Rubrika: Bezpečnost pro širokou veřejnost

Tak jsme se dočkali. Česká republika má po dvou letech nového amerického velvyslance. Stal se jím miliardář Bijan Sabet.

Jak vnímá svou misi u nás? Co plánuje dělat s česko-americkými vztahy? Nejen na to poprvé odpovídal českým novinářům…

„Spojené státy americké si velmi cení české pomoci Ukrajině a uznávám český národ za to, kolik přijal válečných uprchlíků. Demokracie, stejně jako obrana hodnot, jako je svoboda, budou hlavní priority mého působení v České republice. Abychom byli schopni ochraňovat tyto naše hodnoty, musíme být však schopni se bránit,“ řekl.

V této souvislosti zároveň oznámil, že Spojené státy poskytnou dalších 200 milionů dolarů v rámci zahraniční vojenské spolupráce schválených Kongresem pro Českou republiku.

Financování je určené k vybudování kapacit českých spojenců k odstrašování a obraně proti zvýšené hrozbě ze strany Ruska. Česká vláda tyto finance použije k dalšímu posílení obranyschopnosti země a jsou dodatkem k dříve oznámené částce ve výši 106 milionů dolarů. „Rád bych zdůraznil, že toto financování demonstruje sílu našeho spojenectví,“ dodal Sabet.

Dostavba Dukovan

Sabet chce také podpořit americké investory a jejich zájmy v České republice. „Ekonomická diplomacie hraje v dnešní době důležitou roli a je zcela logické, že bude velvyslanec lobbovat za americké zájmy a tím, že původně pochází z byznysu, bude mít určitě v obchodním vyjednávání dobrou pozici,“ míní amerikanista Jakub Lepš z University of New York Prague.

Jedním ze Sabetových klíčových témat je tak samozřejmě dlouho diskutovaná dostavba jaderné elektrárny Dukovany. „Teď si víc než kdy dříve uvědomujeme, že energetická bezpečnost a národní bezpečnost nemohou být odděleny,“ uvedl Sabet. O dostavbu jaderného bloku se uchází mimo jiné americká společnost Westinghouse. Podle Sabeta experti této firmy ještě v únoru dorazí do Česka na jedno z prvních jednání.

Sabet také plánuje pomáhat i dalším americkým společnostem v objevování českého trhu. „Například společnostem z oblasti udržitelné energie. Dnešní doba je ideální k tomu zamyslet se nad diverzifikací energetických zdrojů. Také vidím možnosti spolupráce v oblasti technologického sektoru,“ uvedl Sabet.

Skok z byznysu do diplomacie

Post velvyslance je pro něj velkou životní změnou, celý život se totiž pohyboval v jiném oboru – patří totiž mezi úspěšné investory. Dlouho se věnoval investování do začínajících firem a v roce 2005 se stal spoluzakladatelem venture kapitálové společnosti Spark Capital.

Tento americký miliardář je také významným podporovatelem demokratické strany a přímo prezidenta Bidena. Nemá tedy žádné zkušenosti s diplomacií, to však podle amerikanisty Jakuba Lepše není u těchto postů nic překvapivého ani neobvyklého, spíše naopak.

„Doba, kdy byli z USA vysíláni na tyto posty pouze kariérní diplomaté, je už dávno passé. V posledních letech jsou to často přímo známí prezidenta a dostávají tyto funkce mimo jiné za podporu prezidenta,“ dodává Lepš s tím, že kampaně jsou v USA stále dražší, pohybují se v astronomických částkách a politici by si je bez podpory ze strany byznysmenů nemohli dovolit zaplatit.

Podle Lepše je navíc post v Praze kvůli válce na Ukrajině pro Američany významný a v dnešní době tak jde o velmi strategické a prestižní místo pro amerického velvyslance. „Američané kladou v současné situaci obrovský důraz na spojenectví se střední Evropou, na západní jednotu a obranu západních hodnot,“ dodává amerikanista.

