Rubrika: Aktuality

  • Aktuální hrozba pro Android: Falešná verze aplikace napodobující Minecraft

    Aktuální hrozba pro Android: Falešná verze aplikace napodobující Minecraft

    Falešné verze her a aplikací zůstávají hlavním rizikem pro uživatele platformy Android v Česku.

    V dubnu se do čela pravidelné statistiky kybernetických hrozeb od společnosti ESET vyšplhal adware Hiddad, a to ve více než pětině všech detekovaných případů. Nadále se šíří hlavně prostřednictvím aplikací napodobujících velmi populární hru Minecraft.

    Varování před falešnými verzemi her zůstává také v případě adwaru Andreed, a to i přes první výraznější pokles v počtu jeho detekcí. V dubnu se poprvé v letošním roce objevil také škodlivý kód GriftHorse, který dokáže uživatele bez jeho vědomí přihlásit k placeným SMS službám.

    Na přední místa pravidelné statistiky se v dubnu s více než pětinou všech zachycených případů vyšplhal adware Hiddad. Útočníci již několikátý měsíc po sobě sází na úspěch hry Minecraft a škodlivý kód Hiddad šíří prostřednictvím aplikací, které tuto velmi populární hru napodobují.

    Adware Hiddad detekujeme na předních místech pravidelné statistiky již několikátý měsíc po sobě, v dubnu nás ale překvapil svou zvýšenou aktivitou, především ke konci měsíce,“ vysvětluje Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu společnosti ESET. „Strategie šíření adwaru Hiddad se zatím nemění, pravděpodobně proto, že je v Česku zkrátka úspěšná – Hiddad se v dubnu nejčastěji skrýval ve hrách Block Crazy Robo World a Block Sun Earth, ve kterých mají hráči za úkol vytvářet svět z kostek tak, jak to známe právě z velmi populární hry Minecraft.“

    Bezpečnostní specialisté varují také před falešnou hrou Scrap Metal Factory a modifikací pro hry Back Wars, jejichž prostřednictvím se pak v dubnu šířil adware Andreed. Ten je hlavním rizikem pro české uživatele zhruba od loňského jara. V letošním dubnu počet jeho detekcí poprvé výrazněji klesl. Bezpečnostní experti nicméně neočekávají, že by z českého prostředí úplně vymizel.

    Uživatelé mohou platit za služby, o kterých ani neví

    Novým typem škodlivého kódu byl pak v dubnu trojský kůň GriftHorse. V Česku se sice neobjevil poprvé, nepatří ale ani mezi pravidelné hrozby na platformě Android. Nejsilnější útočná kampaň proběhla 19. dubna.

    Trojský kůň GriftHorse se podobně jako ostatní škodlivé kódy na platformě Android šíří prostřednictvím upravených aplikací. V dubnu jsme ho například detekovali v aplikaci přehrávající různé zvuky nebo v hráčské aplikaci využívající kryptoměny,“ říká Jirkal. „Trojský kůň GriftHorse dokáže uživatele bez jejich vědomí přihlásit k placeným službám. Po tom, co infikuje zařízení, zobrazuje různá oznámení s domnělými výhrami, dokud na nějakou z nich uživatel neklikne. Vzápětí je uživatel přesměrován na webovou stránku, kde má zadat k ověření své telefonní číslo, ve skutečnosti ho ale poskytuje prémiové SMS službě. Uživatelé si přitom nemusí plateb hned všimnout a peníze se jim tak mohou strhávat i několik měsíců. Protože uživatelé se k placené službě přihlásí vlastně sami a dobrovolně, je zpravidla nemožné, aby své peníze získali zpět.

    Manipulace a podvodná komunikace jako nástroj kybernetických útočníků

    Pro útočníky jsou falešné verze různých aplikací pro operační systém Android osvědčeným způsobem, jak do zařízení uživatelů doručit škodlivé kódy. Adware a další malware záměrně schovávají do her a nástrojů, které jsou spojeny s nějakým trendem – právě populární hry a aplikace, které jsou na stránkách třetích stran ke stažení většinou zdarma nebo spolu s dalšími aplikacemi nebo softwarem za výhodnou cenu, jsou pro uživatele velkým lákadlem.

    Významnou roli v šíření adwaru a dalšího malwaru hraje v dnešní době manipulativní podvodná komunikace – útočníci využívají celou řadu manipulativních technik, aby přesvědčili uživatele ke stažení škodlivého kódu. Uživatelé se tak mohou kromě falešných populárních aplikací a her za výhodné ceny setkat i s podvodnými zprávami v chatu, e-maily nebo podvodnými reklamními bannery. Útočníci navíc tyto metody stále zdokonalují a zatím se zvýšenou pozorností sledujeme, jak do podvodné komunikace zasáhne rozšíření využívání textových generátorů, jako je například ChatGPT,“ vysvětluje Martin Jirkal. „Kromě bezpečnostního softwaru, který slouží uživatelům jako spolehlivá pojistka před kybernetickými útoky, by uživatelé měli věnovat velkou pozornost komunikaci v online prostředí a přistupovat k ní s určitou dávkou zdravé skepse. Útočníci se v komunikaci mohou vydávat nejen za pracovníky banky nebo za zájemce o zboží na internetových bazarech, ale také za jejich přátele na sociálních sítích,“ dodává.

