Rubrika: Kyberbezpečnost

  • 5G sítě pod dohledem – vyšla nová směrnice

    5G sítě pod dohledem – vyšla nová směrnice

    Nástup 5G sítí v České republice sebou přinesl spoustu otázek. Když pomineme extrémní obavy zastánců konspiračních teorií, je namístě se ptát, jakým způsobem jsou telekomunikační sítě nové generace zabezpečeny. Určitě si nikdo nepřeje pokrok na úkor bezpečnosti občanů, potažmo celé České republiky. Proto vznikla nová směrnice, na které se podíleli největší garanti bezpečnosti v zemi.

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zahraničních věcí, Bezpečnostní informační službou, Úřadem pro zahraniční styky a informace a Vojenským zpravodajstvím Doporučení pro hodnocení důvěryhodnosti dodavatelů technologií do 5G sítí v České republice (dále jen „Doporučení“).

    Význam telekomunikačních sítí nastupujících generací je pro celou společnost mimořádný a omezování bezpečnostních rizik těchto sítí je tedy nezbytné pro vytvoření a udržení odolné infrastruktury České republiky. Cílem Doporučení je nabídnout operátorům, potažmo celému odvětví elektronických komunikací, pohled bezpečnostně relevantních institucí státu na základní východiska posuzování důvěryhodnosti dodavatelů technologií do 5G sítí a navrhnout kritéria, která mohou přispět k výběru důvěryhodných dodavatelů.

    Vydání Doporučení navazuje na již mezinárodně deklarovanou pozici České republiky v oblasti bezpečnosti 5G sítí. V roce 2019 na 5G bezpečnostní konferenci v Praze byla vyhlášena série doporučení tzv. Pražské návrhy pro budování sítí 5G. Dále v roce 2020 došlo na úrovni Evropské unie k vydání tzv. EU 5G Toolboxu, na jehož vzniku a podobě se Česká republika významně podílela.

    Doporučení poskytuje vodítko zejména pro dodávky do informačních a komunikačních systémů kritické infrastruktury České republiky. Při tvorbě kritérií byl kladen důraz na jejich vyhodnotitelnost a měřitelnost, zároveň se jedná o obecně přijímané bezpečnostní zásady a lze je obdobně aplikovat i v dalších oblastech při zavádění jiných než telekomunikačních technologií,“ říká ředitel NÚKIB Karel Řehka. „Ačkoliv Doporučení nerozšiřuje, neruší ani jinak neupravuje jakákoliv práva a povinnosti, stanovená obecně závaznými právními předpisy, je nezbytné nastavit trend, kdy se důvěra v dodavatele neodvíjí pouze od konečné technické podoby dodávaného řešení, ale reflektuje i strategickou rovinu – tedy podnikatelské, právní a politické prostředí, ve kterém se dodavatel pohybuje,“ dodává.

    Mezi kritéria navrhovaná Doporučením patří například vyhodnocení skutečnosti, zda má dodavatel transparentní vlastnickou strukturu nebo zda je schopen prokázat, že ve svých produktech používá tzv. princip security by design a praktikuje účinná bezpečnostní pravidla a procesy.

    Doporučení bylo diskutováno také na půdě pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnosti pod 5G aliancí, jejíž součástí jsou i zástupci dalších orgánů státu, zástupci akademické sféry, mobilních operátorů a dalších zástupců podnikatelů v odvětví elektronických komunikací.

    Celé znění dokumentu lze stáhnout na stránkách www.nukib.cz

    Zdroj: nukib.cz, AN

     

  • V České republice hrozí zvýšené riziko kyberšpionáží či ransomwarových útoků v důsledku stávající geopolitické situace ve východní Evropě

    V České republice hrozí zvýšené riziko kyberšpionáží či ransomwarových útoků v důsledku stávající geopolitické situace ve východní Evropě

    Upozornění na zvýšené riziko kyberšpionáží či ransomwarových útoků proti České republice v důsledku stávající geopolitické situace ve východní Evropě, především na Ukrajině, vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vzhledem ke zvýšenému riziku útoků doporučuje věnovat pozornost 19 technikám útoku a dále 14 nejčastěji zneužívaným zranitelnostem.

    NÚKIB upozorňuje na existenci zvýšeného rizika zejména kyberšpionážních či ransomwarových útoků proti České republice a tuzemským subjektům v důsledku stávající geopolitické situace ve východní Evropě, především na Ukrajině. Od podzimu 2021 se zvyšuje geopolitické napětí ve východní Evropě, především na hranicích Ukrajiny a Ruska, popř. východních hranicích zemí NATO/EU (Litva, Lotyšsko a Polsko).

    Jednou z domén, kde se stupňují škodlivé aktivity je kyberprostor. Zde probíhají nejenom operace státem zaštítěných skupin s kyberšpionážními či destruktivními motivacemi, ale i kyberkriminálních skupin nasazujících primárně ransomware. V případě trvající eskalace je pravděpodobné, že se zvýší riziko kyberútoků proti ČR. Ukrajina se stala v první polovině ledna obětí datového wiperu, jenž se maskoval jako ransomware. Navzdory neznámým obětem je velmi pravděpodobné, že útok mohl usilovat o paralýzu strategických institucí po vzoru předchozích kampaní NotPetya a BadRabbit. Vyjma toho byla Ukrajina zacílena defacementem (nahrazení originálního obsahu webových stránek obsahem vytvořeným útočníkem). Kyjev se navíc společně s Vilniusem, Rigou a Varšavou stává dlouhodobě cílem dezinformační kampaně Ghostwriter, jejíž významnou komponentu představují akce v kyberprostoru (tzv. cyber-enabled operations).

