Autor: Radek Zapletal

  • Projekt E-Bezpečí přináší cyklus „Prevíti na síti – průvodce světem online podvodů“

    Projekt E-Bezpečí přináší cyklus „Prevíti na síti – průvodce světem online podvodů“

    Nový cyklus „Prevíti na síti – průvodce světem online podvodů“ představí nejznámější a nejrozšířenější typy podvodů, se kterými se můžeme setkat na síti. Upozorňuje tak na fakt, že více než polovinu kybernetické kriminality tvoří nejrůznější formy podvodného jednání. Online cyklus na komunikačním kanálu Youtube.com uvádí Kamil Kopecký a v prvních třech dílech se zabývá phishingem, scamem a podvodnou reklamou.

    Projekt E-Bezpečí přichází s novým videoseriálem, který nazval „Prevíti na síti – průvodce světem online podvodů“ a představí v něm nejznámější a nejrozšířenější typy podvodů, se kterými se na síti můžeme setkat. Více než polovinu kybernetické kriminality totiž tvoří nejrůznější formy podvodného jednání. Každý díl má zhruba 30 – 40 minut.

    První díl poodkrývá téma phishingu, krádeže osobních údajů na síti. Jak funguje phishing? Co je spear-phishing, whaling nebo třeba vishing? Na co se soustředit při rozpoznávání phishingu?

    Všechny díly videoseriálu najdete zde.

    O projektu E-Bezpečí

    Projekt E-Bezpečí je celorepublikový certifikovaný projekt zaměřený na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou rizikovým chováním na internetu a souvisejícími fenomény. V posledních letech se projekt také věnuje pozitivnímu využívání IT ve vzdělávání a běžném životě. Projekt E-Bezpečí je realizován Centrem prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého ve spolupráci s dalšími organizacemi.

    Projekt E-Bezpečí se specializuje zejména na:

    a) kyberšikanu a sexting (různé formy vydírání, vyhrožování, poškozování obětí s pomocí informačních a komunikačních technologií),

    b) kybergrooming (komunikace s neznámými uživateli internetu vedoucí k osobní schůzce),

    c) kyberstalking a stalking (nebezpečné pronásledování s použitím ICT),

    d) rizika sociálních sítí (zejména sítě Facebook),

    e) hoax, spam a fake news,

    f) online závislosti (netolismus, nomofobie),

    g) fenomén youtubering,

    f) zneužití osobních údajů v prostředí elektronických médií.

    Základním východiskem činnosti projektu je terénní práce s nejrůznějšími cílovými skupinami, přednášková činnost, preventivní vzdělávací akce apod.

    Zdroj: e-bezpeci.cz; JM

  • Security Guide přináší seriál Ženy v bezpečnosti, kde bude čtenářům představovat zajímavé ženy z oboru. Jako první jsme se ptali obchodní ředitelky bezpečnostní agentury SECURITAS ČR, Martiny Němcové

    Security Guide přináší seriál Ženy v bezpečnosti, kde bude čtenářům představovat zajímavé ženy z oboru. Jako první jsme se ptali obchodní ředitelky bezpečnostní agentury SECURITAS ČR, Martiny Němcové

    Security Guide přináší seriál Ženy v bezpečnosti, kde bude čtenářům představovat zajímavé ženy z oboru. Jako první jsme se ptali obchodní ředitelky bezpečnostní agentury SECURITAS ČR, Martiny Němcové.

    „Motivují mě vlastní nároky.“

    Martina Němcová působí v SECURITAS ČR i v oboru komerční bezpečnosti od roku 2014. Pracovala na různých obchodních pozicích – sales support, business development manager a dalších. Od 1.1.2019 je odpovědná za obchod, business development, marketing a globální program Securitas AB – Client Excellence.

    Jako bylo Vaše dětství? Měla jste nějaké, pro dívku netypické zájmy?

