Rubrika: Bezpečnost pro širokou veřejnost

Po dvou letech odkládání v důsledku covidových opatření, se Asociaci bezpečná škola podařilo uspořádat společně s Ministerstvem vnitra ČR seminář na téma „Agrese rodičů a žáků jako bezpečnostní riziko pro školu“. Seminář byl koncipován na oblast narůstající agrese ze strany žáků a rodičů a s tím související problematikou vzniklou situaci adekvátně řešit.

Úvod semináře zahájil ředitel odboru prevence kriminality JUDr. Michal Barbořík a prezident Asociace bezpečná škola Ing. Libor Sladký, křtem nové publikace „Manuál bezpečné školy“. Poté JUDr. Barbořík po úvodním přivítání přítomné seznámil s novými cíli a vizemi odboru prevence kriminality a podporou projektů související s aktivitami asociace pro oblast škol.

Druhým příjemným příspěvkem, bylo zveřejnění nové brožované publikace „Prevence agrese ve školách a školských zařízeních“. Jedná se o výstupy z ankety s komentářem, která se uskutečnila v roce 2020 v téměř 600 školách napříč celou republikou. Dotazy z oblasti bezpečnosti mohou školám, zřizovatelům a dalším zainteresovaným organizacím pomoci správně směrovat na co by se měli v bezpečnosti škol zaměřit a co školy opravdu tíží. Narůstající verbální i fyzická agrese je jev, který není ve školách již výjimkou.

Posluchači z řad pedagogů či ředitelů škol, pracovníků OSPOD, městských či krajských zřizovatelů si mohli vyslechnout příspěvky na související témata. Případy agrese v konkrétní škole a způsoby řešení žáků s rizikovým a závadovým chováním přednesla v rámci řízeného rozhovoru ředitelka základní školy Za Chlumem Bílina Mgr. Barbora Schneiderová společně s Bc. Jitkou Sladkou z Asociace bezpečná škola.

Následoval příspěvek na téma „Od mateřských škol po střední školy“, kdy Mgr. Renata Horká a Mgr. Kateřina Součková z poradenského centra pro pedagogy a rodiče Kolping, představili projekt „Přímá pomoc a podpora školám“. Jaké projevy agrese se u různých věkových kategorií ve školách projevují a jak s nimi účinně pracovat.

Dalším podnětným příspěvkem byl od Jaroslava Patery, Dis., který jako sociální pracovník a kurátor pro děti a mládež, mluvil na téma „Selhání státu, institucí a dětí, ztracených ve svých právech“. Po zmínění několika příkladů z praxe ohledně projevů agrese od žáků či rodičů ve školách, přítomné seznámil s oblastí trestně-právní u dětí pod 15 let, se selháním státu při uplatnění úmluvy o právech dětí v kontextu metodických pokynů. Jak legislativně jednat, pokud není dítě řádně zastoupeno, v kontextu OSPOD.

Dětského kurátora vystřídal zástupce OSPOD, Mgr. Josef Smrž. „Limity a mantinely spolupráce OSPOD se školami“, byl hlavní námět příspěvku. Výkon a vymezení pravomocí OSPOD, role v systému a podání návrhu na umístění dítěte mimo rodinu, informace, které byly připomenuty z legislativy.

Dalším důležitým příspěvkem byl komplexní pohled na systémové řešení ve škole prezentované v nové knize. Ing. Libor Sladký s přítomnými prošel publikaci a oblasti, kterých se dotýká.

Po polední přestávce došlo na téma „Psychologie vnímání násilí jako řešení problémů“, Mgr. Tibor A. Brečka, MBA, LL.M. přiblížil pohled do lidského vnímání, kauzy po vyhodnocení varovných signálů, model agresivního chování a přednesl konkrétní příklady varovných signálů ve školském prostředí.

