Security Guide

Rubrika: Koktejl

  • Významná mezinárodní konference v Praze: Lepší ochrana hranic a bezpečnější cestování

    Významná mezinárodní konference v Praze: Lepší ochrana hranic a bezpečnější cestování

    Pod záštitou Ministerstva vnitra probíhá v Praze od 27. do 29. února 2024 mezinárodní konference k zajištění bezpečného překračování a k ochraně hranic. Stěžejním tématem je digitalizace a zavádění nových technologií sloužících ke zkvalitnění kontrol a boji proti přeshraniční kriminalitě.

    Konference nevládní organizace The International Border Management and Technologies Association (IBMATA) se mimo jiné zúčastní představitelé Evropské komise, evropské agentury pro řízení informačních systémů eu-LISA nebo vedení agentury Frontex. Za Ministerstvo vnitra v hotelu Grandior vystoupila ředitelka odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Pavla Novotná, která mimo jiné představila aktuální stav zavádění národních projektů EES a ETIAS sloužících k lepšímu zabezpečení hranic.

    „Být součástí schengenu má pro Česko i naše občany obrovský význam. Zabezpečení jeho řádného fungování a účinná ochrana vnějších hranic je proto z našeho pohledu zásadní. Digitalizace hraje v tomto ohledu klíčovou roli. Zvýší nejen bezpečnost v podobě lepšího ověřování identity a výměny informací, ale zajistí i větší komfort pro občany překračující hranice,“ uvedla na konferenci Border Management & Technologies Summit ředitelka Novotná.

    Zatímco připravovaný projekt EES přinese členským státům lepší přehled o pohybu příslušníků třetích zemí přes vnější hranici schengenu, včetně těch, kteří schengen opustí, projekt ETIAS zavádí povinnost cestovního povolení pro vstup do schengenu pro krátkodobé pobyty státních příslušníků třetích zemí bez vízové povinnosti. Cílem je zabránit přicestování osobám, které představují bezpečnostní, migrační nebo zdravotní riziko. Ke spuštění projektů by mohlo dojít v průběhu letošního a příštího roku.

    Konference IBMATA v oblasti ochrany hranic se pořádají od roku 2022 a zaměřují se na největší výzvy a možnosti moderních technologií. Po konferenci v Praze budou letos následovat konference v Miami a filipínské Manile.

    Zdroj: mvcr.cz; JM

  • Umělá inteligence v BOZP: O novinkách v oboru informuje nová studie

    Umělá inteligence v BOZP: O novinkách v oboru informuje nová studie

    Studie REDECA představuje významný milník ve výzkumu aplikace umělé inteligence (AI) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

    Její závěry a doporučení nabízejí cenný vhled do potenciálu, který AI přináší pro zlepšení pracovních podmínek a snížení rizik v různých průmyslových sektorech. Přečtěte si, co ukázala zatím nejrozsáhlejší studie REDECA o umělé inteligenci (AI) ve vztahu k bezpečnosti a ochraně zdraví při práce (BOZP).

    Umělá inteligence (AI) se stala jedním z nejvýznamnějších průlomů v technologickém světě současnosti. Její aplikace sahají se uplatňuje např. při zlepšování zákaznických služeb nebo automatizaci výrobních procesů, a nyní se stále více dotýká také oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). AI nabízí nové možnosti pro prevenci rizik, optimalizaci bezpečnostních protokolů a zvýšení celkové ochrany pracovníků ve výrobních podnicích.

    Studie „REDECA“ představuje významný krok vpřed v integraci AI do systémů BOZP. Tato studie, prováděná předními odborníky v oboru, se zaměřuje na rozvoj a aplikaci AI v rámci prevence rizik a zajištění bezpečnosti práce. Její zjištění mohou manažerům výrobních firem, manažerům bezpečnosti práce a odborně způsobilým osobám v prevenci rizik poskytnout cenné informace o tom, jak efektivně implementovat umělou inteligenci do svých bezpečnostních strategií.

    Co je REDECA?

    Zkratka pro „Risk Evolution, Detection, Evaluation and Control of Accidents,“ čili česky „vývoj rizik, detekce, hodnocení a kontrola nehod.“ Představuje nový rámec, který byl vyvinut pro teoretizaci, jak lze technologie a metody umělé inteligence (AI) použít k předvídání a kontrole rizik expozice v bezprostředním pracovním prostředí pracovníka.

    Rámec REDECA je založen na základní myšlence modelu tzv. švýcarského sýra (metafora používaná v oblasti řízení rizik), který je dominantním paradigmatem pro znázornění, jak dochází k incidentům způsobujícím zranění v komplexních systémech. REDECA rozšiřuje tento model o nové detaily, které jsou nezbytné pro popis, jak lze AI použít v každém kroku procesu detekce, prevence a kontroly vývoje bezpečnostních nehod. Rámec REDECA se zaměřuje na charakteristiky každého stavu, kterým projde od bezpečného stavu k nehodovému stavu, pravděpodobnosti a časové informace spojené s každým stavem a zásahy, které mohou tento proces zvrátit nebo zpomalit. Tento rámec byl použit k hodnocení 260 AI studií napříč pěti sektory (ropa a plyn, těžba, doprava, stavebnictví a zemědělství) s cílem zdůraznit současné aplikace a mezery v oblastech BOZP a AI.

    KLÍČOVÉ CÍLE STUDIE:

    • Analýza současného stavu: Zhodnocení, jak jsou nástroje AI již využívány v oblasti BOZP, a identifikace případů nejlepší praxe.
    • Identifikace mezery v aplikaci AI: Určení oblastí, kde by AI mohla přinést zlepšení, ale dosud nebyla plně využita.
    • Vývoj integrovaného rámce: Navržení komplexního modelu, který by umožnil efektivní začlenění AI do systémů BOZP, s ohledem na specifika různých průmyslových odvětví.
    • Predikce a prevence rizik: Využití AI k předvídání potenciálních rizik a nebezpečí na základě analýzy dat a trendů, což by vedlo k proaktivnímu přístupu v oblasti BOZP.
    • Ověření efektivity: Provedení pilotních studií a testování navrženého rámce v reálných podmínkách, aby bylo možné ověřit jeho efektivitu a přínosy.
    • Formulace doporučení: Vytvoření sady doporučení pro manažery a odborníky v oblasti BOZP, jak mohou AI začlenit do svých procesů a zvýšit tak bezpečnost na pracovišti.