    Vlastně ani ne. Zajímaly mě sporty, volejbal, atletika, závodění. Spíše mě ovlivnilo to, že pocházím z malé vesnice v Severovýchodních Čechách a na místě, kde jsme bydleli, bylo málo dívek, proto jsem byla zvyklá trávit čas v klukovské partě. Možná i proto mi dnes vyhovuje pracovat v převážně mužském prostředí.

    Co Vás lákalo na studiu Policejní akademie?

    Odmala jsem chtěla pracovat u policie, vyšetřovat zločiny, pracovat u kriminálky. Proto jsem chtěla jít už na střední policejní školu. Nakonec jsem se ale k oboru dostala až na Policejní akademii, kde mě zajímaly předměty, jako jsou kriminalistika, kriminologie či psychologie. Detektivní příběhy a kriminálky mě baví dodnes i ve volném čase.

    V SECURITAS jste začínala v roce 2014 jako obchodní referentka. Měla jste předtím nějaké zkušenosti z oboru? Proč jste si vybrala právě tuto firmu?

    Předchozí zkušenosti jsem neměla žádné, nastoupila jsem do SECURITAS hned po škole, protože v té době u policie prakticky nepřijímali nové uchazeče o práci. Po pár týdnech v HR oddělení mi nabídli místo v obchodu a už po tři čtvrtě roku jsem mohla pracovat jako samostatný obchodník. Takový postup byl pro mě motivující. Když mě pak zařadili do mezinárodního programu SECURITAS Managment Training, a mohla jsem celý rok 2015 strávit intenzivním školením v různých zemích světa, rozhodla jsem se zde zůstat a využít investic a důvěry, kterou do mě SECURITAS vložil. Důležité pro mě bylo, že SECURITAS je mezi bezpečnostními agenturami skutečně špička.

    Na pozici obchodní ředitelky SECURITAS působíte už skoro dva roky. Jaké byly Vaše první měsíce v této zodpovědné roli?

    Měla jsem silný pocit zodpovědnosti a chtěla sobě i okolí dokázat, že to byla správná volba. Jedna z věcí, na kterou jsem se od začátku zaměřila, bylo zvyšování povědomí o značce, online marketing a PR. Vyhráli jsme ocenění SuperBrands a přitáhli více pozornosti médií, což se projevilo i na obchodě. Možná i díky tomu máme nyní více globálních zákazníků.

    Co vše spadá do Vaší kompetence?

    Obchod v ČR se zaměřením na nové významné klienty, mezinárodní projekty, koordinace vzdělávání obchodního týmu, marketing/PR, online, správa CRM systému.

    Setkala jste se někdy s pochybnostmi ohledně svých schopností proto, že jste žena, a navíc tak mladá?

    Spíše se setkávám se svými vlastními pochybnostmi, které mě neustále motivují a posouvají dál. Občas je někdo při obchodních jednáních překvapený, že přijdu já jako žena. Nedají to zprvu najevo, ale často se hned poté přiznají a omluví se, že jejich první dojem byl jiný. Vážím si upřímnosti.

    Musela jste někdy pracovat více nebo lépe, abyste dokázala, že se vyrovnáte mužům?

    Takto to necítím, motivují mě spíše moje vlastní nároky než nároky ostatních.

    Proč si myslíte, že je v ČR málo žen v politice nebo ve vedení firem?

    Nejsem odborník na gender, navíc mám zkušenost, že i v našem oboru žen přibývá, takže to vidím optimisticky.

    Jaký je Váš názor na kvóty?

    Obecně mi není blízká myšlenka kvót. SECURITAS jako švédská firma samozřejmě firemní kvóty stanovuje a sleduje poměry žen a mužů ve vedení společnosti, ale dělá to spíše formou doporučení, žádné kvóty nevymáhá. Myslím, že to je dobrý přístup.

    Brzy po Vašem nástupu do ředitelského křesla přišel covid. Jak pandemie ovlivnila činnost vaší firmy?