Bijan Sabet složil přísahu jako velvyslanec v České republice 16. prosince 2022. Do Prahy přijel 31. ledna 2023 a pověřovací listiny předal prezidentu České republiky 15. února 2023.

Podle svých slov se teď mimo jiné těší, až Česko pozná podrobně. A protože je vášnivým amatérským fotografem, už teď si užívá, že v Praze a jejích zákoutích našel ideální objekt k tomuto svému koníčku.

Zdroj: ČTK, Forbes.cz, Ministerstvo zahraničních věcí, AN

Prezidentské volby jsou za námi, ale dopady vyhrocené kampaně zůstávají.

Neúspěšný kandidát Babiš vsadil během volební kampaně na nanejvýš nebezpečnou kartu. Umístil do mediálního prostoru narativ, který opakovaně tvrdil, že jeho protikandidát Petr Pavel (i celá vláda s premiérem Fialou) chce zemi zatáhnout do války. Do budoucna tím oslabil jakékoliv vládní iniciativy čelící potencionálním rizikům a hrozbám, píše bývalý elitní zpravodajec Jan Paďourek.

Nedávno ukončená předvolební kampaň českých prezidentských voleb 2023 bude jistě podrobena analytickému rozboru z nejrůznějších hledisek. Tento text se dotýká některých pravděpodobných následků kampaně Andreje Babiše v oblasti národní bezpečnosti.

Neúspěšný kandidát Babiš vsadil během volební kampaně na nanejvýš nebezpečnou kartu. Umístil do mediálního prostoru narativ, který opakovaně tvrdil, že jeho protikandidát Petr Pavel (i celá vláda s premiérem Fialou) chce zemi zatáhnout do války. Na druhé straně Babiš sebejistě vzbuzoval naději, že pokud bude on zvolen českým prezidentem, pak žádnou válku nedopustí a díky svým diplomatickým schopnostem a jím avizované mírové konferenci v Praze dokonce ukončí i ruskou válku na Ukrajině.

Vedle již zmiňovaných politických soupeřů zaútočil Andrej Babiš i na náčelníka Generálního štábu Karla Řehku, kterého zcela mimo kontext obvinil z válečných příprav kvůli jeho mediální zmínce o možné výběrové mobilizaci v případě, že by Rusko napadlo i členské státy NATO. Aby byl výčet úplný, Andrej Babiš ve své kampani rovněž vládu obvinil z příprav totalitní cenzury, kritizující ji za hledání způsobů boje s dezinformačními kampaněmi proti ČR.

Bez ohledu na skutečnost, že jsou teze Andreje Babiše pouhým populistickým nesmyslem, jeho stále se opakující prohlášení měly, a hlavně budou mít, velmi negativní dopad na důležitou celonárodní shodu v době mimořádně vážné bezpečnostní situace. Babiš si tím vzal určitou část spoluobčanů jako rukojmí, neboť totálně zneužil jejich pocitu strachu a obav z dalšího vývoje krize vyvolané agresivním Ruskem. Umocnil tím skutečnost, že část jeho voličů bude v budoucnosti odmítat jakékoliv vládní iniciativy čelící potencionálním rizikům a hrozbám a někteří z nich budou takové iniciativy i aktivně atakovat. Výsledkem nemůže být nic jiného než oslabování ČR, její odolnosti a připravenosti na možné negativní scénáře příštího vývoje bezpečnostní situace v Evropě. Nejvíce zarážejícím faktorem hanebných Babišových výroků je fakt, že tak činil jako nedávný premiér, který měl přístup ke všem relevantním informacím o skutečném stavu situace nejen od českých, ale i zahraničních armádních a bezpečnostních sborů. Jinak vyjádřeno, Babiš dobře věděl, že zde nepůsobí v zájmu ČR a její bezpečnosti.