    ZÁKLADNÍ KOMPONENTY RÁMCE REDECA:

    • Datová infrastruktura: Základem rámce je robustní datová infrastruktura, která umožňuje sběr, ukládání a analýzu velkých objemů dat relevantních pro BOZP. Tato infrastruktura zahrnuje jak historická data, tak real-time informace z různých zdrojů včetně senzorů a monitorovacích systémů.
    • Analytické nástroje: Rámec využívá pokročilé analytické nástroje a algoritmy strojového učení k identifikaci vzorců, které mohou naznačovat potenciální bezpečnostní rizika. Tyto nástroje jsou klíčové pro predikci a prevenci nežádoucích událostí.
    • Rozhodovací podpora: REDECA poskytuje manažerům a bezpečnostním pracovníkům rozhodovací systémy, které jim pomáhají interpretovat analýzy a přijímat informovaná rozhodnutí ohledně bezpečnostních opatření.
    • Intervenční strategie: Rámec zahrnuje vývoj a implementaci intervenčních strategií, které jsou navrženy tak, aby automaticky reagovaly na identifikovaná rizika a minimalizovaly možnost vzniku úrazů nebo jiných bezpečnostních incidentů.
    • Zpětná vazba a iterace: Důležitou součástí rámce je mechanismus pro zpětnou vazbu, který umožňuje neustálé zlepšování a aktualizaci systému na základě nově získaných dat a zkušeností.

    NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VÝSLEDKY STUDIE:

    • Zvýšení předvídatelnosti rizik: AI umožňuje výrazně lepší predikci potenciálních rizikových situací díky schopnosti analyzovat a interpretovat velké objemy dat v reálném čase. Tato schopnost vede k proaktivnímu přístupu v BOZP, kde je možné předcházet incidentům, než k nim dojde.
    • Automatizace bezpečnostních postupů: Výzkum ukázal, že AI může efektivně automatizovat řadu bezpečnostních postupů, což snižuje lidskou chybu a zvyšuje celkovou úroveň bezpečnosti.
    • Personalizace bezpečnostních opatření: Díky AI je možné přizpůsobit bezpečnostní opatření specifickým potřebám jednotlivých pracovníků nebo pracovních skupin, což zvyšuje jejich efektivitu a přijetí ze strany zaměstnanců.
    • Zlepšení školení a vzdělávání: AI-driven simulace a tréninkové programy umožňují realističtější a interaktivnější školení BOZP, což vede k lepší připravenosti pracovníků na různé bezpečnostní scénáře.
    • Efektivnější reakce na incidenty: AI systémy mohou poskytovat rychlou a koordinovanou reakci v případě bezpečnostních incidentů, což minimalizuje jejich dopady a pomáhá v rychlé obnově normálních pracovních procesů.

    VYUŽITÍ AI V OBLASTI BOZP:

    • AI ve výrobních podnicích: Studie identifikovala aplikace AI pro monitorování a analýzu pracovního prostředí ve výrobních halách, kde systémy AI mohou detekovat nejen potenciální fyzická rizika, ale také sledovat únavu a pozornost pracovníků.
    • AI ve stavebnictví: V sektoru stavebnictví může AI pomoci při analýze rizik spojených s prací ve výškách nebo při manipulaci s těžkým stavebním materiálem, a to prostřednictvím prediktivní analýzy a vizuálního rozpoznávání.
    • AI v chemickém průmyslu: V oblasti manipulace s chemikáliemi může AI přispět k lepšímu porozumění a predikci chemických reakcí, což vede k zefektivnění bezpečnostních protokolů a snížení rizika úniků a kontaminace.
    • AI v energetice: V energetickém sektoru může AI analyzovat data z různých senzorů k předvídání a prevenci rizik spojených s výrobou a distribucí energie.

    Výsledky studie REDECA tak ukazují, že AI má potenciál stát se zásadním nástrojem pro zvyšování bezpečnosti na pracovišti napříč různými průmyslovými sektory. Implementace AI do BOZP systémů může vést k výraznému snížení počtu pracovních úrazů a zlepšení pracovních podmínek, což přináší pozitivní dopady jak pro jednotlivce, tak pro celé organizace.

    Zdroj: www.bezpecnostprace.info, AN

  • Češi se mohou otestovat v oblasti digitální bezpečnosti

    Češi se mohou otestovat v oblasti digitální bezpečnosti

    Digitální mBank bojuje proti kybernetickým podvodům. Pro lidi proto připravila Test bezpečnosti, díky kterému si budou moci otestovat své znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Podle průzkumu mBank z roku 2021 se totiž téměř každý druhý Čech (49 %) alespoň jednou setkal se zneužitím citlivých informací, jako jsou osobní údaje nebo přístup k účtu na sociálních sítích. Třetina Čechů (33 %) se setkala s ohrožením svých financí. Ze srovnávaných věkových skupin čelí nejvyšší míře ohrožení Češi ve věkové skupině 15 až 25 let.

    „I proto v mBank opět přicházíme s edukační kampaní, jejíž součástí je i Test bezpečnosti. Češi ho najdou na našem webu v hlavním menu v sekci Bezpečnost. Své znalosti si tak může ověřit úplně každý. Jde o zajímavý a atraktivní způsob, jak zvýšit povědomí o možných digitálních hrozbách, a o možnost, jak předcházet možným nebezpečím v online světě. Chceme, aby si Češi otestovali znalosti reflektující aktuální digitální hrozby a aby zjistili, zda se jim dokáží bránit. Zároveň se dozvědí, co mohou sami udělat pro svou bezpečnost,” říká Kateřina Hrnčířová z mBank.