    Na jedné straně se redukovaly služby v objektech s omezeným provozem, například v kancelářských budovách či továrnách a některých prodejnách. Na druhou stranu rostla poptávka po nových službách, například asistence při měření teploty či udržování rozestupů. Rostl také zájem o automatická bezobslužná řešení, přišel (a poté splasknul) boom termálních kamer a zařízení pro kontrolu kapacitních limitů v prodejnách. Celkově nám pandemie pomohla s dotažením digitalizace u našich klientů, takže máme prakticky všechny činnosti ostrahy nyní evidované v digitálním systému. Co se týče obchodních výsledků, skončili jsme nakonec podobně jako v roce před pandemií.

    Jaká je firemní vize a strategie do dalších let?

    Naším cílem je vytvářet inovativní bezpečností řešení, a to kombinací schopných lidí, moderních technologií a práci s daty. Z pracovníků základní ostrahy se stávají spíše kvalifikovaní operátoři technologií. Mluvíme také o prediktivní bezpečnosti, kdy nám sběr a analýza dat umožňuje ušít klientům řešení doslova na míru, a dokonce předvídat incidenty.

    Co byste poradila ženám, které chtějí uspět v bezpečnostní sféře?

    Nebojte se, že bezpečnostní obor je ryze mužský, už to tak dávno tak není. Své schopnosti zde můžete zhodnotit stejně jako v jinde.

  • David Andreas Holub, detektiv a jednatel bezpečnostní agentury I.D.C.

    David Andreas Holub, detektiv a jednatel bezpečnostní agentury I.D.C.

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    David Andreas Holub, detektiv a jednatel bezpečnostní agentury I.D.C.

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

     Bohužel, situace ochrany domovní svobody je velice závažné a složité téma. Institut nutné obrany je popsán velice zřetelně, což spousta lidí neví a nedokáže si tu situaci představit, dokud se s tím v životě nesetkají v praxi, nebo při absolvování zbrojního průkazu. Běžný občan nemá šanci výklad nutné obrany kde vstřebat a pochopit. Zjednodušení či větší možnost ochrany domovní svobody bych určitě přivítal, ale zároveň zákonodárce chápu, že to není tak jednoduché. Je to lehce zneužitelné. Ale na druhou stranu, od toho tady máme orgány činné v trestním řízení, které by měly celou situaci vyhodnotit, aby byla v rámci zákona.

     Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Ano, určitě. Ale jak říkám, musí se k tomu upravit spousta faktorů, včetně prohloubení znalosti občanů v této oblasti.

     Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů?

    V prvé řadě je třeba podotknout, že za současného stavu nemají žádnou. Každý soukromý bezpečnostní pracovník nebo detektiv má pravomoci dle zákona jako běžný občan. Rozhodně by SBS měly mít daleko vyšší pravomoci, jako třeba v USA, ale zase o to přísnější kontrolu a nutnost splnění daleko tvrdších pravidel pro získání koncese než nyní.

     Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády? ¨

    Ano. Ale vzhledem k tomu, že jsem již 16 let členem České komory detektivních služeb, a vím, jak takové prosazovací pokusy končí, a jak málo se nám za ty roky podařilo prosadit, jsem spíše skeptický. Jak sami vidíme za poslední roky, vláda řeší jiná témata. Ale zároveň jsem životní optimista, a tak budu věřit a doufat, že to jednou nastane.

  • Hackeři napadli systém FBI, falešné e-maily rozeslali tisícům lidí

    Hackeři napadli systém FBI, falešné e-maily rozeslali tisícům lidí

    Neznámé skupině hackerů se v sobotu 13. listopadu podařilo prolomit přístup do systému elektronické pošty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Útokem bylo zasaženo přes 100 000 e-mailových schránek. Podle organizace Spamhaus Project se jedná o důmyslný řetězec útoků. FBI útok potvrdila, ale neuvedla kvůli vyšetřování žádné další informace.

