Autor: Radek Zapletal

  • SECURITAS ČR pokračuje v inovaci – systém vzdálené ostrahy pro bezpečí cestujících na nádražních budovách

    SECURITAS ČR pokračuje v inovaci – systém vzdálené ostrahy pro bezpečí cestujících na nádražních budovách

    Nádražní budovy Skrochovice, Děhylov, Louky nad Olší a Dětřichov nad Bystřicí už nepotřebují žádný personál, přesto nabídnou cestujícím stejný komfort a bezpečí.

    Čekárny se zde otevírají a zavírají automaticky a s pomocí kamer je hlídá bezpečnostní agentura. Správa železnic tak se SECURITAS ČR pokračuje v inovaci, která se osvědčila v pilotním projektu nádraží ve Stráži nad Ohří v Karlovarském kraji.

    Další čtyři nádraží, tentokrát v Moravskoslezském kraji, začala Správa železnic (SŽ) provozovat bez samostatného personálu díky službám bezpečnostní agentury SECURITAS ČR. Elektronické zámky a kamerový systém těchto nádražních budov spravuje centrální dispečink Securitas Operations Center (SOC) v Praze, který funguje nepřetržitě a podléhá přísným bezpečnostním normám Evropské unie.

    Personál je neustále k dispozici – jenže na dálku

    Nový systém v nádražích Skrochovice, Děhylov, Louky nad Olší a Dětřichov nad Bystřicí spočívá v tom, že se budova automaticky zamkne určitou dobu po příjezdu posledního vlakového spoje a ráno před příjezdem prvního se opět odemkne.  Na blížící se čas uzavření cestující upozorní automatické hlášení z místního audiosystému a před uzamknutím čekárnu na dálku zkontroluje operátor SOC s pomocí kamery. Pro případ, že by si někdo v čekárně zapomněl nějaký předmět, je na dveřích nádraží telefonní číslo na dispečink, který může v jakoukoli dobu na dálku otevřít a zavřít dveře. Pohybové čidlo navíc upozorní dispečink na situaci, když někdo zůstane v čekárně po zavírací době. Operátor pak může na dálku návštěvníka pustit ven nebo v krajním případě vyslat mobilní jednotku, která bude na místě do 10 minut a problém vyřeší.

    Systém zvyšuje bezpečnost a snižuje náklady

    Provoz dalších čtyř bezobslužných nádraží jsme spustili po úspěšném pilotním projektu ve Stráži nad Ohří,“ říká ředitel odboru bezpečnosti a krizového řízení Správy železnic Vladimír Abraham a dodává: „Vzdálená obsluha a ostraha železničních stanic šetří náklady – odpovídá to trendu, kdy s pokračující modernizací české železnice přibývá nádraží bez trvalého personálu.  Ještě důležitější je ale to, že zatímco komfort zůstává pro cestující stejný a čekárna je otevřená jako předtím, reálné zabezpečení budovy a jejího okolí je neustálé. Kamery a profesionální dispečink totiž chrání nádraží nepřetržitě.“

    Technologicky jde o jednoduchý a osvědčený systém spočívající v kombinaci elektronického zabezpečení, automatických zámků a nepřetržitého kamerového dohledu. Spolehlivost garantuje dispečink Securitas Operations Center a bezpečnostní pojistkou celého řešení je, že v rámci celostátní sítě dokážeme garantovat dojezd mobilní jednotky zhruba do 10 minut, a tak můžeme s profesionálním týmem na místě vyřešit různé nestandardní situace,“ říká Jan Peroutka, ředitel bezpečnostních řešení společnosti SECURITAS ČR.

    Čtyři nádraží ve Skrochovicích, Děhylově, Loukách nad Olší a Dětřichově nad Bystřicí jsou pokračováním pilotního projektu ve Stráži nad Ohří. Díky pozitivním zkušenostem plánuje Správa železnic, že bude pokračovat a nasadí systém v několika dalších nádražních budovách po celé ČR.

    Zdroj: TZ; JM

  • Nová verze škálovatelné aplikace pro dynamické maskování

    Nová verze škálovatelné aplikace pro dynamické maskování

    Aplikace dynamického maskování AXIS Live Privacy Shield nyní nově nabízí možnost anonymizace SPZ vozidel.

    Tato bezplatná aplikace nevyžaduje licenci a běží přímo ve vybraných modelech kamer Axis. Kromě SPZ dokáže v reálném čase maskovat osoby a s pomocí umělé inteligence také obličeje, a to přímo ve streamu videa při plné snímkové frekvenci.

    Nová verze škálovatelné aplikace pro dynamické maskování AXIS Live Privacy Shield, která využívá výpočetní výkon samotných kamer Axis s jednotkou hlubokého učení (DLPU) a slouží k ochraně soukromí při vzdáleném monitoringu, bude nyní podporovat i maskování registračních značek vozidel.

    Funkce transparentního maskování nebo pixelizace osob, obličejů a pozadí je vhodná zejména při vzdáleném monitoringu nebo pořizování záznamu videa v prostorách, kde může být kvůli předpisům na ochranu soukromí videodohled velice problematický. Státní poznávací značka (SPZ neboli registrační značka) vozidel je unikátní identifikační znak každého motorového vozidla, přívěsu či návěsu, a proto může jít rovněž o citlivý údaj.