    Zvláště ohrožené jsou strategické státní instituce, média a kritická informační infrastruktura

    Na základě analýzy byly vyhodnoceny jako zvláště ohrožené strategické státní instituce, média a kritická informační infrastruktura, kdy riziko jejich zacílení roste s pokračující eskalací. Ohroženy však mohou být také další typy subjektů. Informace a závěry obsažené v analýze vycházejí z veřejně dostupných informací a z informací získaných v rámci činnosti NÚKIB v době publikace. Jedná se o analýzu kybernetické bezpečnosti z pohledu NÚKIB na základě jemu dostupných informací.

    Zmíněné aktivity mohou mít podobu kyberšpionážních operací ze strany cizí moci, destruktivních útoků směřovaných vůči narušení důvěrnosti a dostupnosti dat (ransomware či datový wiper) provedených kyberkriminálními aktéry a dezinformačních operací, které jsou podpořeny aktivitami v kyberprostoru (tzv. cyber-enabled operations).

    NÚKIB na základě historických dat, vlastních zdrojů a informací bezpečnostní komunity identifikoval 13 technik (TTPs) podle MITRE ATT&CK, které se nejčastěji objevovaly v letech 2020-2021. Vyjma toho bylo dodatečně identifikováno šest technik často využívaných škodlivými aktéry v kyberprostoru. Informace o nich lze posléze využít ke zvýšení odolnosti organizace před kybernetickými útoky. Odkaz u každé techniky obsahuje taktéž doporučení k mitigaci možných útoků využívajících konkrétní techniku. NÚKIB doporučuje technikám a mitigaci proti nim věnovat pozornost. Uvedeny jsou pouze techniky patřící mezi nejvyužívanější, avšak je třeba brát v potaz, že útočníci obvykle používají širokou paletu nástrojů.

    Více informací naleznete zde.

    Zdroj: nukib.cz, dokument Upozornění na zvýšené riziko kyberšpionážních či ransomwarových útoků proti České republice; JM

  • NÚKIB varuje sportovce před oficiální aplikací Olympijských her v Pekingu

    NÚKIB varuje sportovce před oficiální aplikací Olympijských her v Pekingu

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a Vojenské zpravodajství dnes společně vydali materiál Cestujte (kyber)bezpečně: doporučení pro cesty do zahraničí. Ten má zejména českým sportovcům, ale i široké veřejnosti, poradit, jak vycestovat na Olympijské hry tak, aby jejich komunikace v zahraničí byla bezpečná. Materiál označuje oficiální aplikaci Olympijských her v Pekingu, MY 2022, za zranitelnou. „Využívejte ji jen v nejnutnějším rozsahu a chovejte se tak, jako by veškerá komunikace a vaše data mohla být odposlouchávána či ukradena,“ upozorňují autoři manuálu.

    Odborníci NÚKIB a Vojenského zpravodajství vypracovali materiál Cestujte (kyber)bezpečně: doporučení pro cesty do zahraničí, který má českým sportovcům mířícím na Olympiádu v Pekingu i veřejnosti přiblížit základy kyberbezpečnosti a poradit, jim, jak používat technologie, aby byla jejich komunikace v zahraničí bezpečnější.

    Doporučení jsme původně připravovali spolu s Vojenským zpravodajstvím pouze pro české olympioniky, na základě značného zájmu veřejnosti jsme se ale rozhodli materiál zveřejnit i pro ostatní zájemce a cestovatele. Materiál je určený především těm, kteří cestují do zemí, ve kterých je ochrana údajů uživatelů na nízké úrovni,“ říká ředitel NÚKIB Karel Řehka.

    Do zahraničí vyrazte ideálně s „čistými“ zařízeními určenými pro konkrétní cestu, která neobsahují žádná osobní data či důležité uživatelské účty

    Dvoustránkový manuál má deset bodů, čtyři z nich se věnují přípravě před cestou, šest zbývajících pak tomu, jak dodržovat kyberbezpečnost během samotné cesty. Cestovatel by měl například do zahraničí vyrazit ideálně s „čistými“ zařízeními určenými pro konkrétní cestu, která neobsahují žádná osobní data či důležité uživatelské účty, měl by svá zařízení chránit novými a unikátními hesly a během samotné cesty by měl například využívat aplikace se šifrováním a nepřipojovat se na veřejné WIFI sítě. Materiál zmiňuje i nebezpečí, které se skrývá ve stahování neznámých či zranitelných aplikací, mezi které aktuálně patří i oficiální aplikace Olympijských her v Pekingu, MY 2022.

    Pokud je nutné neznámou či zranitelnou aplikaci používat, využívejte ji jen v nejnutnějším rozsahu a chovejte se tak, jako by veškerá komunikace a vaše data mohla být odposlouchávána či ukradena. Případně zvažte využívání webové verze aplikace. Rovněž zvažte oprávnění, která aplikacím udělujete. Důrazně doporučujeme instalovat aplikace pouze z oficiálních zdrojů (Google Play, Apple AppStore atd.). Aktuálně zranitelnou aplikací je mj. oficiální aplikace olympijských her v Pekingu, MY2022,“ píše se v pátém bodu manuálu.

    Celé znění doporučení naleznete zde.