    Neznámá skupina hackerů se v sobotu dostala do systému FBI a rozeslala desítky tisíc e-mailů pod jménem této instituce. Ty pravděpodobně neobsahují škodlivý software, proto mají nejspíš za cíl poškození pověsti, případně přehlcení systému, informovala evropská nezisková organizace Spamhaus Project, která se specializuje na kybernetické útoky.

    Organizace Spamhaus Project označila počin hackerů za sofistikovaný řetězový útok a počet dotčených e-mailových schránek odhadla až na 100 000. E-maily měly vypadat, jako by pocházely přímo od FBI a Ministerstva vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických (Department of Homeland Security, zkráceně DHS).

    E-maily přicházely z adresy eims@ic.fbi.gov a byly označeny zprávou „zůstaňte v bezpečí“.

    FBI a CISA si jsou vědomy incidentu, který se týká falešných e-mailů. Jedná se o probíhající situaci a v tuto chvíli nemůžeme poskytnout žádné další informace. Dotčený hardware byl po zjištění problému rychle odpojen. Nadále vyzýváme veřejnost, aby byla obezřetná vůči neznámým odesílatelům,“ uvedla FBI v prohlášení.

    Více informací najdete zde.

    Zdroj: foxnews.com, Spamhaus Project; JM

  • Zdeněk Hraba (STAN) senátor, předkladatel principu castle doctrine

    Zdeněk Hraba (STAN) senátor, předkladatel principu castle doctrine

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    Zdeněk Hraba (STAN) senátor, předkladatel principu castle doctrine

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

    Možnosti ochrany domovní svobody jsou v našem právním řádu zatím upraveny velmi striktně, a právě proto jsem přišel s návrhem na zavedení principu tzv. castle doctrine. Jde o věc, která se dostává do mnoha právních řádů v Evropě. Nepředstavujme si pod tím povolení střelby do kohokoliv, kdo bez dovolení projde vaší brankou. Důležité ale je, aby byla posílena práva napadeného na úkor útočníka a aby ten, kdo se brání ve strachu, měl oporu v zákoně, nikoliv aby zákon nahrazovala judikatura. Myslím, že minimálně v tomto ohledu jsme se od minulého roku výrazně posunuli. Zaprvé se nám s kolegy podařilo prosadit zakotvení práva na obranu života i se zbraní v ruce do Listiny základních práv a svobod. Druhou změnu podpořil zatím Senát jako senátní návrh zákona a jde o novelu trestního zákoníku, která posílí práva lidí bránících se útočníkovi. Nově by tyto oběti nebyly trestány za použití vyšší intenzity obrany, než je dosud přípustné, pokud například jednají ve strachu o své děti. Negativní důsledky svého jednání by plně nesl útočník.

     Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Schválení principu Můj dům, můj hrad by bylo v současné chvíli dalším důležitým krokem v posílení práv oběti. Představte si například takovou maminku, která v noci ve svém domě přistihne zloděje na schodišti. Ve strachu o své děti a z obavy, co jí může udělat, jej strčí ze schodů. Nyní by musela pracně dokazovat, že nevybočila z mezí nutné obrany. A to by se mělo změnit. Právo musí stát na straně oběti, nikoliv pachatele.

    Inspiroval jsem se v tomto bodu ve slovenském právu – slovenský herec Milan Kňažko ve svém domě překvapil zloděje a postřelil ho svou legálně drženou zbraní. U nás by za to byl soudně stíhán, na Slovensku potrestán nebyl. Zavedení tzv. castle doctrine by mělo rovněž preventivní funkci. Každý zloděj by pak musel počítat s tím, že na něj bude moci ve vykrádaném objektu jeho majitel zaútočit, podobně jako to udělal Milan Kňažko.

    Nutno dodat, že Slovensko nešlo cestou změny definice nutné obrany, ale cestou rozšíření oprávněného použití zbraně. Což je jistě také možná cesta, jak legislativně ukotvit castle doctrine.

    Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů?

