Rubrika: Kyberbezpečnost

Kyberbezpečnost. Tato priorita českého předsednictví EU byla hlavním tématem mezinárodní vědecké konference European Conference on Security Research in Cyberspace, která se konala 12. až 14. září v Brně. Uspořádaly ji Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně a Ministerstvo vnitra ČR.

„Kybernetická bezpečnost a všechny otázky s ní spojené jsou v současnosti velkou výzvou, a to jak pro státní sektor, tak pro sektor soukromý. Proto jsem velmi rád, že české předsednictví právě toto téma vybralo jako jedno z těch, kterým napříč oblastmi chce věnovat a věnuje klíčovou pozornost,“ uvedl ministr vnitra ČR Vít Rakušan.

Současná mezinárodní situace i v souvislosti s válkou na Ukrajině přináší častější a komplexnější kybernetické útoky, které mohou mít silné dopady na každodenní život lidí i chod státu. Proto se více než stovka českých i světových odborníků a zástupci bezpečnostních složek a dalších státních institucí i komerčních společností na konferenci věnovali tématům, jako je kyberkriminalita, bezpečná umělá inteligence, ochrana kritických infrastruktur státu, vzdělávání a prevence v kyberbezpečnosti, moderní kryptografie, tvorba mezinárodní kvantové sítě či zpracování obrazu.

Konference také představila koncepci Národního plánu výzkumu a vývoje v oblasti kyberbezpečnosti, zaměřila se i na nové příležitosti podpory kyberbezpečnostního výzkumu na české i evropské úrovni, zejména z hlediska technologických trendů a uplatňování výsledků v praxi, nebo na nástroje podpory bezpečnostních programů na národní úrovni.

Zdroj: mvcr.cz; JM

Na aktuální podvody v Česku upozorňuje společnost ESET. Podvodníci podle jejího prohlášení lákají na falešné investice nebo potravinové doplňky, aby okradli uživatele o peníze. Dostupná data ukazují, že útočníky jsou pravděpodobně jednotlivci či menší skupiny z ruskojazyčných zemí, u kterých nelze vyloučit ani možné vazby na organizovaný zločin. Jako prostředek zneužívají například legitimní nástroje, jako je Google AdSense nebo WordPress.

Společnost ESET v posledních několika dnech zachytila zvýšený počet podvodů, které cílí na uživatele chytrých telefonů na platformách Android i iOS. Útočníci zneužívají legitimní nástroje, jako je například Google AdSense nebo WordPress, a prostřednictvím online reklamy inzerují lákavé nabídky k investicím, nákupu potravinových doplňků, nebo rovnou přihlašují uživatele k prémiovým mobilním službám. Nezřídka jako součást těchto podvodů zneužívají také jména celebrit nebo známých společností. Dostupná data společnosti ESET ukazují, že útočníky jsou pravděpodobně jednotlivci či menší skupiny z ruskojazyčných zemí, u kterých nelze vyloučit ani možné vazby na organizovaný zločin.

Aktuálně zjištěný podvodný obsah se objevuje v několika jazykových mutacích, včetně češtiny. Útočníci zpravidla kromě přizpůsobení textů do cílového jazyka využívají ve velké míře jména a tváře osobností z veřejného života i byznysového prostředí.

Prostřednictvím podvodných reklam využívají pro zobrazování článků s lákavými titulky (tzv. clickbait titulky) a obsahem odkazujícím na nějakou známou osobnost reklamní systém Google AdSense. Článek je pak v online prostředí distribuován prostřednictvím reklamního odkazu.

Autoři podvodných článků zneužívají také zranitelnosti přímo v redakčním systému pro správu webového obsahu WordPress, nebo v některém z jeho pluginů. Podle poslední analýzy je inzerovaný obsah rizikem především pro chytré mobilní telefony bez ohledu na operační systém, na kterých je jeho zobrazování nejagresivnější.

