Autor: Radek Zapletal

Detekční systémy společnosti Kaspersky odhalily v roce 2022 každý den průměrně 400 000 škodlivých souborů, což znamená 5% nárůst oproti roku 2021.

Stoupl také výskyt určitých typů hrozeb – došlo například k 181% nárůstu podílu denně detekovaného ransomwaru.

Během posledních 10 měsíců zaznamenaly detekční systémy denně v průměru 403 000 nových nebezpečných souborů. Ve srovnání s rokem 2021, kdy bylo každý den objeveno přibližně 380 000 těchto souborů, to představuje 5% navýšení. Celkově bylo v roce 2022 detekováno přibližně 122 milionů škodlivých souborů, což je o 6 milionů víc než v loňském roce.

Výzkumníci společnosti Kaspersky zjistili, že denní podíl ransomwaru se oproti roku 2021 zvýšil o 181 %, což představuje 9 500 nebezpečných souborů, které se snaží zašifrovat data uživatelů a vymáhat výkupné za jejich zpřístupnění. Mezi dalšími hrozbami zjistili výzkumníci také 142% nárůst podílu downloaderů – škodlivých programů, které do infikovaných zařízení instalují nové verze malwaru nebo nechtěných aplikací.

Mezi všemi ohrožovanými platformami byl i nadále hlavním cílem útoků systém Windows. V roce 2022 odhalili odborníci v průměru téměř 320 000 škodlivých souborů útočících na zařízení s tímto operačním systémem. Ze všech šířených záškodnických programů jich na systém Windows útočilo 85 %. Tento systém však není jedinou oblíbenou platformou útočníků. Detekční systémy rovněž zjistily víc než zdvojnásobení (236 %) denního podílu škodlivých souborů šířených pod rouškou souborů Microsoft Office.

Odborníci zpozorovali v roce 2022 také 10% nárůst každodenního podílu zákeřných souborů zaměřených na platformu Android, která se tak kromě Windows a Office stala dalším oblíbeným cílem podvodníků. Názorným dokladem tohoto trendu jsou nechvalně známé malwarové kampaně Harly a Triada Trojan, které napadly tisíce uživatelů systému Android po celém světě.

“Vzhledem k tomu, jak rychle se rozšiřují hranice hrozeb a kolik nových zařízení se objevuje v každodenním životě lidí, je docela dobře možné, že příští rok budeme detekovat ne 400 000 škodlivých souborů denně, ale půl milionu! Ještě nebezpečnější je, že s rozvojem poskytování malwaru jako služby může nyní každý začínající podvodník napadnout zařízení bez jakýchkoli technických znalostí v oblasti programování. Stát se kyberzločincem nebylo nikdy tak snadné. Nejen pro velké organizace, ale i pro všechny běžné uživatele je proto nezbytné používat spolehlivá bezpečnostní řešení, aby se nestali snadnou kořistí kyberzločinců. Odborníci společnosti Kaspersky zase udělají vše pro to, aby uživatele před těmito hrozbami ochránili, zabránili potenciálním ztrátám a zajistili každodenní bezpečné používání internetu,” komentuje Vladimir Kuskov, vedoucí výzkumu antimalwaru.

Abyste zůstali chráněni, doporučuje také následující opatření:

– Nestahujte a neinstalujte aplikace z nedůvěryhodných zdrojů.

– Neklikejte na žádné odkazy z neznámých zdrojů nebo z podezřelé on-line reklamy.

– Používejte silná a jedinečná hesla obsahující kombinace malých a velkých písmen, číslic a interpunkčních znamének a aktivujte si dvoufaktorové ověřování.

– Vždy instalujte aktualizace. Některé z nich můžou obsahovat opravy kritických bezpečnostních problémů.

– Ignorujte zprávy vyzývající k vypnutí bezpečnostních funkcí kancelářského nebo bezpečnostního softwaru.

– Používejte robustní bezpečnostní řešení, které je vhodné pro váš systém a zařízení. Upozorní vás, které stránky byste neměli otevírat, a ochrání vás před malwarem.

Opatření pro zachování bezpečnosti firem:

– Neustále aktualizujte software na všech zařízeních, která používáte, abyste zabránili útočníkům proniknout do vaší sítě zneužitím zranitelných míst.

– Trvejte na používání silných hesel pro přístup k firemním službám. Používejte vícefaktorové ověřování pro přístup ke vzdáleným službám.

– Zvolte osvědčené řešení pro zabezpečení koncových bodů.

– Používejte specializovanou sadu nástrojů pro účinnou ochranu koncových bodů, detekci hrozeb a reakci na ně, abyste včas odhalili a odstranili i nové a skrývající se hrozby.