    Myslím si, přestože nemám rád kazuistické právní úpravy regulující vše do detailu, že v případě oprávnění a povinností soukromých bezpečnostních agentur a detektivních kanceláří by detailní seznam a vytyčení práv a povinností mělo svůj smysl. Věděli by to bezpečně jak adresáti těchto norem – tedy soukromé agentury, tak jejich zákazníci, tak i jejich potencionální subjekty zájmu.

    Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády?

    Ano, myslím si, že by mělo být obsahem vládního prohlášení a aktivně k přijetí takové právní úpravy přistoupit.

     

  • V českém prostředí vzniká nový projekt, který se zabývá kybernetickou a fyzickou bezpečností novinářů

    V českém prostředí vzniká nový projekt, který se zabývá kybernetickou a fyzickou bezpečností novinářů

    Na české scéně vzniká nový projekt s názvem Securight, který upozorňuje na důležité téma kybernetické a fyzické bezpečnosti novinářů. V roce 2020 se 66 z nich stalo obětí zločinu po celém světě.

    Nový projekt Securight si klade za úkol lépe zabezpečit média a jejich pracovníky, informoval o tom český portál MediaGuru.cz. Kybernetická a fyzická bezpečnost novinářů se stává podle tvůrců projektu čím dál důležitějším tématem, a proto přicházejí s možností, jak lépe zabezpečit pracovníky z prostředí médií.

    Jde nám primárně o uvedení programu do života. Systém Securight má ambici vytvořit nový standard bezpečnosti médií uplatnitelný globálně bez ohledu na to, zda cesta k cíli povede přes komerční službu nebo neziskovou organizaci,“ řekl k projektu pro MediaGuru.cz Martin Leskovjan, iniciátor vzniku projektu a metodiky Securight.

    Redakce/mediální domy by měly poskytnout záštitu a transparentní mechanismy ochrany inspirované strategiemi ochrany ohrožených osob. Potřebné technologie i postupy jsou na dosah, je však potřeba je uchopit a implementovat s ohledem na specifika práce médií,“ doplňuje.

    V roce 2020 bylo zabito 66 novinářů po celém světě. Pachateli jsou organizované zločinecké kartely, extrémistická hnutí a sekty.

    Rok 2020 se zapíše do dějin nejen jako rok globální pandemické krize, ale také jako rok vzestupu vražd novinářů a pracovníků médií po celém světě. Statistiky ukazují, že v roce 2020 bylo zavražděno 66 novinářů a pracovníků v oblasti médií, zatímco v roce 2019 byl počet obětí 49.

    Záznamy IFJ (International Federation of Journalists, Mezinárodní federace novinářů) ukazují, že současný počet zabití mediálních profesionálů usilujících o nezávislé zpravodajství je na stejné úrovni jako v roce 1990, kdy IFJ začala zveřejňovat výroční zprávy. Pachateli jsou zpravidla organizované zločinecké kartely, extrémistická hnutí a sekty.

    K 31. prosinci 2020 uvádí IFJ jako nejnebezpečnější oblast Asii a Tichomoří s 32 zabitími, následuje Latinská Amerika se 17 vraždami. Blízký východ a arabské země zaznamenaly 8 zabití, Afrika šest a Evropa dvě.

    V žebříčku za rok 2020 je Mexiko se 14 zabitými počtvrté za posledních pět let na prvním místě seznamu, následuje Afghánistán (10), Pákistán (9), Indie (8), Filipíny (4), Sýrie (4) a Irák a Nigérie (3). V Somálsku došlo ke dvěma vraždám. Jeden novinář byl zabit v Bangladéši, Kamerunu, Kolumbii, Hondurasu, Paraguayi, Rusku, Švédsku a Jemenu.