„Tyto podvody jsou poměrně propracované. Útočníci, kteří podle našich dat působí z ruskojazyčných zemí, zneužívají známé a legitimní nástroje jako reklamní síť Google AdSense nebo WordPress, a dle našich informací mohou dále nakupovat a registrovat také desítky až stovky nových internetových domén k provozování jednoduchého webu, který pak funguje jako rozcestník a přesměrovává uživatele na finální podvodnou stránku,“ říká Ondřej Novotný, výzkumný analytik z pražské pobočky společnosti ESET.

„V takovém podvodu je také běžné použití mechanismu, který zabraňuje indexování stránek na straně internetových vyhledávačů, a využití na první pohled neškodného obsahu, který je často zkopírovaný z jiných webů. To vše pak přispívá k tomu, aby podvodné stránky nešlo snadno odhalit. Riziko je tak reálné až v okamžiku, kdy na ně uživatel přistoupí z konkrétního podvodného odkazu,“ dodává Novotný.

Výsledkem bývá přihlášení k prémiovým službám nebo výzvy k pochybným investicím

Podle aktuálních informací je pro útočníky motivem k provedení takového podvodu především monetizace. Uživatel je tak buď přímo přihlášen k placeným službám, nebo mu podvodníci nabízejí zboží nebo lukrativní investice, a to i do kryptoměn.

„Pokud uživatel klikne na takovou reklamu, může být bez varování přihlášen k nechtěným prémiovým mobilním službám, které jsou nejčastěji zpoplatněny částkou 99 korun za týden. Podvodníci mu ale mohou prodat také různé dietní programy, potravinové doplňky, prostředky proti bolestem kloubů atd. Opakované zasílání takového zboží je pak typicky opět zpoplatněné na straně zákazníka. Výjimkou není ani typ podvodu, kdy je uživatel přesměrován na stránky online finančních makléřů až s podezřele lákavými a výhodnými nabídkami investic, zpravidla mimo jurisdikci Evropské unie nebo USA. I v tomto případě jsou nabídky podvodné a uživatelé nemají šanci získat svou vloženou investici zpět,“ říká Novotný ze společnosti ESET.

„Důležité je nenakupovat na anonymních webech, které mají neznámé provozovatele, nebo jsou usídleny v tzv. třetích zemích, protože vymáhání spotřebitelských práv pak bude o to složitější, v mnoha případech téměř nemožné,“ doplňuje mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.

Pomůže bezpečnostní software i zdravá skepse

Potenciálně nechtěné aplikace (tzv. PUA) i pochybné weby, které mohu být zneužity k šíření malwaru nebo k různým podvodům, dokáže včas rozpoznat a zablokovat kvalitní bezpečnostní software. Jeho uživatelé se tak vyhnou nechtěným důsledkům v podobě přihlášení k placeným službám. Bezpečnostní specialisté ale také apelují na uživatele, aby nepodceňovali manipulativní komunikaci s použitím technik sociálního inženýrství.

„U všech podvodných investic se nás útočník snaží přimět uvěřit výhodnosti a návratnosti vložených finančních prostředků, podvodné nabídky tak mají až senzační znění. Ve skutečnosti to ale bývá tak, že pokud je něco příliš dobré na to, aby to byla pravda, měli bychom zpozornět, protože se pravděpodobně jedná o podvod. Pokud chceme investovat peníze nebo nakupovat zboží za výhodné ceny, vždy bychom si měli přečíst co nejvíce informací o prodejci a o obchodu či platformě, která je nabízí. Odradit by nás také měly nabídky, které vyžadují platbu předem,“ shrnuje Novotný z ESETu.