    Před potenciálně nechtěnými aplikacemi nebo podvodnými odkazy a weby, ale také před ransomwarem či infostealery, ochrání uživatele kvalitní bezpečnostní software. V případě platformy Android bezpečnostní specialisté doporučují využívat pouze oficiální obchod Google Play a nestahovat aplikace a hry z veřejných internetových úložišť a neoficiálních obchodů třetích stran.

    Zdroj: TZ; JM

  • Technologie: Kamera s pokročilou analytikou a vynikající citlivostí

    Technologie: Kamera s pokročilou analytikou a vynikající citlivostí

    Cenově dostupné a vysoce výkonné otočné, s všestranným využitím – to jsou nové kamery PTZ AXIS P5676-LE.

    Kamera nabízí pokročilou analytiku a díky vynikající citlivosti na světlo a IR přísvitu poskytuje dokonalý přehled i forenzní detaily za každých světelných podmínek. Zároveň je zabezpečená pro případ kyberútoku.

    Nová kamera AXIS P5676-LE nabízí špičkovou kvalitu obrazu ve vysokém rozlišení 4 MPx a 30násobné optické přiblížení. Pokročilé funkce Forensic WDR a Lightfinder 2.0 zaručují obraz se sytými barvami a ostrými detaily u pohybujících se objektů i při náročném osvětlení nebo téměř ve tmě. Kamera má navíc integrovaný infračervený přísvit – ten zajistí nepřetržitý videodohled i v naprosté tmě. Vybavena je elektronickou stabilizací obrazu (EIS) a minimalizuje tak negativní dopady vibrací nebo otřesů, které způsobuje např. silný vítr. Technologie Zipstream s podporou standardů H.264 a H.265 navíc významně snižuje požadavky na šířku pásma a velikost datového úložiště.

    Díky podpoře obousměrného audia a I/O rozhraní může obsluha mnohem rychleji a snadněji reagovat na případné incidenty, nebo dokonce přímo komunikovat s narušiteli.

    Pro spolehlivý dohled

    Kamera má ve výbavě vše, co je potřeba ke sledování a identifikaci podezřelého chování.

    Disponuje softwarem AXIS Object Analytics, jenž umožňuje detekovat a klasifikovat osoby nebo různé typy vozidel v záběru, a přizpůsobit tak dohled specifickým potřebám. Pokročilá funkce Gatekeeper navíc automaticky přiblíží objekty detekované v předem definovaných oblastech a podezřelé osoby nebo vozidla aktivně sleduje.

    Kameru lze také pomocí adapteru AXIS TP6901-E propojit s multikamerovým hnízdem AXIS Q6100-E, a získat tím snadno kompletní přehled o dění v plném rozsahu 360° a zároveň detailní přiblížení díky 30násobnému zoomu AXIS P5676-LE. Tato sestava používá stejný držák, zdroj energie a jeden síťový kabel, proto může být cenově úsporným řešením.

    Zabezpečená pro případ kyberútoku

    Robustní kamera AXIS P5676-LE odolná vůči vandalismu se stupněm krytí IP66 a NEMA 4X zvládá teploty od -30 °C do 50 °C. Myslí však i na vlastní bezpečnost a mezi pokročilé bezpečnostní funkce zde patří firmware s autorizací (signed firmware) a bezpečné spuštění (secure boot), které zajišťují, že je na kameře nainstalovaný pouze autorizovaný firmware, který se po uvedení do továrního nastavení zbaví veškerého malwaru.

    Mezi klíčové vlastnosti AXIS P5676-LE patří:

    • Vynikající kvalita obrazu v rozlišení 4 MPx;
    • 30násobné optické přiblížení;
    • elektronická stabilizace obrazu;
    • Forensic WDR, Lightfinder 2.0, IR přísvit;
    • podpora pokročilé video analytiky;
    • vestavěná funkce kybernetické bezpečnosti;
    • Zipstream s podporou standardů H.264/H.265.

    Zdroj: TZ; JM

  • NÚKIB jako součást expertní výzkumné mise v Německu

    NÚKIB jako součást expertní výzkumné mise v Německu

    V dubnu 2023 se uskutečnila historicky první cesta českých expertů do Spolkové republiky Německo (SRN) v rámci Projektů na podporu ekonomické diplomacie (PROPED) Ministerstva zahraničních věcí České republiky (ČR).

    Za Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se mise účastnil Milan Kříž, odborník v oblasti kompromitujícího vyzařování informačních a komunikačních systémů z oddělení TEMPEST. Spolu s ním vyrazili do SRN Petr Münster z Vysokého učení technického, expert v oblasti bezpečnosti elektronických komunikačních a informačních systémů a sítí se zvláštní specializací na optická vlákna, a Jaroslav Burčík z Českého vysokého učení technického, odborník pro oblast optických sítí a jejich rozvoj.

