným ohrožením života a zdraví zaměstnanců. Při kontrolách dodržování pracovněprávních předpisů oblastní inspektoráty práce nejčastěji zjišťovaly u zaměstnavatelů porušování povinností v oblasti odměňování zaměstnanců, při sjednávání a ukončování pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr a dodržování pracovní doby zaměstnanců.

    Při kontrolách zaměřených na nelegální zaměstnávání odhalily oblastní inspektoráty práce 2 560 nelegálně zaměstnaných osob. Jednalo se o 474 občanů České republiky, 2 007 cizinců ze třetích zemí a 79 občanů jiných členských států EU.

    V roce 2022 obdržely orgány inspekce práce celkem 5 442 podnětů ke kontrole, z nichž některé se paralelně vztahovaly k různým oblastem kontrolní působnosti Státního úřadu ispekce práce. Poměrně často šlo například o kombinaci oblasti pracovněprávních vztahů (dále PPV) společně s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích (dále BOZP), resp. s oblastí nelegálního zaměstnávání (dále NLZ). Podle jednotlivých oblastí kontrolních činností byly podněty rozděleny takto: na úseku PPV bylo v loňském roce přijato 3 079 podnětů, na úseku BOZP celkem 681 podnětů, na možný výkon nelegální práce upozorňovalo 1 373 podnětů, 55 podnětů směřovalo na pracovní podmínky zaměstnanců s dočasnou ochranou z Ukrajiny a na jiná porušení v oblasti zaměstnanosti dalších 204 podnětů. Orgány inspekce práce rovněž obdržely 27 podnětů upozorňujících na nedodržování podmínek vymezených zákonem o dětské skupině. Procentuální rozložení podnětů podle jednotlivých oblastí působnosti Úřadu se oproti předchozímu roku výrazně nezměnilo, stále se kolem 58 % podnětů týká oblasti PPV, 29 % podnětů se týká zaměstnanosti a NLZ a zbylých 13 % se vztahuje k BOZP.

    „V roce 2022 oblastní inspektoráty práce uložily zaměstnavatelům za porušení právních předpisů spadajících do kontrolní působnosti Státního úřadu inspekce práce celkem 3 298 pokut v souhrnné výši 357 162 500 Kč,“ uvedl generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn.

     

    Výzvy pro inspekci práce pro následující období

    Cílem je zefektivnit kontrolní činnost inspekce práce tak, aby byla snížena zátěž zaměstnavatelů, a to konkrétně cílenějším výběrem kontrol, dále prohloubením spolupráce s dalšími kontrolními orgány (Generální finanční ředitelství, Česká správa sociálního zabezpečení, Úřad práce) a také zvýšeným důrazem na poradenství a osvětu zaměstnanců, ale i zaměstnavatelů.

    Bude nutné rovněž odborně zajistit nové kontrolní působnosti, které budou spadat pod kontrolní dohled orgánů inspekce práce, jako jsou ochrana oznamovatelů a vysílání zaměstnanců v dopravě.

    V neposlední řadě je cílem zaměřovat kontroly na rizikové oblasti, jako jsou aktuálně zastřené zprostředkování zaměstnání a pracovní podmínky zahraničních pracovníků (včetně držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny).

     

    Vývoj počtu kontrol, uložených pokut a výše pokut v letech 2018 až 2022

    Ukazatel 2018 2019 2020 2021 2022
    Počet kontrol 22 995 25 834 15 852 14 443 18 553
    Počet uložených pokut 4 045 3 562 3 101 3 526 3 298
    Výše uložených pokut (Kč) 299 359 611 344 576 200 274 961 500 378 967 000 357 162 500

    Zdroj: bozpinfo.cz, AN

     

  • Nová iniciativa Dětství bez násilí usiluje o řešení v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

    Nová iniciativa Dětství bez násilí usiluje o řešení v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

    Symbolicky na Den dětí byla spuštěna iniciativa, která usiluje o to, aby Česká republika byla místem, kde všechny děti mají právo na dětství bez násilí.

    K výzvě na webových stránkách iniciativy na www.detstvibeznasili.cz se přidává řada organizací, institucí, ale i jednotlivců, kterým není osud dětí lhostejný.

