Rubrika: Kyberbezpečnost

Ve světě považují kybernetická rizika za druhou největší hrozbu pro podnikání hned po pandemii. České firmy naopak často chtějí na zabezpečení IT systémů ušetřit. Nárůst kybernetických útoků, hrozba ztráty klíčových dat či riziko úplného odstavení provozu se škodami v desítkách milionů korun prozatím ředitele tuzemských firem nepřiměla, aby riziku kybernetických útoků věnovali dostatečnou pozornost.

České firmy zásadně podceňují kybernetická rizika. Za hrozbu pro svoje podnikání v horizontu příštích 12 měsíců je nyní považuje jen 49 % generálních ředitelů, což v žebříčku vnímaných rizik znamená až 14. místo. Výše se v průzkumu CEO Survey 2021 umístila v Česku i rizika jako dezinformace, kolísání měnových kurzů či nejistý politický vývoj. Generální ředitelé firem ve světě naopak kybernetická rizika řadí na žebříčku podnikatelských hrozeb hned na druhé místo po pandemii. Obává se jich 85 % respondentů.

„V České republice se vedení společností věnuje kybernetickým hrozbám výrazně méně, než jak tomu je v USA či západní Evropě. Kvůli tomu potom k bezpečnosti laxně přistupuje celá organizace,“ řekl Martin Lohnert, ředitel pro oblast kyberbezpečnosti v technologické společnosti Soitron.

Ačkoli se v posledním roce obavy ředitelů českých firem z kybernetických hrozeb o něco zvýšily, dostatečnou pozornost jim stále nevěnují, a to ani přesto, že počet kybernetických útoků loni v Česku vzrostl na více než dvojnásobek.

Ze zprávy Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost přitom vyplývá, že se zvýšil nejen počet incidentů, ale také jejich závažnost. Jako příklad úřad jmenuje hackerské útoky proti Fakultní nemocnici Brno nebo Psychiatrické nemocnici Kosmonosy, jež způsobily škody za desítky milionů korun a narušily provoz obou zařízení. „Incidenty v nemocnicích jsou velmi smutným a často uváděným příkladem, a je dobré vědět, že útočníci u nich nemají žádné zábrany. Motivování výkupným, neváhají ani během pandemie vyřadit z činnosti zdravotnické zařízení a ohrozit život jejich pacientů. Tak proč by nezaútočili na jakoukoliv organizaci? A především ty, které jsou nejméně zabezpečené?“ poznamenal Lohnert.

Přestože kybernetické útoky dokážou způsobit řádově větší škody ve srovnání s náklady na jejich předcházení, patří právě kybernetická bezpečnost mezi 10 oblastí, ve kterých české firmy plánují v návaznosti na Covid-19 omezit dlouhodobé investice.

Šetřit chce tímto způsobem sedm procent oslovených generálních ředitelů firem, ve světě se přitom ke stejnému kroku přiklání jen dvě procenta respondentů.

 „Trendem ve firmách je stále více využívat IT – vše digitalizovat, pracovat z domova, či využít internet věcí. S tím roste počet závažných kybernetických útoků. Neradno je šetřit i na prevenci. To by se podnikům mohlo škaredě vymstít už při prvním vážném incidentu,“ uvedl Lohnert.

Jak se před kyberútokem bránit?

Připustit si možná kybernetická rizika a přidělit na jejich řízení dostatek finančních i lidských zdrojů je základní krok. Následovat však musí skutečně aktivní přístup firem k ochraně jejich systémů, protože i rizika se v čase vyvíjejí. Nezbytná je také pravidelná kontrola procesů zaměřených na zajištění kybernetické bezpečnosti ve firmě. „Když i přesto prvky kybernetického zabezpečení zachytí průnik do systémů firmy, je rozhodující rychlost reakce. Ne vždy musí bezpečnostní incident skončit masivními škodami, pokud se situace začne řešit ihned, například včasným odpojením napadeného zařízení od zbytku IT infrastruktury,“ uzavřel Martin Lohnert.

AN

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a pod záštitou Úřadu vlády ČR pořádal v Praze třetí ročník Prague 5G Security Conference. Na konferenci vystoupila téměř sedmdesátka řečníků z Evropy i celého světa, aby diskutovala důvěryhodnost a odolnost 5G technologií i EDTs s cílem budování bezpečnější, svobodnější a odolnější digitální společnosti. Na závěr konference byly představeny tzv. Pražské návrhy týkající se kybernetické bezpečnosti přelomových technologií.

Hlavní část konference se již tradičně konala za zavřenými dveřmi, veřejnosti bylo přístupné prostřednictvím online přenosu úvodní a závěrečné slovo.