    Zdroj: nukib.cz, manuál Cestujte (kyber)bezpečně: doporučení pro cesty do zahraničí; JM

  • Policie ČR: Z dlouhodobého pohledu je kriminalita na historicky nejnižší úrovni, má to ale své důvody. Kybernetická kriminalita má naopak vzestupnou tendenci.

    Policie ČR: Z dlouhodobého pohledu je kriminalita na historicky nejnižší úrovni, má to ale své důvody. Kybernetická kriminalita má naopak vzestupnou tendenci.

    Policie ČR vydala bilanční tiskovou zprávu k vývoji registrované kriminality v roce 2021 na území České republiky. Ta uvádí, že kriminalita je z dlouhodobého pohledu na historicky nejnižší úrovni, svou roli v tomto srovnání ovšem hraje opatření proti pandemii covidu-19, optimalizace statistického vykazování nebo novelizace trestního zákoníku. Naopak v kategorii kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru zaznamenala Policie ČR nárůst, nejvíce trestných činů v této oblasti prověřovali policisté v Praze a v Jihomoravském kraji.

    V roce 2021 bylo na území České republiky registrováno 153 233 trestných činů. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 12 292 skutků, což je v procentuálním vyjádření o 7,4 % méně. Celková objasněnost dosáhla úrovně 57,3 %, tedy vzrostla meziročně o 1 %.

    Přestože registrovaná kriminalita poklesla, policisté zaznamenali nárůst škod způsobených trestnou činností. V souhrnné hodnotě se jedná o částku 21,3 mld. Kč (v roce 2020 to bylo 16,7 mld. Kč a v roce 2019 jen 12,8 mld. Kč).

    Meziroční srovnávání absolutních čísel není bez dodatečného komentáře validní

    Úvodem je třeba upozornit, že samotné meziroční srovnávání absolutních čísel není bez dodatečného komentáře validní. Důvodem je fakt, že došlo k výrazné optimalizaci statistického vykazování za účelem jeho přizpůsobení reálné struktuře registrované kriminality. Zároveň také v průběhu loňského roku platila na našem území různá omezení ve spojitosti s pandemií covid-19, která výrazně omezovala mobilitu osob, konání veřejných akcí, provozování podniků a zařízení, ve kterých pravidelně docházelo k větší kumulaci osob a tím i zvýšenému riziku výskytu trestné činnosti.

    Hlavní důvody, proč je z dlouhodobého pohledu kriminalita na historicky nejnižší úrovni, jsou dle úsudku policistů následující:

    • Opatření proti pandemii covidu-19 a s tím související snížení mobility osob a omezení veřejných či veřejnosti přístupných aktivit.
    • Optimalizace statistického vykazování a s tím související pohyby v jednotlivých subkategoriích.
    • Novelizace trestního zákoníku, kdy došlo ke změně dolní hranice výše škody při kvalifikaci trestného činu na 10 000 Kč (důležitý faktor při sledování víceletých trendů).
    • Zefektivnění práce policistů a kriminalistů při objasňování trestné činnosti, důraz na viditelný výkon služby a zacílení na využívání dostupných nástrojů pro odhalování kriminality.

    Registrovaná kriminalita 2021, trendy a vývoj

    Pokles kriminality byl zaznamenán plošně ve všech krajích České republiky. Nejvyšší trestnou činnost policisté evidovali v Praze (35 136 skutků) a v Moravskoslezském kraji (17 865 skutků), ale i ve vyjmenovaných oblastech dochází k poklesu. Největší rozdíl v procentuálním vyjádření v porovnání s rokem 2020 policisté zaznamenali v Karlovarském kraji, ve kterém bylo zároveň spácháno nejméně trestných činů (v roce 2020 spácháno celkem 4 422 skutků, zatímco v roce 2021 došlo k poklesu na 3 754 skutků, jedná se o 15,1% pokles). Druhý největší rozdíl byl zaznamenán ve Zlínském kraji o -11,6 %. Za zmínku stojí i kraj Liberecký (-9,7 %) a kraj Vysočina (-9,5 %). Největší rozdíl v kvantitativním vyjádření je evidován v kraji hl. m. Praha (-2 923 skutků), Moravskoslezském (-1 770) a Jihomoravském kraji (-1 441).

    Majetková kriminalita

    Majetková kriminalita je se 77 562 skutky nejzastoupenější oblastí. Přesto také zaznamenala pokles o 4 554 skutků oproti roku 2020 (-5,5 %). Mezi roky 2021 a 2020 policisté zaznamenávají dle druhového členění trestné činnosti velmi významný nárůst u krádeží vloupáním, a to o 10 087 skutků (nárůst o 48,8 %). Ostatní majetková kriminalita vzrostla o 4 408 skutků (nárůst o 27,9 %). Naopak k výraznému meziročnímu poklesu došlo u krádeží prostých. Počet klesl o více než 19 049 (-41,7 %) registrovaných případů oproti roku 2020. Tuto změnu lze odůvodnit zejména skutečností, že od 1. ledna 2021 byla změněna skladba takticko-statistických klasifikací v oblasti majetkové trestné činnosti. Tyto výrazné výkyvy jsou však zapříčiněny úpravou vnitřního systému statistického vykazování trestné činnosti od 1. ledna 2021 a je proto důležité na majetkovou kriminalitu nahlížet z celkové perspektivy.