    Cílem cesty bylo prohloubit spolupráci mezi českou a německou výzkumnou komunitou v oblasti výzkumu bezpečnosti a zranitelnosti optických komunikačních sítí a systémů.

    V rámci své cesty čeští experti navštívili v Bonnu centrálu Spolkového úřadu pro bezpečnost informační techniky. Stejně jako jejich němečtí partneři zde prezentovali svůj výzkum v oblasti vyzařování optických sítí. Diskutovali také o dalších souvisejících tématech z oblasti kybernetické bezpečnosti a možnostech budoucí spolupráce mezi oběma zeměmi. Jejich cesta dále pokračovala do Jeny, kde se setkali se zástupci firmy Quantum Optics, za níž stojí vědci z Fraunhoferova institutu aplikované optiky a přesného inženýrství, kteří se věnují využití principů kvantové fyziky v optických sítích. Quantum Optics vytváří kvantové technologie pro optické sítě, zabývá se aplikováním kvantové fyziky do praxe a jejím využitím pro posílení bezpečnosti datových sítí. Obě strany prezentovaly vlastní výzkum a technologie, probraly možnosti vědecké spolupráce i potenciální využití produktů firmy Quantum Optics v ČR.

    PROPED, tedy Projekty na podporu ekonomické diplomacie, spadají do gesce Ministerstva zahraničních věcí a slouží k prezentaci ČR v perspektivních sektorech ve vztahu k dané zemi. Účast na PROPED a podobných misích ze strany NÚKIB představuje jednu z cest naplňování a prohlubování mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v kybernetické a informační bezpečnosti, která vychází z Národního plánu výzkumu a vývoje v kybernetické a informační bezpečnosti ČR. Ze stanovené působnosti NÚKIB1 je navíc výzkum a vývoj bezpečnostních rizik fotonických komunikačních sítí jednou z oblastí eminentního zájmů úřadu. NÚKIB se i v budoucnu plánuje zapojovat do PROPED zaměřených na vědu, výzkum a inovace financovaných ze Společného nástroje financování ekonomické diplomacie ČR.

    1 Jedná se o Ústřední správní orgán pro kybernetickou bezpečnost vč. ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Snadná kořist podvodníků – senioři na internetu. Jak předcházet problémům?

    Snadná kořist podvodníků – senioři na internetu. Jak předcházet problémům?

    Senioři jsou jednou ze zranitelných skupin, proto je zapotřebí seniory informovat a vzdělávat.

    Využívají informační a komunikační technologie, tím se ovšem zvyšuje i riziko, že se stanou obětí internetových podvodníků.

    Podle průzkumu využívá nejméně čtvrtina české populace nad 60 let internet, počty budou pravděpodobně vzrůstat.

    Stále více seniorů se pohybuje v prostoru sociálních sítí, nakupují online, využívají elektronické bankovnictví a komunikují prostřednictvím internetu. Bezpečnostní rizika, která s tím souvisejí, jsou však značná. Internetoví podvodníci využívají nejrůznější triky, často spoléhají na neinformovanost obětí.

    Seniorům SENIOR

    Velmi zajímavou „pomůckou“ pro bezpečné brouzdání na internetu pro tuto zranitelnou skupinu je SENIOR. Tato pomůcka usnadní rozpoznávání nebezpečných zpráv a různých triků internetových podvodníků. Pomůcka se zaměřuje na šest klíčových faktorů, které jsou často zneužívány. Jedná se o soubory, emoce, nátlak, instrukce, odkazy a reputace. Všechny tyto prvky jsou zahrnuty do akronymu „SENIOR“, což pomůže snáze si je zapamatovat. Každý z těchto prvků je důkladně vysvětlen a jsou k dispozici praktické tipy, jak se chránit před těmito podvodníky. Autorem je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

    „S“ jako soubory: Je ke zprávě přiložený soubor, který nabádá k tomu jej stáhnout a otevřít? Pokud ano, je v tomto případě nutné dbát opatrnosti. Ne každý soubor je škodlivý, ale útočníci na internetu posílají právě soubory, které jsou nebezpečné. Soubory s příponou (.exe), (.vbs) nebo (.docm) a (.xlsm) jsou nejrizikovějšími.

    „E“ jako emoce: Vzbuzuje-li zpráva emoce jako například strach, překvapení nebo zvědavost. Pokud zpráva dotyčného vystrašila, vyděsila, rozčílila či vyvolala jen zvědavost, mohlo by to být jen maskování. Internetoví podvodníci často využívají emoce, aby oběť nalákali a oklamali.

    „N“ jako nátlak: Pokud se zpráva snaží dostat uživatele pod tlak a do časové tísně, je nutné být maximálně opatrným. Zpráva, která nutí k okamžité akci, ať se jedná o odpověď, přihlášení nebo provedení platby by vždy měla v jedinci vzbudit podezření. Nátlak a hrozby jsou velmi oblíbenými triky.