Třetí ročník Prague 5G Security Conference je u konce. Akce se konala kvůli pandemickým opatřením převážně online a částečně v prostorách O2 universa v Praze. Konference se věnovala otázkám spojených s bezpečností 5G sítí a přelomových technologií – tzv. Emerging and Disruptive Technologies (EDTs). Dvoudenní událost zakončil svým proslovem ministr zahraničí České republiky Jakub Kulhánek a ředitel NÚKIB Karel Řehka.

„Tato konference přispěla k prosazování našich společných hodnot a podpořila budování bezpečnější, svobodnější a odolnější digitální společnosti,“ uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek v závěru konference. Podle ředitele NÚKIB Karla Řehky vyžadují přelomové technologie nejen naši pozornost, ale především přístup založený na důvěře a vzájemné spolupráci: „Česká republika je připravena pokračovat ve svém mezinárodním úsilí v oblasti bezpečnosti 5G sítí a přelomových technologií a úzce spolupracovat se svými partnery, a to i v rámci Evropské unie, NATO a dalších mezinárodních organizací.“

Sítě nové generace se v budoucnu stanou páteřní infrastrukturou pro digitální ekonomiku i společnosti

V průběhu konference vystoupilo téměř sedmdesát řečníků z Evropy i celého světa. Pozvání přijali hosté z Izraele, Koreje, Singapuru, Německa, Japonska, Austrálie, Velké Británie, USA, Kanady, Estonska, Holandska, Francie, Indie, Litvy, a Spojených Arabských Emirátů. „Na konferenci nechyběli zástupci veřejného, soukromého, akademického i neziskového sektoru, což je důležité. Slyšeli jsme názory na důsledky bezpečnosti 5G od zástupců státu, mezinárodních organizací, think-tanků, výzkumníků, operátorů a odborníků na danou problematiku z celého světa,“ shrnul v závěrečné řeči Karel Řehka.

Dvoudenní konference byla rozdělena na několik tematických panelů, kterých se na dálku zúčastnily řádově stovky mezinárodních posluchačů. Jedním z témat, které se v průběhu celé konference opakovalo, byla důvěryhodnost a odolnost 5G technologií i EDTs. Právě sítě nové generace se v budoucnu stanou páteřní infrastrukturou pro digitální ekonomiku i společnosti, mimoto zajistí i rozmach a širší využití přelomových technologií. „Přináší nám to obrovský přínos i benefity, zároveň ale tyto věci, které jsou závislé 5G sítích, mají také svoji odvrácenou tvář. Proto je třeba, aby existovali lidé, kteří se těmito hrozbami zabývají, lidé, kteří budou střežit, aby 5G sítě a disruptivní technologie lidem sloužily a nikoliv škodily,“ upozornil v úvodní řeči konference předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil.

Hlavní část konference se již tradičně konala za zavřenými dveřmi, veřejnosti bylo přístupné prostřednictvím online přenosu úvodní a závěrečné slovo. Na konferenci vystoupili se svými projevy například místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană, ministryně vnitra Austrálie Karen Andrews nebo státní ministryně pro digitalizaci, kulturu, média a sport Velké Británie Julia Lopez.

Pražské návrhy týkající se kybernetické bezpečnosti přelomových technologií

Na závěr konference byly představeny tzv. Pražské návrhy týkající se kybernetické bezpečnosti přelomových technologií (Prague Proposals on Cyber Security of EDTs, ke stažení zde). Zúčastněné země se v nich shodly na možných principech budoucího přístupu k přelomovým technologiím, jakými jsou umělá inteligence, kvantová komunikační infrastruktura, Big Data Advanced Analytics, autonomní systémy a Massive Internet of Things. Dokument zmiňuje například přístup založený na zohlednění technických i netechnických rizik, bezpečnosti dodavatelského řetězce, transparentnosti, důvěryhodnosti a diverzifikaci i demokratických a etických hodnot v kontextu infrastruktury 5G.

Výsledkem letošního ročníku jsou ještě druhé tzv. Pražské návrhy, které se týkají diverzity dodavatelů telekomunikací (Prague Proposals on Telecommunications Supplier Diversity, ke stažení zde).

Webové stránky události najdete zde.

Zdroj: nukib.cz; JM

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve svých pravidelných analýzách odhaluje situaci týkající se počtu a povahy kybernetických útoků za daný měsíc. Tzv. Kybernetické incidenty pohledem NÚKIB označily říjen za období, které poznamenal druhý největší počet útoků za tento rok. Objevovaly se DDoS útoky, phishingové kampaně nebo škodlivé kódy v sítích českých organizací i jeden ransomware. Tři z těchto útoků mířily na sektor zdravotnictví. Většina z nich však neměla vážné následky.

Říjen v tomto roce, co se týče počtu kybernetických útoků, předčil pouze březen se 30 incidenty, z nichž většinu zapříčinily zranitelnosti MS Exchange Server. Žádný říjnový incident neměl natolik vážné dopady, aby ho NÚKIB klasifikoval jako velmi významný, všechny vyústily zpravidla dočasnou nedostupností služeb. Ve více než dvou třetinách případů se jednalo o incident, který se podařilo rychle vyřešit.