Zdroj: TZ; JM

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) připravil dokument obsahující strategickou analýzu cloudových služeb.

Jde o materiál shrnující trendy po-pandemického světa, důležitost důvěryhodnosti dodavatele, typy služeb a momentálně platné vyhlášky týkající se služeb cloud computingu. Dokument dále rozebírá a blíže představuje doporučení pro tuto oblast na úrovni strategické, manažera kybernetické bezpečnosti i koncového uživatele. Široká veřejnost i subjekty regulované zákonem o kybernetické bezpečnosti jej mohou využít při výběru pro ně vhodných dodavatelů.

Analýza reaguje na skutečnost, že velké množství firem i státních institucí po celém světě v současné době cloudové služby využívá. Důvodem je bezpochyby také to, že umožňují vzdálený samoobslužný přístup k výpočetním zdrojům, jež lze zpravidla přizpůsobit potřebám zákazníků. Nevyhnutelně však z principu dochází k předávání části kontroly nad daty poskytovateli, a i proto s sebou využívání cloudů v infrastruktuře přináší mnoho bezpečnostních výzev.

Dokument, jehož součástí je také samotná analýza, naleznete na tomto odkazu.

Zdroj: nukib.cz; JM

Analytici Avastu odhalili na komunikační platformě Discord online komunitu dětí a náctiletých, kteří vytvářejí, šíří a směňují malware.

A to včetně vyděračského ransomwaru a různých typů programů ke krádeži dat či nelegální těžbu kryptoměn.

Zatímco některé děti tvoří malware pouze pro zábavu, jiné si prostřednictvím ransomwaru nebo prodeje kradených uživatelských dat přivydělávají.

Kromě popsané kriminální činnosti se v této komunitě na Discordu rozvíjejí také hádky a šikana. Na diskusním fóru navíc děti často sdílejí své osobní údaje, jako je věk nebo informace o rodičích.

Skupina láká mladé uživatele na software a sady nástrojů, které umožňují laikům jednoduše vytvořit malware. V některých případech si lidé musí přístup k nástroji pro tvorbu malwaru koupit, aby se mohli ke skupině připojit, v jiných se nejprve stanou členy skupiny a následně si mohou nástroj pořídit za symbolický poplatek 5 až 25 eur.

„Hacknout někoho se může zdát jako zábava, což je důvod, proč jsou tyto komunity pro děti a mládež tak atraktivní. Nástroje pro tvorbu malwaru nabízí snadný a levný způsob, jak se někomu nabourat do zařízení a pak se tím chlubit kamarádům. V některých případech si děti mohou také vydělat peníze, buď šířením ransomwaru, těžbou kryptoměn nebo prodejem kradených uživatelských dat,“ vysvětluje výzkumník malwaru v Avastu Jan Holman. „Nicméně všechny tyto činnosti jsou trestné a mohou mít pro děti závažné osobní i právní důsledky, zejména pokud děti odhalují informace o sobě a svých rodinách nebo pokud si zakoupeným malwarem infikují vlastní počítač, a tak ohrozí i svou rodinu. Jejich data, včetně online účtů a bankovních údajů, se tak mohou dostat do rukou kyberzločinců,“ dodává Holman.

Software pro tvorbu malwaru je nástroj, který uživatelům umožňuje vytvářet škodlivé soubory, aniž by museli cokoli programovat. Uživatelé si obvykle pouze vyberou funkce a přizpůsobí detaily, jako je ikona aplikace. Existuje několik rodin malwaru založených na tomto softwaru, které mají podobná uživatelská rozhraní s mírně odlišným vzhledem, barvami, názvy a logy. Obvykle se jedná o krátkodobé projekty založené na zdrojovém kódu z platformy GitHub nebo jiného nástroje, s novým logem, názvem a někdy mírně vylepšenými nebo novými funkcemi.

Vybrané servery na platformě Discord používá komunita dětí a náctiletých jako diskusní fórum a prodejní místo pro rodiny malwaru jako je Lanař, Snatch nebo Rift, které zapadají do současného trendu malwaru jako služby (malware-as-a-service). Skupina na Discordu zaměřená na prodej malwaru Lunar měla více než 1,5 tisíce uživatelů, z nichž si 60-100 zakoupilo přístup k softwaru pro tvorbu malwaru. Ceny tohoto nástroje se liší podle jeho typu a podle délky přístupu.