„Sledujeme nárůst i tzv. nákupních galerií, které odmítají respektovat práva spotřebitelů na odstoupení od kupní smlouvy, dodávají výrobky jiné kvality, než by spotřebitel čekal, a prokázali jsme také manipulaci s recenzemi údajně spokojených uživatelů, kdy inspektorka v postavení spotřebitele také udělila jednu hvězdičku a napsala negativní zkušenost, následně se u recenze objevilo hvězdiček pět, a nakonec zmizelo i slovní hodnocení, za což padla pokuta 750 000 Kč pro společnost provozující nákupní galerii lunzo.cz. I tato stránka je v seznamu rizikových webů na www.rizikove.cz,“ dodává mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.

Zdroj: TZ eset.com; JM

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve spolupráci s řadou dalších subjektů připravil podpůrný materiál k problematice řízení aktiv a rizik dle § 4 a § 5 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti. Ten má za cíl představit problematiku řízení aktiv a rizik především těm, kteří s ní mají minimální zkušenosti. Principy uvedené v materiálech je nutné přizpůsobit prostředí konkrétní organizace.

NÚKIB ve spolupráci s Ministerstvem vnitra, Státní pokladnou Centrem sdílených služeb, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Fakultní nemocnicí Plzeň připravil podpůrný materiál k problematice řízení aktiv a rizik dle § 4 a § 5 vyhlášky o kybernetické bezpečnosti.

Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (ZKB) a vyhláška č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (VKB) stojí především na přístupu založeném na posuzování rizik. Proto NÚKIB ve spolupráci s dalšími subjekty vytvořil Průvodce řízením aktiv a rizik dle vyhlášky o kybernetické bezpečnosti. Materiál přibližuje problematiku řízení aktiv a rizik především těm, kteří s ní mají minimální zkušenosti nebo nemají zkušenosti žádné. Zkušenější osoby zodpovědné za řízení aktiv a rizik mohou dokument využít jako zdroj inspirace pro vylepšení již zavedených postupů.

Nově zveřejněný podpůrný materiál představuje jeden z možných správných postupů řízení aktiv a rizik v souladu s VKB. Jedná se o doporučení a je nutné uvedené základní principy přizpůsobit prostředí konkrétní organizace.

Dokument obsahuje teoretické i praktické části a modelové příklady. V teoretické části jsou rozebírána jednotlivá ustanovení VKB, praktická část obecně popisuje, jak požadavky plynoucí z těchto ustanovení naplnit. Modelové příklady obsahují konkrétní ukázky obecných postupů, které jsou aplikovány v prostředí fiktivního Ministerstva pro certifikaci senzorů. Podpůrný materiál vychází z VKB, ale je doplněn o řadu zkušeností z praxe.

Dokumenty ke stažení naleznete zde pod sekcí Vyhláška o kybernetické bezpečnosti.

Zdroj: nukib.cz; JM

V rámci EU se postupně tvoří jednotný rámec pro certifikaci kybernetické bezpečnosti.

Český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se v posledních dnech stal příslušným orgánem této certifikace. Jde rovněž o formální zahájení možnosti získat evropskou certifikaci kybernetické bezpečnosti.

V současnosti neexistuje v rámci EU jednotný systém posuzování kybernetické bezpečnosti, nebo existuje pouze na národní úrovni či v rámci určitého průmyslového odvětví. Základním smyslem nové regulace je zvýšení důvěry v produkty, služby a procesy v oblasti informačních a komunikačních technologií skrze jednotnou dobrovolnou certifikaci jejich bezpečnosti.

V návaznosti na přijetí Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/881 („Akt o kybernetické bezpečnosti“) byl novelizován také zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, který nově především stanovuje, že tzv. vnitrostátním orgánem certifikace kybernetické bezpečnosti je právě Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V návaznosti na svou novou roli vydal NÚKIB podpůrný materiál s názvem Evropský rámec certifikace kybernetické bezpečnosti, který výstižně shrnuje celou problematiku.