    Společná iniciativa vládního a nevládního sektoru vznikla v reakci na kritickou situaci v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v mnoha regionech. „Za posledních 8 let zemřelo v rodinách na následky násilí 44 dětí, 799 jich mělo trvalé zdravotní následky, přes 15 tisíc potřebovalo péči psychologa a 3229 dětí skončilo z důvodu násilí v rodině v ústavní péči. Přestože jednotlivé kroky k ochraně dětí před násilím v rodině jsou jasné, logické a zavazuje nás k nim celá řada vládních i mezinárodních dokumentů, jejich realizace v České republice vázne,“ uvedla ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová. Centrum LOCIKA pomáhá dětem ohroženým domácím násilím osmým rokem a stálo rovněž u zrodu této iniciativy.

    „Tragickým případům není věnována dostatečná pozornost. Tresty za násilí na dětech jsou často bagatelní, pomoc se k dětem a rodinám dostává pozdě či vůbec, nebo je odhalena až v okamžiku, kdy rodina a děti mají závažné problémy a děti končí v ústavní péči. Chybí systém státem garantovaných služeb pro děti ohrožené násilím a jejich rodiny. Ve společnosti panuje vysoká tolerance k násilí v rodinách a mnoho případů zůstává neohlášeno. Chybí informace, proškolení odborníci i vzdělávací programy pro rodiče, jak vychovávat své děti bez použití tělesných trestů a jiných forem špatného zacházení. Česká republika tak na mapě Evropy začíná být v oblasti péče o ohrožené děti v mnoha ohledech nelichotivou výjimkou a začíná zaostávat nejen za západními zeměmi, ale i za svými východními kolegy,“ dodala Wünschová.

    V reakci na uvedené skutečnosti se aktérům inciativy podařilo stanovit čtyři priority:

    • zajistit plnění mezinárodních standardů multioborové péče o děti ohrožené násilím v celé České republice nejpozději do roku 2030
    • ukotvit nepřijatelnost tělesných trestů v občanském zákoníku a přihlásit se tak k myšlence, že násilí mezi blízkými nemůžeme tolerovat v žádné podobě
    • existenci státem garantované sítě preventivních služeb pro děti a jejich blízké tak, aby každý zasažený násilím našel včas účinnou pomoc
    • podniknout kroky k tomu, aby každý rodič v České republice měl přístup k informacím, že i mírné formy násilí negativně ovlivňují vývoj dětí a vztahy v rodině, a k podpoře, jak vychovávat děti bez násilí

    Na tiskové konferenci k uvedení iniciativy vystoupil za Ministerstvo spravedlnosti Karel Dvořák s informací, že Ministerstvo navrhne zakotvit v občanském zákoníku nepřijatelnost trestání dětí. Nová právní úprava nebude rodiče kriminalizovat a nezavádí pro ně postihy. Jejím smyslem je apelovat na rodiče, aby si sami uvědomili, že je vhodnější používat jiné výchovné prostředky.

    Používání tělesných trestů ve výchově u dětí zvyšuje riziko agresivního a rizikového chování a psychických problémů. Zhoršuje také jejich vztah s rodiči, vede k nadužívání návykových látek, neúspěchu ve škole, k potížím ve vztazích, s autoritami, výběru agresivního partnera v dospělosti a ke zdravotním obtížím včetně zhoršení duševního zdraví. Tělesné tresty děti učí, že násilí je přijatelným způsobem řešení konfliktů nebo prostředkem k dosažení svých cílů a přání. Násilí se pak ve společnosti rozvíjí ve všech podobách.

    Na webu k iniciativě mohou rodiče najít kontakty pomoci i užitečné materiály, které jim mají poradit nebo podpořit v tom, jak děti vychovávat bez tělesných trestů. Na tiskové konferenci dále podpořili iniciativu náměstkyně místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková, předsedkyně výboru pro práva dítěte Eva Petrová a zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková.

    Spuštění kampaně ke vzniku iniciativy je doprovázeno video spotem sestřihu přeživších obětí domácího násilí. Materiál je součástí cyklu České televize Z lásky nenávist producentky Kateřiny Kovářová a režiséra Víta Karase. Spot ke zhlédnutí ZDE.

    Centrum LOCIKA, z.ú.

    Centrum LOCIKA, zahájilo svou činnost v květnu 2015. Jedná se o první takto specializované centrum komplexní odborné péče pro děti zažívající domácí násilí v ČR. Vzniklo na základě dlouholetých zkušeností a vysoké poptávky po těchto službách ze strany rodičů i státních orgánů. Pražský magistrát udělil Centru pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Ročně odborníci centra pomohou až 200 dětem a jejich rodinám. Služby Centrum poskytuje na adrese Umělecká 6, Praha 7.