Vedle narušení dostupnosti NÚKIB dále řešil škodlivé kódy, které organizace objevily ve svých sítích, phishingové kampaně, při kterých došlo ke kompromitaci uživatelských účtů, a dva případy průniků, kdy podezřelé chování napadených systémů ukázalo na jejich kompromitaci. Jeden z incidentů pak NÚKIB eviduje jako narušení informační bezpečnosti. Jednalo se o ransomwarový útok na českou společnost. Útočníkům se pravděpodobně podařilo exfiltrovat data společnosti, jelikož vyhrožovali jejich zveřejněním.

Útoky na zdravotnický sektor přibývají, zvyšuje se také jejich sofistikovanost

Tři z říjnových incidentů se týkaly zdravotnického sektoru. Pohled na statistiky ukazuje, že české zdravotnictví čelí i rok a půl po vypuknutí pandemie COVID-19 zvýšenému tlaku hackerů. Počet incidentů neustále narůstá a zároveň se zvyšuje i jejich sofistikovanost.

V roce 2020 narostl oproti roku 2019 počet incidentů, které nahlásily zdravotnické organizace, o 167 %. Letos trend pokračuje, jelikož NÚKIB už ke konci října eviduje 24 takových incidentů, což je o 8 více než za celý minulý rok.

Do nárůstu hlášení se promítá i fakt, že s novelou vyhlášky č. 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby se změnila určující kritéria ve zdravotnictví, a tak došlo k rozšíření počtu nemocnic, které jsou určeny jako provozovatelé základních služeb a jsou tak mimo jiné povinny tyto incidenty hlásit.

Nejpoužívanější technika měsíce: Endpoint Denial of Service: Application or Systém Exploitation

NÚKIB kybernetické incidenty vyhodnocuje také na základě matice MITRE ATT&CK, která slouží jako přehled známých technik a taktik používaných při kybernetických útocích. NÚKIB na jejím základě mimo jiné určuje četnost využívání technik/taktik. V říjnových incidentech se nejčastěji objevoval Endpoint Denial of Service: Application or Systém Exploitation.

Endpoint Denial of Service: Application or System Exploitation je technika, při které útočníci zneužívají softwarových zranitelností k tomu, aby způsobili výpadek systému nebo aplikací a tím narušili jejich dostupnost. Některé systémy se sice po výpadku mohou samy restartovat, útočníci ale dokáží zranitelnost zneužívat stále dokola a tím způsobit dlouhotrvající nedostupnost. Mezi služby, na které útočníci takto často cílí, patří webové stránky, DNS, e-mailové služby nebo webové aplikace.

Zdroj: nukib.cz; JM

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, společností Microsoft a nevládní organizací CyberPeace Institute začal spolupracovat na mezinárodním projektu Protecting the Healthcare Sector from Cyber Harm. Ten si za cíl vytyčil ochranu zdravotních zařízení před kybernetickými hrozbami a incidenty.

Projekt Protecting the Healthcare Sector from Cyber Harm byl zahájen 22. září v rámci konference o kybernetické bezpečnosti CyberCon v Brně. První workshop s názvem Practioners‘ Perspectives, který se týkal možností zabezpečení nemocnic z hlediska IT, se uskutečnil ve středu 27. října. Kromě technických opatření byla jedním z velkých témat prioritizace kybernetické bezpečnosti ve zdravotním sektoru a potřeba spolupráce mezi IT a zdravotními experty.

Během tematických workshopů se postupně scházejí experti z různých oblastí, kterých se kybernetické útoky na nemocnice týkají. Mezi nimi jsou například IT experti, mezinárodní právníci, diplomaté, zdravotníci v první linii apod. Závěry a doporučení, které těchto workshopů vzejdou, chtějí organizátoři v ucelené formě písemně shrnout ve formě tzv. Copmendia. To bude v polovině roku 2022 představeno veřejnosti.

Záznam zahajovacího večera, při kterém byl projekt představen, najdete zde.

Konference CyberCon

Cílem konference CyberCon je:

• Vytvořit a udržovat platformu pro propojení státního, akademického a soukromého sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti.
• Zvyšování povědomí o činnosti NÚKIB i partnerských institucí státní správy působících v oblasti kybernetické bezpečnosti v České republice.
• Vzdělávání zaměřené nejen na povinné osoby podle zákona o kybernetické bezpečnosti, ale i širokou veřejnost.
• Networking plynoucí ze zajímavé debaty mezi řečníky a diváky během jejich prezentací i z neformální diskuse mezi účastníky konference.

Zdroj: nukib.cz, cybercon.cz; JM