Hlavní přínosem novely je zavedení evropského systému certifikací. V národním prostředí tak bude NÚKIB dohlížet na celoevropsky stanovená pravidla a tato pravidla také vymáhat. Za případné přestupky, např. za zneužití známky nebo označení evropského systému certifikace kybernetické bezpečnosti, hrozí pokuta až do výše pěti milionů korun.

NÚKIB měl přitom s certifikací zpoždění: „Tímto právním předpisem napravujeme dluh, který jsme měli v tomto ohledu vůči EU,“ sdělil ředitel NÚKIB Lukáš Kintr a připomněl tak, že lhůta na začlenění unijního aktu o kyberbezpečnosti do českého právního řádu uplynula v červnu 2021. „Rád bych poděkoval všem kolegům, kteří se na přípravě novely zákona podíleli. Odvedli skvělou práci,“ dodal ředitel Kintr.

Jak to vlastně chodí?

Evropský systém certifikace kybernetické bezpečnosti počítá s vícero úrovněmi záruky, a to konkrétně s úrovněmi „základní“, „významná“ nebo „vysoká“. Certifikací se osvědčí, že konkrétní produkty, služby a procesy splňují stanovené bezpečnostní požadavky pokud jde o ochranu dostupnosti, důvěrnosti a integrity. Certifikace bude v obecné rovině dobrovolná, pro vybrané subjekty se však dá předpokládat povinnost naplnění určité úrovně standardu. Certifikáty vydané v rámci těchto systémů budou platit ve všech zemích EU, a tím vznikne jednotný systém, díky kterému koncoví uživatelé snadněji získají důvěru v bezpečnost těchto technologií. Naopak společnostem usnadní tento systém přeshraniční podnikání a zajistí certifikaci napříč Unií.

Zdroj: nukib.cz, AN

Sofwarová společnost ESET participovala na zajímavém průzkumu. Ten se věnoval fenoménu posledních let – sextingu.

Průzkum probíhal v období od 31. května 2022 do 12. června 2022, a ESET se ho zúčastnila v rámci globální iniciativy Safer Kids Online ve spolupráci s Policií ČR a agenturou Median a za podpory Univerzity Palackého v Olomouci. Vyšla z toho zajímavá data… 

Češi rádi sdílí své intimní fotografie nebo videa. Takzvaný konsensuální sexting je nejčastější v partnerských vztazích, výjimkou však není ani v případě navazování kontaktů s úplně neznámými osobami nebo jako zábava a experimentování, a to především u mladistvých.

Ačkoli je pro většinu nezletilých sexting dle jejich slov nebezpečný (82 %) a pro dvě třetiny z nich nepřípustný (69 %), pětina z nich, která intimní obsah někdy sdílela, se již setkala s nějakým zneužitím, ať už formou nedobrovolného zveřejnění, vydírání, manipulace nebo šikany.

Nejnovější průzkum společnosti ESET a Policie ČR sledoval zkušenost se sdílením intimního obsahu mezi mladistvými ve věku 12-18 let a dospělými (18 a více let). Přibližně každý sedmý nezletilý (14 %) a každý třetí dospělý (33 %) uvedl, že někdy někomu dobrovolně poslal svou vlastní intimní fotografii či video. Z těchto intimních obsahů byl každý pátý sdílený nezletilým nějakou formou zneužit (18 %).

„Ačkoli z průzkumu vidíme, že zkušenost s vědomým a dobrovolným sdílením intimních fotografií či videí, tzv. konsensuálním sextingem, mají spíše dospělí než mladiství ve věku do 18 let, jsou to především mladiství, kteří jsou v tomto případě častějšími oběťmi nějaké formy zneužití. Jedná se o výrazně vyšší podíl než u dospělých, kde mají s nějakou formou zneužití dobrovolně poskytnutých intimních materiálů zkušenost jen 3 % dotázaných,“ shrnuje hlavní závěry průzkumu Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET.