    Nyní mohou správci kamerových systémů zajistit spolehlivou ochranu soukromí snadno a v reálném čase. Analytický software AXIS Live Privacy Shield běží přímo ve vybraných modelech kamer Axis (tzv. na okraji sítě), což s sebou přináší otevřené možnosti škálování, jednoduchou správu a také úsporu nákladných serverů. Aplikace je navíc zdarma a nepotřebuje žádnou licenci.

    Ochrana soukromí i forenzní záznam

    Dynamické maskování založené na umělé inteligenci porovnává živý záběr z kamery se scénou pozadí a aplikuje na ni dynamické maskování. Reaguje tak na pohyb lidí i objektů. Pomocí umělé inteligence identifikuje ve videostreamu jednotlivé objekty a operátorům umožňuje vybrat si, co a jak se má maskovat. Například je možné maskovat celé postavy (lidská těla) nebo jen obličeje, a nově také registrační značky vozidel, případně tyto funkce v jednom záběru různě kombinovat.

    Operátoři můžou také definovat „zahrnuté“ nebo „vyloučené“ zóny ochrany soukromí nebo vybrat maskování celého pozadí za postavami. Aplikace uživatelům umožňuje naplánovat si její automatické spouštění, např. ve všední dny, a její vypnutí např. během víkendů. Uplatní se všude, kde se kromě videodohledu vyžaduje také zachování soukromí, jako jsou např. nemocniční pokoje, domovy pro seniory, výrobní zařízení, hotely, školy, kanceláře nebo obchodní domy.

    Proces samotného maskování je v reálném čase rychlejší než mrknutí oka a umožňuje efektivně dodržovat pravidla a regulační požadavky v oblasti s vysokou ochranou soukromí a osobních údajů. Aplikaci dynamického maskování můžete využít pro vnitřní nebo i venkovní živé scény, dokonce i pro nahrané videozáznamy.

    Tato všestranná aplikace může být navíc nakonfigurovaná tak, aby poskytovala jeden stream s maskováním pro zachování soukromí a také samostatný zabezpečený videostream bez dynamického maskování, který můžou využít pouze autorizovaní uživatelé k řešení incidentu (forenzní důkazy z kamer).

    Mezi klíčové vlastnosti patří:

    • Ochrana soukromí v reálném čase i při vysoké snímkové frekvenci,
    • dynamické maskování běžící přímo v koncovém zařízení na okraji,
    • flexibilní maskování založené na umělé inteligenci,
    • snadná instalace, konfigurace, škálování i správa,
    • stažení zdarma.

    Videoukázka:

    Zdroj: TZ; JM

  • Chytrá auta v ohrožení. Hackeři číhají všude

    Chytrá auta v ohrožení. Hackeři číhají všude

    Jen si to představte. Jedete po dálnici a z ničeho nic v autě klesne teplota. Z ventilátorů na vás naplno začne foukat studený vzduch a ve zmatku se přestanete naplno věnovat řízení.

    Pak se na čelním skle začnou hýbat stěrače tam a zpět, i když jste je sami nezapnuli. To nejhorší ale přijde záhy. Automatická převodovka se přeřadí na neutrál a váš vůz uprostřed provozu z původních 110 km/h začne rapidně ztrácet rychlost.

    Moderní auta jsou vlastně počítače na kolech. A otázka kyberbezpečnosti se jich týká taky, byť nás to možná předtím nenapadlo. Hackeři totiž už v minulosti dokázali, že nad autem umí získat v podstatě plnou kontrolu. Pojďte si přečíst, jak se jim to povedlo.

    Jak hacknout chytré auto?

    Debata o nutnosti zabezpečení moderních automobilů před kyberútoky se minimálně ve veřejném prostoru vede zhruba od roku 2015. Tehdy portál Wired zveřejnil reportáž, ve které hackeři ovládli vůz značky Jeep řízený redaktorem. Scénář byl samozřejmě domluvený, posloužil jako první veřejná ukázka, která otevřela diskuzi.

    Etičtí hackeři Charlie Miller a Chris Valasek přitom tehdy ukázali, že kybernetické hrozby jsou pro auta skutečně velké. Při demonstraci možností, které moderní auta hackerům nabízejí, začali zlehka. Nejprve zapnuli klimatizaci na nejvyšší úroveň, pak zastavili auto uprostřed dálnice, a pak…? Asi už teď tušíte, že příběh z úvodu článku nebyl ze sci-fi filmu, ale právě z této reportáže. V té pak následně ukázali i to, jak vám hacker pod určitou hranicí rychlosti může ovládat volant – a také zařídit, že vám přestanou reagovat brzdy.

    Tohle přitom nebyla ta úplně první ukázka, kterou Miller a Valasek přichystali. Už o dva roky dříve ukázali témuž redaktorovi magazínu Wired, jak dovedou ovládnout auto pomocí diagnostického konektoru na jeho palubě. Rozdíl byl tentokrát v tom, že hackeři nemuseli s redaktorem sedět v autě. Vše u Jeepu Cherokee, který se tak stal jakýmsi smutným hrdinou a milníkem na poli kyberbezpečnosti aut, ovládali na dálku. Ke všemu využili online připojení k ovládacímu infointment panelu vozu. Skrz něj se ovšem dostali i k zásadním funkcím auta, jako třeba převodovka.