    Zdroj: TZ; JM

  • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti jako nezbytnost pro Českou republiku: hrozby sílí

    Nový zákon o kybernetické bezpečnosti jako nezbytnost pro Českou republiku: hrozby sílí

    Ve středu 3. května 2023 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky uskutečnil pod záštitou poslance Petra Letochy, předsedy Stálé komise pro kontrolu činnosti Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), a Lukáše Kintra, ředitele NÚKIB, kulatý stůl k návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Akce měla za cíl seznámit zákonodárce a odbornou i laickou veřejnost s aktuálním stavem připravované legislativy.

    Moderní společnost je stále více závislá na digitálních technologiích. S tím jsou však spojena také rizika, která vyplývají z rostoucí digitalizace. Kybernetické útoky dnes způsobují vážné škody paralyzující samotné fungování demokratických států. Povinností České republiky je chránit svou kritickou infrastrukturu, informace a data. Kybernetická bezpečnost je naprosto klíčovou oblastí, které musíme věnovat maximální pozornost.

    „Česká republika jako suverénní stát zajišťuje, a i nadále musí zajišťovat bezpečnost a suverenitu nás všech. Tak k tomu musíme přistupovat. Kyberprostor nezná a nerespektuje geopolitické hranice, a proto se musíme opřít i o naše členství v NATO a Evropské unii. Poučme se z minulosti a současné krize na Ukrajině a naší energetické závislosti na Rusku, která nám ukazuje, že ekonomické zájmy nemohou převážit bezpečnostní zájmy státu,“ sdělil na úvod akce poslanec Petr Letocha, kterého vzápětí doplnil ředitel NÚKIB Lukáš Kintr: „Kybernetický prostor se dynamicky vyvíjí a hrozby, kterým čelíme, rostou. S digitalizací naší společnosti jich přibývá a jsou intenzivnější. Aby náš stát a jeho občané byli i nadále v bezpečí, musíme na tento vývoj reagovat. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti je nezbytností pro Českou republiku.“

    Důvodů pro vznik nové legislativy je několik. Reflektuje praktické zkušenosti, které získal NÚKIB během téměř deseti let práce se stávajícím zákonem, reaguje na dynamický vývoj v bezpečnostním prostředí, které se za poslední roky radikálně změnilo a v neposlední řadě implementuje změny, které přináší evropská bezpečnostní směrnice NIS2. Poslanec Letocha k tomu dodal: „Bezpečnostní situace nejen v kyberprostoru se zhoršuje. Náš svět za poslední 3 roky čelil a nadále čelí hned několika zásadním bezpečnostním výzvám. Na mnoho věcí bezpečnostní komunita upozorňuje již delší dobu. Řešení nelze dále odkládat.“

    Příprava nového zákona o kybernetické bezpečnosti, kterou NÚKIB zahájil už v roce 2022, vstoupí v polovině května do další fáze, meziresortního připomínkového řízení.

    Předkládaný návrh již bude zohledňovat také podněty získané z veřejných konzultací, které NÚKIB zapracoval do jeho znění. Jedná se konkrétně o 1144 jedinečných podnětů, jež NÚKIB obdržel od více než 100 osob a institucí. Autoři všech návrhů na úpravu zákona byli o způsobu a důvodech vypořádání již informováni. Tato vypořádání budou společně s aktuálním zněním návrhu zákona zveřejněna také na webových stránkách nis2.nukib.cz a to ve chvíli, kdy bude zákon zaslán do meziresortního připomínkového řízení. „Jako předseda Stálé komise pro kontrolu činnosti NÚKIB oceňuji transparentní a profesionální práci, kterou NÚKIB pod vedením ředitele Lukáše Kintra odvádí nejen v rámci přípravy nového zákona o kybernetické bezpečnosti,“ konstatoval poslanec Letocha.