    Zdroj: mediaguru.cz, ifj.org; JM

  • Plk. Martin Hrinko, bývalý ředitel Pořádkové služby Policie ČR, bezpečnostní konzultant

    Plk. Martin Hrinko, bývalý ředitel Pořádkové služby Policie ČR, bezpečnostní konzultant

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    Plk. Martin Hrinko, bývalý ředitel Pořádkové služby Policie ČR, bezpečnostní konzultant

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

    Není ošetřena, orgány činné v trestním řízení tento trestný čin zpravidla uplatňují v praxi jen jakýsi „přílepek“ k jinému společensky nebezpečnějšímu trestnému činu např. krádeže vloupáním do bytu, sklepa aj. Takto „osamocený“ trestný čin většinou skončí jako přestupek kvůli nízké míře společenské nebezpečnosti. A taky se musí přiznat, že se tento úmyslný čin docela těžce prokazuje.

    Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Zcela jistě! Mělo by to tak být, stejně, jak je to v jiných zemích světa. Tato tvrdší ochrana obydlí je jen přínosná a odrazující případné pachatele takových činů.

    Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů? ¨

    SBSky (asi ne všechny, nebo jen ty, které podle budoucího zákona splní přísné podmínky) by měli mít v IZS svou roli, dle mého názoru jako „ostatní složky IZS“ a stát by s nimi měl počítat jako s partnerem v oblasti bezpečnosti. Stále tvrdím, že SBSky jsou prodlouženou rukou policie za podmínek, že sekuriťáci budou splňovat podmínky, které zatím vyžaduje v minimální míře živnostenský zákon a do budoucna snad zákon „O bezpečnostní činnosti“.

    Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády?

    Vláda předložený návrh zákona O bezpečnostní činnosti předložený z dílny MV ČR již schválila, teď prochází už poněkolikáté, a pokaždé v jiných podobách, procesem schválení zákona našimi zákonodárci. Tak se snad po skoro 21 letech pokusů o schválení zákona tento další pokus podaří. Realita v praxi je smutná, jsme jednou z mála zemí, kde SBSky nemají pro svou činnost zákon.

  • Říjen přinesl druhý největší počet kybernetických útoků tohoto roku, analyzuje NÚKIB

    Říjen přinesl druhý největší počet kybernetických útoků tohoto roku, analyzuje NÚKIB

    Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) ve svých pravidelných analýzách odhaluje situaci týkající se počtu a povahy kybernetických útoků za daný měsíc. Tzv. Kybernetické incidenty pohledem NÚKIB označily říjen za období, které poznamenal druhý největší počet útoků za tento rok. Objevovaly se DDoS útoky, phishingové kampaně nebo škodlivé kódy v sítích českých organizací i jeden ransomware. Tři z těchto útoků mířily na sektor zdravotnictví. Většina z nich však neměla vážné následky.

    Říjen v tomto roce, co se týče počtu kybernetických útoků, předčil pouze březen se 30 incidenty, z nichž většinu zapříčinily zranitelnosti MS Exchange Server. Žádný říjnový incident neměl natolik vážné dopady, aby ho NÚKIB klasifikoval jako velmi významný, všechny vyústily zpravidla dočasnou nedostupností služeb. Ve více než dvou třetinách případů se jednalo o incident, který se podařilo rychle vyřešit.

    Vedle narušení dostupnosti NÚKIB dále řešil škodlivé kódy, které organizace objevily ve svých sítích, phishingové kampaně, při kterých došlo ke kompromitaci uživatelských účtů, a dva případy průniků, kdy podezřelé chování napadených systémů ukázalo na jejich kompromitaci. Jeden z incidentů pak NÚKIB eviduje jako narušení informační bezpečnosti. Jednalo se o ransomwarový útok na českou společnost. Útočníkům se pravděpodobně podařilo exfiltrovat data společnosti, jelikož vyhrožovali jejich zveřejněním.

    Útoky na zdravotnický sektor přibývají, zvyšuje se také jejich sofistikovanost

    Tři z říjnových incidentů se týkaly zdravotnického sektoru. Pohled na statistiky ukazuje, že české zdravotnictví čelí i rok a půl po vypuknutí pandemie COVID-19 zvýšenému tlaku hackerů. Počet incidentů neustále narůstá a zároveň se zvyšuje i jejich sofistikovanost.