    Hacknout jde i Teslu

    Jak se rychle ukázalo, hackeři mohou na dálku získat kontrolu nad téměř jakýmkoli online připojeným automobilem. S rostoucím tlakem na snižování emisí a bezpečnost posádky tudíž v posledních letech dramaticky narostlo i množství automobilových počítačových systémů. A aktuální posun mobility k samořiditelným autům jen závislost vozů na výpočetní technice prohlubuje. Totéž platí o elektromobilech, které online řeší i své nabíjení.

    Že není proti hackerům v zásadě imunní žádné auto, ukázali rovnou v roce 2015 i další bezpečnostní experti. Ti na konferenci DEF CON předvedli, že umí získat plnou kontrolu nad elektromobilem Tesla Model S. Tesla se přitom chlubí tím, že není tradiční automobilka a má v mnoha ohledech jiné postupy. Nicméně v oblasti kyberbezpečnosti mají její auta v podstatě stejné slabiny jako ti ostatní.

    Auto bez palubního systému? Pro hackera žádný problém

    Hackeři už také v minulosti několikrát ukázali, že vstupním bodem útoku nemusí být samotný palubní systém auta. Existují různá chytrá řešení, která udělají i ze staršího auta inteligentnější stroj nebo třeba umožňují funkce jako vzdálené sledování, odemykání či startování auta. Většinou tahle řešení zajišťují zařízení připojená do diagnostického konektoru se SIM kartou. I takové zařízení se může stát terčem hackerů. A jako vstupní bod poslouží například telefon uživatele a aplikace v něm.

    Jednu z prvních chyb tohoto systému objevili bezpečnostní experti v USA u aplikace OnStar RemoteLink koncernu General Motors. Útočníci se díky chybě v aplikaci mohli vydávat za oprávněného uživatele a auto na dálku odemknout a nastartovat.

    Objevují se ale i závažnější bezpečnostní rizika. Vedle schopnosti hackerů získat určitou kontrolu nad autem existuje i nebezpečí ransomwaru. Hackeři jednoduše mohou za odblokování auta požadovat výkupné. Nicméně ve většině případů je pořád u aut mnohem obvyklejší, že útočníci ke krádeži využijí některou ze starších metod. Třeba zachycení a zneužití signálu z dálkového klíčku vozidla.

    Jak se dá proti útokům na chytrá auta bránit?

    Neexistuje zatím antivirový sofrware, který by se do auta dal nainstalovat. Pokud máte smartphone spárovaný s vozem, základem je dostatečně silné heslo. Slabá místa, která by hackeři mohli prolomit, musí ohlídat a zazáplatovat samotné automobilky pomocí aktualizovaného softwaru. V dnešní době už proto běžně na vývoji nových aut spolupracují i odborníci na kyberbezpečnost. Ti se podílejí už na samotném návrhu auta.

    Hackerských útoků na auta sice zatím není tolik, a alespoň navenek se zdá, že jde o marginální riziko. To ale není tak úplně pravda. Hackování chytrých aut může být potenciálně velmi nebezpečné, ale zároveň je to i příležitost pro výrobce automobilů, aby svá vozila ještě více zabezpečili a vylepšili. Díky neustálému vývoji technologií a výzkumu bezpečnosti je pravděpodobné, že se situace v budoucnu zlepší a hackeři budou mít méně prostoru pro útoky. Výraznou práci v tomto ohledu zatím odvádějí etičtí hackeři, kteří s automobilkami a celým odvětvím spolupracují na zabezpečení aut.

    Zdroj: O2, AN

     

  • Nejnebezpečnější „džob?“ Práce ve výškách

    Nejnebezpečnější „džob?“ Práce ve výškách

    Staveniště je pracovištěm, které spojuje rizika z mnoha odvětví. Ke zvýšené úrovni rizik a z nich vyplývajícím nebezpečím přispívá i různá zkušenost a kvalita zhotovitelů staveb.

    Práce ve výškách patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů.

    I když právní předpis, který řeší problematiku práce ve výškách – nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, upřednostňuje jako ochranu proti pádu z výšky (nebo do hloubky) kolektivní ochranu (zejména zábradlím, záchytným lešením, sítěmi nebo dočasnou stavební konstrukcí apod.), jsou v praxi ve většině případů používány jako ochrana proti pádu jen osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

    Vzhledem ke skutečnosti, že nebezpečné práce (jako práce ve výškách při montáži a demontáži dočasných stavebních konstrukcí, práce tesařské, klempířské a pokrývačské apod.) provádějí většinou podnikající fyzické osoby, používají výhradně OOPP pro práci ve výškách zvláště z finančních důvodů. Zde ovšem nastává problém ohledně názoru, který je rozšířený zvláště právě mezi podnikajícími fyzickými osobami – totiž, že práce s pomocí OOPP je nebezpečná a také zdržuje. Zaměstnanci spoléhají na i to, že obvykle pracovali bez zajištění a nikdy se jim nic nestalo. Podnikající fyzické osoby vykonávají nebezpečné práce berou jakoukoliv práci bez ohledu na rizika, kterým jsou vystaveny.