Mgr. Roman Sviták, vedoucí krizového a bezpečnostního odboru Karlovarského kraje uvedl příklad pilotního projektu aplikovaného v rámci škol v ČR. „Systém komplexního přístupu k bezpečnosti ve školách v Karlovarském kraji s dohledovou službou“. Předal příklady dobré praxe a připojit publikaci k dohledové služby s praktickými informacemi, jakým způsobem získat možnost zřídit dohledovou službu ve školách.

Mgr. Pavel Janus, ředitel největší školy v Karlovarském kraji, Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov, ukázal zajímavé podněty. Například systém velkoformátových samolep na podlaze školy, kde žáci každý den čtou zásady slušného chování. Zmínil projekt „Bezpečné zóny“, vymezuje okolo školy prostor, který je nejen monitorován, ale je v něm požadováno slušné chování bez cigaret, alkoholu a případných dalších OPL.

Poslední příspěvek „Proč pouhá instalace bezpečnostní techniky není řešením bezpečné školy“ odprezentoval Ing. Libor Sladký ukázky z prostředí škol v rámci celé ČR. Jakým způsobem může ovlivnit špatně zvolená či instalovaná technika bezpečnost ve škole. Jak nedodržováním režimových opatření je technika spíše na škodu.

Téměř v plném počtu byl seminář ukončen a přítomní odcházeli plni nových poznatků a praktických návodů v publikacích, které dostali zdarma v rámci semináře. Moderování se ujal zkušený odborník v oblasti prevence kriminality JUDr. Tomáš Koníček.

Příspěvky přednášejících ke stažení najdete zde.

Zdroj: TZ; JM

Vláda 15.6. projednala další vojenskou pomoc Ukrajině. Vzhledem k utajenému režimu materiálu však premiér Petr Fiala nezveřejnil podrobnosti chystaného daru. Ministryně obrany Jana Černochová však před zasedáním kabinetu uvedla, že Česko bude dál pomáhat Ukrajině napadené Ruskem s výzbrojí.

Rozhodovat se podle ní mělo o dodávce protichemického materiálu, chystá se také další zásilka munice. Později pro ČT řekla, že tato vojenská pomoc má hodnotu něco přes osm milionů korun. Fiala po zasedání kabinetu prohlásil, že česká pomoc ve prospěch Ukrajiny je kontinuální. “Dnes jsme projednávali další podporu v důvěrném režimu, takže u toho bych zůstal,” uvedl. S ohledem na bezpečnost dodávek je podle něj nutné nezveřejňovat klíčové informace příliš brzy a zachovávat potřebnou opatrnost.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu v českém Parlamentu uvedl, že Česko Ukrajině pomohlo významnými zbraněmi tehdy, když byly nejvíce zapotřebí. “Ale můžete si být jisti, že tím jste podpořili i sami sebe, svoji vlastní svobodu i vlastní život,” poznamenal. Podpora by podle Zelenského měla trvat do dosažení vítězství.

Černochová poté uvedla, že Fiala další pomoc přislíbil. “Myslím, že to je naší povinností, protože pokud se nepoučíme ze své historie, tak si ji možná budeme nuceni zopakovat, to zaznělo z úst Volodymyra Zelenského zcela jasně. Zcela jasně zazněl i příslib, že nebudeme polevovat v pomoci,” konstatovala Černochová. Zmínila, že vojenští zásobovači se už 100 dnů snaží prohledávat sklady, aby mohli Ukrajině pomoci, a poděkovala jim za to.

Důležitost dodávek zbraní nyní spatřuje ministryně v tom, že válka na Ukrajině směřuje do fáze zamrzlého konfliktu. “To je to, co (ruský prezident) Vladimír Putin chce, abychom se utahali pomocí,” konstatovala.

Česká republika aktivně pomáhá

Česká republika byla jednou z prvních zemí, která Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do země poskytla konkrétní vojenskou pomoc. Je v tom, na rozdíl od jiných zemí, velmi aktivní. Podle dřívějšího vyjádření Černochové poskytla česká vláda do konce května Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, další dodávky za 600 až 700 milionů korun mají následovat. Zástupci vlády dříve potvrdili dodávky ručních zbraní, raket nebo zdravotnického vybavení, Ukrajina ale dostala také dělostřeleckou munici nebo těžké zbraně. Vedle toho český stát i nevládní organizace posílají na Ukrajinu humanitární pomoc, především zdravotnický materiál, potraviny nebo potřeby k nouzovému ubytování, ale třeba i dva provizorní mosty.