    V roce 2020 narostl oproti roku 2019 počet incidentů, které nahlásily zdravotnické organizace, o 167 %. Letos trend pokračuje, jelikož NÚKIB už ke konci října eviduje 24 takových incidentů, což je o 8 více než za celý minulý rok.

    Do nárůstu hlášení se promítá i fakt, že s novelou vyhlášky č. 437/2017 Sb., o kritériích pro určení provozovatele základní služby se změnila určující kritéria ve zdravotnictví, a tak došlo k rozšíření počtu nemocnic, které jsou určeny jako provozovatelé základních služeb a jsou tak mimo jiné povinny tyto incidenty hlásit.

    Nejpoužívanější technika měsíce: Endpoint Denial of Service: Application or Systém Exploitation

    NÚKIB kybernetické incidenty vyhodnocuje také na základě matice MITRE ATT&CK, která slouží jako přehled známých technik a taktik používaných při kybernetických útocích. NÚKIB na jejím základě mimo jiné určuje četnost využívání technik/taktik. V říjnových incidentech se nejčastěji objevoval Endpoint Denial of Service: Application or Systém Exploitation.

    Endpoint Denial of Service: Application or System Exploitation je technika, při které útočníci zneužívají softwarových zranitelností k tomu, aby způsobili výpadek systému nebo aplikací a tím narušili jejich dostupnost. Některé systémy se sice po výpadku mohou samy restartovat, útočníci ale dokáží zranitelnost zneužívat stále dokola a tím způsobit dlouhotrvající nedostupnost. Mezi služby, na které útočníci takto často cílí, patří webové stránky, DNS, e-mailové služby nebo webové aplikace.

    Zdroj: nukib.cz; JM

  • Jiří Mašek (ANO), poslanec, specialista hnutí na bezpečnost

    Jiří Mašek (ANO), poslanec, specialista hnutí na bezpečnost

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    Jiří Mašek (ANO), poslanec, specialista hnutí na bezpečnost

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

    Ne zcela. Tato problematika by měla projít sítem diskusí odborníků a odborných týmů, aby se došlo k plnohodnotnému řešení.

    Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Ano, bude to ale legislativně velmi náročné.

    Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů?

    Doplňkovou, regulovanou zákonem. Chybějící legislativní rámec činí problematiku soukromých bezpečnostních služeb značně nepřehlednou. A rozhodně nelze připustit, aby SBS nahrazovaly stát.

    Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády?

    Ano, už včera bylo pozdě.

  • Jana Černochová (ODS), poslankyně, starostka Prahy 2, kandidátka na ministryni obrany

    Jana Černochová (ODS), poslankyně, starostka Prahy 2, kandidátka na ministryni obrany

    Security Guide oslovil osobnosti z bezpečnostní komunity a položil jim několik aktuálních otázek. Jak se staví k institutu nutné obrany, domovní svobodě nebo soukromým bezpečnostním službám?

    Zde přinášíme odpovědi prvního respondenta:

    Jana Černochová (ODS), poslankyně, starostka Prahy 2, kandidátka na ministryni obrany

    Domníváte se, že v rámci současného institutu nutné obrany je dostatečně ošetřena i situace ochrany domovní svobody?

    Úvahy nad posílením ochrany domovní svobody se vedou již několik let a nejsou žádnou novinkou. Je zapotřebí zmínit, že nutná obrana a krajní nouze, tak jak je známe z trestního zákoníku, je prověřena mnoha situacemi a je funkční. Přesto existují případy, kdy tato otázka, zda nepřistoupit k podrobnější úpravě právě směrem k posílení ochrany obránce či domovní svobody, znovu vyvstává. Diskusím nad zavedením jakési kvazi castle doctrine se ale rozhodně nebráním. Naopak to vnímám jako potřebné.

    Domníváte se, že by zákonná kodifikace doktríny „můj dům, můj hrad,“ byla přínosnou k posílení práv obránce jako doplněk k institutu nutné obrany?