    Dalšími subjekty provádějící práce ve výškách jsou sdružení podnikatelů nebo malé organizace. Mnozí zaměstnavatelé nevěnují dostatečnou pozornost výběru vhodného systému ochrany proti pádu z výšky pomocí OOPP.

    Zaměstnavatelé poskytují OOPP pro osobní zajištění pro práci ve výškách, které nesplňují stanovené technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Prostředky osobního zajištění proti pádu mnohdy nemají povinné kontroly a zkoušky, jak požaduje návod výrobce. Zaměstnanci pro užívání prostředků osobního zajištění proti pádu nejsou zaškoleni, a rovněž nejsou seznámeni s návodem výrobce na jejich používání při předpokládaných činnostech, zejména pak s vyprošťovacími postupy při mimořádných událostech. Nerespektují omezující podmínky a rizika používání prostředků osobního zajištění. Proto jsou tyto prostředky zaměstnanci nekvalifikovaně používány.

    Zaměstnavatelé mnohdy neurčují způsob a místo kotvení, nezpracovávají technologický postup na prováděné práce s určením vhodného OOPP proti pádu, nezajišťují pro zaměstnance provádějící práce pomocí OOPP proti pádu řádné školení ze způsobu jejich používání. Zaměstnanci často pro kotvení používají spojovací lano příliš dlouhé, a to jak při pracovním polohovacím systému, tak při systému zachycení pádu. Nemůže tak dojít k zachycení případného pádu v bezpečné vzdálenosti od hrany nebo v bezpečné výšce. Uživatel těchto OOPP také často ani neví, k jakému účelu jsou jednotlivé spojovací prostředky používány a k čemu slouží. Nedostatečně, málo používány doplňky jako zkracovače (lanové svěry) určené k nastavení délky lana, zatahovací zachycovače pádu a pohyblivé zachycovače pádu. Pracovníci provádějící práce ve výšce také často mají nasazený pouze zachycovací postroj bez spojovacích prostředků, kotevního lana, kdy toto použijí až v okamžiku, kdy je na jejich pracovišti prováděna kontrola.

    Na úroveň zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zhotovitele mají vliv podmínky stanovené zadavatelem, které se odrážejí v termínech na provedení prací, cenou zakázky a dalšími vlivy odrážejícími se v nedostatku kvalifikovaných pracovníků i za cenu nedodržení samotných technologických postupů stavby.

    Zdroj: bozpinfo.cz; AN

  • Na okraji zájmu: Krvavá občanská válka v Jemenu

    Na okraji zájmu: Krvavá občanská válka v Jemenu

    Jemen, chudá země na Arabském poloostrově, se od arabského jara stále hlouběji propadá do chaosu a neutuchajícího násilí způsobeného občanskou válkou.

    V důsledku rozpadu politického uspořádání a odporu vůči vládnoucímu režimu došlo k eskalaci násilí, které postupně vyústilo v jeden z nejbrutálnějších konfliktů 21. století.

    Občanská válka v Jemenu začala v březnu 2015, kdy šíitská skupina etnických Zajditů Ansar Alláh vedená Abdulmalikem al-Húthím (zvaná též Hútíové), dobyla hlavní město San’a a svrhla tehdejšího prezidenta Abd Rabba Mansúra Hádího. Tím se situace v zemi dramaticky změnila a Jemen se propadl do spirály násilí a konfrontace mezi rebelanty a loajalisty Hádího vlády.

    Záhy se do konfliktu zapojily další regionální mocnosti. Saúdská Arábie a její spojenci, kteří se obávali expanzionismu Hutíů a podpory Íránu, zahájili vojenskou intervenci na podporu loajalistů Hádího. To znamenalo vstup silného koaličního vojenského uskupení do konfliktu. Toto uskupení bombardovalo pozice hnutí Ansar Alláh a pokoušelo se obnovit Hádího vládu.

    Válka v Jemenu postupně získala náboj náboženského konfliktu mezi sunnity a šíity, přičemž Hútíové jsou šíitského vyznání a většina Jemenců je sunnitského vyznání. Tato sektářská rovina přinesla další rozměr krutosti a přispěla k rozpadu společnosti. V důsledku konfliktu došlo k masivnímu utrpení civilního obyvatelstva. Podle Organizace spojených národů konflikt způsobil nedozírnou humanitární krizi s nedostatkem potravin, léků a základních hygienických potřeb. Miliony lidí trpí hladem, nemocemi a nedostatkem pitné vody.

    Kořeny občanské války

    Občanská válka se rozhořela v březnu 2015, ale její kořeny sahají mnohem dále. Pro lepší porozumění je třeba se vrátit ke konci arabského jara v roce 2011, kdy v Jemenu propukly masové protesty proti dlouholetému prezidentovi Alímu Abdullahu Sálihovi.

    Protesty byly motivovány nespokojeností s politickou korupcí, nezaměstnaností, chudobou a autoritářským režimem. Protestující požadovali politické reformy, demokratizaci a konec Sálihova vládnutí. V důsledku intenzivních střetů mezi vládními silami a demonstranty došlo k politickému přeskupení.