    „I“ jako instrukce: Přijdete-li do pošty návodná zpráva s konkrétními instrukcemi, je na místě zpozornět. Útočníci se snaží nasměrovat oběť k tomu, aby vyzradila svá hesla aj. Internetoví útočníci většinou tvrdí, že jsou zaměstnanci bank a jde jim pouze o to pomoci zlepšit zabezpečení počítače, telefonu či jiného zařízení nebo zajistit bezpečný převod finančních prostředků.

    „O“ jako „odkazy“: Pakliže přijde zpráva s odkazem, který je potřeba otevřít, je též nutností zpozornět. Podvodníci odkaz zašlou jen z důvodu toho, že se snaží oběť nasměrovat na podvodnou stránku. Tam oběť donutí k tomu, aby např. zaplatila poplatek nebo zadala své heslo.

    „R“ jako reputace: Pokud oběť obdrží zprávu od tzv. autoritativní instituce nebo osoby, je důležité zbystřit. Útočníci často zneužívají autoritu a reputaci např. policie, bank nebo dopravních podniků. Aby zpráva působila důvěryhodně vloží tam logo organizace, ze které „píší“. Logo si ale může kdokoliv stáhnout z internetu, stejně jako informaci o tom, kdo a na jaké pozici v dané organizaci pracuje.

    Pokud komukoli z nás přijde podezřelá zpráva, je důležité si vše v klidu promyslet. Neklikat bezhlavě na odkazy ani nevykonávat žádné instrukce. Raději si ověřte pravost zprávy, kterou jste obdrželi. Dbejte na bezpečnost svých údajů a využívejte silná hesla.

    Ověření zprávy, která může skrývat kybernetický útok, může být náročné, ale zde je několik základních tipů, které pomohou určit, zda je zpráva legitimní či nikoli:

    1. Zkontrolujte odesílatele obdržené zprávy: Podívejte se na e-mailovou adresu odesílatele a ověřte, zda odpovídá organizaci nebo osobě, za kterou se vydává. Kyberútočníci často užívají emailové adresy, které napodobují legitimní zdroje.
    2. Prozkoumejte obsah zprávy: Hledejte neobvyklé požadavky, naléhavé výzvy k akci či „podivný“ jazyk, to vše může pomoci rozpoznat pokus o phishing, zvláště u zpráv, které vyžadují osobní údaje.
    3. Ověřte odkazy: Než kliknete na jakýkoli odkaz ve zprávě, najeďte na něj a podívejte se, kam vede. Pokud odkaz vypadá podezřele nebo vede na neznámou webovou stránku, v žádném případě na něj neklikejte.
    4. Dávejte si pozor na přílohy: Buďte opatrní při otevírání příloh, zejména pokud pocházejí z neznámého nebo podezřelého zdroje. Škodlivé přílohy mohou obsahovat malware.
    5. Používejte antivirový software: Ujistěte se, že máte v počítači nainstalovaný antivirový software a stále ho aktualizujte.
    6. Kontaktujte odesílatele zprávy: Pokud si nejste jisti, zda je zpráva legitimní, kontaktujte přímo odesílatele a ověřte si informace. Použijte jiný způsob kontaktu než ten, který je uveden ve zprávě, abyste se ujistili, že se obracíte na tu správnou osobu či organizaci.

    Zde je odkaz na výše uvedenou pomůcku: Pomůcka SENIOR (nukib.cz)

    Zdroj: Středočeský kraj, AN

     

  • Budoucnost NATO

    Budoucnost NATO

    SecurityGuide přináší pohled na ukrajinskou válku z druhé strany Atlantiku.

    Americký bezpečnostní expert James Jay Carafano se ve svém komentáři, který vyšel přes několika dny v The Washington Times, zamýšlí nad budoucností NATO. Má aliance přijmout Ukrajinu? A je třeba bát se Číny…?

    V červenci se sejdou vedoucí představitelé NATO v litevském Vilniusu. Bezpochyby budou jednat o budoucnosti Ukrajiny. Ale i když je to důležité, ještě důležitější je budoucnost samotné západní obranné aliance.

    Jednou z nezaměnitelných lekcí, kterou nám ruská invaze dala, je, že budoucnost není bez války. K odvrácení útoků proti transatlantickému společenství je i nadále nezbytná účinná kolektivní bezpečnost.

    Jak se NATO vypořádá s Ukrajinou, můžeme jen hádat. Aliance opakovaně prohlásila, že dveře pro ukrajinské členství zůstávají otevřené, a prezident Biden a jeho kolegové lídři by z tohoto zásadního postoje neměli slevit.

    NATO je aliancí svobodných národů. Ruský prezident Vladimir Putin ani nikdo jiný si nemůže nárokovat právo vetovat rozhodnutí svobodných národů.

    Ano Ukrajině?

    Země žádají o vstup do aliance na základě vlastního rozhodnutí a členské státy rozhodují o jejich přijetí. Kyjev sice touží do aliance vstoupit, ale není jasné, zda je aliance připravena Ukrajinu přijmout. Stejně jako v případě nadějí Ukrajiny na vstup do Evropské unie se teprve ukáže, jak se bude proces členství vyvíjet.