ČR se ocitla v době mimořádné bezpečnostní krize. Ruská imperiální avantýra na Ukrajině změnila bezpečnostní situaci v Evropě tak významně, jako tomu nikdy nebylo od konce 2. světové války. Aktuální vývoj událostí bohužel naznačuje, že se i příští vývoj může vyvíjet velmi pesimisticky. Rusko navzdory sankcím a bezprecedentní podpoře Západu bránící se Ukrajině nejeví žádné známky toho, že by se chystalo válku ukončit. Ba právě naopak, chystá nové ofenzivy a válečné agrese. Prezident Putin svou válkou na Ukrajině hraje o všechno a pravděpodobně již překročil práh, za kterým již není cesta zpět. Bylo by naivní propadat nezdravému optimismu věštícímu jen z křišťálové koule, že válka na Ukrajině brzy skončí a vše se rychle vrátí do starých kolejí. Ať již bude vývoj situace jakýkoliv, zodpovědný stát a zodpovědný člen Organizace severoatlantické smlouvy musí být připravený na všechny varianty, a především na ty krizové, byť hypotetické! Připravenost státu i jeho spojenců na možné krize má mj. i účinný odstrašující charakter.

Česká vláda musí v nastalé situaci urychleně zvládnout celou řadu nových úkolů spojených s ochranou a obranou země. Proto jsou správná všechna zvažovaná nebo již realizovaná opatření (armády, ale i všech bezpečnostních složek, včetně IZS), která posilují připravenost země na zvládnutí i těch nejkrizovějších situací. Na místě jsou všechny iniciativy, které upevňují národní odolnost celého spektra předvídatelných krizí. Velení Armády ČR nemůže dnes postupovat jinak než se připravovat na variantu krize zásadního rozsahu. Proto jsou všechny realizované nebo zvažované aktivity generálního štábu zcela na místě. Jiná cesta by byla jen totálně nezodpovědná a vedla by do záhuby. Rovněž transparentní boj s dezinformacemi, jakkoliv je politicky, a někdy snad i morálně senzitivní, cestou správným směrem. Ke zvládnutí těchto úkolů je však nezbytná i většinová celonárodní shoda. A tu Andrej Babiš svými populistickými tezemi v předvolební kampani značně narušil. Předvolební kampaň sice skončila, národ si zvolil nového prezidenta, avšak důsledky Babišovy nezodpovědné politiky s námi zůstávají dál.

PhDr. Jan Paďourek

Bývalý zpravodajský důstojník a bývalý náměstek ředitele pro analytiku a zahraniční styky Úřadu pro zahraniční styky a informace – ÚZSI (tj. české vnější zpravodajské služby). V současné době pracuje jako VŠ pedagog na vysoké škole CEVRO Institut a jako senior fellow jejího Transatlantického centra. Na Policejní akademii v Praze vede úsek mezinárodní spolupráce.

 

Zdroj: cevroarena.cz, AN

Máme být na co pyšní.

Hlavní město České republiky se totiž umístilo na třetím místě v žebříčku nejbezpečnějších měst na světě. I když i Praha má svá pochybná místa a doupě neřestí, vychází z toho opravdu dobře. A jak dopadly další metropole?

Žebříček sestavila britská pojišťovací společnosti William Russell a kritériem bylo subjektivní vnímání lidí.

V tomto žebříčku, který vycházel z vnímané míry kriminality v celosvětové databázi Numbeo založené na crowdsourcingu, dominovaly v žebříčku nejbezpečnějších měst Asie (možná pro někoho překvapivě) a Evropa.

Nejvyšší skóre získala tchajwanská Tchaj-pej, zatímco nejnižší příčku obsadilo argentinské Buenos Aires (skóre 36,7), uvádí se ve zprávě. Praha je, jak už bylo avizováno, třetí.

Co na toto umístění říká politická reprezentace?