Druhy malwaru, které si děti a náctiletí vyměňovali, cílí na nezletilé i dospělé uživatele a v některých variantách obsahují nástroje na krádeže hesel a citlivých informací, těžbu kryptoměn nebo dokonce ransomware. Pokud si například zákazník zakoupí nástroj pro tvorbu malwaru a rozhodne se jej využít ke krádeži dat, vygenerovaný vzorek odešle všechna odcizená data zpět k tomu, kdo jej vytvořil a rozšířil. Pokud si zákazník vygeneruje vzorek ransomwaru, oběť mu bude muset zaslat peníze do jeho kryptopeněženky. Mezi další využívané funkce patří krádeže herních účtů, mazání složek s hrami Fortnite a Minecraft nebo žertík s opakovaným otevíráním prohlížeče na stránkách s obsahem pro dospělé. Avast vytvořil detekce chránící uživatele před vzorky šířícími se na serverech a dotčenou komunitu požádala, aby o těchto skupinách informovala.

Šíření malwaru prostřednictvím YouTube

Některé děti používají k prodeji a distribuci svého malwaru videa na YouTube, která údajně zobrazují informace o hacknuté hře nebo link na herní cheat. Adresa URL však ve skutečnosti vede na jejich malware. Aby v divácích vzbudili důvěru, požádali ostatní členy komunity na Discordu, aby video lajkovali nebo k nim napsali komentáře, ve kterých ho podpoří a potvrdí jeho pravost. V některých případech dokonce požádali ostatní, aby v komentářích tvrdili, že pokud jejich antivirový software detekuje soubor jako škodlivý, jedná se o falešný poplach. „Tato technika je poměrně zákeřná, protože místo falešných účtů a botů jsou k podporování škodlivého obsahu využíváni skuteční lidé. Škodlivý odkaz tak vypadá důvěryhodněji a může oklamat více lidí, „dodává Holman.

Analytici Avastu také online komunity sledovali a zjistili, že tato kriminální činnost je zčásti míněna jako žert, ale často je opravdu cílem krádež dat a peněz. Ačkoli se většina členů v aktivitách vzájemně podporuje, některé konverzace byly značně vyhrocené. Na diskuzním fóru se děti téměř denně urážejí kvůli věku. Kromě toho zde také zveřejňují svůj věk, rozebírají nápady, jak napadnout učitele nebo školní systémy a v konverzacích zmiňují své rodiče. Mezi více soutěživými účastníky také docházelo k hádkám a šikaně, která vedla až k přivlastnění si cizího kódu a pomluvám.

Jak děti chránit před nebezpečnými aktivitami na internetu

„Děti se na internetu umí často pohybovat lépe než dospělí. Je proto důležité jim vysvětlit, že k informacím a zdánlivě atraktivním nabídkám, jako jsou reklamy na nové herní prvky zdarma dostupné mimo oficiální obchody s aplikacemi, by měly vždy přistupovat kriticky,“ vysvětluje odbornice na dětskou online bezpečnost Avastu Julia Szymańska. „Dětem navíc v digitálním prostoru chybí etické vedení, aby dokázaly posoudit, co je správné a co je špatné. To, co se může zdát odvážné a zábavné, může ve skutečnosti ostatním způsobit vážnou újmu a být dokonce trestné. I v tomto směru je tak role rodičů nepostradatelná.“ 

Rodiče by také měli dbát na to, aby děti na platformách, jako je Discord nebo Minecraft, nesdílely žádné osobní údaje a své online účty si vždy dobře zabezpečily. Hesla k nim by neměly nikomu sdělovat, a to ani kamarádům nebo lidem, kteří jim chtějí pomoct ve hře.

Zdroj: Centrum kybernetické bezpečnosti, AN

 

V určitých kruzích jsou kybernetické útoky, včetně třeba infikování vybraného cíle ransomwarem, v podstatě komodita.

V podsvětí internetu se s nimi obchoduje nebo je na ně navázána jiná „komerční“ činnost. Jak však říká Daniel Hejda, který je členem uskupení etických hackerů Cyber Rangers, objednat kybernetický útok není tak jednoduché. To ale neznamená, že bychom při ochraně před útoky neměli být obezřetní. 

I když se podle množství kyberhrozeb může zdát, že zařídit útok na vybraný cíl by mohlo být snadné téměř pro kohokoli, tak jednoduché to není. Útoky sice míří doslova ze všech stran, ale většina velkých skupin hackerů v tom má svůj vlastní systém. A že by se nechali někým „na objednávku“ přesvědčit, aby zaútočili na konkrétní cíl, není moc obvyklé.

K cíleným útokům přesto dochází, ale ty mají trochu jiný důvod, než že by někdo nechal na konkurenta „poslat hackery“.