    Válečná realita však znamená, že státy NATO nemohou sedět se založenýma rukama, zatímco se proces odehrává. Je v zájmu Západu, aby Ukrajina byla svobodná, stabilní, bezpečná a prosperující. Dva úkoly prostě nemohou čekat.

    Prvním je bezpečnostní pomoc. USA a jejich spojenci musí dlouhodobě budovat schopnost Ukrajiny ke konvenční sebeobraně. Musí také vypracovat program obnovy, který pomůže udělat z Ukrajiny silný národ, a ne ekonomického slabocha závislého na zahraniční pomoci.

    Je důležité, aby se NATO podílelo na misi bezpečnostní pomoci jako aliance a nespoléhalo se pouze na bilaterální podporu, kde se očekává, že jednotlivé země – zejména USA – ponesou nespravedlivý díl břemene.

    Kromě toho je třeba podnítit členy NATO k budování vlastních konvenčních sil a obranných průmyslových základen. K dalšímu odstrašení Putina musí být NATO schopno prokázat, že se dokáže bránit samo, a poskytnout materiální podporu nečlenským zemím, aby jim pomohlo odrazit ruskou agresi, která by ohrozila bezpečnost NATO.

    Za tímto účelem se může ukázat jako nesmírně důležité, aby NATO vytvořilo rodinu regionálních obranných plánů.

    Za prvé, debata o sdílení zátěže se často točí kolem požadavku, aby státy „udělaly více”, aniž by bylo definováno, co „více” znamená.

    Regionální plány by měly být základem pro národní obranné plánování, aby země měly k dispozici měřitelný, na výsledek orientovaný cíl, který by určil nejen to, co potřebují k vlastní obraně, ale také to, čím musí přispět ke kolektivní obraně.

    A to znamená nejen budovat své ozbrojené síly, ale také průmyslové základny, systémy logistické podpory a zásoby munice a náhradních dílů.

    Čínská hra o globální vliv

    Kromě toho by plány NATO měly být základem pro rozvoj cvičení NATO – pro uvedení do provozu výcviku, akcí, koordinace a spolupráce, které by prověřily a prokázaly, že aliance dokáže to, co uvádí na papíře. Rutinní cvičení jsou důležitou součástí odstrašování.

    NATO musí mít odpovídající kapacity a schopnosti chránit naše zájmy v atlantickém společenství. Silnější NATO a méně závislá Ukrajina na USA umožní Spojeným státům obrátit pozornost – a více svých konvenčních sil – k tomu, co by mělo být jejich hlavní prioritou: odstrašení Číny v Indopacifiku.

    Bezpečné atlantické společenství je zásadní součástí řešení čínské výzvy. Vzhledem k tomu, že slabší Rusko se stává mladším partnerem Číny, je pravděpodobnější, že Peking využije Rusko a evropské země, kde má vliv, k prosazování své agendy.

    Silné NATO může sloužit jako hráz proti tomuto vlivu. Kromě toho musí silné NATO snížit závislost na strategických dodavatelských řetězcích, v nichž dominuje Čína, a trvat na tom, aby členové chránili kritickou infrastrukturu před škodlivými čínskými vlivovými operacemi a rušivými akcemi.

    Zdroj: www.heritage.org, AN

  • Generál Řehka na jednání: Řešila se válka, Strategický kompas i zahraniční operace

    Generál Řehka na jednání: Řešila se válka, Strategický kompas i zahraniční operace

    Ve dnech 9. až 11. května 2023 se náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Karel Řehka zúčastnil v Bruselu jednání k předsednictví v Radě EU (Triáda), následně zasedání Vojenského výboru NATO a Vojenského výboru Evropské unie. Hlavními tématy setkání byla podpora a pomoc Ukrajině, implementace politicko-strategického dokumentu EU (Strategického kompasu), obranné plány Aliance a zapojení jednotek do zahraničních operací.

    Jednání k vyhodnocení priorit k předsednictví v Radě EU (Triáda), kterého se zúčastnili náčelníci generálních štábů Francie, České republiky a Švédska, byl přítomen předseda Vojenského výboru EU generál Robert Brieger.

    Prioritami českého předsednictví byly společná bezpečnostní a obranná politika, posilování evropské obranné spolupráce (především spolupráce EU-NATO), pomoc Ukrajině a implementace Strategického kompasu ve zhoršeném bezpečnostním prostředí. Pozornost byla zaměřena na význam moderních technologií, hybridní působení, vojenskou mobilitu, obranné plánování a vesmírnou doménu. Na jednání byli přítomni také zástupci Estonska, Maďarska a Belgie, kteří představili plánované priority nového navazujícího TRIA.

    Jednání Vojenského výboru NATO

    Program formálního jednání Vojenského výboru NATO zahájil jeho předseda admirál Rob Bauer. Po něm vystoupil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který se během svého vystoupení zabýval bezpečnostními otázkami v rámci Aliance v souvislosti s pokračujícím konfliktem na Ukrajině a informoval o dosavadní poskytnuté pomoci a významu navyšování obranných rozpočtů jednotlivých národů k umocnění odstrašení a obranyschopnosti NATO.