„Dospívající mají méně životních zkušeností a ve vývojovém období mladší adolescence (11-15 let) jsou nejvíce nastaveni chovat se tak, aby zapůsobili na své okolí a vrstevníky. Potřebují se cítit přijatí, považovaní za cool,“ říká psycholožka Jarmila Tomková, konzultantka globálního projektu Safer Kids Online společnosti ESET. „Důvody, proč dochází ke zneužití sdíleného intimního obsahu u dětí, mohou být různé. Pokud je útočník dospělý, může se spoléhat na pocity strachu a studu obětí, stejně jako na jejich nižší informovanost a odvahu svěřit se s celou situací dospělému člověku a přistoupit k řešení prostřednictvím spolupráce s orgány činnými v trestním řízení. Další možnou skupinou zneuživatelů jsou vrstevníci. V tomto případě existuje mnoho možných příčin – kruté žertování, které však překračuje hranice a nedodržuje netiketu. Pod vlivem disinhibičního efektu v online komunikaci to děti někdy zle odhadnou a nekontrolují se. Může jít také o pomstu, žárlivost a v některých případech je to součástí šikany.“

„Výzkumy zaměřené na sexting, které proběhly v minulých letech v České republice, potvrzují, že v posledních 10 letech prevalence sextingu u dospívajících roste. Ještě v roce 2011 sexting realizovalo přibližně 9 % českých dětí, v roce 2014 toto číslo vzrostlo na 12 %, v roce 2017 prevalence sextingu dosahovala 15,5 %, nyní se pohybujeme kolem 14-15 %. Je tedy zřejmé, že jde o fenomén, kterému je třeba věnovat pozornost a zaměřit se na něj např. v systému všeobecné primární prevence rizikového chování. Důležité je také upozornit rodiče na to, že je nutné o tomto tématu mluvit také v rámci prevence realizované přímo v rodině,“ uvádí Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci.

Dvě třetiny nezletilých považují sexting za nepřípustný

Dívky (17 %) a ženy (36 %) posílají své intimní fotografie častěji, než mladíci (12 %) a muži (30 %), ti naopak posílají častěji intimní fotky jako reakci na příchozí intimní fotky (40 % nezletilých chlapců a 52 % mužů). Intimní obsah aktivně a dobrovolně zasílá každý třetí dospělý (33 %), nejčastěji ve věkové kategorii 25-34 let.

Posílat si intimní fotky či videa, a to i mezi partnery, je přitom nepřípustné pro více než dvě třetiny mladistvých (69 %) a polovinu dospělých (50 %). Sexting přijde (spíše nebo zcela) nepřípustný téměř třem čtvrtinám dívek (74 %) a necelým dvěma třetinám chlapců (65 %). Nejvíce je sexting nepřípustný pro nejmladší věkovou skupinu 12-15 let (74 %). U nezletilých dotazovaných jsou také patrné geografické rozdíly v rámci České republiky. Sexting považují za nepřípustný častěji na Moravě (72 %) a v Čechách mimo hlavní město (70 %), než v Praze (55 %).

„Je možné, že ve větších městech jsou postoje k sexualitě a sextingu rozmanitější a souvisí s větší otevřeností a tolerancí k rozmanitosti. V takové kultuře se děti během dospívání také cítí svobodnější v experimentování se svou identitou, sexualitou a vztahy a s postoji k nim. Ve velkém městě může panovat také větší pluralita názorů o formě prevence a vzdělávání, které se mladým lidem doporučuje. S přístupem k sextingu zaměřeným na snižování škod, nikoli na jeho striktní zakazování, se mladí lidé setkají spíše ve velkoměstě než v menších městech s konzervativnější kulturou,“ říká Tomková.