„Dlouhodobým cílem je změnit image hlavního města. Je důležité zvýšit počet turistů, kteří se zajímají o kulturu a historii Prahy, a snížit počet turistů, kteří se zajímají pouze o noční pití. To je úkol, který je třeba řešit napříč řadou radních – například územní rozvoj, kultura, bydlení, regulace airbnb, ale i správa městského majetku,” uvedla pražská radní Hana Třeštíková (Praha Sobě).

Starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská upozorňuje, že i přes poslední úspěch by metropole neměla usnout na vavřínech: „Třetí místo není první, proto je stále co zlepšovat. Nesmíme zapomínat na různá drobná napadení a hádky spojené s alkoholismem,” upozorňuje.

Ano, stále je co zlepšovat, ale je dobré si připomenout, že navzdory problémům se tady velmi dobře žije. Turisté například z Jižní nebo Severní Ameriky, nebo z Británie či Francie, by mohli vyprávět…

Zdroj: www.praguemorning.cz ; AN

Jako každý rok, i letos probíhají analýzy uplynulých dvanácti měsíců. Z hlediska bezpečnosti jsou to ale smutné zprávy. Podle policejních dat kriminalita roste. Přibývá vražd, násilných trestných činů i kyberútoků…

V České republice se loni stalo 150 vražd, to je o 45 více než v roce 2021. Téměř polovina z nich zůstala ve stadiu pokusu. Podle policie vývoj kopíruje negativní změny v současné společnosti, která je orientovaná na materiální hodnoty a má tendenci k silovému řešení problémů.

Údaje zahrnují nejen dokonané skutky a pokusy o vraždu, ale i jejich přípravu. „Nárůst je třeba z obecného hlediska přisuzovat znatelnému vyššímu napětí ve společnosti, které ovlivnila i pandemie covidu-19, válečný konflikt na Ukrajině a komplikovaný vývoj ekonomické situace,“ konstatovala policie.

Většinu vrahů i nadále motivují osobní rozepře, loni takových vražd bylo 76. Stále platí, že oběť vraždy obvykle zná svého vraha – bývají to příbuzní nebo partneři.

Více obětí vražd meziročně představovali cizinci, podle prezidia se ale toto zvýšení nijak výrazněji nevymyká počtům z předchozích několika let.

Policie loni nezjistila žádnou sériovou vraždu – tedy dva a více skutků vražd spáchaných jedním pachatelem.

Smutných 19%

Policie loni celkově zaznamenala 181 991 trestných činů, meziročně o 18,8 procenta více, jak uvedl policejní prezident Martin Vondrášek a jeho náměstek Tomáš Kubík. Počet registrovaných skutků je ale stále nižší než v roce 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19. Tehdy policie evidovala 199 221 trestných činů.

Na výrazném poklesu kriminality v letech 2020 a 2021 se podle Vondráška podílela zejména protikoronavirová opatření. „Je potřeba říci, že jsme asi 20 000 trestných činů pod úrovní roku 2019,“ zdůraznil.

Nárůst oproti roku 2021 zaznamenali policisté ve všech kategoriích. Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, policisté u ní evidovali téměř třicetiprocentní nárůst. Přibylo i trestných činů v kategoriích násilné či hospodářské kriminality, u obou zhruba o deset procent.

Výrazně se loni zvýšil počet vražd – zatímco v roce 2021 se jich stalo 105, loni to bylo 150. V roce 2019 policie za celý rok registrovala 143 vražd. K mírnému nárůstu došlo i u kriminality spojené s drogami.

Praha vede

Nejvíce trestných činů policisté evidovali v Praze a v Moravskoslezském kraji. V Praze to bylo 40 704 skutků, v Moravskoslezském kraji 21 884 skutků. Nejméně trestných činů se loni stalo v Karlovarském kraji, bylo jich 4939. Zde ale policisté zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst, o 31,6 procenta.