    Následně generálové diskutovali o vývoji ukrajinsko – ruského konfliktu, posílení Aliance a revizi strategických dokumentů, zejména regionálních plánů.

    Členové výboru se také zabývali novým modelem aliančních sil (NFM – New Force Model), který definuje hrozby jako je Rusko a terorismus. Jedná se především o zvýšení bojové pohotovosti a neustálé zvyšování vojenských schopností. Model má také lépe propojit vojenské plánování mezi NATO a aliančními státy.

    V závěru byly shrnuty výstupy z jednotlivých agend. Přítomní byli seznámeni s organizací červencového Summitu NATO ve Vilniusu a průběhem podzimní výjezdní konference Výboru NATO v Oslu.

    Jednání Vojenského výboru EU

    Formální jednání Vojenského výboru EU zahájil jeho předseda generál Robert Brieger. Po něm vystoupil Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, který se věnoval zejména procesu implementace Strategického kompasu a vlivu války na Ukrajině a jejímu přímému dopadu na bezpečnost v Evropě.

    Významným bodem setkání byla konkrétní implementace politicko-strategického dokumentu Strategic Compass, který definuje změny vojenských schopností a akceschopnost vojenských sil EU. Bude také efektivně reagovat na vzniklé hrozby a konflikty mimo území EU.

    Generálové se také zabývali aktuálním zapojením jednotek v zahraničních operacích, výcvikových misích EU a rolí strategické komunikace (STRATCOM).

    Dále diskutovali o vojenské a humanitární pomoci Ukrajině. Česká republika podporuje ukrajinské ozbrojené síly od počátku zahájení vypuknutí konfliktu a byla mezi prvními státy, které poskytly také vojenskou pomoc.

    „Tato pomoc trvá a transporty s materiálem jsou vypravovávány i nadále a předpokládáme že v ní budeme pokračovat i po skončení konfliktu,“ zdůraznil generál Řehka.

    S vývojem situace na Ukrajině byla materiální pomoc rozšířena i na organizaci a provádění výcviků ukrajinských vojáků a specialistů.

    V závěru se generálové shodli na důležitosti aktualizace a synchronizace vojenských strategických dokumentů Evropské unie, které posilují obrannou a bezpečnostní politiku a podporují rozvoj vojenských schopností zemí EU.

    Zdroj: Ministerstvo obrany, AN

  • Podcasty KyberGuru odhalují zákulisí internetové kriminality

    Podcasty KyberGuru odhalují zákulisí internetové kriminality

    Desetidílný podcastový seriál KyberGuru osvětluje posluchačům pět aktuálních témat, která se týkají každého uživatele internetu.

    Dozví se, proč kyberkriminalita v České republice strmě stoupá, zda musí danit příjmy ze všech svých online aktivit, jak se vyhnou finančním podvodům a jaký vliv má hraní počítačových her na jejich děti. Sérii témat uzavírá rozhovor s etickým hackerem, který dopodrobna vysvětluje řešení kybernetického útoku na počítačovou síť.

    Každému tématu věnuje seriál dvě půlhodinové epizody. K řečníkům patří:

    • Richard Valiček, vedoucí oddělení kybernetické kriminality Středočeského kraje
    • Šárka Pelikánová, daňová specialistka, majitelka účetní a daňové kanceláře CEG, autorka daňového podcastu Snídaně s Šárkou
    • Ivan Štefek, bezpečnostní poradce se zkušenostmi z pojišťovny ING, investiční skupiny KKCG a projektu Podnikatel/Firma Roku
    • Michaela Slussareff, autorka knihy Hry, sítě, porno a spoluzakladatelka iniciativy Digitální zdraví dětí
    • Daniel Hejda, etický hacker, výzkumník a spolumajitel společnost Cyber Rangers a
    • Lukáš Venclík, moderátor, který se během rozhovorů nebojí přiznat vlastní „kyber-chyby“.

    Podcasty navazují na projekt Kraje pro bezpečný internet

    Podcastový seriál KyberGuru volně navazuje na šedesát vzdělávacích videí projektu Kraje pro bezpečný internet. Zdarma je zhlédněte na youtubovém kanálu KPBI – Kraje pro bezpečný internet, podcasty si poslechnete i na Spotify nebo Google Podcast.

    K seriálu KyberGuru vyšla i informační brožura, kde čtenáři najdou kromě shrnutí témat jednotlivých epizod také testy svých dosavadních znalostí z oblasti prevence kyberkriminality a fotky ze zákulisí natáčení seriálu.

    Vznik podcastů finančně podpořil Středočeský kraj a Vzdělávací institut Středočeského kraje.

    O projektu KPBI

    Projekt Kraje pro bezpečný internet vzdělává v problematice bezpečného užívání internetu veřejnost (děti, rodiče, seniory), pedagogy a sociální pracovníky. Od roku 2013, kdy projekt vznikl, zpracoval desítky e-learningů, videí a pracovních listů, realizoval online i offline školení, sepsal tematické články na webu www.vimkamklikam.cz a zapojil tisíce studentů do každoročního soutěžního kvízu pro základní a střední školy.