Nejčastější je sexting mez partnery, třetina zaslala intimní obsah také neznámé osobě

Nejčastěji je konsensuální sexting dle průzkumu praxí v rámci partnerského vztahu. Téměř čtvrtina nezletilých (23 %) a téměř pětina dospělých (17 %) poslala intimní fotky ale také někomu, koho znají jen z internetu. Mezi nezletilými je tato zkušenost nejčastější u dětí mezi 12 a 15 roky (28 %). Úplně neznámé osobě za účelem navázání erotického kontaktu poslala intimní obsah bez předchozího souhlasu zhruba třetina dospělých (31 %) i nezletilých (28 %). Necelá třetina dotázaných nezletilých také uvedla, že sdílí intimní obsah pro pobavení nebo k vyprovokování nějaké reakce.

„Dospívající stále do značné míry experimentují a zkoumají svou sexualitu a identitu. Je to typické pro tento věk. Lze to však provádět bezpečněji i riskantněji. Kromě rizikového chování na internetu hraje v tomto riskantním chování při objevování vlastní identity a sexuality roli i efekt disinhibice, tj. větší odvázanost, impulzivita a ztráta zábran v chování na internetu ve srovnání s offline prostředím. Zároveň je třeba dodat, že sexting může být součástí experimentování a testování hranic ve vztazích nebo zábavy nerespektující netiketu. V případě zneužití sextingu k úmyslnému ubližování druhým také součást šikany,“ říká Tomková.

Se zneužíváním intimního obsahu se nejvíc setkávají nezletilé dívky

Z dat průzkumu dále vyplývá, že se obětí vydírání či vyhrožování zveřejněním intimního obsahu stal každý dvacátý mladistvý. Nejčastějšími kanály, kde dochází k neoprávněnému šíření intimního obsahu, jsou dle průzkumu Instagram a Snapchat, dále pak také Messenger a Facebook.

„Nedobrovolné zaslání intimní fotky či videa vlivem manipulace a přinucení nejvíce uváděly dotázané dívky ve věku do 18 let, konkrétně 15 % dotázaných. Dívky také častěji uváděly, že jejich fotografie byly proti jejich vůli zveřejněny nebo jim zveřejněním někdo vyhrožoval a vydíral je. U mladších chlapců je pak jako nejčastější forma zneužívání uváděn posměch a šikana. Z průzkumu obecně vyplývá, že nejmladší sledovaná kategorie do 15 let je k těmto negativním jevům vůbec nejnáchylnější,“ říká Žáčková.

„Vydírání a zneužívání fotografií u mladých dívek může být způsobeno buď neznámým dospělým online agresorem, vrstevníkem, který si z dívky dělá nekorektní legraci, nebo může jít o vyřizování účtů či šikanu mezi vrstevníky. Dospělý útočník také pravděpodobně předpokládá, že nezletilé dívky jsou snáze manipulovatelné a v případě již odeslaného obsahu se spíše domnívají, že je to jejich vina, protože si materiál k odeslání vybraly samy. Je možné, že útočník spoléhá na manipulativnost obětí, jejich pocity strachu a studu, stejně jako na jejich nižší informovanost a odvahu svěřit se s celou situací dospělému a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení. Je proto důležité, aby se mladým lidem dostalo včasného a destigmatizujícího vzdělání a aby se mladé dívky nenechaly v kritickém okamžiku vydírat a věděly, že zastrašování a vydírání, stejně jako zveřejňování obsahu bez souhlasu, jsou trestné,“ vysvětluje Tomková.

„Pokud sexting přejde do tzv. sextorze, kdy se intimní materiály stávají předmětem vydírání, hovoříme nejčastěji o trestném činu nazvaném Sexuální nátlak. Případy, kdy materiály zachycují děti, jsou nejčastěji kvalifikovány jako Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií a často i dalších skutků. Vždy samozřejmě záleží na posouzení všech okolností daného případu,“ vysvětluje vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