Loni se meziročně snížila škoda způsobená trestnou činností, a to o více než sedm miliard Kč. Klesla i hodnota zajištěného majetku, dosáhla zhruba 5,3 miliardy korun. Objasněnost trestných činů se loni snížila na 52,2 procenta, příčinou je podle policistů vzrůstající podíl kyberkriminality na celkovém počtu trestných činů.

Kyberzločin měl žně

V České republice loni také přibylo trestných činů páchaných v kyberprostoru o 9036 na 18 554 skutků, tedy téměř o 100 procent, uvedl náměstek pro službu kriminální policie a vyšetřování Tomáš Kubík. Případů hackingu přibylo za loňský rok o více než 50 procent.

Nejvíce těchto trestných činů meziročně přibylo na Karlovarsku, vysoký počet policisté evidovali i ve Středočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji a také v Praze.

Zdroj: Policejní prezidium, AN

Nemělo by se to dít, ale přesto se to děje. Pokud i vy máte podezření, nebo dokonce důkazy k tomu, že na vašem pracovišti dochází k sexuálnímu obtěžování, zde máte přehledný manuál, kde se dozvíte, co s tím dělat, i jak tomu předcházet…

Jak je to vlastně s definicí sexuálního obtěžování? Právnický jazyk hovoří následovně: Sexuální obtěžování je nežádoucí jednání představující jakékoliv nevítané nebo urážlivé sexuální chování, které se opakuje nebo je dostatečně závažné na to, aby mělo škodlivý účinek, nebo které obsahuje implicitní nebo zjevný příslib preferenčního zacházení nebo implicitní či zjevnou hrozbu škodlivého zacházení.

K sexuálnímu obtěžování může dojít kdykoli a na všech úrovních podnikání. Sexuální obtěžování může být vyjádřeno mluveným slovem, písemně, vizuálně nebo fyzicky. Může k němu dojít osobně, prostřednictvím textových zpráv nebo online prostřednictvím e-mailu, internetových chatovacích místností nebo jiných kanálů sociálních médií.

Jak to zjistit?

Abyste měli jistotu, bude potřeba nejdříve provést posouzení rizika sexuálního obtěžování na vašem pracovišti. Existují určité faktory, které mohou znamenat, že pracovníci jsou vystaveni většímu riziku. Patří mezi ně:

podniky:

• s nízkou diverzitou pracovníků (např. s pracovní silou, v níž převažují muži)
• s mnoha mladými pracovníky
• s nerovnováhou moci (např. mezi manažery a pracovníky nebo zákazníky a pracovníky)
• tolerující nebo podporující konzumaci alkoholu během pracovní doby

pracovníci:

• vykonávající izolovanou práci
• vykonávající opakující se práci

Chcete-li zjistit, zda jsou vaši pracovníci sexuálně obtěžováni, musíte prozkoumat následující zdroje informací:

• Míra fluktuace zaměstnanců – osoba, která zažívá sexuální obtěžování, často ze zaměstnání odejde. Řada rezignací může naznačovat, že dochází k sexuálnímu obtěžování.
• Úroveň nepřítomnosti, např. nemocenská – zkontrolujte záznamy o nepřítomnosti včetně nemocenské, abyste zjistili, zda se neshlukují kolem konkrétních zaměstnanců.
• Počet formálních stížností, právních jednání a hlášení – hledejte zprávy o sexuálním obtěžování.
• Průzkumy mezi pracovníky – můžete uspořádat průzkum mezi pracovníky, abyste zjistili, zda dochází k sexuálnímu obtěžování. Vždy poskytněte účastníkům celkovou zpětnou vazbu, ale jednotlivé odpovědi uchovejte v tajnosti. Můžete to udělat po velké restrukturalizaci firmy, jmenování nových manažerů nebo přijetí skupiny nových pracovníků.
• Hodnocení – mohli byste hodnotit výkon manažerů a nadřízených. Jedním z přístupů je anonymní a strukturované hodnocení kompetencí manažera jejich kolegy a pracovníky.