    „I nadále jednáme s asociacemi, komorami, svazy, uniemi a dalšími subjekty stejně jako s našimi partnery z bezpečnostní komunity. Mimo to organizujeme nebo se účastníme kulatých stolů, konferencí, workshopů, podcastů, besed a dalších podobných aktivit, kde nový zákon vysvětlujeme, přibližujeme veřejnosti a odpovídáme na položené otázky. Sám kladu důraz na to, abychom tak činili v maximálním možné míře. A i když je to kapacitně a časově velmi náročné, snažíme se být všude tam, kde být máme a můžeme. Kybernetická bezpečnost se týká každého z nás a je potřeba jí věnovat zvýšenou pozornost. Cílem všech našich kroků, nejen okolo přípravy nového zákona, není nic menšího než bezpečnost České republiky a jejích občanů. To mám já i moji kolegové na NÚKIB na paměti vždy jako první,“ sdělil na závěr ředitel NÚKIB Lukáš Kintr.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • O kyberbezpečnost je zájem. NÚKIB hlásí tisícovku podnětů k zákonu

    O kyberbezpečnost je zájem. NÚKIB hlásí tisícovku podnětů k zákonu

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zpracoval téměř tisíc podnětů k novému kyberzákonu, které mu zaslala více než stovka jednotlivců i asociací.

    Zákon přenese do českého práva evropskou směrnici NIS2, což například znamená, že nově bude muset kyberbezpečnost posílit více nemocnic a elektráren. Česko si také bude moct říct, jaké dodavatele z bezpečnostních důvodů nechce pustit do svých nejcitlivějších systémů.

    Příprava nového zákona o kybernetické bezpečnosti jde do finále. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) sesbíral během šesti týdnů v rámci otevřených konzultací k novému kyberzákonu téměř tisíc podnětů od odborné veřejnosti, jednotlivců i oborových asociací.

    Celkem dorazily návrhy na úpravu z více než stovky míst, řekl náměstek ředitele NÚKIB Tomáš Krejčí. Připomínky a návrhy na zlepšení mohl zaslat kdokoliv.

    „Potěšilo mě, jaký byl zájem. A množství organizací, které se zapojily do veřejných konzultací. Obdrželi jsme podněty od více než sta subjektů. Všemi jsme se pečlivě zabývali, řadu z nich jsme také zohlednili,“ řekl náměstek Krejčí.

    Díky novému kyberzákonu se několikanásobně zvýší počet soukromých i státních firem a organizací, které bude kyberúřad kontrolovat.

    Místo aktuálních čtyř stovek institucí, kam patří například vybrané elektrárny nebo nemocnice, nově úřad „dosáhne“ na celkem šest tisíc organizací: budou sem spadat třeba obchodníci s plynem, distributoři pitné vody nebo komerční letecké společnosti. Ti všichni budou muset úřadu poskytnout své kontaktní údaje nebo mu hlásit kyberbezpečnostní incidenty, například hackerské útoky. Obzvlášť markantní bude nárůst ve zdravotnictví: z aktuálních 44 zdravotnických zařízení bude mít úřad pod dohledem více než tisíc nemocnic a poliklinik.

    Nový kyberzákon také poprvé přinese mechanismus, díky kterému si bude moci Česko určit, které dodavatele si pustí do strategické infrastruktury. Tam se počítá to nejkritičtější, co je nutné pro fungování státu: například elektrárny nebo telekomunikace.

    Například jaderným elektrárnám by nově stát mohl zakázat používání technologií od firem, na které byly mimo jiné uvaleny mezinárodní sankce nebo které vlastní či spoluvlastní stát provádějící kybernetické útoky na Česko či jeho spojence. To je podle výročních zpráv BIS třeba Rusko, Čína nebo Írán.

    „Od prvopočátku je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost maximálně transparentní a otevřený konstruktivním diskusím. To můžeme deklarovat například právě otevřenou veřejnou konzultaci k zákonu, která byla jedinečnou příležitostí a kde se každý mohl vyjádřit a vznést podnět, úplně kdokoliv,“ doplnil Krejčí s tím, že už v srpnu 2022 úřad spustil k novému kyberzákonu speciální webovou stránku.

    V nejbližších týdnech bude NÚKIB o vypořádání podnětů informovat jejich autory a následně poputuje návrh zákona do meziresortního připomínkového řízení. Nový zákon nahradí ten z roku 2014 a do české legislativy přenese evropskou směrnici NIS2. Platit by měl začít na podzim 2024.

    Zdroj: irozhlas.cz, AN

  • Genderové audity ve firmách – vyhozené peníze?

    Genderové audity ve firmách – vyhozené peníze?