    Zdroj: protext.cz; JM

  • Linka bezpečí spouští kampaň #zvladni20 zaměřenou na překonání sebepoškozování

    Linka bezpečí spouští kampaň #zvladni20 zaměřenou na překonání sebepoškozování

    Linka bezpečí dlouhodobě zaznamenává růst tématiky sebepoškozování.

    Tento trend by mohl poukazovat na normalizaci sebepoškozování mezi dospívajícími a dětmi, které kontaktují služby Linky bezpečí. Ta to však považujeme za nebezpečné z hlediska vývoje a duševního zdraví.

    Linka bezpečí proto přichází s výzvou #zvladni20, která podporuje zvládnutí 20 minut bez ublížení pomocí tzv. odkláněcích technik. Odkláněcí techniky jsou možností, jak akutní nutkání “ublížit si” odvrátit. Nutkání trvá většinou 20 – 30 minut. Po této době začíná slábnout. Překonat tuto kritickou dobu je náročné. Zároveň je důležité vyhledat i odbornou pomoc.

    Sebepoškozování je na Lince bezpečí druhým nejčastějším tématem. Jen za první tři měsíce roku 2023 se jednalo o 929 kontaktů. Při tomto tempu by na konci roku 2023 mohlo být hypoteticky 4000 kontaktů. Tedy zhruba o 1000 více než na konci roku 2022, což Linka bezpečí považuje za alarmující.

    Děti a dospívající se často přiklání k sebepoškozování, když se snaží zvládnout stresující situace nebo pocity jako jsou úzkost, smutek nebo deprese. Tyto problémy byly v posledních letech umocněny faktory jako například sociální izolace v průběhu covidu, tlak na výkon, vysoká rozvodovost nebo nedostatek volného času a offline režimu.

    Zdroj: protext.cz; JM

  • Kyberútoky se nevyhnou ani pražskému letišti. Experti řeší až 90 výstrah denně

    Kyberútoky se nevyhnou ani pražskému letišti. Experti řeší až 90 výstrah denně

    Největším českým mezinárodním letištěm ročně projde více než 10 milionů cestujících, kteří mají k dispozici pravidelná spojení až do 170 destinací. A Letiště Václava Havla Praha se jako pomyslná brána do světa a vstupní bod pro cizince mířících do České republiky musí přizpůsobovat době. Hlavně nárokům na bezpečnost, tu kybernetickou nevyjímaje.

    „Bezpečnost cestujících a celého leteckého provozu je pro nás naprostou prioritou. Uvědomujeme si, že současná doba klade stále vyšší nároky na zabezpečení našich informačních systémů, což se naplno projevilo po ruské invazi na Ukrajinu. Dá se říci, že jsme se v podstatě okamžitě stali terčem kybernetických útoků ze strany organizovaných skupin z Ruska a Běloruska,” popisuje Pavel Východský, člen představenstva Letiště Praha, do jehož kompetence spadá mimo jiné i tato oblast.

    Letiště Praha jako provozovatel ruzyňského vzdušného přístavu před dvěma roky otevřelo jedno z nejmodernějších pracovišť informační a kybernetické bezpečnosti v Česku a do kyberbezpečnosti v posledních letech každoročně investuje více než 40 milionů korun. Na novou vlnu útoků tak bylo připravené.

    „Díky tomu, že disponujeme jedním z nejmodernějších a technicky nejvyspělejších pracovišť v České republice, ale nedošlo k výraznějším škodám, které by měly vliv na bezpečnost leteckého provozu,“ potvrzuje Pavel Východský.

    Inspirace Izraelem

    Letiště Praha se rozhodlo pro vznik Operačního centra pro kybernetickou bezpečnost před čtyřmi roky. Inspirací se stalo moderní pracoviště provozované na izraelském Mezinárodním letišti Bena Guriona. Návrh vlastní struktury operačního týmu tak vznikl díky vzájemné úzké spolupráci a výměně zkušeností.

    Na začátku letiště pracovalo s několika variantami. Ve hře byla i možnost, že by část problematiky řešila externí firma. Nakonec zvítězilo čistě interní řešení – rozhodující bylo především to, že veškeré know-how zůstane uvnitř společnosti. Navíc úroveň znalostí interních zaměstnanců v kombinaci s provozem a infrastrukturou organizační jednotky ICT byla nesrovnatelná s případným externím dodavatelem.

    Operační centrum tak částečně tvoří seniorní zaměstnanci z oddělení informačních a komunikačních technologií Letiště Praha, které doplnili noví lidé. Struktura týmu je rozdělena do třech úrovní. Své uplatnění v týmu najdou také juniorní analytici kybernetické bezpečnosti, kteří patří do první úrovně a vždy musí absolvovat pětiměsíční intenzivní interní školení a teprve poté jsou schopni samostatné dohledové činnosti v operačním centru. Letiště Praha si tak v daném oboru vychovává vlastní IT specialisty.