Pomocí shromážděných informací posuďte zdravotní a bezpečnostní rizika vyplývající ze sexuálního obtěžování. Zaveďte kontrolní opatření, která jsou úměrná riziku. Nicméně, i když jste nenašli důkazy o sexuálním obtěžování, protože jde o známou a běžnou příčinu újmy, stále se od vás očekává, že budete mít zavedené postupy, jak se s tím vypořádat. Řízení rizik vyplývajících ze sexuálního obtěžování by mělo být standardní součástí vašeho přístupu k efektivnímu řízení agendy BOZP.

Zjištění je pozitivní. Co dál?

Pozitivní zjištění není v tomto případě rozhodně pozitivní ve svém obsahu. Je třeba urychleně jednat. Každý je zodpovědný za to, aby bylo sexuální obtěžování co nejrychleji vymýceno.

Přihlížející, tedy osoby, které vědí o sexuálním obtěžování na vašem pracovišti, mohou hrát velmi důležitou roli při vyšetřování i řešení problému. Přihlížející mohou být totiž pro obtěžovanou osobu oporou. Neměli by si to nechat jen pro sebe a obtěžování nahlásit. Problém však nastává, když se přihlížející necítí bezpečně. V takovém případě o tom nechce většinou mluvit. Pokud dojde na vyšetřování, mohou být jmenováni a vyslechnuti jako svědci. Přihlížejícím by měla být nabídnuta podpora ze strany podniku a měli by být chráněni před potrestáním, šikanou nebo zastrašováním.

Co dělat, pokud jste sami terčem?

Pozice to není příjemná. Navíc vám v otevřené stížnosti může bránit stud. Myslete však na to, že když se ozvete a na obtěžování upozorníte, prolomíte hradbu mlčení a zlehčíte situaci ostatním, kteří díky Vám nebudou mít takové potíže se projevit, když zažijí něco podobného. Navíc je pravděpodobné, že když vaše pracoviště bude známo jako místo, kde se sexuální obtěžování potírá, nebude se opakovat.

Zde uvádíme několik praktických rad pro poškozené:

Pro každý incident shromažďujte následující záznamy:

• jak jste se cítil(a);
• datum, čas a místo, kde se to stalo;
• co se stalo, kdo byl přítomen, co bylo řečeno, kdo co řekl;
• pokud existují nějací svědci, požádejte je o svědectví.

Když se rozhodujete, co dělat, pamatujte na to, že:

• firma, ve které pracujete, je povinna řídit zdravotní a bezpečnostní rizika vyplývající ze sexuálního obtěžování;
• jste právně chráněni před diskriminací a propuštěním za upozornění na problémy nebo obavy týkající se zdraví a bezpečnosti, včetně nežádoucího chování;
• firma, ve které pracujete, vám nemůže pomoci ani vás podpořit, pokud neví, co se děje.

Jak by měl reagovat zaměstnavatel?

Když někdo nahlásí ve firmě sexuální obtěžování, vedení nebo jiná zodpovědná osoba by měla

co nejdříve obě zúčastněné strany ujistit, že bude nestranná a udělá maximum pro vyšetření a vyřešení konfliktu a zároveň podniknout přiměřené kroky, které ochrání zejména poškozenou/poškozeného před odvetou ze strany podezřelého, např. psychickými či fyzickými útoky, šikanou nebo zastrašováním za to, že incident nahlásil(a).

Mělo by určitě dojít i k nějakým prozatímním řešením k zajištění bezpečnosti poškozeného – tj. přeřazení na jiné pracovní místo, přijetí dobrovolné dovolené, nebo až dočasné přerušení pracovního vztahu.

Co na to BOZP?

Zástupci BOZP ve firmě či jiné organizaci mohou pomoci zaměstnavatelům s přípravou preventivních opatření proti sexuálním incidentům, ale také zásad a postupů aplikovatelných při zjištění sexuálního obtěžování na pracovišti.