    Pod nátlakem domácí i mezinárodní komunity byl dojednán plán na předání moci, který byl realizován v únoru 2012. Prezident Sálih rezignoval a byl nahrazen svým tehdejším viceprezidentem Abd Rabba Mansúrem Hádím. Nicméně i přes toto politické přeskupení přetrvaly v zemi hluboké politické a sektářské spory.

    Jemen se od té doby potýkal s mnoha problémy včetně slabé centrální vlády, rozsáhlé korupce, etnických a sektářských napětí, separatistických hnutí a radikalizace různých skupin včetně Al-Káidy na Arabském poloostrově. Tato nestabilita vytvořila prostředí, ve kterém už byl jen krok od vzniku občanské války.

    Hnutí Ansar Alláh

    Počátek občanské války v Jemenu je spojen s hnutím Ansár Alláh, které má šíitskou charakteristiku a je nespokojeno s politickým uspořádáním a vládnoucím režimem. Hútíové jsou etnickou skupinou Zajditů, kteří žijí převážně ve šíitském regionu Sáda na severu země.

    Hnutí zahájilo v roce 2004 povstání proti tehdejšímu prezidentovi Sálihovi kvůli domnělé diskriminaci a marginalizaci Zajditů. Povstání bylo v průběhu let doprovázeno opakovanými střety s vládními silami a dalšími skupinami. Postupně se hnutí stalo silnějším a využilo nestability v zemi po arabském jaru k rozšíření svého vlivu.

    Složky teroru

    V průběhu občanské války v Jemenu se etablovalo několik ozbrojených skupin a teroristických organizací, které přispívají k nestabilitě a násilí v zemi. Jednou z hlavních hrozeb je Al-Káida na Arabském poloostrově neboli AQAP, která operuje zejména v jižních částech Jemenu. AQAP využívá chaosu a slabosti státních institucí k posílení svého vlivu, organizování teroristických útoků a získávání finančních prostředků.

    Další teroristickou organizací aktivní v Jemenu je Islámský stát, který je na části jemenského území přítomný. Islámský stát se zaměřuje na rekrutování nových členů, prosazování extremistické ideologie a provádění teroristických útoků. Skupina využívá napětí mezi různými etnickými a náboženskými skupinami v zemi a snaží se získat podporu a kontrolu nad určitými územími.

    Uprchlická krize

    Občanská válka také způsobila jednu z největších uprchlických krizí současného světa. Statistiky naznačují, že více než dva miliony Jemenců uprchlo do sousedních zemí, jako je Saúdská Arábie a Omán, zatímco další miliony lidí jsou vnitřně vysídleny a hledají útočiště uvnitř vlastní země.

    Mezinárodní společenství se snaží nalézt politické řešení konfliktu, avšak dosud se nepodařilo dosáhnout trvalého míru. Jednání, která byla uskutečněna pod záštitou OSN, zatím zůstávají bezvýsledná. Občanská válka v Jemenu pokračuje a přináší další ztráty na životech a utrpení pro jemenský lid. Jemen tak zůstává zemí ztracených nadějí, kde civilní obyvatelstvo platí nejvyšší cenu za politické ambice a mocenské zájmy.

    Zdroj: cevroarena.cz, AN

     

  • Seminář: Fenomén bezpečnosti ve školském prostředí

    Seminář: Fenomén bezpečnosti ve školském prostředí

    Asociace bezpečná škola ve spolupráci s OPK MV ČR pořádá seminář Fenomén bezpečnosti ve školském prostředí, který proběhne dne 14. září 2023 v Konferenčním sále MV ČR v Praze.

    Seminář je určen pro zřizovatele, preventisty, pedagogické i ostatní zaměstnance škol a je zdarma. Kapacita sálu je 80 míst.

    Program semináře:

    • Radikalismus dětí a mládeže ve školách
    • Varovné signály
    • Výsledky dotazníkového šetření na téma Prevence agrese ve školách a školských zařízeních
    • Zkušenosti škol, které prošly bezpečnostním auditem dle Normy prevence kriminality ČSN 73 4400

    Přednášející seminářů jsou odborníci na danou problematiku. S příspěvky vystoupí například:

    • PhDr. Barbora Vegrichtová, Ph.D., MBA,
    • Tibor A. Brečka, MBA, LL.M.,
    • Libor Sladký, JUDr. Milan Fára

    Přihlášku online najdete zde.

    Zdroj: prevencekriminality.cz; JM

  • Počet květnových incidentů se pohyboval vysoko nad průměrem

    Počet květnových incidentů se pohyboval vysoko nad průměrem

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) informoval o tom, že počet květnových incidentů se pohyboval vysoko nad průměrem posledních 12 měsíců.

    Dominovaly případy, ve kterých došlo k narušení dostupnosti služeb, včetně DDoS útoků.

    NÚKIB také monitoruje další phishingové kampaně proti českým strategickým cílům. Při jednom z květnových incidentů NÚKIB zaznamenal relativně nový trend v chování ransomwarových útočníků. Útočníci data své oběti nezašifrovali, pouze je exfiltrovali a vyhrožovali jejich zveřejněním. Jedná se o tzv. „extortion-only“ přístup.