    Otázky v testu se zaměřují na bezpečnost v oblasti on-line nakupování, cestování, používání sociálních sítí a další aktuální hrozby. „Čím více lidí se do testování zapojí, tím zajímavější a relevantnější výsledky o naší schopnosti bránit se v online prostředí získáme,” dodává Kateřina Hrnčířová.

    Nejčastěji se setkáváme s phishingem

    Průzkum mBank z roku 2021 také odhalil, že Češi se nejčastěji setkávají s phishingem. Reálnou zkušenost s ohrožením své bezpečnosti v online prostředí právě touto formou potvrdilo 71 % respondentů. „Phishing je typ útoku, při kterém se podvodník snaží elektronickou formou – prostřednictvím e-mailu nebo SMS – vylákat citlivé informace jako například heslo, číslo platební karty nebo jiné podobné údaje, které lze snadno zneužít,” dodává Karol Suchánek, ambasador mBank v oblasti bezpečnosti a expert na kybernetickou bezpečnost.

    Jednou z největších současných hrozeb je i vishing, tedy podvodné telefonáty.

    Ověřit si své znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti můžete zde.

    Zdroj: TZ; JM

  • Pohled do budoucnosti: Robotičtí psi a drony jako součást bezpečnostního kamerového systému

    Pohled do budoucnosti: Robotičtí psi a drony jako součást bezpečnostního kamerového systému

    Společnost Axis Communications a dva týmy z katedry kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT na akci určené pro bezpečnostní experty představily integrace autonomních dronů Fly4future a robotického psa Spot od Boston Dynamics do IP kamerového systému. Unikátní spojení zavedeného bezpečnostního řešení a experimentálních robotických platforem ukazuje možný směr vývoje – ochráníme v blízké budoucnosti objekty s pomocí samostatně patrolujících dronů nebo smeček robotických psů?

    Setkání Axis Demoshow určené zhruba stovce bezpečnostních manažerů a expertů z českých firem a institucí se uskutečnilo 21. září 2023. Součástí programu byly i demonstrace experimentálních systémů, které sestavily týmy pod vedením profesora Tomáše Svobody a docenta Martina Sasky z katedry kybernetiky FEL ČVUT. Šlo o instalaci inteligentního bezpečnostního kamerového systému do dronů Fly4Future a robotického psa Spot od Boston Dynamics.

    Nejen kamery na palubě – klíčová je integrace

    „Že existují robotičtí psi a autonomní drony a že na ně lze instalovat kamery a sledovat v reálném čase obraz, dnes už samozřejmě není novinka. V našem světě bezpečnostních technologií ale platí, že co nelze integrovat do stávajícího bezpečnostního systému a funguje odděleně, má v praxi omezený význam,“ říká Dalibor Smažinka ze společnosti Axis Communications.

    „Ve spolupráci s odborníky z FEL ČVUT jsme ukázali, že integrace mainstreamového bezpečnostního systému Axis s futuristickými běhajícími a létajícími roboty dává smysl. Sice to ještě není balíčkové řešení připravené k prodeji a nasazení, ale možná už k tomu okamžiku nejsme daleko.“

    Robotické drony mají k reálnému nasazení blíž

    Prvním představeným řešením byla vestavba základní kamerové jednotky AXIS F9114 a optického senzoru AXIS F2015 do modulárních dronů Fly4Future, které vyrábí univerzitní spin-out vzniklý na katedře kybernetiky FEL ČVUT.

    Důležitým poznatkem zde bylo to, že opensource robotický operační systém ROS už obsahuje aplikační rozhraní pro kamery Axis, a na druhé straně jsou pak tyto kamery navržené k integraci do softwaru pro správu videa (VMS), ať už přímo od Axisu (Axis Camera Station) nebo třetích stran, například světových výrobců Genetec a Milestone. To je pro reálné nasazení dronu klíčové, protože obsluhovat bezpečnostní řešení s pomocí dvou nepropojených kamerových systémů představuje komplikaci.

    „Drony Fly4Future dnes dokážou fungovat zcela autonomně, a to samostatně nebo v rojích, můžou střežit perimetr podle předem nastaveného letového plánu nebo vyletět jen k prověření alarmu. V řešení s integrovanou kamerou Axis, které jsme dnes ukázali, běží přímo v kameře videoanalytický software, který standardním způsobem posílá metadata do běžného VMS systému. V dispečinku se pak dron zobrazuje jako jedna z dalších inteligentních bezpečnostních kamer,“ říká vedoucí skupiny Multirobotických systémů Martin Saska z FEL ČVUT, jehož tým s firmou Fly4Future úzce spolupracuje.

    Vzhledem k tomu, že drony Fly4Future jsou už na zakázku komerčně dostupné, podobná bezpečnostní instalace by dnes podle Sasky už nemusela být sci-fi. „V běžném provozu by se samozřejmě musely dořešit náležitosti, jako je přesná konfigurace úkolů, samostatné nabíjení dronu, školení operátora na místě a průběžný servis – to vše ale řešitelné je.“

    Smečka robopsů jako součást kamerového systému?

    O něco dále k realizaci má bezpečnostní nasazení robotických psů. Katedra kybernetiky FEL ČVUT používá při výuce i výzkumu kromě mnoha dalších robotů i experimentální roboty Spot od Boston Dynamics.  Na Axis Demo Show byla k vidění vestavba modulární IP kamery, opět AXIS F9114 tentokrát se 4 kamerovými senzory, konkrétně jedním standardním senzorem AXIS F2105, dvěma varifokálními senzory AXIS F2115 a jedním širokoúhlým senzorem AXIS F2135, umístěnými na hřbetě robopsa. Vzhledem k tomu, že kamera disponovala softwarem Axis Object Analytics využívajícím umělou inteligenci, dokázal kráčející robot rozlišovat objekty a osoby v záběru, a pokud identifikoval člověka, přehrál s pomocí reproduktoru AXIS C1410 varovnou hlášku.