Nutno dodat, že vojenská pomoc se dočkala i kritických ohlasů. Z politických kruhů šly tyto názory hlavně ze stran SPD a části hnutí ANO. Politikům se tak masivní podpora nelíbí, dle jejich názoru jen celý konflikt prodlužuje. Vládní koalice je však jednomyslně pro podporu a argumentuje tím, že Ukrajina bojuje i za nás. Ostatně, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu českým poslancům sdělil, že Rusko se na Ukrajině rozhodně nezastaví a že jsme „další na řadě…“

Zdroj TZ, AN

V nejbližší době dojde k personální obměně strategických bezpečnostních úřadů – Generálního štábu AČR a Ústavu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Oba úřady mění šéfy.

Ministryně obrany Jana Černochová ve středu dohodla s prezidentem Milošem Zemanem, že novým náčelníkem Generálního štábu (ve vojenské hantýrce „engéšem“) se stane její nový kandidát Karel Řehka. Generál má momentálně pozastavené členství v armádě, protože se přede dvěma lety stal ředitelem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Vrátit do armády ho může jedním podpisem právě ministryně obrany. Její rozhodnutí schválila i vláda.

Generála Karla Řehku budou schvalovat formálně také poslanci z výboru pro obranu, ovšem i v tomto případě půjde spíše o formalitu.

Jeho odchodem se tedy uvolňuje post ředitele pro bezpečnost země velmi důležitého úřadu NÚKIB. Spekuluje se přitom o tom, že toto místo by mohl obsadit odstupující ředitel civilní rozvědky, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace, Marek Šimandl. Ten už v NÚKIB zkušenosti má, dříve tam na vysoké pozici působil.

Šimandl z vedení ÚZSI odstoupil na vlastní žádost. Ministr vnitra Vít Rakušan jeho rezignaci přijal. 8.7. 2022 tak civilní rozvědka dostane nového šéfa – stane se jím bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek.

Zdroj: ČTK

V souvislosti se střelbou ve škole v Texasu přinášíme analytický článek z amerického tisku, který se zabývá bezpečností na tamějších školách. Jaká jsou fakta? A jsou na vině zbraně, společnost nebo jde o selhání jednotlivců? 

Problém je komplexní. Pokud je Amerika připravena vážně se zabývat bezpečností ve školách, musí se zaměřit na celou řadu naléhavých problémů včetně duševního zdraví, rozpadu rodiny, kultury, médií a dalších.

Je čas odložit politické programy a začít tento problém řešit nestranně.

Fakta + čísla

• Střelné zbraně jsou v sebeobraně použity statisíckrát ročně.
• Většina trestných činů souvisejících se střelnými zbraněmi je spáchána nelegálně drženými střelnými zbraněmi – podle některých odhadů až 80 %.
• Více než 90 % případů masové střelby na veřejnosti se odehrává v “zónách beze zbraní”, kde civilisté nesmějí nosit střelné zbraně.
• Odhaduje se, že u 60 % veřejných střelců byla diagnostikována duševní porucha nebo se u nich projevily známky vážné duševní nemoci.
• U dospívajících žijících v neporušených rodinách je méně pravděpodobné, že se budou chovat násilně nebo se zapojí do rvaček, a uvádějí nižší míru stresu.

Bezpečnost na školách

V některých školách a zemích po celém světě se používá mnoho možností zabezpečení včetně ozbrojené stráže, vylepšených zámků a kamer, magnetometrů, skrytého nošení nebo policejních stanic na místě.

Spojené státy americké mají neuvěřitelně rozmanitou škálu téměř 100 000 veřejných škol, z nichž každá má své vlastní potřeby a problémy.