    Zajímavé zjištění přišlo z Nejvyššího kontrolního úřadu. Ten prověřil využití dotací určených v letech 2014 až 2021 na tzv. genderové audity a zavedení jejich doporučení do praxe. Cílem dotací poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014–2020 (OPZ) a spolufinancovaných ze státního rozpočtu bylo snížit rozdíly v postavení žen a mužů na trhu práce. Jak však uvedl NKÚ ve své zprávě, žádné ohromující výsledky to nepřineslo…

    NKÚ zkontroloval Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a vybrané příjemce dotací. Kontrole bylo podrobeno 14 projektů z celkem osmašedesáti. Objem prověřených peněz činil 40 mil. Kč. Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze 8 % z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z OPZ jen 14 % organizací. MPSV nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil NKÚ nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 mil. Kč.

    Účelem podpory bylo mj. snížit rozdíly v odměňování a riziko obtěžování na pracovišti, omezit nerovný přístup k pracovním pozicím (tzv. skleněný strop, příp. skleněná zeď) nebo usnadnit slučitelnost pracovního a soukromého života. Z kontroly NKÚ však vyplynulo, že projekty směřovaly převážně pouze k informovanosti o problematice rovnosti žen a mužů a u některých zaměstnavatelů k vytvoření interních předpisů. Ve výsledku NKÚ shledal, že pouze 8 % z kontrolovaného objemu peněžních prostředků přispělo, nebo má alespoň potenciál přispět, k dosažení účelu podpory ve všech těchto klíčových otázkách.

    To jsou ty paradoxy…

    Přestože v ČR dlouhodobě existuje významná nerovnost v odměňování mužů a žen za stejnou práci, u více než jedné čtvrtiny auditovaných organizací nebyla tato oblast vůbec prověřována. Docházelo totiž k paradoxním situacím, že tyto dobrovolně auditované organizace, jejichž cílem by mělo být v případě zjištěných nedostatků či slabých míst jejich následné odstranění, odmítly poskytnout informace o výši odměn na jednotlivých pozicích.

    Jak NKÚ dále zjistil, MPSV schvalovalo žádosti o podporu, přestože neznalo totožnost auditované organizace. Týkalo se to 54 % organizací z vybraného vzorku projektů. Mezi auditovanými organizacemi se tak objevily i takové, které veřejně deklarovaly, že se hlásí k politice rovnosti a zákazu diskriminace, nebo dokonce ty, které obdržely ocenění v oblasti rovných příležitostí. Auditován byl např. vítěz desátého ročníku soutěže „Úřad roku Půl na půl – respekt k rovným příležitostem“. Navíc v 11 % případů byla auditována zcela jiná organizace, než byla uvedena v žádosti o podporu.

    I když by genderový audit měla nejčastěji provádět nezávislá organizace neprovázaná s auditovaným subjektem, propojenost nebyla zjištěna jen v 11 % případů. NKÚ dále odhalil, že v 56 % případů audit probíhal tak, že stejná osoba auditovala, následně se podílela na návrhu řešení nedostatků, poté na provedení navržených opatření, a nakonec se účastnila i hodnocení úspěšnosti projektu.

    Podle NKÚ Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytovalo maximální výši dotace na genderové audity bez ohledu na skutečně odvedený rozsah práce. Například jeden příjemce dotace vykázal 64 hodin za hodnocení genderové rovnosti ve veřejných dokumentech auditované organizace. Ukázalo se, že jedinými „veřejnými dokumenty“ byly web a Facebook této organizace, které navíc žádné informace o genderové rovnosti neobsahovaly.

    Jiné využití

    Vzdělávání, které ministerstvo proplatilo, v řadě případů nesouviselo s genderovou problematikou. Někdy dokonce nebylo pro konkrétní zaměstnance potřebné a využitelné. Například stavební společnost s deseti zaměstnanci, z nichž pět vykonávalo dělnické nebo technické profese, uspořádala v průběhu dvou let 19 školení za celkem 503 tis. Kč i na témata jako: prezentační dovednosti, sebeřízení, time management, stres a jeho odstraňování.

    Zpráva Světového ekonomického fóra za rok 2022 konstatuje, že v ČR i přes řadu opatření (včetně těch legislativních) přetrvávají genderové nerovnosti, které zasahují do všech oblastí společenského života. Ve srovnání 35 evropských zemí obsadila ČR 29. místo. Přitom s cílem prosazovat rovné příležitosti pro ženy a muže přišla vláda ČR už před čtvrt stoletím, když v roce 1998 schválila „Akční plán pro rovnost žen a mužů“.

    Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad, AN