    Tyto nové trendy v chování ransomwarových operátorů mění i způsob, jakým by se organizace na ransomware měly připravit. Vzhledem k dynamičnosti ransomwarového prostředí se NÚKIB rozhodl aktualizovat veřejný dokument Ransomware: Doporučení pro mitigaci, prevenci a reakci. Chování ransomwarových operátorů se mění a posouvá se i přístup obránců. Nová verze dokumentu proto bude brát v potaz nově používané techniky útočníků, nejnovější doporučení partnerů nebo nejčastější otázky, které organizace ve vztahu k ransomwaru řeší.

    Trendy v kybernetické bezpečnosti za květen pohledem NÚKIB

    Phishing, spear-phishing a sociální inženýrství: NÚKIB stále eviduje probíhající phishingové kampaně proti českým strategickým vládním cílům. V zachycených květnových kampaních útočníci zneužívali evropské tématiky a rozesílali phishingové e-maily pod zdánlivou hlavičkou Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Kompromitaci dotčené organizace nezaznamenaly, ale vzhledem k dlouhotrvající a vysoké intenzitě podobných kampaní je pravděpodobné, že útočníci v krátkodobém horizontu uspějí, uživatele obelstí a některý ze svých cílů kompromitují. Úspěšnost jejich aktivit pak bude záviset na rychlosti odhalení ze strany napadených organizací.

    Ransomware: V květnu se opět zvýšil počet hacktivistických DDoS útoků proti českým cílům. DDoS útoky tvořily téměř polovinu všech květnových incidentů a útočníci mířili především na instituce státní správy. Vedle skupiny NoName057(16), která na české cíle útočí už čtyři měsíce v kuse, se v incidentech objevila také skupina Anonymous Russia DDoS Attacks, jejíž aktivitu NÚKIB naposledy řešil v říjnu loňského roku.

    Více se dozvíte v oficiálním dokumentu NÚKIB zde.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Jižní Korea jako nový zbraňový leader?

    Jihokorejský obranný průmysl prošel v posledních letech impozantním růstem a expanzí, díky nimž se stal dominantním hráčem v celosvětovém obchodu se zbraněmi. Na jihokorejské tanky či houfnice čím dál více spoléhá i Polsko. Česká republika si však podle všeho vystačí s radostí nad několika obstarožními německými Leopardy…

    Počátky jihokorejského obranného průmyslu sahají do období studené války, kdy nepřátelství se Severní Koreou a změna obranné politiky USA přiměly tehdejšího prezidenta Park Chung-heeho investovat do rozvoje vlastních dodavatelů obranného materiálu. Vláda v této době poskytovala vysoké dotace a pobídky, aby podpořila růst doposavad téměř neexistujícího odvětví.

    Od 70. let 20. století se jihokorejský obranný průmysl rychle rozvíjel a z domácího odvětví se stal významným hráčem na světovém trhu se zbraněmi. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) byla Jižní Korea v roce 2016 třináctým největším vývozcem obranného materiálu na světě. V roce 2020 označil SIPRI Jižní Koreu za největšího ze čtyř hlavních nově vznikajících dodavatelů zbraní na světě.

    Podle SIPRI se objem jihokorejského vývozu zbraní v období 2017–2021 zvýšil o neuvěřitelných 177 %. Jižní Korea tak výrazně překonala růst ostatních majoritních vývozců zbraní, jako jsou Spojené státy, Rusko, Čína a Francie. Výrazný růst vyústil i v rekordní zisky za vývoz zbraní, v roce 2020 dosáhly výnosy z prodeje 3 miliard USD, v roce 2021 7,2 miliardy USD a za rok 2022 se odhaduje 17 miliard USD. V 2021 byla Jižní Korea osmým největším světovým vývozcem obranného materiálu, což představovalo 2,8 % veškerého vývozu zbraní na světě.

    Jižní Korea úspěšně navázala partnerství a uzavřela dohody s mnoha zeměmi po celém světě. Mezi významné příklady patří smlouva s Malajsií na 18 lehkých bojových letounů FA-50 v hodnotě 920 milionů dolarů, přelomový kontrakt s Polskem na 180 hlavních bojových tanků K2 a 212 houfnic K9 v hodnotě 5,8 miliardy dolarů, smlouva se Spojenými arabskými emiráty na raketový systém země-vzduch Cheongung II KM-SAM v hodnotě 3,5 miliardy dolarů a smlouva s Egyptem v hodnotě 1,7 miliardy dolarů.

    Kvalita, rychlost, přizpůsobivost a dobrá cena

    Jedním z hlavních důvodů těchto úspěchů je schopnost nabízet vysoce kvalitní výrobky za konkurenceschopné ceny. Jihokorejské zbraně poskytují zahraničním kupcům alternativní zdroj vysoce kvalitního vojenského vybavení, často s menšími nároky ve srovnání s největšími světovými dodavateli zbraní.

    Jihokorejské obranné společnosti si získaly pověst firem, které dokáží rychle a spolehlivě dodávat potřebné vojenské vybavení. To se ukázalo jako významná výhoda při uzavírání smluv se zeměmi, které naléhavě potřebují vojenskou techniku, jako je Polsko, které obdrželo první zásilku houfnic K9 a tanků K2 během několika měsíců po zadání objednávky. Obranný průmysl Jižní Koreje je také známý svou schopností vytvářet řadu vojenských zbraní přizpůsobených konkrétním bezpečnostním výzvám, kterým čelí každý potenciální kupující. Tato přizpůsobivost a variabilita podpořila nárůst vývozu obranných produktů ze země a přilákala zahraniční kupce, kteří hledají řešení na míru pro své vojenské potřeby.