„Útočníci v drtivé většině sledují svůj cíl, kterým je finanční zisk. Oběti si vybírají podle vlastních kritérií,“ říká Daniel Hejda. Uskupení Cyber Rangers, jehož je členem, sdružuje odborníky, kteří využívají hackerské znalosti k prověřování kybernetické bezpečnosti firem a k jejich přípravě na obranu proti případným útokům. „Etičtí hackeři jsou jednou z bezpečných a legálních cest, jak si najmout hackera,“ říká Hejda s tím, že služby „hackerů na straně dobra“ jsou dnes běžné a firmami žádané.

Jakákoli snaha najmout si hackera z internetového podsvětí je pak podle něj jen zárukou potíží. „Většina takto nabízených služeb je podvod. Nikdo nikoho nehackne, vy přijdete o peníze, nebo rovnou hacknou vás. Anebo skončíte v poutech,“ varuje Hejda, že pokusy o nákup kybernetických hrozeb nejsou legální a přináší i další rizika. A jako další odrazující prvek nabízí Hejda i pohled na to, jak vlastně takové internetové podsvětí funguje: „Je to poměrně uzavřená komunita, která mezi sebe jen tak někoho nepustí. Vládne tu paranoia, hackeři se snaží vyhnout odhalení a každý nově příchozí je potenciálně člen bezpečnostních složek,“ vysvětluje Hejda atmosféru v prostředí. Sice podle něj není nemožné určité nelegální služby nakoupit, ale vyžaduje to vysoce odborné znalosti a také nutnost prokázat se v internetovém podsvětí nějakými předchozími úspěchy. Ani pak to není nic jednoduchého a celá komunita staví hlavně na dlouhodobé důvěryhodnosti členů. Tu jednotlivci získávají například podrobným hodnocením a zpětnou vazbou v různých internetových fórech a jiných aplikacích „temné strany internetu“.

Kolem internetových útoků ale právě v tomto podsvětí, nazývaném Darkweb, bují intenzivní obchod. „Téměř nikdo nezvládne všechny aspekty sofistikovaného kybernetického útoku sám, takže skupiny samozřejmě na konkrétní úkoly najímají lidi či nakupují potřebné služby,“ vysvětluje Daniel Hejda. Koupit se dají třeba hesla, která pak k útokům využívají zejména individuální hackeři či menší skupiny.

Velké skupiny hackerů podle Hejdy fungují v podstatě jako klasické firmy. „Jsou mnohem organizovanější, mají velké týmy, často fungují jako plnohodnotná firma a mnoho ‚zaměstnanců‘ ani netuší, že jsou součástí nějaké ransomware skupiny,“ říká Hejda. Skupiny spolu vzájemně spolupracují a obchodují. „Jedna třeba vyvine samotný ransomware či jiný software a pak si najme jinou skupinu hackerů, kteří umí zařídit průnik,“ dává Hejda příklad. Běžné je, že skupiny mají „zaměstnance“, kteří se zabývají anonymizací, komunikací s obětí, výběrem peněz nebo následným zametením stop po takové transakci.

„Skupiny mají i své zpravodajské týmy, které se snaží získat o oběti co nejvíce informací a které mohou třeba rozhodovat o tom, na koho útok zacílí,“ dodává Hejda. Oběti, které nezaplatí, se snaží hackeři dále co nejvíce poškodit, a případné informace o nich tedy v podsvětí vystavují na „zeď hanby“. Další hackeři se pak můžou dozvědět o vašich slabých místech a útok na vaši firmu bude příště o to jednodušší.

Hackeři jsou velmi dobře organizovaní a cílevědomí. A to je právě velké riziko kyberútoků. „Nejde o to obávat se, že na vás hackery někdo pošle. Jde o to, že sami přitáhnete jejich pozornost, ať už očividně nedostatečným zabezpečením, nebo třeba samotnou velikostí,“ naznačuje Hejda podstatu útoků. „Neznamená to přitom, že cílem budou jen velké firmy se špatným zabezpečením. Různé skupiny se specializují na různé cíle, včetně třeba malých firem, které ale ochotněji zaplatí menší výkupné,“ zdůrazňuje etický hacker.

Kdo je etický hacker?

Podobně jako klasičtí hackeři se i ti etičtí snaží prolomit obranu a infiltrovat se do interních sítí společností. Dělají to ale legálně a s jejich souhlasem. Takhle totiž nejlíp odhalí trhliny v ochraně firemních sítí a systémů.

Zdroj: O2 kyberbezpečnost, AN