    Násilná kriminalita

    Násilná kriminalita poklesla o 2,4 % oproti roku 2020. V loňském roce policisté registrovali 11 958 skutků. Nejčastějšími trestnými činy v této oblasti byly úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování, loupež a vydírání. Nárůst násilné kriminality byl zaznamenán na území Středočeského kraje (o 206 skutků více, tj. o 16,3 %), dále v Karlovarském kraji o 7,9 %, v Jihomoravském kraji o 3 %, v Pardubickém kraji o 3,8 % a ve Zlínském kraji o 3,2 %. V ostatních krajích je zaznamenán meziroční pokles, přičemž na území Ústeckého kraje došlo k poklesu o 11,7 % (o 158 skutků méně), Jihočeského kraje o 10,6 % a Královéhradeckého kraje o 9,7 %.

    Kybernetická kriminalita a ostatní kriminalita páchaná v kyberprostoru

    Celkově bylo za rok 2021 registrováno 9 518 skutků spadajících do kategorie kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru. Meziročně se jedná o 17,9% nárůst (1 445 skutků), z toho bylo objasněno 2356 skutků. Nejvíce trestných činů v této oblasti prověřovali, stejně jako v roce 2020, policisté z hlavního města Prahy a z Jihomoravského kraje.

    Stále platí, že nejrozšířenější oblastí trestných činů v rámci ostatní kriminality páchané v kyberprostoru je majetková trestná činnost, nejčastěji různá jednání kvalifikovaná jako podvod (§ 209 trestního zákoníku). Dále byly ve větším množství páchány trestné činy pomocí internetu v oblasti poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací (§§ 230, 231 a 232), v oblasti mravnostních trestných činů, v oblasti neoprávněného držení platebního prostředku a konečně trestných činů v oblasti porušování autorského práva a porušování práv k autorské známce (§ 155).

    U kybernetické kriminality dlouhodobě sledujeme růst počtu případů. Meziročně stoupl počet skutků  tzv. „hackingu“ o 45 %.  Je nutné podoktnout, že určitá část protiprávního jednání spočívá souběhově i v napadení emailových účtů, resp. jejich přístupových údajů, případně v napadení přístupových údajů sociálních sítí. Potvrzuje se předpokládaný trend, a to postupný přesun trestné činnosti jako takové do kyberprostoru.

    U podvodných jednání (nejčetněji zastoupené trestné činy v oblasti kybernetické kriminality) je charakteristické, že již vyžadují vyšší míru technických znalostí, znalostí internetového provozu a služeb v něm poskytovaných. Jde především o mnohokrát se opakující vlny podvodných falešných mailových zpráv, případně zpráv v rámci jiných komunikačních kanálů, kterými se pachatelé snaží vylákat citlivé, osobní či jiné údaje od adresátů, nebo do cílových zařízení nainstalovat škodlivý software. Zde je nejčastěji problém v koncových uživatelích, kteří nerespektují základní bezpečností opatření v rámci elektronických komunikací a používají stejné přihlašovací údaje do různých služeb, bez ohledu na jejich možné zneužití. Pro tyto tzv. vlny je typické, že trvají velmi krátce, nejčastěji jen několik dnů a mají poměrně široký dosah. V současné době není možné předem blokovat podobné hromadné e-maily, neboť útočníci neustále mění technické prostředky pro odesílání závadových zpráv.

    Záznam z brífinku náměstka policejního prezidenta pro SKPV plk. Mgr.Tomáše Kubíka naleznete zde.

    Celou tiskovou zprávu, která obsahuje informace např. také o mravnostní nebo hospodářské kriminalitě, najdete zde.

    Zdroj: TZ; JM

  • Přední odborník na kybernetickou bezpečnost Radim Polčák byl oceněn za zásluhy v oblasti kyberbezpečnosti

    Přední odborník na kybernetickou bezpečnost Radim Polčák byl oceněn za zásluhy v oblasti kyberbezpečnosti

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vyznamenal Radima Polčáka za zásluhy v oblasti budování bezpečnějšího kyberprostoru a dlouholetou spolupráci s Úřadem. Polčák patří k předním odborníkům na kybernetickou bezpečnost v České republice, zároveň je prorektorem pro rozvoj, legislativu a informační technologie.

    NÚKIB ocenil prorektora Masarykovy univerzity Radima Polčáka za zásluhy v oblasti budování bezpečnějšího kyberprostoru a dlouholetou spolupráci s Úřadem. Plaketu převzal z rukou ředitele úřadu Karla Řehky.

    Radim Polčák, který je prorektorem pro rozvoj, legislativu a informační technologie, patří k předním odborníkům na kybernetickou bezpečnost v České republice. Vystudoval Právnickou fakultu MU a na fakultě od té doby vyučuje řadu předmětů, které se týkají práva a kyberbezpečnosti. V roce 2012 o kybernetické bezpečnosti půl roku přednášel na DePaul University v Chicagu. Na přelomu let 2017 a 2018 působil také v Evropské komisi v Bruselu jako poradce v oblasti ochrany dat.

    Polčák v současnosti spolupracuje na novele českého zákona o kybernetické bezpečnosti

    Ve své činnosti se Radim Polčák věnuje propojování českého práva a informačních technologií. Podílel se například na přípravě zákona o kybernetické bezpečnosti, na základě kterého NÚKIB vzniknul. V současné době s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost spolupracuje na implementaci celoevropské směrnice o kybernetické bezpečnosti NIS a při pracích na novele českého zákona o kybernetické bezpečnosti.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Krádeží kryptoměn přibývá

    Krádeží kryptoměn přibývá

    Podle dat Policie ČR dochází ke zvýšené četnosti kyberkriminality. Jde jak o „klasické“ kyberútoky, tak o zločiny spojené s kryptoměnami.