    „Propojení s běžně používanými kamerovými systémy je zajímavé,“ hodnotí Tomáš Svoboda, vedoucí týmu z FEL ČVUT. „Ale reálné využití autonomního robota pro bezpečnostní úkoly by vyžadovalo ještě další experimenty a vývoj v režii schopného integračního partnera. Dokážu si představit instalaci, kdy se na místo přiveze robotický tým, který dostane za úkol prohledat neznámý nebo členitý terén, zkontrolovat měřáky, nebo kdyby roboti náhodnými obchůzkami vykonávali ostrahu na místě, kde nemá význam instalovat trvalý kamerový systém. Nasazení robotického týmu v předem neznámém či dynamickém prostředí, navíc plnícího velkou škálu úkonů, včetně možné interakce s lidmi, je otevřený a zajímavý výzkumný problém, kterému se na fakultě věnujeme,“ uzavírá Tomáš Svoboda.

    Zdroj: TZ; JM

  • Praha vyhlásí dotační programy na bezpečnost s podporou více jak 38 milionů korun

    Praha vyhlásí dotační programy na bezpečnost s podporou více jak 38 milionů korun

    Radní hl. m. Prahy rozhodli o vyhlášení dvou programů, které se týkají bezpečnosti a prevence kriminality.

    První program se týká preventivních, vzdělávacích a informativních akcí, které mají přispět ke snižování míry ohrožení kriminalitou. Do tohoto programu je alokováno více jak 17 milionů korun. Druhý se týká primární prevence ve školách a školských zařízeních, přičemž objem finančních prostředků vyčleněných na tento program je 21 milionů korun.

    Prevence kriminality

    Hlavní město opět podpoří různé organizace, městské části a další instituce dotacemi na prevenci kriminality. Ty mohou žádat o finanční prostředky na prevenci kriminality pro rok 2024. Hlavním cílem a účelem programu je prostřednictvím preventivních, vzdělávacích a informativních akcí přispívat ke snižování míry ohrožení kriminalitou, reagovat na vývoj trestné činnosti a omezovat příležitosti k páchání trestných činů v hlavním městě. Objem finančních prostředků vyčleněných na tento program je 17 325 000 korun.

    „Požáry se mají hasit dříve, než vůbec vzniknou. Respektive nejlépe je, pokud nevzniknou vůbec. Proto jsme vyčlenili prostředky na prevenci kriminality a primární prevenci rizikového chování na školách. Je to investice, která se nepochybně vyplatí,“ říká primátor hl. m. Prahy Bohuslav Svoboda.

    Prevence ve školách

    Stejně jako v minulých letech metropole vyhlásí také program na primární prevenci ve školách a školských zařízeních pro rok 2024. Program je určený organizacím na vzdělávání pro pedagogické pracovníky, školám, školským zařízením a organizacím realizujícím programy primární prevence rizikového chování, programy péče o duševní zdraví a krizovou intervenci.

    Program se zaměřuje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na zvýšení jejich kompetencí v oblasti všeobecné primární prevence, na podporu specializačního studia školních metodiků prevence a supervize školních poradenských pracovišť i metodiků prevence v pedagogicko-psychologických poradnách. Předpokládaný celkový objem finančních prostředků je 21 milionů korun. Oba zmíněné programy by měly být vyhlášeny v nejbližších měsících.

    Zdroj: TZ; JM

  • Armáda České republiky a umělá inteligence: Jak na to?

    Armáda České republiky a umělá inteligence: Jak na to?

    Téměř každý den jsme zahlcováni informacemi sdělovacích prostředků o vzniku či zavádění nových technologií, které sebou nesou obrovské možnosti, jak změnit náš dosavadní život.

    S ohledem na předpokládanou velikost oné změny je nazýváme disruptivními, česky asi nejlépe převratnými. Je ale každému z nás jasné, ať již z pozice příslušníků ozbrojených sil nebo pracovníků podniků obranného průmyslu, o čem konkrétně a v jakých oblastech se v případě AČR bavíme, co nás v budoucnu čeká?

    Pro začátek je dobré si vytvořit jednoduchou definici toho, co je předmětem zájmu, tedy: „Disruptivní technologie jsou inovativní technologie, které nabízejí zcela nové způsoby řešení technických problémů, změnu zavedených postupů či procesu a výrazným navýšením efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti zdrojů organizace (princip 3E).

    Uveďme si některé z nich: Umělá inteligence a strojové učení, virtuální a rozšířená realita (VR/AR)“, 3D tisk a aditivní výroba, autonomní systémy a drony, nanotechnologie a kvantové výpočty, genetické inženýrství a klonování, blockchain a decentralizované aplikace (dApps), internet věcí (IoT), alternativní zdroje energie, biotechnologie a CRISPR/Cas9 genová editace. Disruptivní technologie často přicházejí s výzvami, jako jsou etické a právní otázky a mohou vyžadovat změny v legislativě a regulaci, ale současně přináší, pokud jsou dobře zvládnuty, benefity v mnoha oblastech. To jednoznačně platí i o nyní tak mediálně popularizované umělé inteligenci (AI). Uveďme pro ilustraci několik obecných příkladů benefitů:

    • Automatizace opakujících se úloh: automatizace opakujících se úloh a činností (např. každodenní sumáře informací z tisku, zápisy z jednání, pravidelná hlášení) umožňuje pracovníkům věnovat svůj čas složitějším úkolům, snižuje se jejich administrativní zátěž. Tím se zvyšuje produktivita pracovníků, lépe je využito jejich vzdělání a schopností.
    • Optimalizace procesů: optimalizace procesů a identifikace oblastí, kde lze dosáhnout větší efektivity. Jde o všechny činnosti v managementu organizace (plánování, organizaci, výběr a vedení lidí, kontrolu), dále řízení akvizic a zásobování, optimalizaci využití materiálu a techniky, nebo zlepšení procesů ukládání, třídění a zpracování dat.
    • Zpracování a analýza dat: zpracování a analýza velkého množství dat, identifikace nových trendů a vzorců chování, které by jinak mohly zůstat nezaznamenány, nebo jsou z hlediska množství a struktury nad možnosti člověka. Zvyšuje se rychlost a efektivita analytické fáze rozhodovacího procesu a dochází k rychlejší reakci na změny.
    • Zvyšování přesnosti: zvyšování přesnosti při rozpoznávání obrazu, signálu nebo řeči. To je užitečné například pro zpravodajství, diagnostiku chyb u výrobních a servisních procesů, ale také pro výcvik obecně, výuku jazyků či u multi-simultánních strojových překladů jazyků.
    • Zlepšení bezpečnosti: AI může být využito ke zvýšení kybernetické bezpečnosti, ochrany míst velení a kritické infrastruktury před útoky, při záchranných operacích či v krizovém managementu obecně.