    Tato filozofie je mi osobně velmi blízká. Zároveň jsem opatrná, protože zbrkle či neuváženě oblast nutné obrany upravovat, by bylo chybou. Současné znění trestního zákoníku zjednodušeně hovoří o tom, že obrana není trestná, pokud někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok. Zároveň nesmí být reakce obránce zjevně nepřiměřená. Silnější z logiky věci obrana musí být, to by se nikdo nikdy neubránil, ale nesmí být nepřiměřená. Přitom není rozhodné, zda jde o odvrácení útoku či nebezpečí, proti vlastnímu životu, zdraví a majetku svému, nebo svých blízkých. Tedy ochrana života, zdraví a majetku je možná již dnes. Nehraje ani roli, zda k obraně dochází doma, nebo někde na veřejně přístupném místě. Proto považuji za důležité si případnou změnu zákona a přiblížení se castle doctrine podrobněji rozebrat a přesvědčit se o její nezbytnosti a prospěšnosti. Můžeme se dostat třeba i do situace, že konkretizováním textu zákona dojdeme nakonec k tomu, že ochrana obránců před útokem může být paradoxně slabší, a tím půjdeme špatným směrem. Zákon by měl být co možná nejvíce jednoduchý a pochopitelný, což dle mého názoru v současnosti je.

    Jakou se domníváte, že mají nebo by měly mít soukromé bezpečnostní služby a soukromé detektivní služby roli v systému vnitřní bezpečnosti ČR a v ochraně oprávněných zájmů občanů?

    Soukromé bezpečnostní služby dnes hrají naprosto nepostradatelnou roli v oblasti systému zajišťování vnitřní bezpečnosti. Ať už se jedná o fyzickou či elektronickou ochranu osob, majetku, celých společností nebo i municipalit. Definovat ale hranice jejich činnosti se žádné vládě dodnes nepodařilo, a to je velká chyba. Je totiž klíčové, aby nikdy nedošlo k privatizaci bezpečnosti jako takové, to je totiž hlavní úkol státu, nikoliv soukromých společností. Je to jedna ze základních věcí, proč vůbec stát máme. Pokud bychom na tento princip rezignovali, mohlo by to vést až k ohrožení samotného demokratického zřízení. Nebylo tedy žádoucí, aby jakákoliv zákonná úprava soukromých bezpečnostních služeb v budoucnosti vedla k umožnění zásahu do práv a svobod třetích osob nad rámec toho, co může každý občan udělat už dnes. Cokoliv víc již náleží do kompetence policie, strážníků obecní policie apod.

    Domníváte se, že nová vláda by měla konečně prosadit zákon o soukromých bezpečnostních a detektivních službách? Měl by se tento úkol stát součástí programového prohlášení vlády?

    Rozhodně by to měla být její ambice. Dluh, aby soukromá bezpečnostní činnost či služba měla vlastní zákon, se bohužel neúspěšně řeší nejméně od roku 2011, kdy byla poprvé zařazena do Plánu legislativních prací vlády. Neexistence úpravy výkonu bezpečnostních činností pro vlastní potřebu fyzických a právnických osob tento segment trhu do jisté míry deformuje. Danou oblast totiž nelze adekvátně upravit živnostenským ani jiným už existujícím zákonem či jiným právním předpisem. Jedinou cestou je nová legislativa, která například upraví požadavky na bezúhonnost, spolehlivost a odbornou kvalifikaci soukromoprávních subjektů, ale i jejich zaměstnanců. Musí se zavést jasný systém standardů a kvality práce a jeho napojení na vývoj potřeb trhu a bezpečnostní situace. Nesmíme ale opomíjet i takovou oblast, jako jsou účinné ochranné mechanismy státu před tím, aby byly soukromé bezpečnostní služby a její činnosti zneužívány cizí mocností nebo organizovaným zločinem. Těch problémů a věcí, proč mít tento zákon je samozřejmě celá řada, ale je jasné, že současný stav je neudržitelný.