    Jaká je budoucnost?

    Jihokorejský prezident Yoon Suk Yeol stanovil ambiciózní cíl, aby se země stala čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě. Zařadila by se tak za Francii, Rusko a USA. Dosažení tohoto cíle ovšem bude vyžadovat překonání různých problémů, včetně nedostatku pracovníků a závislosti na zahraničních komponentech při výrobě. Jihokorejská vláda je nicméně odhodlána podporovat růst obranného průmyslu a jeho transformaci na exportně orientovaný podnik.

    Pokračuje proto v inovacích a rozšiřování svého produktového portfolia a vyvíjí špičkové vojenské vybavení a technologie. Mezi významné příklady patří víceúčelový bojový letoun KF-21 Boramae a samohybná houfnice K9A2, kterou společnost Hanwha Defense představila na veletrhu zbraní DSEI 2019 v Londýně.

    Americký trh, který je v současnosti největším světovým producentem obranných prostředků, představuje pro Jižní Koreu významnou příležitost. Její společnosti se proto snaží na americký trh vstoupit a spolupracovat s místními firmami, aby poskytly doplňková řešení a zaplnily tak mezery v nabídce produktů amerického obranného průmyslu.

     

    Zdroj: cevroarena.cz, AN

  • Projekt POKOS podpořil Den otevřených dveří u vojáků

    Projekt POKOS podpořil Den otevřených dveří u vojáků

    Vojenská technika, výcvik služebních psů, boj zblízka, základy přežití i vědomostní soutěže. Výjimečnou příležitost nahlédnut do života vojáků, měli v pátek 9. června jak školáci z regionálních škol, tak rodiny s dětmi. Téměř 1 500 návštěvníků přilákal Den otevřených dveří u 74. mechanizovaného praporu, který se konal ve spolupráci s odborem komunikace Ministerstva obrany a projektem POKOS (Příprava občanů k obraně státu).

    Den otevřených dveří prozradil všem návštěvníkům a zejména dětem, jaké to je být profesionálním vojákem, jak funguje dekontaminace chemických otravných látek, jak vypadá pojízdná převazovna POP nebo jak přežít v přírodě. „I přesto, že vojáci musí plnit spoustu úkolů spojených s aktuálním nasazením v zahraniční operaci na Slovensku, podařilo se ve spolupráci s Ministerstvem obrany a projektem POKOS uspořádat Den otevřených dveří v naší posádce,“ řekl na úvod zástupce velitele 74. mechanizovaného praporu major Michal Bělaška a zároveň avizoval, že je pro děti připraven bohatý program, na kterém se podílí i další složky integrovaného záchranného systému.

    Letošní ročník byl poprvé rozšířen o vzdělávací projekt POKOS, který se zaměřuje především na děti základních a středních škol. „Dnešní dopoledne jsme obohatili stanovišti, na kterých se děti učí, jak se správně zachovat v krizových situacích. Žáci společně s vojáky trénovali stavění přístřešků, rozdělávání ohně, slaňování, topografii a základy první pomoci,“ sdělila Daniela Hölzelová z odboru komunikace Ministerstva obrany. „Školáci se prostřednictvím vzdělávací výstavy a vědomostních soutěží dozvěděli řadu důležitých informací spojených s obranou naší země a s 30. výročím Armády České republiky,“ dodala Hölzelová.

    Naučně zábavné dopoledne začalo ukázkou boje zblízka. Každý voják Armády České republiky musí ovládat sebeobranné chvaty, aby se dokázal ubránit útočníkovi. Jenže zvládnout alespoň jeho základy, vyžaduje nesmírnou dřinu. „Vyzkoušel jsem si základní postoj a pár chvatů, připadal jsem si jako hrdina, ale bolí mě z toho ruce i nohy,“ potvrdil náročnost boje zblízka Petr z místní základní školy.

    V obležení byl také automobilový chemický rozstřikovač ACHR – 90 a oplachový rám, který je určený k dekontaminaci bojové techniky zasažené zbraněmi hromadného ničení. Jak takové odmoření funguje, si na vlastní kůži vyzkoušely téměř všechny děti. „Oplachový rám je součástí mycí linky – 82. Předchází mu rám na odstranění hrubé nečistoty. Podle toho, čím jste zasaženi, se pak nanese odmořovací směs, která nebezpečnou látku deaktivuje. Pak už následuje jen oplach,“ vysvětlil podstatu speciální očisty desátník Novák.

    U dětí měla obrovský ohlas také ukázka bojové činnosti, kterou doprovázelo bojové vozidlo pěchoty. „Byl to hrozný rachot, musela jsem si zacpat uši,“ zhodnotila ukázku Terezka z místní základní školy. Na závěr byl hlavním hrdinou programu speciálně vycvičený pes, který předvedl, že dokáže najít unesené nebo ztracené dítě.