Zaměstnancům, kteří zažívají nebo jsou svědky sexuálního obtěžování, mohou zástupci BOZP nebo odborů pomoci s psychickou podporou, nahlášením a vyšetřením incidentu. Aby však nedošlo ke střetu zájmů, stejný zástupce by neměl podporovat obě zúčastněné strany.

Jak probíhá formální vyšetřování?

Doporučujeme, aby vyšetřování sexuálního obtěžování prováděla kompetentní osoba, která by měla:

• stanovit účel a rozsah vyšetřování
• zaznamenat podrobnosti o nahlášeném incidentu
• stanovit, jaký postup bude následovat, včetně toho, kdo bude do vyšetřování zapojen, kdy bude vyslechnut a jaká budou přijata předběžná opatření
• určit, co bude zpráva o šetření obsahovat a kdy bude předložen návrh k vyjádření
• určit, kdo bude pro vyšetřovatele odpovědný manažer a kdo kontaktní osobou
• jmenovat toho, kdo bude rozhodovat
• dotáhnout případ do konce

Vyšetřování by měl v ideálním případě provádět někdo, kdo je k tomu vyškolen, je nezaujatý a neúčastnil se incidentu.

Vyšetřovatel vyslechne všechny zúčastněné strany a případné svědky a přezkoumá veškerou relevantní dokumentaci, aby zjistil fakta. O svých zjištěních poskytne organizaci písemnou vyšetřovací zprávu.

Zástupci firmy by se měli kvůli projednání závěrečné zprávy o vyšetřování a navržených opatřeních sejít s poškozenou/poškozeným a případným pachatelem/pachatelkou odděleně. Měli by se také zeptat na názor obou zúčastněných stran.

Konečné rozhodnutí by měl pak vyšetřovatel sdělit všem zúčastněným stranám. Organizace by měla pravidelně sledovat a kontrolovat, zda nedochází k dalším incidentům.

V případě, že není jakákoliv strana spokojena s výsledkem vyšetřování, měl by zaměstnavatel říct, jak postupovat dál – např. vyhledat další externí pomoc (policii, právního zástupce, veřejného ochránce práv).

A co když zaměstnavatel sexuální obtěžování přehlíží?

Každý zaměstnavatel je povinen svým zaměstnancům zajistit rovné zacházení a uspokojivé pracovní podmínky, což je rovněž pracovní prostředí, kde nedochází k sexuálnímu obtěžování. Pokud zaměstnavatel porušuje tuto povinnost, tzn. že přehlíží a neřeší sexuální obtěžování na pracovišti, může za takové jednání nést odpovědnost.

Zaměstnanec se může na základě antidiskriminačního zákona domáhat omluvy, upuštění od takového jednání a finanční náhrady za majetkovou újmu v souvislosti se sexuálním obtěžováním, které zaměstnavatel na svém pracovišti prokazatelně přehlíží a neřeší. Je však nutné to řešit soudně. Je-li zaměstnavatel v této věci nečinný, hrozí mu navíc postih za přestupek dle zákona o inspekci (§ 11) až do výše 1 milionu Kč.

 

Pokud nejste spokojeni s činností vašeho zaměstnavatele a vynaložili jste přiměřené úsilí, abyste se pokusili problém vyřešit interně, můžete vyhledat externí pomoc například zde:

• Státní úřad inspekce práce
• Veřejný ochránce práv
• Odbory
• Linky krizové pomoci

A pamatujte: Pokud se jedná o sexuální obtěžování s fyzickým napadením, měla by to vždy řešit policie!

Přejeme vám však, aby se vám podobné problémy vyhýbaly a tento manuál jste nemuseli nikdy použít. A když to přece naneštěstí přijde, platí, že kdo je připraven, není překvapen!

Zdroj: BOZP.cz, AN