     

    Jak na AI v Armádě ČR?

    AI, na rozdíl od většiny ostatních disruptivních technologií, na první pohled nenabízí jasné a jednoznačné využití. Jde o celý soubor technologií, které umožňují počítačům provádět úkoly, jež by obvykle vyžadovaly lidskou inteligenci. A stejně jako lidské myšlení je využití AI mnohovrstvé, abstraktní, vyžaduje kreativitu a komplexní přístup. Proto může být AI pro některé oblasti implementace těžko uchopitelná. Nicméně cesta tu je. Armády NATO, českou armádu nevyjímaje, pracují již dlouhá léta s konceptem schopností. Pokud tento koncept uchopíme a provedeme analýzu vhodného použití produktů na bázi umělé inteligence a strojového učení po hlavních oblastech schopností (Main Capability Areas), pak výsledky – činnosti vhodné pro nasazení AI – můžeme shrnout do následující sady tabulek:

    Implementaci AI v armádě je každopádně nutné řešit jako projekt. A ten začíná vždy stanovením cíle, sestavením týmu a vyčleněním potřebných zdrojů – lidských, finančních, materiálních a časových. Zatímco formulace cíle nebude nijak složitá, sestavení multioborového týmu z příslušníků AČR, civilní části ministerstva obrany, státních a civilních podniků podnikajících v oblasti bezpečnosti a obrany (či alespoň ochotných spolupracovat), a zástupců vysokých škol majících výzkumné kapacity v dané oblasti, se může ukázat jako problém. S takto široce pojatým projektovým týmem nemá AČR doposud zkušenosti. Pokud pomineme otázku, na jaké legislativní a finanční bázi takový tým ustavit, pak jako další důležitá oblast k řešení se jeví sdílení informací v týmu a jejich bezpečnost. To se bez úpravy stávající (svazující) vnější legislativy i vnitřních armádních předpisů neobejde.

    Dalším krokem by mělo být vypracování auditu hodnotícím stávající procesy a činnosti v armádě, zvláště pak jejich zabezpečení a podporu současnými technologiemi. Tím bude získán potřebný přehled o tom, jaký typ AI a kde může být s výhodou nasazen. Následně je možné zpracovat strategii zavádění AI do armády v její věcné (textové) části, ale i její komunikační části – tedy popularizaci cíle a přínosů implementace AI do každodenního života příslušníků armády. I tady se může objevit další výzva – většina doposud zpracovaných strategických dokumentů v ČR zastarala okamžitě po jejich vydání, cíl veškerého snažení byl naplněn prostým vydáním dokumentu. Nebylo pokračováno v jejich další průběžné komunikaci směrem k zainteresovaným stranám, nebyla prováděna jejich průběžná aktualizace se změnou podmínek a před vydáním nové verze dokumentu se až na výjimky nerealizovalo vyhodnocení naplnění cílů toho kterého staršího strategického dokumentu (jako jednoho z klíčových východisek pro dokument nový). Pokud bude zpracována strategie zavádění AI do ozbrojených sil, bude se k ní muset přistupovat jinak.

    Dále bude vhodné vytvořit pilotní projekt: vybrat jednu či více oblastí, kde může být AI úspěšně implementována. Pomocí pilotního projektu se armáda seznámí s možnostmi a přínosy AI pro danou oblast. Je dobré začít od jednoduchého a pokračovat ke složitému, začít např. tam, kde je nasazení AI již ověřeno na civilních aplikacích, nevymýšlet nic složitého či specifického pro AČR vyžadující náročný vývoj, postupně se učit a zvyšovat komplexnost projektů. Souběžně s tím, jak poběží pilotní projekt, bude třeba vzdělávat personál. Vytvoření vzdělávacích programů ve spolupráci Univerzity obrany a VeV-VA Vyškov s civilními vysokými školami a výzkumnými centry pomůže zvýšit úspěšnost implementace AI v armádě.

    A konečně dvě poslední oblasti k zamyšlení: Jak vše financovat a kdo bude nové technologie zkoušet a zavádět? V oblasti financování bude třeba reagovat na fakt, že nové technologie postavené na AI nejsou obecně vývojově ani provozně levné, a stávající finanční a kapacitní možnosti resortu obrany nemusí stačit. Je ale možné zvážit následující přístupy k financování:

    Státní rozpočet: Armádní výdaje jsou vysoké, a kromě nákupu standardních komodit je možné je použít i na nákup a vývoj nových technologií. Důležité je zajistit, aby vyčleněný rozpočet na výzkum a vývoj nových technologií byl dostatečný, což dnes v ČR ani armádě vzhledem k finanční náročnosti vývoje těchto technologií není.

    Partnerství s průmyslovými společnostmi: Armáda musí blíže spolupracovat s průmyslovými společnostmi, aby získala přístup k nejnovějším technologiím a zdrojům financování. Granty a dotace: armáda musí získat možnost žádat o granty a dotace od vlády nebo mezinárodních organizací na výzkum a vývoj nových technologií. Tyto zdroje financování mohou být použity na nákup zařízení a vývoj nových technologií.