    Security Guide získal data za poslední dva roky, kde je „trend“ jasně patrný:

    Dle údajů Policie ČR bylo v roce 2020 evidováno 62 případů/trestných činů spojených s virtuálními měnami. Jde především o podvody a krádeže.

    Za rok 2021 jde však už o 243 případů. K podvodům a krádežím přibyla i klasifikace legalizace  výnosů z trestné činnosti, tj. praní špinavých peněz. 

    „Pachatelé jsou vynalézavější a oběti trestných činů jsou bohužel vůči podvodům bohužel stále nedostatečně ostražití,“ říká Jakub Vinčálek, vrchní komisař Odboru komunikace a vnějších vztahů Policejního prezidia ČR. „I přes opakované apely na opatrnost a zabezpečení své virtuální stopy si lidé neuvědomují, co vše mohou pachatelé použít, aby se dostali k citlivým údajům.“ A co podle něj stojí za výrazným nárustem krádeží a podvodů ve virtuálních měnách?

    „Je to způsobeno celkově trendem a atraktivitou kryptoměn, které se pro mnohé lidi staly investičním nástrojem. Těžba a obchodování s virtuálními měnami je dnes už běžná záležitost, a to nejen u mladší generace. Evidujeme i případy seniorů, kteří v naději vysokého zhodnocení vložili své letité úspory do kryptoměn, a stali se obětí podvodníků.“

    Nejvyšší státní zastupitelství pak uvedlo, že v roce 2020 bylo v souvislosti s podvodem a krádežemi v oblasti kryptoměn obviněno 32 pachatelů, z toho 21 jich bylo odsouzeno. Data za rok 2021 nebyla v době psaní tohoto článku ještě k dispozici.

    Zdroj, policie ČR; AN

     

  • GovCERT.CZ se vyjádřil k napadení webů ukrajinské vlády, přináší také seznam doporučení k zabezpečení redakčních systémů

    GovCERT.CZ se vyjádřil k napadení webů ukrajinské vlády, přináší také seznam doporučení k zabezpečení redakčních systémů

    GovCERT.CZ na webových stránkách NÚKIB komentoval útok na řadu vládních webů ukrajinské vlády, v jehož důsledku byl nahrazen originální obsah webových stránek obsahem vytvořeným útočníkem. Došlo k němu na přelomu 13. a 14. ledna. Dle ukrajinského CERT týmu útočníci pravděpodobně zneužili zranitelnost CVE-2021-32648 redakčního systému s názvem October CMS. Přestože ten není v České republice rozšířen, může se tento útok v budoucnu týkat i jiných redakčních systémů, nepřehlédněte proto doporučení k zabezpečení, která jsou v druhé části článku.

    V noci ze čtvrtka 13. ledna na pátek 14. ledna 2022 proběhl útok na řadu vládních webů ukrajinské vlády, včetně ministerstva zahraničí, při kterém došlo k nahrazení originálního obsahu webových stránek obsahem vytvořeným útočníkem, tzv. defacementem. Tato technika je obvykle používána politicky motivovanými skupinami jako forma kybernetického graffiti. V zásadě ale nelze vyloučit, že defacement může být pouze forma klamné operace a cíl útočníků může být jiný – například získání přístupu do interních systémů organizace. Proto by i těmto typům útoků měla být věnována obdobná pozornost, jako v případě jiných incidentů.

    Dle ukrajinského CERT týmu útočníci pravděpodobně zneužili zranitelnost CVE-2021-32648 redakčního systému s názvem October CMS. Tato zranitelnost spočívá v tom, že kdokoliv s přístupem k administračnímu rozhraní systému, které je ve výchozím nastavení přístupné z internetu, mohl změnit administrátorské heslo a následně se přihlásit do systému.

    Zranitelnost byla v systému opravena již v březnu minulého roku ve verzích 1.0.472 a 1.1.5, v době útoku se tedy nejednalo o zranitelnost nultého dne.

    Redakční systém October CMS není v České republice rozšířen, dle našich informací je u nás provozováno jen několik desítek instancí tohoto systému. Přesto se podobné typy zranitelností mohou objevit i v jiných redakčních systémech, níže proto uvádíme seznam doporučení, díky kterým je možné podobným útokům předcházet nebo alespoň minimalizovat jejich dopad.

    Doporučení k zabezpečení:

    • Udržujte využívaný redakční systém aktualizovaný a sledujte oznámení vývojářů o zranitelnostech.
    • Administrační rozhraní redakčního systému by nemělo být přístupné z Internetu, ale pouze z definovaných rozsahů IP adres nebo přes dodatečnou autentizaci (např. VPN).
    • Pro přístup do administrace využívejte vícefaktorovou autentizaci.
    • Využívejte službu pro automatický monitoring důležitých webových stránek, která vás upozorní na nedostupnost nebo jejich změnu.
    • Pravidelně zálohujte a mějte připravené postupy pro obnovu webových stránek ze zálohy.
    • Mějte připravené rychlé řešení, pokud dojde k defacementu (např. změnou DNS přesměrujte uživatele na jiný server, který bude informovat o aktuální situaci).
    • Server s webovými stránkami umístěte v jiné síti, než interní servery organizace, aby se případný útočník nemohl laterálně pohybovat v síti na další servery.