    Nonstop provoz a až 90 výstrah denně

    Pracovníci operačního centra pro kybernetickou bezpečnost mají jasný hlavní úkol: posilují ochranu kritické informační infrastruktury před kybernetickými útoky a zamezují zneužití letištních informačních systémů. Vysoké nároky na jejich práci klade fakt, že Letiště Praha je součástí kritické informační infrastruktury České republiky.
    Centrum je vzhledem k nepřetržitému provozu letiště v provozu dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. Zaměstnanci vykonávají nepřetržitý dohled nad více než 200 systémy a denně v průměru řeší 90 výstrah. Jejich úkolem je včas detekovat hrozby a zajistit okamžitou reakci.
    „Velký důraz klademe na korektní nastavení detekčních pravidel ve všech našich systémech. Jednotlivá opatření nastavujeme na míru pro naše prostředí. Tím dosáhneme snížení počtů alarmů, které jsme schopni efektivně a kvalitně vyřešit,“ říká ředitel Informační bezpečnosti Letiště Praha Roman Palkovič.

    Přínos simulovaných cvičení

    Důležitým prvkem centra je moderní technologický park, který Letiště Praha neustále rozšiřuje o nové bezpečnostní technologie. V současné chvíli se společnost soustředí na budování interního LAB prostředí, které chce využívat pro zvýšení kvalifikace zaměstnanců za pomoci reálně probíhajících simulací kybernetických útoků a možnosti na ně reagovat a tím vytvářet kvalitní detekční pravidla, která slouží pro prevenci před kybernetickými útoky.

    Simulovaná kybernetická cvičení se inspirují skutečnými útoky, které probíhají ve světě. Příkladem z nedávné doby je ransomwarový útok na Swissport v Curychu. „Vnímáme, že tato cvičení mají markantní přínos zejména pro koordinaci všech činností, které vedou k eliminaci kybernetického útoku, a to zejména ve spolupráci mezi ICT a Operačním centrem kybernetické bezpečnosti. Tím pádem neztrácíme drahocenný čas při řešení kybernetického bezpečnostního incidentu“ upřesňuje Roman Palkovič.

    Letiště Praha těží z výhod špičkového pracoviště informační a kybernetické bezpečnosti už třetím rokem, ale myslí také na budoucnost. „Víme, že tato oblast se neustále posouvá kupředu, takže počítáme s dalšími investicemi do rozvoje. Chceme se zaměřit na pokračování spolupráce s dalšími kybernetickými bezpečnostními týmy doma i v zahraničí a na zvyšování kvality poskytovaných služeb podpořenou certifikacemi od mezinárodně uznávaných autorit jako je Trusted Introducer nebo First,“ uzavírá Pavel Východský.

    Zdroj: Forbes, AN

  • KYBER CENA ROKU – právě teď můžete nominovat své favority

    KYBER CENA ROKU – právě teď můžete nominovat své favority

    Práci těch nejlepších osobností, organizací, projektů, učitelů a studentů v oblasti kybernetické bezpečnosti se rozhodlo pravidelně oceňovat a propagovat Centrum kybernetické bezpečnosti za podpory Pracovní skupiny kybernetické bezpečnosti a několika dalších partnerů. Dobré příklady budou podle organizátorů inspirovat další. Proto vznikla soutěž KYBER CENA ROKU – „ceny v oblasti kybernetické bezpečnosti“, kam právě teď můžete nominovat svého favorita z tohoto oboru.

    Vizí soutěže je zveřejňovat dobré příklady a oceňovat jednotlivce a organizace podílející se na posilování odolnosti české společnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, a tím pozitivně motivovat potenciální následovníky a šířit osvětu o důležitosti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany.

    Hlavními cíli soutěže jsou:

    • Propojovat různé organizace z firemního, státního i akademického prostředí s cílem prohlubovat odolnost české společnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany.
    • Motivovat další organizace, manažery a zaměstnance, věnovat významnou pozornost a úsilí kybernetické bezpečnosti.
    • Zvyšovat osvětu v oblasti kybernetické bezpečnosti.
    • Motivovat a podporovat mladé talentové lidi se zájmem o kybernetickou bezpečnost.

    Soutěžní kategorie:

    • KYBER Organizace roku – zodpovědná organizace v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • KYBER Manažer roku – manažer(ka) podporující důležité projekty v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • KYBER Projekt roku – výjimečná projekt podporující osvětu a vzdělávání v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • KYBER Talent roku – talentovaný student(ka) – účastník Národní soutěže ČR v kybernetické bezpečnosti
    • KYBER Učitel roku – učitel(ka) podílející se na zvyšování povědomí o kybernetické bezpečnosti

    Odborná porota, která dané adepty na vítěze bude posuzovat, je složená z významných osobností společenského života, ze zástupců veřejné správy, akademické sféry, odborných sdružení a svazů i z privátního sektoru, nejen z oblasti kybernetické bezpečnosti.

    Více informací naleznete zde.

    Zdroj: www.kybercena.cz; JM