    Zahraniční investice: Armáda by měla najít způsob, jak získat zahraniční investice na financování výzkumu a vývoje nových technologií. Zahraniční investice mohou pocházet od průmyslových společností, mezinárodních organizací, vlád nebo soukromých investorů.

    Vše výše uvedené samozřejmě znamená větší či menší zásah do platné legislativy a výraznou změnu stávajícího přístupu. 

    I v oblasti testování a zavádění nových technologií bude nutné do budoucna udělat v AČR rozhodné kroky. Budeme potřebovat něco, co bude českým ekvivalentem americké organizace DARPA. Tedy organizaci, fungující jako technologický či inovativní „hub“ zkoumající dostupné převratné technologie a jejich perspektivu pro nasazení v armádě, mající současně schopnost je otestovat. Nesmí být postavena na bázi vojenského útvaru a zařazena do standardní hierarchie systému velení a řízení armády, potřebuje velmi mělkou manažerskou strukturu a pružný systém řízení směrem nahoru i dolů podobný civilním vývojovým startupům. Podmínkou je i vlastní, dostatečný a stabilní finanční rozpočet, možnost flexibilně
    realizovat nákupy a financovat projekty, stejně jako možnost zaměstnávat a zaplatit nejlepší (civilní) specialisty v daném oboru.

    To, jestli se armádě podaří zachytit nástup AI (ale i dalších technologií) bude záviset také na rychlosti rozhodování a vytváření vhodných podmínek na straně nejvyššího (nejen) armádního managementu a rychlosti dodávek zboží nebo služby. První lze změnit poměrně rychle, rychlost dodávek pro armádu je dnes ovlivněna faktory, které si jistě vyžádají jisté vylepšení:

    • Možnosti zadávání vývojového (obranného) projektu, byrokratické požadavky na jeho obsah a strukturu, délka schvalování odpovědnými strukturami ministerstva obrany, odborná kompetence a míra zájmu členů příslušných orgánů (záměrně nehovořím o projektech obranného výzkumu v oblasti přelomových technologií, jelikož na něj nemá AČR ani podřízené státní podniky či Univerzita obrany potřebné schopnosti a zdroje)
    • Dlouhé a složité výběrové řízení podle Zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, omezené možnosti na přímé zadávání projektu jednomu dodavateli, a to i tam, kde je zřejmé, že existuje jen jeden skutečně relevantní dodavatel (což je a bude v oblasti přelomových technologií díky vysoké specializaci poměrně časté)
    • Omezené možnosti vzájemné výměny informací o potřebách armády a možnostech průmyslu nebo firem či aktuálním stavu (implementační zralosti) moderních technologií. Je zřejmá absence platformy (inovační či technologický hub, rada pro zavádění moderních technologií apod.), která by taková informační jednání zástupců uživatelů – vojáků (nikoli pověřených úředníků) a výrobců umožňovala na oficiální a pravidelné bázi.
    • Délka akvizičního procesu, který je nastaven na velké (materiálové) projekty a nikoli na rychle se vyvíjecí IT oblast. Pokud by délka výběru a následné akvizice nových technologií zůstala na dnešních hodnotách, tak bude armáda vždy kupovat již zastaralý produkt. Cestou je nakupovat IT produkt jako službu, s průběžným (inkrementálním) upgrade dle vývoje technologie.

    Zdroj: CEVRO Institut, AN

     

  • SECURITAS ČR pokračuje v inovaci – systém vzdálené ostrahy pro bezpečí cestujících na nádražních budovách

    SECURITAS ČR pokračuje v inovaci – systém vzdálené ostrahy pro bezpečí cestujících na nádražních budovách

    Nádražní budovy Skrochovice, Děhylov, Louky nad Olší a Dětřichov nad Bystřicí už nepotřebují žádný personál, přesto nabídnou cestujícím stejný komfort a bezpečí.

    Čekárny se zde otevírají a zavírají automaticky a s pomocí kamer je hlídá bezpečnostní agentura. Správa železnic tak se SECURITAS ČR pokračuje v inovaci, která se osvědčila v pilotním projektu nádraží ve Stráži nad Ohří v Karlovarském kraji.

    Další čtyři nádraží, tentokrát v Moravskoslezském kraji, začala Správa železnic (SŽ) provozovat bez samostatného personálu díky službám bezpečnostní agentury SECURITAS ČR. Elektronické zámky a kamerový systém těchto nádražních budov spravuje centrální dispečink Securitas Operations Center (SOC) v Praze, který funguje nepřetržitě a podléhá přísným bezpečnostním normám Evropské unie.

    Personál je neustále k dispozici – jenže na dálku

    Nový systém v nádražích Skrochovice, Děhylov, Louky nad Olší a Dětřichov nad Bystřicí spočívá v tom, že se budova automaticky zamkne určitou dobu po příjezdu posledního vlakového spoje a ráno před příjezdem prvního se opět odemkne.  Na blížící se čas uzavření cestující upozorní automatické hlášení z místního audiosystému a před uzamknutím čekárnu na dálku zkontroluje operátor SOC s pomocí kamery. Pro případ, že by si někdo v čekárně zapomněl nějaký předmět, je na dveřích nádraží telefonní číslo na dispečink, který může v jakoukoli dobu na dálku otevřít a zavřít dveře. Pohybové čidlo navíc upozorní dispečink na situaci, když někdo zůstane v čekárně po zavírací době. Operátor pak může na dálku návštěvníka pustit ven nebo v krajním případě vyslat mobilní jednotku, která bude na místě do 10 minut a problém vyřeší.