    Zdroj: pokos.army.cz, AN

  • Nová iniciativa Dětství bez násilí usiluje o řešení v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

    Nová iniciativa Dětství bez násilí usiluje o řešení v oblasti sociálně-právní ochrany dětí

    Symbolicky na Den dětí byla spuštěna iniciativa, která usiluje o to, aby Česká republika byla místem, kde všechny děti mají právo na dětství bez násilí.

    K výzvě na webových stránkách iniciativy na www.detstvibeznasili.cz se přidává řada organizací, institucí, ale i jednotlivců, kterým není osud dětí lhostejný.

    Společná iniciativa vládního a nevládního sektoru vznikla v reakci na kritickou situaci v oblasti sociálně-právní ochrany dětí v mnoha regionech. „Za posledních 8 let zemřelo v rodinách na následky násilí 44 dětí, 799 jich mělo trvalé zdravotní následky, přes 15 tisíc potřebovalo péči psychologa a 3229 dětí skončilo z důvodu násilí v rodině v ústavní péči. Přestože jednotlivé kroky k ochraně dětí před násilím v rodině jsou jasné, logické a zavazuje nás k nim celá řada vládních i mezinárodních dokumentů, jejich realizace v České republice vázne,“ uvedla ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová. Centrum LOCIKA pomáhá dětem ohroženým domácím násilím osmým rokem a stálo rovněž u zrodu této iniciativy.

    Tragickým případům není věnována dostatečná pozornost. Tresty za násilí na dětech jsou často bagatelní, pomoc se k dětem a rodinám dostává pozdě či vůbec, nebo je odhalena až v okamžiku, kdy rodina a děti mají závažné problémy a děti končí v ústavní péči. Chybí systém státem garantovaných služeb pro děti ohrožené násilím a jejich rodiny. Ve společnosti panuje vysoká tolerance k násilí v rodinách a mnoho případů zůstává neohlášeno. Chybí informace, proškolení odborníci i vzdělávací programy pro rodiče, jak vychovávat své děti bez použití tělesných trestů a jiných forem špatného zacházení. Česká republika tak na mapě Evropy začíná být v oblasti péče o ohrožené děti v mnoha ohledech nelichotivou výjimkou a začíná zaostávat nejen za západními zeměmi, ale i za svými východními kolegy,“ dodala Wünschová.

    V reakci na uvedené skutečnosti se aktérům inciativy podařilo stanovit čtyři priority:

    • zajistit plnění mezinárodních standardů multioborové péče o děti ohrožené násilím v celé České republice nejpozději do roku 2030
    • ukotvit nepřijatelnost tělesných trestů v občanském zákoníku a přihlásit se tak k myšlence, že násilí mezi blízkými nemůžeme tolerovat v žádné podobě
    • existenci státem garantované sítě preventivních služeb pro děti a jejich blízké tak, aby každý zasažený násilím našel včas účinnou pomoc
    • podniknout kroky k tomu, aby každý rodič v České republice měl přístup k informacím, že i mírné formy násilí negativně ovlivňují vývoj dětí a vztahy v rodině, a k podpoře, jak vychovávat děti bez násilí

    Na tiskové konferenci k uvedení iniciativy vystoupil za Ministerstvo spravedlnosti Karel Dvořák s informací, že Ministerstvo navrhne zakotvit v občanském zákoníku nepřijatelnost trestání dětí. Nová právní úprava nebude rodiče kriminalizovat a nezavádí pro ně postihy. Jejím smyslem je apelovat na rodiče, aby si sami uvědomili, že je vhodnější používat jiné výchovné prostředky.

    Používání tělesných trestů ve výchově u dětí zvyšuje riziko agresivního a rizikového chování a psychických problémů. Zhoršuje také jejich vztah s rodiči, vede k nadužívání návykových látek, neúspěchu ve škole, k potížím ve vztazích, s autoritami, výběru agresivního partnera v dospělosti a ke zdravotním obtížím včetně zhoršení duševního zdraví. Tělesné tresty děti učí, že násilí je přijatelným způsobem řešení konfliktů nebo prostředkem k dosažení svých cílů a přání. Násilí se pak ve společnosti rozvíjí ve všech podobách.

    Na webu k iniciativě mohou rodiče najít kontakty pomoci i užitečné materiály, které jim mají poradit nebo podpořit v tom, jak děti vychovávat bez tělesných trestů. Na tiskové konferenci dále podpořili iniciativu náměstkyně místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková, předsedkyně výboru pro práva dítěte Eva Petrová a zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková.

    Spuštění kampaně ke vzniku iniciativy je doprovázeno video spotem sestřihu přeživších obětí domácího násilí. Materiál je součástí cyklu České televize Z lásky nenávist producentky Kateřiny Kovářová a režiséra Víta Karase. Spot ke zhlédnutí ZDE.

    Centrum LOCIKA, z.ú.

    Centrum LOCIKA, zahájilo svou činnost v květnu 2015. Jedná se o první takto specializované centrum komplexní odborné péče pro děti zažívající domácí násilí v ČR. Vzniklo na základě dlouholetých zkušeností a vysoké poptávky po těchto službách ze strany rodičů i státních orgánů. Pražský magistrát udělil Centru pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Ročně odborníci centra pomohou až 200 dětem a jejich rodinám. Služby Centrum poskytuje na adrese Umělecká 6, Praha 7.

    Zdroj: TZ; JM