„Nesmíme zapomenout také na sexting, který probíhá prostřednictvím veřejných videochatů, na kterých se dospívající seznamují s neznámými uživateli internetu a často netuší, že jejich videokonverzace byla nahrávána a vzniklá videonahrávka pak může být bez souhlasu účastníků šířena internetem a být dále zneužívána. Další formou nekonsensuálního sextingu jsou již pak vyloženě podvodné formy chování. Na sociálních sítích např. muže osloví neznámá dívka, která se s ním chce seznámit, jejich konverzace přejde do intimní roviny a skončí vzájemným kybersexem (např. masturbací). Problém je, že ve skutečnosti muž nekonverzoval s ženou, ale pachatelem (či skupinou pachatelů), kteří si tyto videochaty obvykle nahrávají a poté požadují finance za to, že vzniklou nahrávku nezveřejní. A poškození jsou ochotni zaplatit vysoké finanční částky za to, že jejich video nebude zveřejněno,“ doplňuje Kamil Kopecký.

Jak eliminovat rizika?

Sdílet s někým intimní vizuální obsah hodnotí jako nebezpečné více než čtyři pětiny dotázaných (82 %) z obou cílových skupin mladistvých i dospělých. Z dotázaných považuje 61 % dospělých sexting za velmi nebezpečný. U nezletilých je tento podíl 57 %. Jako bezpečnou hodnotí tuto aktivitu desetina dospělých (10 %) a mladistvých (12 %). Přes dvě třetiny všech dotázaných z obou věkových skupin sdílí své intimní fotografie či video obsah anonymně, tedy bez zobrazení obličeje.

„Pokud se rozhodneme sdílet svou intimní fotografii nebo video, nikdy bychom na ní neměli zveřejňovat svůj obličej pro případ, že někdo naši fotografii zneužije v online prostoru. Anonymní fotografie zasílá z nezletilých častěji úplně nejmladší věková kategorie mezi 12 až 15 lety, z dospělých pak starší dotázaní kolem 40 až 50 let,“ říká Žáčková. „Čtvrtina dotázaných mladistvých i dospělých také uvedla, že by za určitých okolností byla ochotna sdílet či zveřejnit cizí intimní fotografie. Jakmile je taková fotografie na internetu, mohou se k ní dostat také útočníci a v okamžiku, kdy se jim podaří identifikovat osobu na fotografii, mohou ji často velmi úspěšně vydírat za účelem získání dalších intimních fotografií anebo výkupného,“ doplňuje Žáčková.

Zkušenosti s řešením situace

Více než třetina mladistvých (35 %) a necelá pětina dospělých (19 %), kteří někdy někomu poslali intimní fotografii, svého jednání lituje a znovu by už intimní obsah nikomu nezaslali. Nadpoloviční většina (60 %) dospělých by se při řešení zneužití své intimní fotografie nebo videa obrátila na policii, nezletilí (59 %) zase na rodiče. Spolu s rostoucím věkem respondentů byla častější odpovědí možnost řešit celou situaci s orgány činnými v trestním řízení. Nezletilí také uváděli, že by situaci řešili s kamarády, sourozenci či učiteli, nebo se obrátili na Linku bezpečí. Pro sebe by si celou situaci nejčastěji nechali spíše chlapci (10 %) než dívky.

„V okamžiku, kdy se zdánlivě neškodná výměna intimních materiálů začne měnit v nátlakovou aktivitu, je potřeba okamžitě konat. Takové jednání je nutné ohlásit Policii České republiky. Stud není v těchto případech na místě ani u dětí, ani u dospělých. Komunikaci, ve které vás někdo do něčeho nutí, vydírá apod., je vhodné zálohovat prostřednictvím snímku obrazovky. V první fázi není vhodné útočníkovu komunikaci blokovat, přestože se to jeví jako nejlepší okamžité opatření. Pro potřeby dokazování by následně mohly chybět potřebné podklady“, popisuje nezbytné první kroky vedoucí oddělení prevence Policejního prezidia ČR plk. Zuzana Pidrmanová.