Rozhodnutí o bezpečnosti ve školách by měly určovat státy a místní subjekty, aby bylo zajištěno, že řešení budou přizpůsobena každé škole, která je potřebuje.

Zapojení komunity

Programy, jako je iniciativa Woodsonova centra Violence-Free Zone a operace CeaseFire, dosáhly významného pokroku při řešení násilí mezi studenty a mládeží.

Inovativní řešení, jako jsou tato, lze přizpůsobit potřebám každé komunity a zaměřit zdroje na kořeny násilí.

Sebeobrana

Zákonodárci by neměli spěchat s vytvářením nových zákonů, které porušují ústavní práva, a zároveň ignorovat skutečné příčiny složitých společenských problémů, které si zaslouží pozornost.

Zbraně zdaleka nejsou zdrojem násilí, ale často jsou jeho řešením. Obce se zákony o právu nosit zbraň často zaznamenávají pokles počtu vražd a násilných trestných činů, protože držitelé zbraní od těchto hrozeb odrazují a brání se jim.

Nové zákony nezabrání zločincům v držení zbraní o nic víc, než se to podařilo těm současným; pouze ztíží lidem, kteří dodržují zákony, ochranu jejich domovů a rodin.

Duševní zdraví

Státy musí přehodnotit, zda jejich současné strategie dostatečně slouží potřebám duševně nemocných. Federální vláda má v oblasti programů duševního zdraví slabé výsledky. Za určování služeb v oblasti duševního zdraví by měly být primárně zodpovědné jednotlivé státy.

Federální i státní vláda musí zajistit, aby jejich zákony týkající se sdílení informací poskytovaly osobám odpovědným za ochranu školáků informace, které potřebují k tomu, aby mohly reagovat na vážná rizika násilí.

Kultura a rodina

Rodina hraje zásadní roli při rozvoji prosperujících dětí a dospívajících a její role musí být respektována v politice a podporována v komunitách. Bohužel stále více dětí zažívá narušení v prostředí, které by pro ně mělo být nejbezpečnější.

Instituce občanské společnosti, jako jsou církve a podpůrné skupiny, hrají zásadní roli při budování a udržování bezpečných a prosperujících komunit. Jednotlivci, rodiny, komunity a společnosti musí činit zodpovědná rozhodnutí týkající se násilí v mediální produkci a spotřebě.

Jak tedy konkrétně bezpečnost na školách vyřešit?

• Zlepšit bezpečnost škol pomocí opatření přizpůsobených potřebám a zdrojům škol, jako jsou zábrany na dveřích, neprůstřelná skla, zámky na dveřích, bezpečné místnosti, ozbrojení strážníci a pořádkové síly na místě.
• Prosazovat inovativní komunitní programy, jako jsou behaviorální intervenční týmy, které identifikují a řeší šikanu a další formy konfliktů dříve, než přerostou v násilí.
• Umožnit školám určit, jak nejlépe využít zdroje k prosazování politiky duševního zdraví, která odpovídá místním potřebám škol, lépe slouží žákům a zapojuje rodiče.
• Podporovat úlohu rodin, církví a dalších komunitních institucí při výchově prosperujících dětí a dospívajících.
• Zajistit, aby se Američané mohli bránit před násilím tím, že budou respektovat právo nosit zbraň, umožní kvalifikovaným a speciálně vyškoleným učitelům nebo zaměstnancům chránit studenty a přehodnotí neúčinné zóny beze zbraní.

Sečteno a podtrženo: Bezpečnost na školách není problémem zbraní jako takových. Nezvýší se zpřísněním pravidel zbraňové legislativy. Zvýší se především prevencí a prací s psychosociálními faktory jako je šikana, osamělost, frustrace, problémy v rodině apod. K tomu může udělat krok každý z nás – tím, že si bude všímat svého okolí.

Zdroj: www.heritage.org/school-safety , zpracovala Andrea Novotná