    O GovCERT.CZ

    Vládní CERT (GovCERT.CZ) a týmy typu CSIRT hrají klíčovou roli při ochraně kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů podle zákona o kybernetické bezpečnosti (181/2014 Sb.) a jeho prováděcích předpisů. Každá země, která má své kritické systémy připojeny do internetu, musí být schopna efektivně a účinně čelit bezpečnostním výzvám, reagovat na incidenty, koordinovat činnosti při jejich řešení a účelně působit při předcházení incidentům.

    Úlohou těchto týmů je zároveň působit jako prvotní zdroj bezpečnostních informací a pomoci pro orgány státu, organizace i občany. Neméně důležitou roli hrají při zvyšování vzdělanosti v oblasti bezpečnosti na internetu.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Bezpečnostní analytici očekávají, že hlavním tématem nového roku bude zranitelnost Log4j, útočníci se v roce 2022 zaměří především na trh s kryptoměnami

    Bezpečnostní analytici očekávají, že hlavním tématem nového roku bude zranitelnost Log4j, útočníci se v roce 2022 zaměří především na trh s kryptoměnami

    Bezpečnostní analytici ze společnosti ESET očekávají, že se v příštím roce útočníci zaměří především na trh s kryptoměnami. Pro firmy a společnosti nadále poroste počet hrozeb, které souvisejí se zranitelnostmi legitimních aplikací a nástrojů. Velkým tématem bude zranitelná knihovna Apache Log4j 2, na kterou bezpečnostní komunita upozornila koncem roku 2021. Očekává se také nárůst malwaru v souvislosti se stále větším využíváním mobilních zařízení nebo s nadcházejícími globálními událostmi, jako jsou například Zimní olympijské hry v Pekingu.

    V následujícím roce očekávají bezpečnostní specialisté pokračování dlouhodobých trendů i velmi specifické útoky v souvislosti s nadcházejícími globálními událostmi. V českém prostředí jsou v tuto chvíli hlavním cílem útoků uživatelská hesla a přístupové údaje k bankovním službám. Je tak velmi pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i příští rok. Růst by měly také hrozby pro platformu Android a macOS.

    Kybernetické útoky vždy korespondují s tím, jak roste využívání digitálních zařízení. Na základě toho lze v příštím roce počítat například s nárůstem zero-day zranitelností a jejich zneužití k distribuci tzv. zero-day malwaru. Cílem budou hlavně operační systémy Windows a macOS, služby MS Exchange, Azure AD a webové prohlížeče MS Edge, Mozilla Firefox či Chromium,“ říká Robert Šuman, vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti ESET. „Mobilní telefony pomalu dohánějí v každodenním používání notebooky a stolní počítače a uživatelé si čím dál více zvykají jejich prostřednictvím nakupovat nebo provádět finanční transakce. Neočekáváme tak, že by objem hrozeb pro platformu Android v budoucnosti klesal,“ dodává Šuman.

    Hlavním tématem nového roku bude zranitelnost Log4j

    Koncem roku 2021 varovala bezpečnostní komunita před zranitelnou knihovnou Apache Log4j 2, která se používá ve velkém množství software po celém světě. S ohledem na rozsah a možné dopady se tak nepodobá téměř žádné jiné zranitelnosti, se kterou se bezpečnostní týmy obvykle potýkají. Okamžitě tak byla vydána doporučení k aktualizaci všech potenciálně zranitelných služeb na nejvyšší možné verze.

    Pokud bychom měli nastínit závažnost této zranitelnosti, útočníci k ohrožení systému, na kterém je spuštěna tato zranitelná část knihovny, a který je vystavený do internetu, potřebují jen znalost programovacího jazyka Java,“ říká Šuman. „Detekční systémy společnosti ESET dosud zaznamenaly pokusy o doručení malwaru, jako jsou minery, trojské koně Tsunami a Mirai, nebo nástroj pro penetrační testování Meterpreter. Je pravděpodobně jen otázkou času, kdy útoky zesílí, a pokročilí útočníci se na tuto zranitelnost zaměří ve velkém,“ dodává Šuman.

    Rizika budou nadále souviset s pandemií a globálními událostmi

    Kybernetické útoky v době pandemie koronaviru a specifické podvody zaměřené na covid pasy či na zaměstnance v režimu home office ukázaly, jak útočníci využívají socioekonomickou situaci a globální události ve svých strategiích. Stejně tak se do podoby kybernetických útoků promítají úspěšné populární trendy v souvislosti s tím, jak trávíme volný čas a bavíme se online. Celkový vývoj bude tak i v roce 2022 záviset na aktuální podobě celosvětové situace.

    V roce 2022 by mělo proběhnout několik akcí s globálním dosahem, jmenovitě například Mistrovství světa ve fotbale nebo Zimní olympijské hry v Pekingu. Útočníci tradičně takových událostí zneužívají i v kontextu České republiky. Můžeme tak předpokládat spamy například v souvislosti s falešnými vstupenkami, nelegálními streamy, podvodnými marketingovými nabídkami a podobně. Se všemi těmito variantami se setkáváme dlouhodobě a nemělo by tomu být jinak,“ říká Šuman ze společnosti ESET.

    Do podoby hrozeb vstoupí situace na trhu s kryptoměnami

    Z pohledu vývoje kybernetických hrozeb pro trh s kryptoměnami byl rok 2021 ve znamení utlumení aktivity útočníků, kteří i v tomto případě sledují vývoj na světových trzích a reagují tak na růst či pád cen jednotlivých kryptoměn.