    Systém zvyšuje bezpečnost a snižuje náklady

    „Provoz dalších čtyř bezobslužných nádraží jsme spustili po úspěšném pilotním projektu ve Stráži nad Ohří,“ říká ředitel odboru bezpečnosti a krizového řízení Správy železnic Vladimír Abraham a dodává: „Vzdálená obsluha a ostraha železničních stanic šetří náklady – odpovídá to trendu, kdy s pokračující modernizací české železnice přibývá nádraží bez trvalého personálu.  Ještě důležitější je ale to, že zatímco komfort zůstává pro cestující stejný a čekárna je otevřená jako předtím, reálné zabezpečení budovy a jejího okolí je neustálé. Kamery a profesionální dispečink totiž chrání nádraží nepřetržitě.“

    „Technologicky jde o jednoduchý a osvědčený systém spočívající v kombinaci elektronického zabezpečení, automatických zámků a nepřetržitého kamerového dohledu. Spolehlivost garantuje dispečink Securitas Operations Center a bezpečnostní pojistkou celého řešení je, že v rámci celostátní sítě dokážeme garantovat dojezd mobilní jednotky zhruba do 10 minut, a tak můžeme s profesionálním týmem na místě vyřešit různé nestandardní situace,“ říká Jan Peroutka, ředitel bezpečnostních řešení společnosti SECURITAS ČR.

    Čtyři nádraží ve Skrochovicích, Děhylově, Loukách nad Olší a Dětřichově nad Bystřicí jsou pokračováním pilotního projektu ve Stráži nad Ohří. Díky pozitivním zkušenostem plánuje Správa železnic, že bude pokračovat a nasadí systém v několika dalších nádražních budovách po celé ČR.

    Zdroj: TZ; JM

  • Nejnebezpečnější „džob?“ Práce ve výškách

    Nejnebezpečnější „džob?“ Práce ve výškách

    Staveniště je pracovištěm, které spojuje rizika z mnoha odvětví. Ke zvýšené úrovni rizik a z nich vyplývajícím nebezpečím přispívá i různá zkušenost a kvalita zhotovitelů staveb.

    Práce ve výškách patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů.

    I když právní předpis, který řeší problematiku práce ve výškách – nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, upřednostňuje jako ochranu proti pádu z výšky (nebo do hloubky) kolektivní ochranu (zejména zábradlím, záchytným lešením, sítěmi nebo dočasnou stavební konstrukcí apod.), jsou v praxi ve většině případů používány jako ochrana proti pádu jen osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

    Vzhledem ke skutečnosti, že nebezpečné práce (jako práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské apod.) provádějí většinou podnikající fyzické osoby, používají výhradně OOPP pro práci ve výškách zvláště z finančních důvodů. Zde ovšem nastává problém ohledně názoru, který je rozšířený zvláště právě mezi podnikajícími fyzickými osobami – totiž, že práce s pomocí OOPP je nebezpečná a také zdržuje. Zaměstnanci spoléhají na i to, že obvykle pracovali bez zajištění a nikdy se jim nic nestalo. Podnikající fyzické osoby vykonávají nebezpečné práce berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveny.

    Dalšími subjekty provádějící práce ve výškách jsou sdružení podnikatelů nebo malé organizace. Mnozí zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP.

    Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Prostředky osobního zajištění proti pádu mnohdy nemají povinné kontroly a zkoušky, jak požaduje návod výrobce. Zaměstnanci pro užívání prostředků osobního zajištění proti pádu nejsou zaškoleni, a rovněž nejsou seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Proto jsou tyto prostředky zaměstnanci nekvalifikovaně používány.

    Zaměstnavatelé mnohdy neurčují způsob a místo kotvení, nezpracovávají technologický postup na prováděné práce s určením vhodného OOPP proti pádu, nezajišťují pro zaměstnance provádějící práce pomocí OOPP proti pádu řádné školení ze způsobu jejich používání. Zaměstnanci často pro kotvení používají spojovací lano příliš dlouhé, a to jak při pracovním polohovacím systému, tak při systému zachycení pádu. Nemůže tak dojít k zachycení případného pádu v bezpečné vzdálenosti od hrany nebo v bezpečné výšce. Uživatel těchto OOPP také často ani neví, k jakému účelu jsou jednotlivé spojovací prostředky používány a k čemu slouží. Nedostatečně, málo používány doplňky jako zkracovače (lanové svěry) určené k nastavení délky lana, zatahovací zachycovače pádu a pohyblivé zachycovače pádu. Pracovníci provádějící práce ve výšce také často mají nasazený pouze zachycovací postroj bez spojovacích prostředků, kotevního lana, kdy toto použijí až v okamžiku, kdy je na jejich pracovišti prováděna kontrola.

    Na úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupů stavby.

    Zdroj: bozpinfo.cz; AN

  • Nová iniciativa Dětství bez násilí usiluje o řešení v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

    Nová iniciativa Dětství bez násilí usiluje o řešení v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

    Symbolicky na Den dětí byla spuštěna iniciativa, která usiluje o to, aby Česká republika byla místem, kde všechny děti mají právo na dětství bez násilí.

    K výzvě na webových stránkách iniciativy na www.detstvibeznasili.cz se přidává řada organizací, institucí, ale i jednotlivců, kterým není osud dětí lhostejný.

    Společná iniciativa vládního a nevládního sektoru vznikla v reakci na kritickou situaci v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v mnoha regionech. „Za posledních 8 let zemřelo v rodinách na následky násilí 44 dětí, 799 jich mělo trvalé zdravotní následky, přes 15 tisíc potřebovalo péči psychologa a 3229 dětí skončilo z důvodu násilí v rodině v ústavní péči. Přestože jednotlivé kroky k ochraně dětí před násilím v rodině jsou jasné, logické a zavazuje nás k nim celá řada vládních i mezinárodních dokumentů, jejich realizace v České republice vázne,“ uvedla ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová. Centrum LOCIKA pomáhá dětem ohroženým domácím násilím osmým rokem a stálo rovněž u zrodu této iniciativy.

    „Tragickým případům není věnována dostatečná pozornost. Tresty za násilí na dětech jsou často bagatelní, pomoc se k dětem a rodinám dostává pozdě či vůbec, nebo je odhalena až v okamžiku, kdy rodina a děti mají závažné problémy a děti končí v ústavní péči. Chybí systém státem garantovaných služeb pro děti ohrožené násilím a jejich rodiny. Ve společnosti panuje vysoká tolerance k násilí v rodinách a mnoho případů zůstává neohlášeno. Chybí informace, proškolení odborníci i vzdělávací programy pro rodiče, jak vychovávat své děti bez použití tělesných trestů a jiných forem špatného zacházení. Česká republika tak na mapě Evropy začíná být v oblasti péče o ohrožené děti v mnoha ohledech nelichotivou výjimkou a začíná zaostávat nejen za západními zeměmi, ale i za svými východními kolegy,“ dodala Wünschová.