Psycholožka Jarmila Tomková dodává: „Doporučila bych se zaměřit na dostatečně včasné vzdělávání a prevenci, aby v případě, až mladí lidé začnou zkoumat svou sexualitu, a to i v online prostoru, věděli, jaká jsou rizika a čeho se vyvarovat.“ Podle ní by mladiství měli mít především následující informace:

• Pokud si mladiství s někým vymění intimní fotografie, měly by být rozhodně anonymizované, aby obsah nemohl být v budoucnu spojen s jejich identitou – to znamená bez obličeje a jiných identifikačních znaků, jako je např. tetování.
• Pokud jim někdo pošle intimní fotografii, dotyčný nejspíš chce, aby reagovali podobně a poslali nějaký materiál, což ale může být past. Nikdo je nemůže vydírat a vyhrožovat jim zveřejněním intimních fotografií, v takovém případě se jedná o trestnou činnost.
• Pokud se mladiství setkají se zneužitím své intimní fotografie nebo videa, měli by se obrátit na osobu, které důvěřují, na rodiče, učitele, Linku bezpečí nebo na vrstevníka, který je může podpořit v tom, aby se obrátili na dospělou osobu, která jim pomůže situaci vyřešit s orgány činnými v trestním řízení.

„Okolí mladých lidí, kteří se se zneužitím intimních videí nebo fotografií setkají, by mělo být nápomocné a chápavé. Výše zmíněné případy jsou pro dospívající velmi nepříjemné a vyvolávají strach a úzkost, proto je třeba dětem pomoci znovu získat pocit bezpečí,“ dodává Tomková.

Rizika sextingu je třeba brát vážně, ale není nutné jej démonizovat. V reakci na zjištění z průzkumu vytvořila společnost ESET webové stránky tonevymazes.cz. Na nich najdou uživatelé doporučení, jak lze sexting praktikovat bezpečněji nebo jak postupovat, pokud se stanou obětí neoprávněného nakládání se svými intimními snímky.

„V oblasti školství je velmi důležité zakomponovat do výuky témata, která jsou spojena s online bezpečností a která jsou pro dítě důležitá, protože mají vliv na jejich osobní bezpečnost na internetu. Seznamování na internetu, sexting, sextortion a další jsou témata, se kterými je třeba seznamovat žáky co nejdříve, aby byli připraveni na krizové situace, kterým mohou být vystaveni, a aby mladiství věděli, jak reagovat. Aktuálně probíhající revize rámcových vzdělávacích programů zcela jistě nabízejí prostor pro inovaci učiva v této oblasti,“ uzavírá Kopecký z Univerzity Palackého.

Projekt Safer Kids Online je nejen obsahový web, ale především celosvětová iniciativa společnosti ESET, která má za cíl pomoci především rodičům zorientovat se v technologickém světě a stát se tak dětem průvodci. Děti a mladí lidé stále častěji používají technologie, ať už pro zábavu, učení, objevování nových zájmů nebo komunikaci s přáteli a rodinou. Vzdělávání probíhá prostřednictvím praktických rad, článků, aktivit, vlogů a materiálů od odborníků na online bezpečnost.

Společnost ESET již od roku 1987 vyvíjí bezpečnostní software pro domácí i firemní uživatele. Drží rekordní počet ocenění a díky jejím technologiím může více než miliarda uživatelů bezpečně objevovat možnosti internetu. Široké portfolio produktů ESET pokrývá všechny populární platformy, včetně mobilních, a poskytuje neustálou proaktivní ochranu při minimálních systémových nárocích.  ESET dlouhodobě investuje do vývoje. Jen v České republice nalezneme tři vývojová centra, a to v Praze, Jablonci nad Nisou a Brně. Společnost ESET má lokální zastoupení v Praze, celosvětovou centrálu v Bratislavě a disponuje rozsáhlou sítí partnerů ve více než 200 zemích světa.

Zdroj: Ondřej Šafář, manažer PR a komunikace ESET software s.r.o.; AN