    S touto oblastí souvisí také fenomén NFT neboli „nezaměnitelný token“ (Non-Fungible Token), který funguje jako digitální důkaz o vlastnictví, v tuto chvíli nejčastěji nějakého obrázku, videa, skladby nebo herního předmětu. Tokenizovat lze ale například i tweet. Takovou unikátní položku, která nese informace o vlastníkovi, lze připodobnit patentu a obchod s nimi je podobný tomu s kryptoměnami.

    Na to, jak se bude v následujícím roce vyvíjet trh s kryptoměnami, budou reagovat i kybernetické útoky, v rámci kterých útočníci sledují především rentabilitu a zisky. Očekávat můžeme například podvodné investice do kryptoměn nebo tzv. cryptojacking, což je termín, který označuje nelegální těžbu kryptoměn,“ vysvětluje Šuman. „Útokům se nemusí vyhnout ani NFT, což je velký fenomén posledního roku. Tyto tokeny se uchovávají v kryptopeněženkách a záznamy o transakcích se zaznamenávají do blockchainu. Obchodování s NFT je tak velmi podobné tomu s kryptoměnami,“ doplňuje Šuman.

    Malware bude hledat cesty častěji přes platformu Android

    V případě operačního systému Android platí v Česku dlouhodobě varování před stahováním aplikací mimo oficiální obchod Google Play. Malware v případě této platformy šíří velmi často tzv. droppery. Jedná se o typ škodlivého kódu, který napodobuje známé nástroje a služby, a má v sobě ukrytý častokrát daleko nebezpečnější malware. Útočníci velmi často nabízejí zdarma populární hry nebo prémiové programy, které jsou v oficiálních obchodech zpoplatněné nebo nedostupné.

    Po celý rok 2021 jsme mohli v Česku sledovat aktivitu bankovního malwaru Cerberus, který se šířil prostřednictvím méně známých či známějších aplikací,“ říká Šuman. „Objem hrozeb pro platformu Android stále roste a tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat s tím, jak bude růst využívání zařízení s tímto operačním systémem,“ dodává Šuman.

    Po útlumu se vrátí adware

    Na rozdíl od tzv. tvrdého malware, který přímo ohrožuje zařízení a data uživatele, zobrazuje adware především agresivní nevyžádanou reklamu a může negativně ovlivnit výpočetní výkon zařízení. I přesto je jednou z nejčastějších hrozeb. V konečném důsledku může uživatele odlákat prostřednictvím reklamy na manipulativní stránku, kde se z něj útočníci pokusí vylákat citlivé údaje.

    Na rozdíl od operačního systému Android či Windows je adware stabilně aktivní v případě platformy macOS. To jsme mohli ostatně pozorovat celý uplynulý rok i v Česku. Bude zajímavé sledovat, jak se do objemu adware promítne například dlouho očekávané zpřístupnění servisních manuálů a originálních náhradních dílů od společnosti Apple. Dá se předpokládat, že zájem o zařízení na straně uživatelů vzroste a s tím samozřejmě poroste i zájem kybernetických útočníků. Celosvětově tak očekáváme v případě adwaru spíše posilování než útlum,“ shrnuje Šuman.

    Pro firmy bude rizikem kyberšpionáž nebo krádež know-how

    S ohledem na uplynulý rok analytici očekávají i pokračující trend pokusů o průnik do firemních sítí, kyberšpionáž či útoky za použití ransomware.

    V uplynulém roce jsme byli svědky rekordních požadavků na výkupné v případě společností Colonial Pipeline či Kaseya VSA. Útoky se budou s největší pravděpodobností stále vyvíjet tak, aby je mohli útočníci co nejefektivněji zpeněžit. Ransomware, který zašifruje data, už navíc není jedinou metodou. V uplynulých letech jsme se mohli setkat i s útoky, které v napadené síti cílí na těžbu kryptoměn, konkrétní data a know-how firem. Těmi pak mohou útočníci společnosti vydírat,“ vysvětluje Šuman.

    Očekávat bychom měli také útoky na cloudové služby, a to jak na konkrétní účty uživatelů, tak na zranitelná místa celých služeb. To jsme mohli v závěru roku vidět například v případě zranitelnosti knihovny Log4j. Útočník může využít chybu aplikace a útočit prostřednictvím legitimního nástroje. To je samozřejmě mnohem komplikovanější včas rozpoznat a pro organizace a společnosti to znamená, že nároky na adekvátní zabezpečení a ochranu dat budou s následujícím rokem nadále stoupat,“ uzavírá Šuman.

    Zdroj: TZ; JM

  • Metaversum: zločinců ráj?

    Metaversum: zločinců ráj?

    Přelomová vize pojetí virtuálního světa, tzv. metaversum představuje zdroj vzrušených diskusí mezi tvůrci, uživateli a bezpečnostní komunitou.

    Podle předpokladů se má metaversum věrně blížit reálnému světu. Zároveň je však nutné počítat s tím, že se stane cílem kybernetických útočníků.

    Rozšířená nebo ryze virtuální realita má přinášet lidem a firmám vynikající prostředí pro budování a udržování kontaktů, zábavu, sdílení obsahu či týmovou práci. Ale také příležitost k nákupům, obchodování a investování.

    A tam, kde jsou peníze a možnosti zisku, se logicky dříve či později objeví také zločin a podvodníci. Proto je třeba fenomén metaversum podrobit zkoumání a kritickému pohledu z hlediska rizika potenciálu zločinu, ohrožení kybernetické bezpečnosti.