    V reakci na uvedené skutečnosti se aktérům inciativy podařilo stanovit čtyři priority:

    • zajistit plnění mezinárodních standardů multioborové péče o děti ohrožené násilím v celé České republice nejpozději do roku 2030
    • ukotvit nepřijatelnost tělesných trestů v občanském zákoníku a přihlásit se tak k myšlence, že násilí mezi blízkými nemůžeme tolerovat v žádné podobě
    • existenci státem garantované sítě preventivních služeb pro děti a jejich blízké tak, aby každý zasažený násilím našel včas účinnou pomoc
    • podniknout kroky k tomu, aby každý rodič v České republice měl přístup k informacím, že i mírné formy násilí negativně ovlivňují vývoj dětí a vztahy v rodině, a k podpoře, jak vychovávat děti bez násilí

    Na tiskové konferenci k uvedení iniciativy vystoupil za Ministerstvo spravedlnosti Karel Dvořák s informací, že Ministerstvo navrhne zakotvit v občanském zákoníku nepřijatelnost trestání dětí. Nová právní úprava nebude rodiče kriminalizovat a nezavádí pro ně postihy. Jejím smyslem je apelovat na rodiče, aby si sami uvědomili, že je vhodnější používat jiné výchovné prostředky.

    Používání tělesných trestů ve výchově u dětí zvyšuje riziko agresivního a rizikového chování a psychických problémů. Zhoršuje také jejich vztah s rodiči, vede k nadužívání návykových látek, neúspěchu ve škole, k potížím ve vztazích, s autoritami, výběru agresivního partnera v dospělosti a ke zdravotním obtížím včetně zhoršení duševního zdraví. Tělesné tresty děti učí, že násilí je přijatelným způsobem řešení konfliktů nebo prostředkem k dosažení svých cílů a přání. Násilí se pak ve společnosti rozvíjí ve všech podobách.

    Na webu k iniciativě mohou rodiče najít kontakty pomoci i užitečné materiály, které jim mají poradit nebo podpořit v tom, jak děti vychovávat bez tělesných trestů. Na tiskové konferenci dále podpořili iniciativu náměstkyně místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková, předsedkyně výboru pro práva dítěte Eva Petrová a zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková.

    Spuštění kampaně ke vzniku iniciativy je doprovázeno video spotem sestřihu přeživších obětí domácího násilí. Materiál je součástí cyklu České televize Z lásky nenávist producentky Kateřiny Kovářová a režiséra Víta Karase. Spot ke zhlédnutí ZDE.

    Centrum LOCIKA, z.ú.

    Centrum LOCIKA, zahájilo svou činnost v květnu 2015. Jedná se o první takto specializované centrum komplexní odborné péče pro děti zažívající domácí násilí v ČR. Vzniklo na základě dlouholetých zkušeností a vysoké poptávky po těchto službách ze strany rodičů i státních orgánů. Pražský magistrát udělil Centru pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Ročně odborníci centra pomohou až 200 dětem a jejich rodinám. Služby Centrum poskytuje na adrese Umělecká 6, Praha 7.

    Zdroj: TZ; JM

  • Kamera zajistí záchranné službě online přenos z míst událostí, které nepokrývá kamerový systém města Praha

    Kamera zajistí záchranné službě online přenos z míst událostí, které nepokrývá kamerový systém města Praha

    Mimořádné události, zásahy s vysokým počtem zraněných nebo jiné specifické situace.

    Při takových případech uplatní Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy novou kameru, kterou v pilotním projektu vybavila vůz vedoucího zdravotnické složky. Kamera zajistí online přenos obrazu z místa události. Přímý přenos zásahu přispěje k ještě lepšímu vyhodnocení aktuální situace a odpovídající reakci pražské záchranky v počtu a typu vyslaných posádek či aktivizaci specializovaných záchranářských i nemocničních týmů.

    „Naši lidé odvádějí při mimořádných událostech vynikající práci v terénu i na dispečinku. Díky očím navíc v podobě této kamery bude mít záchranná služba ještě lepší přehled o probíhající situaci a bude na ni moct doslova v přímém přenosu reagovat vysláním adekvátního počtu a typu posádek,“ říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.

    Přenos je určen pouze pro jasně vymezené členy vedení záchranné služby, kteří odpovídají za její zdravotnické sekce, případně jsou určeni pro daný den jako tzv. dosahový manažer. Z přenosu nevzniká žádný záznam, který by se archivoval. Jde čistě o operativní prostředek a je zaručena ochrana osobních údajů pacientů či dalších osob v souladu s platnou legislativou, což potvrzuje i pověřenec GDPR záchranné služby.

    Kameru veřejnost uvidí na vozech inspektorů pražské záchranky, kteří jsou podpůrnou složkou výjezdových skupin a jsou vysíláni právě k vážným či neobvyklým zásahům a mimořádným událostem, u nichž inspektoři v červené vestě za záchranku přebírají velení.

    Otočná kamera s magnety, kterou inspektor jednoduše umístí na kapotu či střechu svého vozu, umožňuje přenášet záběry okolí v rozsahu 360 stupňů, a to ve dne i v noci. Zařízení je vybaveno odolným krytem, který ho ochrání i při využití v náročných povětrnostních podmínkách v terénu.

    „Přejeme si, aby takovýchto událostí bylo co nejméně, ale díky podpoře zřizovatele nadále zvyšujeme operační schopnost pražské záchranky. Přesně v duchu našeho hesla: Jsme tam, kde nás potřebujete,“ dodává Petr Kolouch.

    Zdroj: TZ; JM