    Co na to bezpečnostní odborníci?

    Podle nich musíme počítat s těmito rizikovými bezpečnostními faktory:

    • metaversu neexistují „klasické“ peníze ani „klasické“ vlastnictví. Jsou nahrazeny kryptoměnami a NFT tokeny. Ty samozřejmě nejsou žádnou novinkou, obojí se má čile k světu již řadu let. Problémem ale je, že metaversum bude koncentrovat masu lidí právě s kryptoměnami a NFT tokeny.
    • Kryptoměny a NFT tokeny jsou anonymizované, v případě, že o ně jejich legální vlastník přijde, je prakticky nemožné je zpětně dohledat. Zcela odlišné mechanismy fungování činí pachatele krádeže kryptoměny ještě hůř zjistitelným, než v případě zcizení údajů o bankovním účtu a jeho „vyluxování.“
    • NFT tokeny jsou hodnotné a ceněné. Některé lze použít například pro vstup na různé akce. Již v současné době se objevují pokusy o falšování těchto specializovaných NFT. NFT tokeny se také používají v obchodu s uměním. Například aukční síť Sotheby´s již s využitím NFT organizuje dražby.
    • Metaversum je prakticky neregulovanou oblastí. Bez dohledu institucí, jakými jsou například centrální banky, burzovní komise apod. Pro potenciální oběti zločinu nejsou vytvořeny žádné mechanismy ochrany.
    • I v souvislosti s covidovou pandemií roste zájem lidí o sociální interakci založenou na virtuální bázi. Metaversum má ambici nabídnout jinou kvalitu kontaktů než tradiční sociální sítě. Bude přitahovat velké množství lidí toužících po tomto druhu kontaktů. Na druhé straně bude řada z nich zranitelná a málo orientovaná v novém prostředí. Což z nich dělá snadný terč.

    Odborníci již zaznamenali aktivity kyberzločinců, kteří vytvářejí schémata útoků cílených na kryptoměny a NFT. Metody útočníků se zdokonalují. Nemůžeme očekávat, že by metaversum zůstalo nepovšimnuto. Neopatrným návštěvníkům metaversa hrozí velké ztráty, navíc umocněné faktem anonymity transakcí.

    AN

     

  • České firmy v ohrožení – většina čelí útokům hackerů

    České firmy v ohrožení – většina čelí útokům hackerů

     Podle společnosti Acronis letos nebylo žádným kybernetickým útokem napadeno pouze 20 % dotazovaných organizací (v roce 2020 to bylo 32 %). Kyberbezpečnost je přitom stále podceňována.

    Průzkum zjišťující připravenost organizací v oblasti kybernetické ochrany odhalil, že k nejvíce rizikovým faktorům patří podceňování nejnovějších hrozeb ze strany IT manažerů a nedostatečné proškolení a zabezpečení vzdálených pracovníků.

    Kromě faktu, že 80 % organizací letos zažilo kyberútok, 30 % čelí takovému napadení alespoň jednou denně. Společnosti se sice zlepšují v jejich detekci, avšak velké množství IT manažerů má tendenci hrozby podceňovat. Například polovina IT manažerů uvádí, že nepoužívá vícefaktorové ověřování, protože v něm nevidí žádnou hodnotu, nebo ho považují za příliš složité. Více než polovina společností má pak falešný pocit bezpečí, pokud jde o „supply chain“ útoky, protože nerozumí jejich podstatě a k ochraně používají pouze známé, tradiční softwary.

    Nejzajímavější zjištění z Acronis Cyber Readiness Report 2021:

    • 29 % oslovených organizací bylo letos cílem útoků každý měsíc, 22 % každý týden, 20 % každý den a 9 % dokonce každou hodinu. Zbylých 20 % útok letos nezažilo.
    • K nejčastějším typům útoků patří phishing (58 %), DDoS útoky (40 %), malwarové napadení (36,5 %) a útoky na videokonference (31,5 %)
    • 57 % IT manažerů vidí hlavní výzvy v proškolování vzdáleních pracovníků, 50 % v jejich zabezpečení a 44,5 % v zajištění dostupnosti firemních aplikací a sítí.
    • Pouze 52 % IT manažerů používá vícefaktorové ověřování na většině svých účtů, 38 % pouze na některých a 10 % vůbec.
    • Proti „supply chain“ útokům nepoužívá 53 % administrátorů speciální ochranu, ale pouze tradiční prověřené nástroje, 24 % AV/EDR skenování a 18 % si ochranu outsourcuje.
    • Při výběru nástrojů IT manažeři upřednostňují antimalware/antivirus (73 %), integrované zálohování & disaster recovery (48 %), patch managemnet (45 %) a RMM nástroje (36 %).

    Co na to říká Aleš Hok, obchodní ředitel společnosti Zebra systems, která zastupuje Acronis v ČR a na Slovensku?

    „Počet útoků v letošním roce nejen narostl nejen kvantitativně, ale i vynalézavostí metod napadení, což vyžaduje změnu přístupu a rozšíření způsobů ochrany. Představa úspor za kybernetickou ochranu je lákává jen do té doby, než si uvědomíme, že škody způsobené kybernetickými útočníky jsou vždy o několik řádů vyšší než náklady na prevenci. Podcenění aktuálních hrozeb a potřeb kybernetické ochrany se tedy rozhodně nevyplácí.

    AN